Odkud je pohled do
kaňonu Labe nejkrásnější? Kde budete mít pocit, že se jeho stěny tyčí zdánlivě až do nebe? A kterému místu se říká
Skalní balkon Českého Švýcarska? Tohle všechno vám prozradíme na
portálu Kudy z nudy. Na vás ale je vybrat si vhodnou obuv, outdoorové oblečení, turistické hůlky a vyrazit: málo platné, jinak než pěšky to zkrátka nepůjde.
Kaňon řeky Labe aneb z pohádky do pohádky
Cestování podél
Labe neznamená jen
toulky z pohádky do pohádky, ale také z údolí do údolí. První kilometry za
pramenem v podobě horské říčky
Labe protéká
Labským dolem, jedním z nejhezčích a také nejnavštěvovanějších míst
Krkonoš, naopak
Labským kaňonem se s naším územím loučí. Ovšem zatímco dnešní
národní park České Švýcarsko byl ještě v 18. století neprůchodnou divočinou, Labe tu bylo odjakživa: široké, valící se širokým
pískovcovým kaňonem k severu, s okolím plným skal, strží a
romantických výhledů.
Objevování dnešní
chráněné krajinné oblasti Labské pískovce začínalo právě po Labi:
lodě tehdy pluly stejně jako dnes,
z Drážďan a Míšně do
Děčína a
Ústí nad Labem.
Co byste měli vědět o kaňonu Labe?
Vůbec
nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě sevřený až
300 metrů vysokými
skalními stěnami se táhne od
Děčína do
Hřenska. Impozantní skalní hradbu si můžete prohlížet mnoha způsoby: ze značených
turistických stezek po obou stranách údolí, z oken vlaků, které projíždějí po mezinárodní železniční trati, z lodí, a pokud patříte mezi
horolezce, pak i přímo ze skal, třeba z
via ferraty na Pastýřské stěně v Děčíně. Souběžně se železnicí a řekou se údolím Labe klikatí i
silnice a
Labská cyklostezka: ideální pro ty, kteří chtějí občas zastavit a rozhlédnout se po velkolepých přírodních kulisách. U silnice žádná odpočívadla a vyhlídková místa nenajdete.
Vyhlídka Belveder a výlet plný výhledů
Nejkrásnější vyhlídky do hlubin
labského kaňonu lemovaného pískovcovými skalami se otvírají zejména z
vyhlídek nad kaňonem. Pověstný je především
Belveder u
obce Labská Stráň, vystupující nad údolím jako příď obří kamenné lodi. Vyhlídkovou terasu obehnanou kamennou zídkou nechal v roce 1711 postavit
František Karel Clary-Aldringen, majitel většiny území nynějšího
Českého Švýcarska, umělá skalní jeskyně připomíná časy, kde se tu hrávalo divadlo a konaly koncerty. Poblíž ale najdete ještě další,
komornější vyhlídkový altán, bývá tu otevřený
stánek s občerstvením a posezením na terase před hotelem Belveder.
Z Belvederu se dá podniknout výlet plný
výhledů. Z parkoviště sejdete po zelené značce po skalních schodech a úzkých pěšinkách dolů do
údolí Labe a pak pokračujte po proudu řeky po značené cestě lesem nad silnicí až do místa, kde do Labe ústí
potok Suchá Kamenice. Podél něj vyjdete roklí po červené značce kolem kamenné
Císařské lavičky z roku 1908 a nakonec vystoupáte na Labskou Stráň. Po značce se pak vrátíte zpět k lesu a zaparkovanému autu.
Pohled do kaňonu z výšky
Nezapomenutelná panoramata nabízí i další vyhlídky nad kaňonem, například z
děčínského lesoparku Kvádrberk. Z některých už sice kvůli vysokým stromům žádný výhled není (Loretánská vyhlídka) ale například
Císařský výhled, tedy vyhlídková terasa s obeliskem zřízená v roce 1879 na počest 25. výročí svatby císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty Bavorské, je okouzlující. Podobně ikonickým místem je
Labská stráž s malým vyhlídkovým glorietem, z níž pak můžete pokračovat po červeně značené trase a současně
naučné stezce Kaňon Labe přes další vyhlídky (
Spálenisko, Růžová vyhlídka) až k
Belvederu.
V kaňonu Labe nejsou mosty, nahrazují je přívozy:
přívozem z Hřenska se tak pohodlně dostanete do německé Schöny, další
přívoz najdete u Dolního Žlebu. Z vyhlídek na opačném břehu je známá především
Labská vyhlídka s lavičkou nad Dolním Žlebem, stejné jméno má i jedna z
vyhlídek v Hřensku.
Ze Švýcarska do Švýcarska
- Se seriálem #světovéČesko se vypravíme z Českého Švýcarska do Švýcarska skutečného, a to do údolí Lauterbrunnen jižně od Interlakenu. Je to království vodopádů: ze skal se jich tu řítí několik desítek, všechny jsou dobře přístupně, perfektně označené a večer i nasvícené, takže nabízejí oslnivou podívanou plnou světla a vody.
- Na konci údolí se zvedají k obloze skuteční alpští velikáni včetně známé trojice Jungfrau (4158 m), Eiger (3970 m) a Mönch (4107 m).
- Údolí bývalo oblíbeným cílem básníků a filozofů, kteří tu hledali inspiraci. Ke každému vodopádu se tak vážou tajemné, romantické a melancholické příběhy.
- Kombinace malebné krajiny a úchvatných vodopádů zafungovala i v roce 1911, když údolím procházel tehdy devatenáctiletý J. R. R. Tolkien. Po letech přiznal, že právě tady našel krajinu, kterou pak popsal ve svém díle Pán prstenů.
- Milovníci ferrat tu objeví ferratu Mürreflue, která vede na kramlích, žebřících, skobách či ocelových lanech v kolmých stěnách v závratné výšce 800 metrů nad zemí a je zakončená sto metrů dlouhým lanovým mostem.