7 věcí, které nevíte… o Horské službě, ochráncích hor a lidských životů

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Poslední závod je drama z počátků lyžařského sportu, natočený podle skutečné události. Pravdivý příběh účastníků tragického závodu na padesát kilometrů, který se odehrál v Krkonoších v březnu 1913, se natáčel na autentických místech. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách Bohumila Hanče, Václava Vrbaty a téměř zapomenutého Emericha Ratha!

Horská služba je nepostradatelnou součástí bezpečnosti v horských oblastech. Každý rok zachraňuje životy turistů, lyžařů a horolezců, kteří se dostanou do nesnází. Speciální záchranářská organizace působí ve všech hlavních horských oblastech České republiky. Má stanice rozložené po celé zemi a její členové jsou k dispozici 24 hodin denně. Kromě záchranných akcí se věnuje i prevenci a osvětě mezi turisty.

Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc.

Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš. Je od nich krásný výhled do Čech na Krkonoše.

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Symbolické hřbitovy těch, kteří tragicky zahynuli při výpravách do hor a skal, jsou málo známé a jedinečné. Krátké zastavení a tichou vzpomínku pošle téměř každý, kdo jde okolo. Kudy ale to „okolo“ vlastně vede a kde se pietní místa ukrývají? Portál Kudy z nudy si ví rady.

Ne vždy se túra do hor vydaří k naší plné spokojenosti. Někdy může turistu překvapit nenadálý déšť, silný vítr nebo sněhová bouře. V takových chvílích přijdou vhod útulny, které poskytnou bezpečný úkryt na pár desítek minut, hodin nebo klidně i celou noc. Oblíbeným útočištěm se mohou stát i horské boudy, které nabídnou komfortnější ubytování a občerstvení. Kde se taková místa nacházejí vám prozradí portál Kudy z nudy.

Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Orlické hory jsou horskou oblastí, která se táhne od Olešnice na severozápadě po Heřmanovice na jihovýchodě a která je proťata hlubokými údolími Divoké a Tiché Orlice. Celá oblast je protkaná hustou sítí pěších, cyklo i lyžařských tras.

Víte, že na Hříběcí boudě v Krkonoších si v padesátých letech léčil bolavou duši král komiků Vlasta Burian? Anebo že na Martinově boudě prožila část dětství tenistka Martina Navrátilová, pojmenovaná právě po starodávné Martinovce? Zkrátka krkonošské horské boudy neslouží jen jako útočiště pro unavené výletníky, ale mají i svá tajemství a příběhy, často staré několik set let. Pojďme si je připomenout, třeba vás zlákají k výletu!

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Jeseníky s podhůřím jsou horským rájem s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady. V létě zde najdete stovky dobře značených tras jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Nejen vyhlášená střediska zimních sportů, ale i lázně, památky a kulturní akce jsou důvodem, proč je navštívit i v zimě.

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Zkuste se projet po místech, kde se roku 1913 odehrál těžký závod na běžkách, při kterém vinou špatného počasí zahynuli dva čeští běžci – Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Trasa vede náročným terénem s vysokým převýšením.

Krkonošskou raritou, kuriozitou i kulturním dědictvím jsou Muttichovy značky. Nikde jinde v Evropě a patrně ani na světě se nic podobného nepoužívá. Jméno, údaje o vzdálenosti ani času na nich nenajdete, jen na jejich dolním okraji „němých značek“ objevíte šipky. Ty prozrazují směr k nejznámějším krkonošským boudám, osadám, rozcestím i k přírodním útvarům.

V srdci Krkonoš, tam, kde řeka Labe meandruje do údolí, leží skryté město Špindlerův Mlýn. Krkonošské horské městečko se mohlo jmenovat úplně jinak – třeba Svatý Petr, protože to bylo dlouho jediné místo s hustším osídlením v údolí horního Labe. Pak si však mlynář Špindler postavil na Labi mlýn, vrchnost povolila stavbu kostela a kolem se začalo pomalu rozrůstat město.

Horské boudy jsou fenoménem českých hor. Chaty, které dnes slouží k odpočinku hladovým a znaveným turistům, mají mnohdy dlouholetou tradici. Nejstarší boudy vznikly již při kolonizaci hor, některé objekty byly postaveny nově v souvislosti s rozvojem turistiky na začátku 20. století. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na perly českých hor.

Město Vrchlabí ležící 450 m n.m. bývá nazývané bránou Krkonoš. Malebné horské město v údolí horního toku Labe se stalo přirozeným centrem střední části našich nejvyšších hor. Vzhledem ke své poloze i k mnoha pozoruhodným památkám, je Vrchlabí celoročně vyhledávaným centrem turistů, toužících po relaxačně-aktivní dovolené.