ÚvodAktualityAprílové pobavení: žirafičí krabice, Koušesaj a beskydský démon Okybača
Zážitky

Aprílové pobavení: žirafičí krabice, Koušesaj a beskydský démon Okybača

Beskydy a jejich temný přízrak Okybača, smutný zajíček Sven Janssen, slavní tetřevi honzlovci anebo šplhavec Boryš, který to umí ve skalinách: to všechno jsou slavné české mondegreeny. Kousky písní anebo básní, kterým nerozumíme, a tak si je přeložíme do srozumitelnějšího jazyka. Mnohé z nich mají cestopisné ladění – zkrátka ideální téma pro výlety s Kudy z nudy.
Existuje někdo, kdo vždy všemu perfektně rozuměl a nikdy se nespletl? Těžko – a pokud ano, tak o svém omylu zatím možná neví. Neúmyslné přeslechnutí, ať už kvůli okolnímu rámusu, špatné nahrávce anebo jen proto, že nám je třeba pět let a zatím lecčemu kolem sebe nerozumíme, je tak časté, že pro něj dokonce existuje odborný termín: mondegreen. Pana Mondegreena za tím nehledejte, mondegreen za sebou má podobný příběh jako slavní tetřevi honzlovci z filmového muzikálu Noc na Karlštejně. V angličtině totiž posluchači v jedné skotské baladě slyší následující verš: „…Ye Highlands and ye Lowlands, Oh, where hae ye been? They hae slain the Earl o' Moray, and Lady Mondegreen.“ V překladu „…Ty vysočiny a ty nížiny, ach, kde jsou? Sťali hraběte o'Moraye a lady Mondegreenovou…“ Jenže ve skutečnosti se místo o Lady Mondegreenové mluví o tom, jak mrtvolu hraběte z Moray uložili na pažit – „…and laid him on the green.“ Pokud si to chcete ověřit, jde o baladu The Bonny Earl of Murray od Thomase Percyho.
 

Hrdý Budžes a oralý synek tatíčka Masaryka

Mondegreeny nás provázejí už od dětství. Stačí vzpomenout na školní hodiny hudebky a hromadný zpěv oblíbené písně Tomáše Garrigue Masaryka Ach synku, synku s podivnými otázkami „domalý jsi?“ a „oralý jsi?“ anebo „půrko“ z písničky Já do lesa nepojedu. Matoucí byla i písnička Už troubějí s výhružným sdělením, že „na horách je Lenin“. V upravené verzi Erbenovy Kytice se táta nevrací „z roboty“, ale na pomoc proti polednici přichází „s roboty“. Ze stejného soudku pak je Hrdý Budžes, divadelní hra podle knihy Ireny Douskové, kde Budžes vznikl chybně odposlechnutým veršem básně Stanislava Kostky Neumana „A hrdý buď, žes vytrval...“. Ostatně jeden z nejznámějších mondegreenů známe přímo z české národní hymny, kde Boryš umí po skalinách.
 

Zesta z Okoře a Okybača z Beskyd

Hotovým rébusem je písnička Beskyde, Beskyde, v níž někteří objeví temného beskydského démona jménem Okybača, jiní speciální plemeno horského ovčáckého psa okivača. O zatáčání oveček pak už raději ani nepřemýšlejí, to je rozhodně lepší nechat na černookém bačovi. Výhružně zní i strašlivý Koušesaj, kterého v písničce Ivana Mládka rdousí Jožin z bažin (srovnejte: Jožin z bažin kouše, saje, rdousí / Jožin z bažin Koušesaje rdousí).

V písničce Na Okoř je cesta se zase zpívá o něčem jménem Zesta, což by mohla být tuzemská verze kultovního italského mopedu značky Vespa. Je to příklad mondegreenu, který se tak dokonale vryje do paměti, že o jeho smyslu už nakonec nepřemýšlíme. Raději se jeďte podívat na ten Okoř, sami uvidíte, že tam spíš potkáte Vespy než Zesty.

Nepříliš používané, a tudíž pro řadu posluchačů nesrozumitelné výrazy vedly i ke vzniku padajících minaretů v písni Nina Tomáše Kluse („jsi zvuk, když padnou mi na rety slzy múz“) anebo slibně znějící představa hodokvasu v písni Mojžíš od Spirituál Kvintetu „Až první krůček bude jednou za námi, tak nikdo nesmí zaváhat dát do tlamy“ (místo „dát na fámy“).
 

Fantastický přírodopis: honzlovci, mněkoň a kozy z Aljašky

Už zmíněná Noc na Karlštejně češtinu neobohatila jen o tetřevy honzlovce, prohrávající „hon s lovci“ z písničky Waldemara Matušky a Miloše Kopeckého, ale taky o ryčný popěvek „Hojahoj, hojahoj, krávy máme ve stáji,“ ačkoliv v originále stojí „v králi máme zastání“. Další mondegreen z lidovky Už mně koně vyvádějí přivedl do češtiny záhadného mněkoně, zatímco v písni Zelený pláně opravdu smrdí pot koní, nikoli podkoní. Ve slovenské skladbě Je to vo hviezdach pak Paľo Habera nezpívá o kozách, které někdo má na Aljašce, ale „studená si ako zima na Aljaške".

Na stejném dvoře jako kuře krákoře a kačka blátotlačka z písničky Když jsem já sloužil by mohli žít i naleštění blýskaví kosi: takoví, o nichž se pělo v budovatelské písni Se zpěvem a smíchem: „Zní zpěv a smích náš po kraji, zní v každý směr i kout, tam kde se kosy blýskají a kde zříš ocel kout.“ Ostatně i ten Ocelkout asi kdekomu zamotal hlavu, podobně jako Anemin, jehož se Karel Kryl v písni Anděl ptá, co ho čeká (a nemine).
 

Zajina, rupie a žirafičí krabice

Mnohé omyly jsou v dnešní době pro zasmání: není přece problém si rychle text ověřit na internetu. Dřív to ovšem problém byl, a tak mezi mondegreeny žijící vlastním životem patří například:
  • Nešťastný zajíček ubožáček, co ve své jamce sedí sám, se proměnil v seversky rozervaného, všemi opuštěného temného hrdinu, zajíčka Svena Janssena. Nejlépe ve vikingské přilbici a ve sněhu, ať je to stylové.
  • Zajíček Sven Janssen by také mohl žít v Zajině, zemi zajíců, o které se zpívá v písničce „…vlak jede krajinou, já jedu za jinou…
  • Mám víc než rupie, zpívají si mnozí společně s Petrem Mukem ve skladbě Bon Soir Mademoiselle Paris místo „mám víc než krupiér. Podobně se vypořádali se stíny baziliky Sacre-Coeur, z niž se staly „stíny za krkem“.
  • Ačkoli už víme, že žáci 3.B. na sebe brali podobu zajíce, žirafy či krabice, nenecháme se nikdy připravit o žirafičí krabice, podobně jako o slovo hromnatáh. To pochází z písničky z pohádky Princové jsou na draka, kde se zpívá: "Kdyby se v komnatách běhoun jak hrom natáh..."
  • Mezi mondegreeny patří i několik verzí Stánků Honzy Nedvěda, ať už jste místo „ztracená víra hrozny z vinic neposbírá“ zpívali „rozjizvy nic neposbírá“ nebo „ztracená víra a hroch nic z vinic neposbírá".
  • Znáte píseň „letí šíp za vanou a s ním letí srdce mé"? A znáte taky Savanu?
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
50 tipů, jak si užít Apríl

50 tipů, jak si užít Apríl

Oblíbený Apríl má u nás již dlouhou tradici. Drobné zlomyslnosti a žertíky si u nás lidé na 1. dubna provádějí od 17. století. V českých zemích existuje první zmínka o Aprílu z roku 1690, počátek provádění si drobných poťouchlostí lze však vystopovat mnohem dále do minulosti, a to až do Persie k roku 536 před naším letopočtem. Autorem svátku, který se zde nazývá Sizdah Bedar, je mytický král Jamšíd. Druhou teorií je, že svátek vznikl jako oslava radosti nad koncem dlouhé zimy a přechodem na veselejší období jara. Oslavte proto první dubnový den tematickým výletem na kuriózní místa, která vykouzlí úsměv na tváři anebo nevěřícné zakroucení hlavou.

Věda a historie není nuda: habánské víno, habánská keramika a čas habánů

Věda a historie není nuda: habánské víno, habánská keramika a čas habánů

Habánská keramika, vinné sklepy, víno a několik nezvykle znějících příjmení: to je vše, co na jižní a východní Moravě zbylo po habánech. Provázela je dobrá pověst pracovitých lidí, šikovných vinařů a zručných řemeslníků. Prozkoumejte s Kudy z nudy, proč byli právě v roce 1622 z českých zemí násilně vyhnáni?

Mrchojedy, Kozojedy nebo Srnojedy: cestování plné chutí

Mrchojedy, Kozojedy nebo Srnojedy: cestování plné chutí

Žertovné a občas hanlivé názvy obcí Hrdlořezy, Řitka, Kostrčany, Konětopy, Krchleby nebo Zbizuby často vzešly od škodolibých sousedů. To platí i pro vesnice, kde se na něčem hoduje, ať už to jsou Konojedy nebo Kozojedy, Máslojedy, Masojedy, Mlékojedy, Mrkvojedy či Srnojedy.

CHKO Beskydy Příroda

CHKO Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Jaro na talíři: bylinky, tvarůžky, chřest a další dobroty

Jaro na talíři: bylinky, tvarůžky, chřest a další dobroty

S jarem nepřichází jen čas chřestu a čerstvých bylinek. Olomouc se těší na další voňavý ročník tvarůžkového festivalu, milovníci streefoodu se sjedou do Neratovic a do Litomyšle zvou všechny mlsné jazýčky Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové. Zkrátka jarní tabule je opět bohatě prostřená a vy můžete cestovat a ochutnávat, co hrdlo ráčí.

Rok 2025: velký přehled svátků, volných dnů a prodloužených víkendů s tipy na výlety

Rok 2025: velký přehled svátků, volných dnů a prodloužených víkendů s tipy na výlety

Kolik volných dnů nás čeká v roce 2025, kdy budou Velikonoce a kolik prodloužených víkendů si můžete naplánovat? My na Kudy z nudy máme radost, když jich je hodně, protože pak vám můžeme nabídnout spousty skvělých tipů kam vyrazit a užít si volno. Rok 2025 vypadá báječně: ze třinácti státních svátků jich hned deset vychází na všední dny.

Udělejte si výlet na místa, která znáte z lidových písní

Udělejte si výlet na místa, která znáte z lidových písní

Jestliže patříte k milovníkům lidovek, které si rádi zanotujete s kamarády při kytaře, harmonice anebo třeba ve sklípku u cimbálu, určitě znáte spoustu písniček, ve kterých se zpívá o určitém místě. Pojďme si dnes připomenout některá z nich – třeba vás budou inspirovat k zajímavému hudebnímu výletu za lidovou písní…

Zřícenina hradu Okoř – oblíbený výletní cíl nedaleko Prahy Památky

Zřícenina hradu Okoř – oblíbený výletní cíl nedaleko Prahy

Zřícenina hradu Okoř je oblíbeným cílem výletníků i cyklistů a zároveň jednou z našich nejzobrazovanějších hradních zřícenin. V letních měsících se zde konají šermířská vystoupení či výpravné bitvy a prostranství před hradem se stává dějištěm festivalů a koncertů.

Karel Kryl – písničkář a nejznámější autor protestsongů proti totalitě

Karel Kryl – písničkář a nejznámější autor protestsongů proti totalitě

Veličenstvo Kat, Anděl, Morituri te salutant nebo Salome: to je jen pár písní z tvorby písničkáře Karla Kryla (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Mnichov, Německo). Byl legendou protestsongů a jednou z tváří Sametové revoluce v roce 1989. Jeho písnička Bratříčku, zavírej vrátka, patřila k symbolům odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Robot – nejznámější české slovo na světě

Robot – nejznámější české slovo na světě

Slovo robot bylo poprvé v dějinách použito v roce 1920 ve hře R.U.R Karla Čapka. Je to nejznámější české slovo, které zdomácnělo ve všech světových jazycích.

Miloš Kopecký – jeden z nejoblíbenějších divadelních a filmových herců

Miloš Kopecký – jeden z nejoblíbenějších divadelních a filmových herců

Jeden z nejoblíbenějších divadelních a filmových herců, báječný představitel padouchů i charismatický doktor Štrosmajer ze seriálu Nemocnice na kraji města: to je Miloš Kopecký (22. srpna 1922, Praha – 16. února 1996, Praha). Znáte jeho nejpopulárnější filmy a nezapomenutelné hlášky?

Česko ve filmu: Noc na Karlštejně s Jaroslavem Vrchlickým a tetřevy honzlovci

Česko ve filmu: Noc na Karlštejně s Jaroslavem Vrchlickým a tetřevy honzlovci

Možná jste nikdy žádnou báseň Jaroslava Vrchlického nečetli a říkáte si, co má propána společného se známým filmovým muzikálem? Pak vás čeká velké překvapení: společného toho mají víc, než byste čekali. Film totiž vznikl podle Vrchlického divadelní hry, která měla premiéru už v květnu 1884.

Oslavte Mezinárodní den ptactva pěknou procházkou

Oslavte Mezinárodní den ptactva pěknou procházkou

Na aprílový den, kdy je v plném proudu pohyb tažných ptáků, byla roku 1906 podepsána Mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva. Československá republika k této konvenci přistoupila roku 1924, ovšem i předtím se u nás slavil "Den ptáků" v rámci Rakousko-Uherské monarchie, a to od roku 1900. Také letos můžete dostát tradici a připojit se k oslavě ptactva příjemnou procházkou jarní přírodou, kde se zaposloucháte do ptačího zpěvu.

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel novodobého státu a první československý prezident

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Karel Jaromír Erben – sběratel českých lidových písní a pohádek

Karel Jaromír Erben – sběratel českých lidových písní a pohádek

Známý sběratel lidové slovesnosti a básník, ale také historik, právník, archivář a překladatel: Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811 Miletín – 21. listopadu 1870 Praha) byl muž mnoha řemesel. Zná ho každý, kdo u tabule musel recitovat dejme tomu Polednici, někdy viděl film Kytice anebo jel přes Miletín, městečko v Podkrkonoší. Básníkův pomník s výjevy z jeho díla a národních pověstí stojí přímo na hlavním náměstí.

Další aktuality

Cestovatelské novinky roku 2025: kde si užijete nové expozice, muzea, vyhlídky a atrakce

Co se chystá v roce 2025? Kde otevřou nové prohlídkové trasy, náplavky, muzea a cyklostezky? Které hotely vás přivítají v nové turistické sezoně a kde si užijete nejlepší koupání? Z očekávaných novinek roku 2025 si vybere každý z vás – a samozřejmě nezapomínáme ani na nové rozhledny, cestovatelské kuriozity a také nápady pro rodiny s dětmi!
4. duben 2025 10:43
Zážitky

50 tipů na víkend z celého Česka

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkendové zážitky (5.4. – 6.4.). Na jediném místě najdete tipy na akce ze všech krajů a regionů České republiky. U nás si vybere si každý! V nabídce je rodinná zábava, program pro děti, romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky: Olomoucký tvarůžkový festival 2025, VeteránTechna na brněnském výstavišti 2025, Festival svíčkové na Špilberku, Otvíráme Nepomuk a zámek Zelená Hora 2025, Ze sklepa do sklepa Velké Bílovice 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
4. duben 2025 6:04
Zážitky

Tipy proti nudě... aneb nejlepší tipy na víkendové akce pro děti

Kudy z nudy přináší tipy na zajímavý program pro rodiny s dětmi na víkend (5.4. – 6.4.) v Praze a jejím okolí, Čechách, Moravě i Slezsku. Vyberte si rodinné programy, zábavu a zážitky pro malé i velké, holky i kluky, zajímavé akce a výpravy na místa, kde se děti rozhodně nebudou nudit: Velikonoční trhy na Staroměstském náměstí v Praze 2025, České velikonoční trhy na náměstí Míru, Velikonoce na Kačině 2025, Otevírání pevnosti Josefov – slavnostní zahájení sezóny 2025, Safari běh 2025 – odloženo. Naplánujte s námi výlety za kulturou, do zoo, do přírody nebo na zajímavou výstavu a užijte si společný víkend.
4. duben 2025 6:00
Zážitky

Kalendář 2025: tipy na nejzajímavější historické akce během prázdnin

V naší zemi se koná obrovský počet akcí připomínajících velké historické milníky. Mimořádně oblíbené jsou také městské slavnosti, výročí bitev nebo významných osobností. Nabídka letních historických akcí na Kudy z nudy je opravdu široká. Nenechte si ujít nejzajímavější prázdninové akce. Léto přeje výletům!
2. duben 2025 15:53
Zážitky

Plavební sezóna 2025: přehled tipů, kde vás svezou lodě, loďky a přívozy

Duben je měsícem, kdy ožívají přístavy a výletní parníčky, lodě i přívozy vyplouvají do nové sezóny. Pokud se chystáte na výlet a chcete si jej ozvláštnit plavbou po řece či na jezeru, inspirujte se našimi tipy, které vás zavedou na palubu sezónních plavidel.
2. duben 2025 13:11
Zážitky

Kalendář 2025: Výlety parními vlaky, zubačkou, či na úzkorozchodných tratí

Výlet vlakem si samozřejmě můžete naplánovat kdykoliv a kdekoliv, ale zvláštní šťávu vašim plánům dodají zajímavé tratě, parní vlaky a akce, které se často neopakují. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na to, co je nachystáno po celou sezonu.
31. březen 2025 17:51
Zážitky

Lidové pranostiky: duben, aprílové počasí, hadi, štíři a žáby

Pro duben, měsíc pojmenovaný po svěžím jarním listí rašících dubů, je typické rychle se měnící, takzvané aprílové počasí. Proto také nejznámější dubnová pranostika navazuje na březnovou průpovídku „Březen – za kamna vlezem,“ když dodává „duben, ještě tam budem“. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit s dubnovou záplavou pořekadel, mouder a průpovídek.
30. březen 2025 11:40
Zážitky

50 tipů, jak si užít Apríl

Oblíbený Apríl má u nás již dlouhou tradici. Drobné zlomyslnosti a žertíky si u nás lidé na 1. dubna provádějí od 17. století. V českých zemích existuje první zmínka o Aprílu z roku 1690, počátek provádění si drobných poťouchlostí lze však vystopovat mnohem dále do minulosti, a to až do Persie k roku 536 před naším letopočtem. Autorem svátku, který se zde nazývá Sizdah Bedar, je mytický král Jamšíd. Druhou teorií je, že svátek vznikl jako oslava radosti nad koncem dlouhé zimy a přechodem na veselejší období jara. Oslavte proto první dubnový den tematickým výletem na kuriózní místa, která vykouzlí úsměv na tváři anebo nevěřícné zakroucení hlavou.
30. březen 2025 11:37
Zážitky