Správce žďárského zámku Ulrych vstával z hrobu
Když se vydáte do
Žďáru nad Sázavou, kousek od
zámku zahlédnete zdi
barokního morového hřbitova. Vznikl na začátku 18. století podle projektu
Jana Santiniho a právě tady se prý odehrál
strašidelný pohřeb Johanna Aloise Ulricha, správce bývalého zámeckého velkostatku. Kruťas a sobec, který se choval k lidem povýšeně a krutě, se ale i
po smrti začal objevovat jako přízrak a dál škodil, ba dokonce byl spatřen v ohnivém kočáře, taženém bezhlavými koňmi. Měšťané na něj nakonec přivolali
jihlavského kata, který otevřel
Ulrichův hrob, ostrým rýčem oddělil hlavu od těla a do úst mrtvého prý nasypal mák. Podle vžité pověry prý Ulrich měl dát pokoj na tolik let, kolik zrnek máku do něj nasypali. Co myslíte, řádil tehdy ve
Žďáru upír nebo lidská představivost?
Jihočeská kněžna Eleonora alias upíří princezna
Její vášní byl lov a jejím
přítelem vlk... Řeč je o
jihočeské kněžně Eleonoře Amálii ze Schwarzenbergu, která žila na přelomu 17. a 18. století v
Českém Krumlově. Na lov vyjížděla do okolních lesů velmi často, což mezi ženami v jejím postavení
nebylo obvyklé. Po svém boku navíc měla statného vlka, zvíře často spojované s upíry. Není divu, že se o ní mezi českokrumlovskými měšťany i šlechtici povídalo leccos. Když si zřídila na
zámku chovnou vlčí stanici, aby měla po ruce dostatek
vlčího mléka, přiřkli jí lidé i zručnost v černé magii. Mléko využívala jako podpůrný prostředek k otěhotnění, k čemuž také došlo, ovšem Eleonoře bylo tehdy v roce
1722 již čtyřicet let, což se zdálo tehdejším lidem přinejmenším divné. Podhradím se šířily ty nejzákeřnější pomluvy o
spojení s ďáblem nebo o tom, že Eleonora je
upíří princezna. Zemřela krátce po porodu syna a i když byl v jejím těle objeven nádor, císařův lékař byl přesvědčen o tom, že kněžnin zdravotní stav vykazuje zřetelné známky upíří nákazy. Pro jistotu ji bylo
vyjmuto srdce (aby se z ní nestal upír). Na náhrobním kameni nebohé
Eleonory chybí nejen erb, ale i její příjmení. Blízcí se od ní po smrti distancovali, její jméno nemělo být se
Schwarzenbergy jakkoliv spojováno.
Čachtická paní z Pičína
Středočeská víska
Pičíně má nejen neotřelý název, ale i pohnutou historii. Na zdejší tvrzi totiž žila "česká Čachtická paní",
Kateřina Bechyňová z Komárova, která v polovině 16. století coby
manželka purkrabího hradu Karlštejna umučila řadu poddaných. Na
panství v Pičíně nedaleko
Příbrami vládla většinou sama, manžel kvůli své vysoké funkci nebýval často doma. Sadistická bestie se vyžívala v
mučení svých poddaných, které "trestala" za domnělé prohřešky tak, že nešťastníci, kteří se jí dostali do rukou tresty často nepřežili nebo si nesli doživotní následky. Nebudeme zacházet příliš do detailů, zmínit můžeme okrajově to, že k oblíbeným praktikám Kateřiny patřilo
řezání nožem a sypání soli do ran,
polévání vroucí a poté ledovou vodou, pálení kůže rozpáleným máslem i odpudivé
stahování z kůže. Své skutky se ani nesnažila nějak tajit a středočeskou vísku obcházela hrůza, kdo bude další na řadě. Panovačná a zpupná žena se navíc k soudu přihnala sama, když zažalovala děkana a kronikáře
Václava Hájka z Libočan za "potupná a lehká slova", když kritizoval její podivné praktiky o nichž se doslechl. Nejprve ze strachu mnoho svědků svedlo podivná úmrtí na mor, ale během dlouhého procesu se několik z nich osmělilo a pověděli pravdu. Na jedno svědectví pak navazovalo další, až se pod tíhou důkazů Kateřina nakonec
přiznala. Za trest byla
uvržena do věže Mihulky na
Pražském hradě, kde měla
zemřít hlady, což se po dvou týdnech také stalo.
Čelákovičtí upíři nebo vrazi?
Skutečnou a "hmatatelnou" raritou jsou
archeologické vykopávky v
Čelákovicích: právě v tomto polabském městečku se podařilo v roce 1966 objevit podivné pohřebiště. V
jedenácti hrobech byly nalezeny velmi nezvyklé kosterní pozůstatky: tři mrtví měli oddělenou lebku, jeden pravou nohu; levou měl přitom silně ohnutou v koleni, jako by původně byla svázaná. Několik lidí bylo patrně pohřbeno se
spoutanýma rukama, jiní leželi na břiše a v jednom z hrobů se našel zbytek kůlu z borového dřeva. Někdo věří tomu, že se ve městě podařilo objevit
největší evropský hřbitov upírů, jiní upozorňují na nedalekou šibenici a možné místo posledního odpočinku popravených osob.
Kostru s oddělenou hlavou a dřevěným kolíkem vraženým do hrudi na místě srdce se podařilo objevit také ve
Vraclavi u
Vysokého Mýta, další hroby s protivampyrickými znaky byly nalezeny na
hřbitově v Mikulči na
Svitavsku anebo v
Levíně u
Úštěku.
Kde letos oslavíte ten nejstrašidelnější Halloween?