Dnešní
České Švýcarsko patřilo k prvním místům na světě, kde začal fungovat turistický ruch. Za vznikem řady proslulých vyhlídek, turistických chat a stezek stojí
šlechtický rod Clary-Aldringenů, zejména pak
kníže Edmund Clary-Aldringen (1813–1894). Označení krajiny jako
Švýcarsko je ale ještě o pár desítek let starší. Název prý vymysleli dva švýcarští malíři
Adrian Zingg (1734–1816) a
Anton Graff (1736–1813). Působili na Akademii umění v Drážďanech, často malovali v plenéru a krajina kolem
Labe jim prý připomínala rodnou zem. Jejich kresby se objevovaly už v prvních cestopisných průvodcích, které se objevily ještě před rokem 1800.
Romantické obrazy Caspara Davida Friedricha
V Evropě vrcholilo období romantismu, a tak se krásy pohádkové krajiny vydávali ve stopách dvou švýcarských objevitelů hledat další malíři. Mezi nimi byl
Caspar David Friedrich (1774–1840), umělec, který ve svých kresbách a malbách zachytil nejenom
přírodu, ale i nálady a emoce, které krajina dokáže vyvolat.
Narodil se v severním Německu, v
městečku Greifswald, jako šestý z deseti dětí výrobce mýdel a svíček. Přes čtyřicet let žil v
Drážďanech, hlavním městě Saska, a v roce 1824 se stal členem Královské akademie výtvarných umění. I když maloval Severní moře a křídové útesy Rujány, luční krajinu svého dětství a kostelní věže Greifswaldu, velkou inspirací pro něj bylo
Českosaské Švýcarsko. Procestoval ho křížem krážem až k
Pravčické bráně a
Růžovskému vrchu, opakovaně se vracel do
Krkonoš a
Českého středohoří, kreslil
Milešovku. Místo jeho posledního odpočinku je na
drážďanském hřbitově Trinitatis, který mimochodem také zvěčnil na mystickém, mlhavém obrazu.
Poutník nad mořem mlhy
Jeho nejslavnější obraz
Poutník nad mořem mlhy je ikonou éry romantismu. Světélkující mraky tančí kolem šedých vrcholků, v popředí stojí otočený zády k nám turista s vycházkovou holí. Obraz je vyjádřením fascinace
Labskými pískovci, které Friedrich pravidelně navštěvoval. V roce 1813 se dokonce na několik měsíců usadil ve
vesničce Krippen na břehu
Labe a odtud podnikal své objevitelské malířské expedice, pěšky a se skicákem v ruce.
Po stopách jeho švýcarských předchůdců i samotného Friedricha dnes vede 116 kilometrů dlouhá
Cesta malířů / Malerstraße. Friedrichův způsob cestování odpovídá modernímu duchu doby, a tak se můžete vydat tak jako mnozí další v jeho stopách a hledat místa známá z jeho obrazů. Tak jako kdysi i dnes stezku lemují místa k přenocování. Vyzkoušet můžete i kratší, patnáct kilometrů dlouhou
stezku Caspara Davida Friedricha, a užívat si výhledy na skalnaté věžičky a stolové hory z četných vyhlídek obou národních parků, tedy
Saského i
Českého Švýcarska.
Kam si zajet na výstavy Caspara Davida Friedricha?
Friedrich nemaloval jen pohádkovou krajinu plnou útesů a skal, ale také Severní moře v měsíčním svitu, křídové útesy na Rujáně a další místa. V druhé polovině 19. století ale romantismus vyšel z módy a na Friedrichova díla se téměř zapomnělo. O to zajímavější jsou výstavy, kterými si Německo připomíná 250. výročí jeho narození.
Do 1. dubna 2024 potrvá výstava, kterou pořádá
Hamburger Kunsthalle. Na nejucelenější výstavě děl
Caspara Davida Friedricha kromě retrospektivy s více než 50 obrazy objevíte současné umění, inspirované Friedrichovým dílem. Vystavený je i slavný Poutník.
Do Hamburku i Friedrichova rodného Greifswaldu to z České republiky máme trochu z ruky. Blíž to je rozhodně do
Berlína, kde 19. dubna začíná vůbec první souborná výstava
Caspara Davida Friedricha nazvaná
Nekonečné krajiny / Unendliche Landschaften. Alte Nationalgalerie Staatliche Museen zu Berlin ve spolupráci s Kupferstichkabinett vystaví zhruba 60 obrazů a 50 kreseb z Německa i zahraničí, včetně řady světově proslulých, ikonických uměleckých děl.
Caspar David Friedrich a zajímavosti o něm
Malíř se dvakrát léčil v lázních Teplice, a to v letech 1828 a 1835.- Několik jeho obrazů koupil další slavný lázeňský host, ruský car Mikuláš I.
- Nejznámější Friedrichův obraz Poutník nad mořem mlhy vznikl právě na trase Cesty malířů, a byl použit například na přebalu Goethovy knihy Utrpení mladého Werthera.
- Láska Friedricha k přírodě je nám blízká i po stovkách let: jednou koupil kus půdy, aby zabránil pokácení vrb, které na něm rostly.
- Mezi roky 1823 a 1824 Friedrich namaloval obraz Severní moře v měsíční záři, který se poměrně záhy po svém vzniku dostal do sbírek Národní galerie. Veřejnosti v Praze byl obraz představen už na výstavě v roce 1824, kde se vedle Friedrichových děl objevily i obrazy norského krajináře Johana Christiana Dahla. Dílo je typickým příkladem Friedrichovy vrcholné tvorby, podle Národní galerie je pozoruhodná autorova práce se světlem, která dává obrazu hloubku i tajemství.
Caspar David Friedrich byl nejvýznamnější umělec německého romantismu, narodil se v roce 1774 v Greifswaldu a zemřel v roce 1840 v Drážďanech.
Na obrazech Caspara Davida Friedricha můžete obdivovat České a Saské Švýcarsko, Labské pískovce, Krkonoše, České středohoří, pohoří Harz a pobřeží Baltského moře s ostrovem Rujána.
Název České Švýcarsko vymysleli švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili na Akademii umění v Drážďanech.
Obraz 'Poutník nad mořem mlhy' znázorňuje turistu stojící ve fascinující krajině Labských pískovců, obklopen světélkujícími mraky a šedými vrcholky hor.
Lze se vydat na 116 kilometrů dlouhou Cestu malířů/Malerstraße či na patnáct kilometrů dlouhou stezku Caspara Davida Friedricha, které nabízejí výhledy na skalní věžičky a stolové hory v Saském i Českém Švýcarsku.
Výstava děl Caspara Davida Friedricha v Hamburger Kunsthalle trvá do 1. dubna 2024 a nabízí retrospektivu s více než 50 obrazy a současné umění, inspirované jeho dílem.
První souborná výstava Caspara Davida Friedricha začíná 19. dubna v Alte Nationalgalerie Staatliche Museen zu Berlin a nabízí zhruba 60 obrazů a 50 kreseb.
Národní park České Švýcarsko, vyhlášený 1. ledna 2000, je jedním z nejkrásnějších a nejmladších národních parků v České republice a nabízí unikátní skalní města a pískovcové útvary.
Na přebalu knihy 'Utrpení mladého Werthera' byl použit Friedrichův nejslavnější obraz 'Poutník nad mořem mlhy'.
Pravčická brána je symbolem Národního parku České Švýcarsko a je největší přirozenou skalní bránou v Evropě.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.