Funkcionalismus se stal vedoucím slohem první republiky a přiřadil československou architekturu k evropské špičce. Pojďte s portálem
Kudy z nudy na návštěvu tam, kde vás pustí dál a kde se na funkcionalistické skvosty nemusíte dívat jen z ulice.
Pojďte se dozvědět více o do detailů promyšlených
stavbách 20. a 30. let minulého století a zajímavých osudech staveb samotných i jejich majitelů a stavitelů, ke kterým se řadí slavná jména, jako je Adolf
Loos, Jože
Plečnik nebo Ludwig
Mies van der Rohe.
Winternitzova vila na pražském Smíchově
Návrh funkcionalistické vily v
Praze-Košířích svěřil právník
Josef Winternitz slavnému architektovi
Adolfu Loosovi. Ten ovšem kvůli nemoci (zemřel o rok později) projekt předal kolegovi
Karlu Lhotovi; jeho dílem jsou veškeré prvky v interiéru. Rodina vilu obývala jen do roku 1941, kdy byla donucena
pod tlakem rasové perzekuce vilu převést na Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren (Vystěhovalecký fond). Od tohoto fondu koupila objekt obec pražská, která ve vile zřídila mateřskou školku. Po roce 1948 byla vila znárodněna a dlouhá desetiletí sloužila jako mateřská školka (až do roku 1997).
Celá rodina byla roku 1943 transportována do
Terezína a později do koncentračního tábora
Osvětim. Vrátila se pouze
Jenny Winternitzová a dcera Suzana, které však již vilu nikdy nespatřily.
Winternitzova vila je otevřena jako
muzeum a galerie.
Komentované prohlídky probíhají každou sobotu a neděli. Poskytnou vám tu dostatek oficiálních i soukromých informací
přímo z rodiny původních majitelů. Můžete si vybrat romantický ranní termín s vyhlídkou na východ slunce nad historickým středem města, nebo počkat na podvečerní termín s vyhlídkou na západ slunce. Samozřejmě můžete přijít za okouzlujícím světlem celý den..
Müllerova vila ve Střešovicích
Nejznámější Loosovou pražskou stavbou je
Müllerova vila, kterou spravuje
Muzeum hlavního města Prahy. Prohlédnete si zde pro Loose charakteristický styl členění interiérů, takzvaný
raumplan. Interiér
vily představuje luxusní obydlí připomínající prvorepublikový životní styl rodiny, která patřila do pražské vyšší společnosti. Veškeré zařízení vyniká svým kvalitním provedením. Adolf Loos vždy spolupracoval jen s těmi nejlepšími výrobci, na které kladl vysoké nároky.
Spojení přepychu s jednoduchostí a funkčností potvrzuje
Müllerovu vilu v roli jedinečného díla moderní architektury a designu. Vilu si nechal postavit
František Müller, zámožný spolumajitel stavitelské firmy Kapsa-Müller, když se chtěl s rodinou přestěhovat z
Plzně do
Prahy.
Jože Plečnik a Rothmayerova vila
Z dalších
pražských funkcionalistických staveb je třeba zmínit dílo slovinského architekta
Jože Plečnika. Podílel se na úpravách
Pražského hradu a jeho dílem je rovněž
kostel Nejsvětějšího srdce Páně na
Vinohradech, považovaný za jednu z nejvýznamnějších českých sakrálních staveb 20. století.
Plečnik v
Praze vyučoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a vychoval řadu vynikajících tvůrců včetně
Otto Rothmayera, který se později stal jeho nejbližším spolupracovníkem. V
Rothmayerově vile ve Střešovicích, kterou architekt navrhl a postavil pro svou rodinu, si můžete prohlédnout
expozici o životě a díle obou architektů, kterou přichystalo
Muzeum hlavního města Prahy.
Volmanova vila v Čelákovicích
Jednou z nejkrásnějších a nejdražších rezidencí první republiky je
Volmanova vila, v rozlehlém parku nad romantickou krajinou řeky
Labe v
Čelákovicích. Tento klenot českého funkcionalismu pro továrníka a mecenáše
Josefa Volmana navrhli v letech
1938 – 1939 mladí avantgardní architekti
Karel Janů a
Jiří Štursa. Velkolepý areál vily je vynikající ukázkou moderního bydlení meziválečné doby i myšlenek švýcarského architekta
Le Corbusiera, který byl architektům inspirací a vzorem. Reprezentativní i soukromé prostory včetně střešní terasy můžete poznat na
prohlídce s průvodcem, užít si atmosféru vily lze i v rámci
soukromé návštěvy.
Loosovy interiéry v Plzni
V
Plzni můžete navštívit
bytové interiéry od světoznámého architekta Adolfa Loose. Každý z nich je jiný, za návštěvu ale rozhodně stojí všechny. V
bytě manželů Krausových v Bendově 10 se podíváte do podle odborníků nejkrásnějšího Loosova
salónu s obkladem ze švýcarského mramoru Cipollino a stropem z mahagonových desek. Návštěva
apartmánu Dr. Vogla v Klatovské 12 představí jako zázrakem dochovanou místnost, obývací salón s replikami původního nábytku a
travertinovou jídelnu. Další prohlídková trasa nabízí
Brummelův dům na Husově 58, Loosem přestavěný v
dvougenerační bydlení, a poslední prohlídka míří do
Semlerovy rezidence na Klatovské 110, jediného z plzeňských interiérů, ve kterém byl využit Loosův princip raumplanu. Interiéry navrhl pro Oskara a Janu Semlerovy Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka.
Legenda z Brna: Vila Tugendhat
Skutečným skvostem mezi funkcionalistickými stavbami je
vila Tugendhat v
Brně – Černých Polích. Jako jediná památka moderní architektury v Česku je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Vila manželů Grety a Fritze Tugendhatových vznikla podle projektu německého architekta
Ludwiga Miese van der Rohe a před několika lety jí byla vrácena podoba, jakou měla v době svého dokončení roku 1930. V interiérech uvidíte
repliky původního mobiliáře, prohlédnete si i technické zázemí vily a expozici věnovanou architektovi, stavebníkům a všednímu životu rodiny do roku 1938, kdy Tugendhatovi emigrovali. Vila je
přístupná celoročně kromě pondělí, vzhledem k velkému zájmu je doporučená rezervace 2 až 3 měsíce předem.
Vila Stiassni v Pisárkách
Pro běžné návštěvníky se
Vila Stiassni v
Brně-Pisárkách, dlouhá léta známá spíše jako
vládní vila, poprvé otevřela po rozsáhlé obnově na konci roku 2014. Vile, kterou pro rodinu textilního továrníka Alfreda Stiassniho v letech 1927–1929 postavil architekt
Ernst Wiesner, vrátila obnova
půvab první republiky. Stavba lehce klame tělem: zvenčí strohá a funkcionalistická budova uvnitř hýří luxusem, v době vzniku již poněkud zastaralým. Salonky zdobí bohaté štuky a vyřezávané dřevěné obložení, mramorové krby a historizující nábytek. Nenechte si ujít ani procházku
zahradou s tenisovým kurtem či bazénem. Ve vile se pořádají výstavy, akce a kostýmové prohlídky.
Vila Löw-Beer a další brněnské stavby
Vila Löw-Beer obývala v letech
1913 až 1939 rodina Alfreda a Marianny
Löw-Beerových, rodiče Grety Tugendhat. Vila slouží jako muzeum s expozicí Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat, která přibližuje dějiny architektury i brněnských vyšších vrstev. Vilu zakoupil roku 1903 továrník
Moriz Fuhrmann. Podle obecního věstníku pro zemské hlavní město
Brno byly v jednopatrové vile
čtyři byty celkem se 14 pokoji a 7 kabinety, 3 kuchyněmi, 2 koupelnami a 6 záchody. Po Fuhrmannově smrti prodali v srpnu 1913 jeho dědicové vilu textilnímu podnikateli
Alfredu Löw-Beerovi. Nový majitel nechal ve 30. letech dům částečně stavebně upravit. Autorem úprav byl
vídeňský architekt Rudolf Baumfeld. V roce 1940 zabavili vilu Němci pro potřeby tajné státní policie (gestapa). Po roce 1948 byla vila znárodněna a v roce 1954 se stala
majetkem československého státu. V současnosti je
Löw-Beerova vila v majetku
Jihomoravského kraje a ve správě Muzea Brněnska.
Z dalších brněnských funkcionalistických památek byste měli rozhodně poznat
kavárnu Era, neopakovatelnou atmosféru pak mají
staré pavilony brněnského výstaviště.