Jaro je tady! Naplánujte si výlet na místa spojená s dávnými rituály

Smrtná neděle a vítání jara se všemi místními zvyky a obyčeji. Za zvuku lidových písní a říkadel "Smrtholku" nastrojí, vynesou a do vody na soutoku Labe s Orlicí v Jiráskových sadech vhodí hradecké folklorní soubory Červánek a Dupák.

Slavnostní zahájení sezony spojené s procházkou vinohrady, s vinařskými tradicemi a ochutnáváním místních vín. Odemykání naučné stezky spolu s vynášením Hroznového kozla do vinohradu je příležitostí projít si 5 km dlouhou trasu vedoucí vinicemi a sklepní uličkou Vrbovce.

Tento menhir je vysoký 2 metry a stojí v blízkosti obce Slavětín, 6 km východně od Loun.

Rozlučme se se zimou a přivítejme jaro! Vynášení Morany je prastarý zvyk, při kterém se lidé loučili s obdobím chladu, tmy a nedostatku a zvali do svých obydlí a na svá pole hojnost, úrodu a slunce.

Oblíbená akce přibližuje zvyky ze Slovácka od počátku postního období do Velikonoc, jako jsou vynášení smrtky, nošení létečka, pletení velikonočních pomlázek, malování kraslic, šlahačka aj.

Vynášení smrtky a přinášení nového léta. Nejen to je Smrtná neděle ve skanzenu v Kouřimi. V neděli 6. dubna 2025.

Obrovský balvan s velkou skalní mísou je usazen na několika menších kamenech. Nachází se uprostřed lesa, poblíž obce Kadov, mezi naučnou stezkou a cyklostezkou číslo 2162.

Neobyčejný skalní útvar v podobě kulatého stolu naleznete v lesích poblíž žluté značky vedoucí z Kunějova do Kunějovských samot a dále ke Kačleřskému rybníku. Pravděpodobně se jedná o kamenný památník z předhistorické doby.

Tradiční výstava „Jaro na vsi“ ukazuje v celém areálu skanzenu staré zvyky a obyčeje od masopustu do májů, jak je v tomto kraji zaznamenali národopisní sběratelé. Letos se koná od 21. 3. do 30. 4. 2025.

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna.

Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha.

Krajina Českého Meránu nabízí širokou škálu nejrůznějších památek a přírodních zajímavostí, milovníky megalitických staveb však nejspíše zaujme ojedinělý komplex žulových menhirů – patrně z mladší či pozdní doby kamenné.

V březnu a září, když nastává jarní a podzimní rovnodennost, se naskýtá možnost pozorovat na noční obloze zvláštní astronomický úkaz, tzv. zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení.

Na brněnském sídlišti Kamenný vrch najdete velkou raritu – nachází se zde stejnojmenná přírodní rezervace, přezdívaná Kameňák. Právě zde na jaře vykvétají desetitisíce konikleců velkokvětých, jejichž počet je největší na světě.

Naučná trasa Peklem, kaňonovitým údolím Robečského potoka, vede v délce 8 km mezi obcemi Zahrádky a Česká Lípa. Cestou projdete nejen malebnými osadami s lidovou architekturou, ale na jaře po cestě uvidíte tisíce bledulí.

Zvláštní skoro dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. Vede k němu naučná stezka Měsíční kámen.

Oslavy jarního slunovratu a probouzení přírody propojené s velikonočními zvyky včetně vynášení Morany.

Zavítejte do okolí Strážného a prozkoumejte zdejší krajinu, která ukrývá svá tajemství. Během cesty je možné narazit na tajemná až mystická místa s kořeny v hluboké historii, spadající do období, kdy území Šumavy obývali Keltové.

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Přírodní památka Šafránová stráň se nachází v okrese Náchod u obce Suchý Důl přímo pod Broumovskými stěnami. Každé jaro ke konci března a v dubnu se tu lze drobnými nafialovělými kvítky pokochat.

Jeden z největších menhirů v ČR u vsi Drahomyšle, tvořený křemitým pískovcem a slepencem. Vypráví se o něm, že je chráněn záhadnou silou.

Přírodní památka se rozkládá v nivě řeky Labe porostlé lužním lesem. V oblasti hojně roste vzácná sněženka podsněžník a řada chráněných druhů hmyzu. Na území se také nachází zbytek staré dubové aleje.

Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR z roku 1142. V posledních letech prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. Ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů.

V hluboce zaříznutém údolí Chlébského potoka na Svratecku se dochovala vegetace potočních olšin s hojným výskytem chráněné bledule jarní. Dále se zde vyskytují pcháčové louky a řada zajímavých druhů rostlin a živočichů.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.