ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti
Životní styl

7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti

Poslechněte si audio verzi článku
Světový den štěstí, Světový den vrabců, první den astronomického jara a také jarní rovnodennost: to všechno nastane v pátek 20. března 2026. Čas jarní rovnodennosti je dokonce spočítaný na minuty přesně: dojde k ní 20. 3. 202 odpoledne v 15:46 hodin. Pozorovat se dá vlastně odkudkoliv, protože rovnodennost znamená jen to, že noc je stejně dlouhá jako den. Ale skutečně je to tak?

1. Rovnodennost a kdy vlastně začíná jaro?

Pravidlo, že v čase jarní rovnodennosti je den stejně dlouhý jako noc, platí jen přibližně. Na vteřinu přesně to nikdy nevyjde, rozdíl ale bývá jen pár minut. Je to také den, kdy slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Zároveň také přechází přes rovník a pomalu začne svou cestu k nám na severní polokouli. 21. června pak bude slunce nejdál od rovníku, skončí astronomické jaro, nastane čas letního slunovratu a nejkratší noc a nejdelší den v roce, který je mimochodem dvakrát delší než noc. Po 21. červnu se noci budou opět prodlužovat, překulí se přes podzimní rovnodennost a zvolna dospějí k zimnímu slunovratu, tedy času nejdelší noci a nejkratšího dne.

Jaro přichází každý rok jindy. Přesný začátek astronomického jara je dán okamžikem, kdy střed slunečního kotouče překročí nebeský rovník. Datum jarní rovnodennosti nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo často 21. března, ale k tomu ve 21. století došlo naposled v roce 2011. Jako začátek jara se 21. březen vrátí až v roce 2102.
 

2. Zubaté sluníčko

Kdo by se netěšil na jaro, na teplé sluneční paprsky zahánějící dlouhou zimu i pochmurné myšlenky? Jarní rovnodennost znamená prodlužující se den a sluneční světlo, které dává přírodě i nám jedinečnou životodárnou sílu. 

Země se probouzí k životu a láká, abychom se k ní připojili. Využijte to, i když jaro na sebe ještě nechá třeba pár dní nebo týdnů čekat. Na konci března je sluníčko zkrátka ještě trochu zubaté aneb – jak se říká – ještě samo trochu drkotá zuby.
 

3. Sbohem zimo, vítej jaro

Začátek jara a jarní rovnodennost provázelo několik dní svátečních obřadů, které vlastně vykonáváme dodnes: nezbytnou součástí býval třeba důkladný úklid v domech a na zahradách. Se zimou se naši předkové loučili symbolickým vynášením Smrtky, Zimy či Morany, a vzápětí se do uklizených domácností vnášelo léto, pentlemi ozdobené rašící ratolesti.

Důležitým rituálem byla obřadní jarní očista, při níž se lidé šlehali zelenými ratolestmi a polévali pramenitou živou vodou, vykrápění polí coby ochrana klíčících semen, která zajišťovala budoucí úrodu, a také jarní otvírání studánek. Důležitou roli při jarních svátcích hrály obřadní potraviny: sváteční pečivo z nejlepší mouky, vejce, tvaroh, máslo, med, vše doplněno jarními bylinkami jako posly prvních nových jarních sil přírody. Náš tip? Třeba netradiční zelná polévka anebo naopak velmi tradiční velikonoční dobroty.
 

4. Rovnodennost a pranostiky

Pranostika je slovo odvozené z latinského prognosis, což znamená předpověď. Některé nefungují, jiné se ale rok co rok s udivující přesností opakují – a to naši předkové neměli k dispozici přesné meteorologické předpovědi. Nejlépe se nám vybavují ty veršované, třeba „Na svatého Řehoře čápi letí přes moře.“ Řehoř má svátek 12. března, kdy se k nám zvolna začínají ze svých afrických zimovišť vracet čápi. Podobně pranostika „Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl,“ varuje, že není radno jásat nad příliš brzkým jarem a že březnové teplo obvykle netrvá dlouho.
 

5. Rovnodennost a kounovské kamenné řady

O kounovských kamenných řadách se píše jako o nejzáhadnějším místě Česka a nejvýznamnější megalitické památce střední Evropy. Ve zdánlivě obyčejném lese v západních výběžcích Džbánské vrchoviny na Rakovnicku někteří pátrají po tajemství a mystické atmosféře, jiní volí místo k meditaci nebo zkrátka jako cíl běžné jarní procházky.

Na náhorní planině, částečně zarostlé lesem, v pozoruhodně pravidelných řadách leží různě velké křemencové balvany. Řady nejsou stejně dlouhé, některé měří dvě stě, jiné ale bezmála čtyři sta metrů. Jsou téměř rovnoběžné, vedou od severu k jihu a jejich smysl dosud nikdo nevyluštil, alespoň ne tak, aby s výsledkem všichni bezvýhradně souhlasili. Mezi nejbláznivější nápady patří ty, které v kamenech hledají megalitický generátor energie pro blízké hradiště, naváděcí systém UFO nebo vymezení drah keltského závodiště, o něco pravděpodobněji zní ohraničení políček, prehistorický kalendář starých zemědělců nebo symbolické posvátné pole oseté kameny místo obilí. Jisté je, že jde o dílo lidských rukou, ale odpovědi na otázky, čí ruce to byly a kdy a proč řady vytvořily, neznáme. V kounovských kamenných řadách také leckdo hledá sluneční symboliku a existují výklady o vztahu kamenů k postavení Slunce a Měsíce v době rovnodenností a slunovratů. Návody co všechno a jak se dá z kamenných řad vyluštit vyčtete přímo na místě z informačních panelů.
 

6. Karlův most a linie slunovratu

Podobná legenda provází Karlův mostPraze: jako většina velkých staveb vrcholného středověku (a navíc dílo císaře, který vždy dal na doporučení astrologů) je důležitá jeho orientace vůči linii rovnodennosti (tedy světovým stranám) a liniím slunovratu. Bohužel i když v médiích kolují obě verze, nejhezčí nebeský úkaz propojený s Karlovým mostem se vztahuje nikoli k rovnodennosti, ale výhradně k 21. červnu, tedy letnímu slunovratu: když se v podvečer toho dne postavíte do brány Staroměstské mostecké věže, sluneční kotouč nejprve projde velkou jižní věží katedrály sv. Víta na Pražském hradě (pod ní je pochován sv. Václav), pak východní věží (pod ní spočívají ostatky sv. Vojtěcha) a nakonec zapadá nad místem, kde jsou uloženy ostatky sv. Víta.
 

7. Paprsek putující Sedleckou katedrálou v Kutné Hoře

rovnodennost v katedráleHru slunečních paprsků v čase rovnodennosti dovedl k dokonalosti Jan Blažej Santini, mistr barokní gotiky, v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře – Sedlci. Světlo v jejím interiéru čaruje i jindy, ale pouze dvakrát do roka, v den jarní a podzimní rovnodennosti, si vychutnáte skutečný zázrak. Pomyslné zastavení času, kdy sluneční paprsky vstoupí do chrámové lodi čtrnáctimetrovým západním oknem a pomalu kloužou až k hlavnímu oltáři, se tu staly již tradicí. První ročník se konal už v roce 2011. Také letošní ročník přinese fantastickou podívanou, začne 20. března v 16:30 hodin a sluneční paprsek při jeho cestě katedrálou doprovodí opět varhanní hudba, zpěv a pásmo recitací. Okolnosti, které nedokážeme nijak ovlivnit, nám připomínají křehkost našeho zdraví i samotné existence. V temnotě ale září naděje: bez ohledu na naši lhostejnost, odpor nebo zklamání bude slunce dál svítit, světlo vítězit nad tmou, den nad nocí a život nad smrtí. A ruku na srdce, to vážně není málo.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Bylinky a Velikonoce? Ochutnejte netradiční zelenou polévku

Bylinky a Velikonoce? Ochutnejte netradiční zelenou polévku

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky a jejich oslava se v České republice nese především v tomto duchu. Zároveň se ale prolíná množství lidových zvyků a tradic. Dobové recepty na velikonoční pokrmy dokládají, že jarní očista organismu bývala součástí životů našich předků a že Velikonoce pro ni byly nejlepší příležitostí.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Staroměstská mostecká věž v Praze Památky

Staroměstská mostecká věž v Praze

Staroměstská mostecká věž tvoří bránu do Starého Města pražského. Při korunovační cestě do chrámu sv. Víta na Pražském hradě jí procházeli čeští králové.

Svatý Josef: zvyky a tradiční srdce z perníku

Svatý Josef: zvyky a tradiční srdce z perníku

Na 19. březen připadá svátek často užívaného mužského jména, kterým je Josef čili Pepík. Oblíbené české jméno má prastarý hebrejský původ a znamená „Bůh ti dá následovatele“. V našich končinách se kolem tohoto data tradičně koná spousta „josefských“ akcí. Znáte ale i zvyky, které se na Josefa dodržovaly? Anebo proč se Josefům vlastně říká Pepík? Připomeneme si i několik pranostik, které v tak významný den nemohou chybět.

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami Příroda

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Dark Sky Beskydy – beskydský park tmavé oblohy Příroda

Dark Sky Beskydy – beskydský park tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy se nachází na Česko – Slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 km². Na noční obloze v Beskydech lze pozorovat řadu zajímavých jevů, mezi které patří například Mléčná dráha, zodiakální světlo nebo na zemi foskoreskující houby.

Kounovské kamenné řady Příroda

Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Na svatého Řehoře čápi letí od moře aneb když se jaro vrací

Na svatého Řehoře čápi letí od moře aneb když se jaro vrací

Na 12. března připadá svátek svatého Řehoře, který v minulosti slavili hlavně školáci a studenti ve městech, na venkově se začínalo se zemědělskými pracemi. K tomuto dni, který oslavuje 64. papeže katolické církve (590–604) se váže také řada jarních pranostik o příletu ptáků ze zimovišť a předpokládaném vývoji počasí.

Památník astronomického středu Evropy v Kouřimi Památky

Památník astronomického středu Evropy v Kouřimi

Památník od Jaroslava Poula z roku 2010 na náměstí v Kouřimi má upozornit na to, že se v poli asi 1,5 km od města nachází astronomický střed Evropy tzn. průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku.

Obec Rouské na Přerovsku – vesnice slunečních hodin Památky

Obec Rouské na Přerovsku – vesnice slunečních hodin

Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.

Kamenný kruh Klentnice – klentnické menhiry Životní styl

Kamenný kruh Klentnice – klentnické menhiry

Uměle vybudovaný kamenný kruh nedaleko obce Klentnice v oboře okolo vrchu Smrtihlav zde stojí už od roku 2005.

Krašovické kamenné kruhy Příroda

Krašovické kamenné kruhy

Na vrcholu kopce nad obcí Horní Bělá stojí rozlehlý kamenný kruh, který byl novodobě postaven k harmonizaci krajiny. Obvod kruhu tvoří 21 velkých menhirů, což ho řadí mezi největší kamenné kruhy v kontinentální Evropě.

Dolmen Čertův stůl v Beskydech Příroda

Dolmen Čertův stůl v Beskydech

Skalní útvar Čertův stůl se nachází kousek od vrcholu a rozcestí Čertův mlýn (1206 m). Tvarem připomíná dolmen a dosud není jasné, zda vzniknul přírodní či umělou cestou.

Přírodní park Džbán na Rakovnicku Příroda

Přírodní park Džbán na Rakovnicku

Posláním Přírodního parku Džbán je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami, zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou a vzácnou flóru a faunu, rozptýlenou mimolesní zeleň a staré ovocné sady.

Kamenná brána Dubňany Příroda

Kamenná brána Dubňany

Na Jižní Moravě vznikla v letech 2015 a 2016 kamenná brána. Komplex je sestaven v systému posvátné geometrie a její uspořádání, tvar a vzdálenost jsou převzaty z prastarých, dochovaných staveb a návodů z konce pravěku až do dnešní doby.

Významné dny naší historie: co se stalo v březnu?

Významné dny naší historie: co se stalo v březnu?

Světová premiéra opery Antonína Dvořáka Rusalka v Národním divadle, vyhlášení několika chráněných krajinných oblastí, smrt sv. Jana Nepomuckého, krvavá bitva u Jankova anebo zisk Oscarů pro filmy Kolja a Amadeus: to je jen malý výběr z únorových výročí a zajímavostí. Pojďte si je připomenout s Kudy z nudy!

Lidové pranostiky: březen, čápi svatého Řehoře a začátek jara

Lidové pranostiky: březen, čápi svatého Řehoře a začátek jara

Březen je měsíc plný drobných radostí, ale také půstu. Ten začíná Popeleční středou a končí Velikonocemi. Právě půst a postní neděle, kdy každá má své jméno a své zvyklosti a tradice, se postarají o většinu březnových lidových pranostik. Seznamte se na Kudy z nudy s březnovou sprškou pořekadel, mouder a průpovídek.

Tradice: Jarní rituály a Velikonoce

Tradice: Jarní rituály a Velikonoce

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Tradice: veselé, zábavné i hodně divné mezinárodní dny

Tradice: veselé, zábavné i hodně divné mezinárodní dny

Každý den je důvod k oslavě. I když zrovna nemáte svátek nebo narozeniny, určitě si vyberete z neskutečně dlouhého seznamu mezinárodních či světových dnů. Své dny slaví potraviny, zelenina, příroda, zvířata, švihlá chůze, a dokonce i toaletní papír, orgasmus, suché zipy nebo Star Wars.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Kutná Hora – Sedlec Památky

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie Kutná Hora – Sedlec

Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR z roku 1142. V posledních letech prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. Ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas Památky

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu Památky

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Velikonoční pondělí – pomlázka, kraslice a další staré zvyky

Velikonoční pondělí – pomlázka, kraslice a další staré zvyky

Velikonoční pondělí je dnem, na který se těší mnoho dětí i dospělých, kteří (za běžných časů) chodí s pomlázkou za koledou a dívky či ženy jim vyšlehání oplácí darováním kraslic. Kde se tento zvyk vlastně vzal a jaké další, dnes již pozapomenuté zvyky, tento den přinášel? Všechny otázky zodpoví Kudy z nudy.

Největší sluneční hodiny na světě – sluneční hodiny v Bezvěrově

Největší sluneční hodiny na světě – sluneční hodiny v Bezvěrově

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Česká příroda a její podivuhodnosti

Česká příroda a její podivuhodnosti

My Češi sice nemáme moře, ale jinak naše krajina patří k těm nejrozmanitějším v celé Evropě. Z toho důvodu u nás najdeme i mnoho přírodních unikátů, které stojí za to vidět a poznat blíže. Nenechte se proto pobízet, obujte trekové boty a vydejte se poznávat krásy české a moravské přírody. Zcela jistě nebudete zklamáni, ale nadšeni podobně jako generace turistů před vámi. Česká příroda má co nabídnout, tak se přestaňte trmácet po dalekých zemích a poznejte nejprve tu naši.

#světovéČesko aneb české Stonehenge, kamenné kruhy a další mystická místa v krajině

#světovéČesko aneb české Stonehenge, kamenné kruhy a další mystická místa v krajině

Výlet k originálnímu Stonehenge u anglického Salisbury je aktuálně "kapku z ruky", ale víte, že v Česku objevíte několik napodobenin a celou řadu obdobných artefaktů? Rozdíl je jediný: nevznikly před mnoha tisíci let, ale celkem nedávno. Určitě se vám ale budou líbit a přátelům můžete poslat hádanku: víte, kde to je? Naplánujte si výlet na zajímavé místo!

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

#světovéČesko a mohyly jako od starých Mayů

#světovéČesko a mohyly jako od starých Mayů

Na Šlovickém vrchu u Dobřan vznikla nová přírodní rezervace, kde se spokojeně zabydlelo další stádo divokých koní. Podívat se na ně můžete z nové vyhlídky, která vyrostla nedaleko. Ani nepotřebujete nijak bujnou fantazii, aby vám připomněla stavby dávných Inků či Mayů.

Další aktuality

Lidové pranostiky: červenec, srp svaté Markéty a chladná rána svaté Anny

Znáte průpovídky svatá Anna, chladna z rána, svatá Markéta hodila srp do žita anebo že co červenec nedovaří, to už srpen nedopeče? Červenec je měsícem slunce, sklizně, hojnosti a bohaté úrody, k níž se upínala většina pranostik v předcházejících měsících. Pojďte se seznámit s úrodou červencových pořekadel na Kudy z nudy!
27. červen 2025 17:00
Životní styl

Seznamte se: 29. června má svátek Pavel

I když Pavly v aktuálním žebříčku nejoblíbenějších jmen pro novorozené chlapečky nenajdeme, rozhodně na tom nejsou špatně. Mužů a chlapců s tímto křestním jménem totiž v Česku žije přibližně 200 tisíc! Všem Pavlům, Pavlíčkům, Pavlíkům, Pavkům a Pájům přejeme k jejich svátku vše nejlepší!
27. červen 2025 9:00
Životní styl

Ať žijí prázdniny 2025: skvělé výlety do hor, za zvířaty, k vodě i za zábavou

Sláva, prázdniny jsou konečně v dohledu! Velkou dovolenou už máte určitě do puntíku naplánovanou, ale my vám poradíme se spoustou malých výletů. A co by vám nemělo uniknout? Třeba nově otevřený letohrádek Bellarie v Českém Krumlově, zrekonstruovaná zámecká zahrada v Lysicích, koupání na koupališti Cihelna v Pardubicích, venkovní bazény v Třeboni, archeoskanzen Trocnov... a mnoho dalšího.
26. červen 2025 21:11
Životní styl

Česko ve filmu: filmové komedie se správnou letní atmosférou

Hledáte nápad, jak si zpříjemnit dlouhé letní podvečery? Hezkou tečkou může být návštěva letního kina anebo vlastní malé promítání, třeba na terase nebo pod pergolou. Na Kudy z nudy vám poradíme s výběrem filmů, které mají letní prázdninové ladění a možná v nich najdete i inspiraci pro cestování.
26. červen 2025 21:06
Životní styl

100 tipů, kde vyzkoušet tradice

Poctivost, řemeslný fortel, odkaz předků, láska a dovednosti prověřené lety: takové jsou naše tradice. Hledáte ty nejkrásnější lidové slavnosti a festivaly, krajové speciality a klasické české pivo? Místa, kde poznáte mistry svého oboru a odhalíte tajemství tradičních řemesel? Anebo toužíte po hýčkání a odpočinku, které nabízejí naše lázně? Nabízíme vám místa, kde si přijdou na své všechny smysly a kde se s tradicemi setkáte skutečně na vlastní oči, nos, jazyk, uši i kůži.
26. červen 2025 20:43
Životní styl

10 výletů za kočkami: sochy, hrady, vyhlídky a kameny

Tentokrát potěšíme všechny kočkomily: zavedeme vás totiž na místa pojmenovaná podle čtyřnohých mňoukajících krasavic. Dokonce vám představíme i originální kočičí hrad, kočičí skály a neobyčejné kočičí sochy. A máte-li doma chlupatého člena rodiny, nezapomeňte mu pogratulovat 8. srpna na Mezinárodní den koček! Slaví se po celém světě od roku 2002 a jeho cílem je zdůraznit význam koček v životě lidí. Radost si navíc můžete udělat výletem na "kočičí" místa, která vám představí Kudy z nudy.
24. červen 2025 3:45
Životní styl

Dovolená se psem v Česku? Tipy na hrady a zámky, kam spolu můžete

Patříte k lidem, pro které je čtyřnohý kamarád věrným přítelem, se kterým tráví většinu volného času? O dovolené může být problémem, kam se vydat za kulturními památkami, protože pejsek většinou na hrad nebo do zámku nesmí. A přeci existují výjimky, kde nejen, že chlupatí návštěvníci nevadí, ale najdou zde i servis v podobě misky s vodou. Kde taková místa najdete poradí Kudy z nudy.
23. červen 2025 9:00
Životní styl

Za zdravým životem a kvalitním jídlem na venkov

Začíná nám hrozit, že nás civilizace zašlape do asfaltu a úplně převálcuje. Neměli bychom se nechat. Čas od času bychom se měli ohlédnout přes rameno, odkud že to vlastně jdeme a kde leží naše minulost. Návrat k přírodě a k přírodním produktům je navíc stále populárnější, a proto se lidé začínají zajímat i o to, jak se vlastně ta která potravina či kosmetika vyrábí. Právě proto vznikla tzv. agroturistika, která se zabývá výlety na statky a dvorce, kde se můžete seznámit s jednotlivými činnostmi života našich předků a třeba si je i vyzkoušet.
20. červen 2025 6:00
Životní styl