7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti

Astronomicky první jarní den přijde ve čtvrtek 20. března 2025 přesně v 10:01 hodin. To bude onen okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Zároveň bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne… Zajímavostí je také to, že na stejný den připadá Světový den vrabců.

Na 12. března připadá svátek svatého Řehoře, který v minulosti slavili hlavně školáci a studenti ve městech, na venkově se začínalo se zemědělskými pracemi. K tomuto dni, který oslavuje 64. papeže katolické církve (590–604) se váže také řada jarních pranostik o příletu ptáků ze zimovišť a předpokládaném vývoji počasí.

Památník od Jaroslava Poula z roku 2010 na náměstí v Kouřimi má upozornit na to, že se v poli asi 1,5 km od města nachází astronomický střed Evropy tzn. průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku.

Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Uměle vybudovaný kamenný kruh nedaleko obce Klentnice v oboře okolo vrchu Smrtihlav zde stojí už od roku 2005.

Na vrcholu kopce nad obcí Horní Bělá stojí rozlehlý kamenný kruh, který byl novodobě postaven k harmonizaci krajiny. Obvod kruhu tvoří 21 velkých menhirů, což ho řadí mezi největší kamenné kruhy v kontinentální Evropě.

Skalní útvar Čertův stůl se nachází kousek od vrcholu a rozcestí Čertův mlýn (1206 m). Tvarem připomíná dolmen a dosud není jasné, zda vzniknul přírodní či umělou cestou.

V březnu a září, když nastává jarní a podzimní rovnodennost, se naskýtá možnost pozorovat na noční obloze zvláštní astronomický úkaz, tzv. zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení.

Posláním Přírodního parku Džbán je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami, zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou a vzácnou flóru a faunu, rozptýlenou mimolesní zeleň a staré ovocné sady.

Na Jižní Moravě vznikla v letech 2015 a 2016 kamenná brána. Komplex je sestaven v systému posvátné geometrie a její uspořádání, tvar a vzdálenost jsou převzaty z prastarých, dochovaných staveb a návodů z konce pravěku až do dnešní doby.

Staroměstská mostecká věž tvoří bránu do Starého Města pražského. Při korunovační cestě do chrámu sv. Víta na Pražském hradě jí procházeli čeští králové.

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR z roku 1142. V posledních letech prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. Ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Beskydská oblast tmavé oblohy se nachází na Česko – Slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 km². Na noční obloze v Beskydech lze pozorovat řadu zajímavých jevů, mezi které patří například Mléčná dráha, zodiakální světlo nebo na zemi foskoreskující houby.

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Velikonoční pondělí je dnem, na který se těší mnoho dětí i dospělých, kteří (za běžných časů) chodí s pomlázkou za koledou a dívky či ženy jim vyšlehání oplácí darováním kraslic. Kde se tento zvyk vlastně vzal a jaké další, dnes již pozapomenuté zvyky, tento den přinášel? Všechny otázky zodpoví Kudy z nudy.

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky a jejich oslava se v České republice nese především v tomto duchu. Zároveň se ale prolíná množství lidových zvyků a tradic. Dobové recepty na velikonoční pokrmy dokládají, že jarní očista organismu bývala součástí životů našich předků a že Velikonoce pro ni byly nejlepší příležitostí.

My Češi sice nemáme moře, ale jinak naše krajina patří k těm nejrozmanitějším v celé Evropě. Z toho důvodu u nás najdeme i mnoho přírodních unikátů, které stojí za to vidět a poznat blíže. Nenechte se proto pobízet, obujte trekové boty a vydejte se poznávat krásy české a moravské přírody. Zcela jistě nebudete zklamáni, ale nadšeni podobně jako generace turistů před vámi. Česká příroda má co nabídnout, tak se přestaňte trmácet po dalekých zemích a poznejte nejprve tu naši.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten si přijde letos na své. Kromě zatmění Venuše se v roce 2023 můžeme těšit i na výrazné měsíční zatmění nebo dobře pozorovatelnou kometu. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten si přijde letos na své. Kromě zajímavých seskupení planet s Měsícem, vydatných meteorických rojů a dvou superúplňků se v roce 2021 můžeme po několikaleté přestávce těšit na zatmění Slunce, které od nás bude pozorovatelné jako částečné. Připomeneme si také 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru a nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Výlet k originálnímu Stonehenge u anglického Salisbury je aktuálně "kapku z ruky", ale víte, že v Česku objevíte několik napodobenin a celou řadu obdobných artefaktů? Rozdíl je jediný: nevznikly před mnoha tisíci let, ale celkem nedávno. Určitě se vám ale budou líbit a přátelům můžete poslat hádanku: víte, kde to je? Naplánujte si výlet na zajímavé místo!

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Na Šlovickém vrchu u Dobřan vznikla nová přírodní rezervace, kde se spokojeně zabydlelo další stádo divokých koní. Podívat se na ně můžete z nové vyhlídky, která vyrostla nedaleko. Ani nepotřebujete nijak bujnou fantazii, aby vám připomněla stavby dávných Inků či Mayů.