Kudy chodil Karel Klostermann? Projděte si Šumavu podle jeho románů!

Putovní panelová výstava Karel Klostermann a zrod Šumavy připomíná sto let od spisovatelova úmrtí. V Národopisném muzeu Plzeňska bude umístěna od 1. 5. do 31. 8. 2024.

Šumavský obr Rankl Sepp (16. ledna 1819, Ranklov – 19. ledna 1888, Jáchymov u Stach) měřil 213 centimetrů a měl mimořádnou sílu. Ve svých knihách o životě na Šumavě jej zmiňuje Karel Klostermann. Zvláštností je, že šlo o jmenovce slavného spisovatele – občanským jménem se totiž Rankl Sepp jmenoval Josef Klostermann.

Kulturní památka Klostermannova chata byla postavena roku 1924 Klubem československých turistů. Chata dostala název po spisovateli Karlu Klostermannovi, který údajně poklepal na základní kámen. Nově zrekonstruovaný objekt nabízí skvělou kuchyni, relaxaci i zábavu.

Jedním z vrchů šumavské Javornické hornatiny je Královský kámen zvaný Královák. Jméno dostal podle kulového skalního útvaru tvořeného skalní hradbou a mrazovými sruby.

Obří skleněný oltář a pulpit z lesního skla, originální přírodní růženec se skleněnou studánkou, socha Krista, korunovaného ostnatým drátem z někdejší železné opony, svatý Jan, který jednou tváří zdraví kolemjdoucí a druhou kyne vodákům – to všechno jsou díla sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové. Víte, kde je uvidíte na vlastní oči?

"Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše", vylíčil kdysi spisovatel Karel Klostermann svůj vztah k Šumavě, kde prožil šťastné dětství a čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Jako nikdo jiný dokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám. Jeho jméno zůstane navěky spojeno s okolím Javorníku, Vacova, Stachů, Kašperských Hor, Srním a Modravou. Se jménem tohoto "básníka Šumavy" se v těchto místech setkáte téměř na každém kroku.

Udělejte si příjemný cyklistický výlet v okolí Modravy, nádhernou přírodou Národního parku Šumava, který vás zavede k odlehlé samotě na Březníku, mezi šumavské slatě i k pramenu Vltavy. Objevíte tak nádherná zapomenutá místa, která ve svých dílech poeticky líčí "básník Šumavy" Karel Klostermann. Místa, kam se člověk nedostane každý den.

Trasa naučné Klostermannovy stezky začíná na parkovišti u informačního střediska Národního parku Šumava na Rokytě, nedaleko Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.

Turnerova chata je jedinou veřejně přístupnou chatou v I. zóně Národního parku Šumava. Nachází se v malebné oblasti Povydří, na břehu řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou.

Nádherný pohled do údolí řek Vydry a Křemelné nabízí Klostermannova vyhlídka u šumavského Srní. Je odsud také hezký výhled na protější Dračí skály.

Také patříte mezi fanoušky seriálu Policie Modrava? Pro televizi Nova šlo o jeden z nejúspěšnějších seriálů posledních dob. Milovníci Šumavy si u televizních obrazovek užívají nádherné záběry přírody a do míst, kde se seriál natáčel, jezdí turisté z celé České republiky. Podívejte se s Kudy z nudy na místa, kde se procházely seriálové hvězdy.

Prožijte zajímavý víkend nebo jen výlet za poznáním starého poutního místa zvaného Hauswaldská kaple poblíž šumavského letoviska Srní.

Zajímavý skalní útvar zvaný Dračí skály (789 m.n.m.) se nachází jihozápadně od Rejštejna a zvedají se nad silnicí vedoucí na Modravu a na pravém břehu řeky Otavy.

Kostel byl postavený v letech 1804–1805 na místě dřevěného kostelíka z roku 1788.

Horskokvildský řezbář pan Pavel vytvořil podle fotografie dřevěnou sochu Rankla Seppa v životní velikosti, můžete ji vidět v Horské Kvildě na zahradě pana Ladislava Pavla.

Hotel byl nově rekonstruován v roce 2004. Stojí na základech usedlosti se staletou historií, známé také jako Pollaufův hostinec.

Naučná stezka začíná a končí v Zadově u hotelu Churáňov. Je 6,5 km dlouhá, a je na ní umístěno 10 zastávek s informačními panely. Trasa je značena zelenobílými značkami naučných stezek.

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Původní šumavská roubenka se zvoničkou pokrytá šindelem, se do podvědomí veřejnosti dostala díky trilogii s Tomášem Holým – Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem – v chalupě bydlel jeho filmový dědeček.

Zalézt do postele a spát nebo si číst. Hrát deskové hry, karty nebo nekonečné Člověče, nezlob se. Vzít si pláštěnku a se skřípěním zubů se po několika desítkách minut vrátit mokří a promrzlí. A pokud jste tohle všechno zkusili a nebaví vás už vůbec nic, vezměte si k ruce našeho průvodce mokrou Šumavou.

Bývalá hřbitovní kaple sv. Kříže, jediná stavba, která se zachovala z někdejší obce Hůrka nedaleko Prášil, proslavené kdysi v celosvětovém měřítku výrobou skla, zejména benátských zrcadel.

Hůrka je zaniklá šumavská osada, asi 7 km východně od Železné Rudy. Založil ji roku 1732 majitel skláren Georg Christoph Abele. Místu se také říkalo Česká Huť. Přibližně o 30 let později byla nedaleko založena nová sklárna – Nová Hůrka. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal).

Patříte mezi milovníky šumavské přírody, a navíc rádi chodíte po pěších trasách? Pak pro vás máme deset tipů na méně známé turistické trasy v mikroregionu Šumava – Západ, kam patří například Kvilda, Modrava, Prášily, Srní, Železná Ruda, Hamry, Čachrov nebo Borová Lada. Naše značené i neznačené trasy vás zavedou do neobjevených koutů Šumavy i Pošumaví.

Modrava je bývalá šumavská dřevařská osada na soutoku Modravského, Filipohuťského a Roklanského potoka, jejichž spojením vzniká řeka Vydra. Odedávna to bývala poslední výspa kraje na konci plání, kde lišky dávají dobrou noc. Dál ležely už jen bezedné šumavské slatě a nekonečné lesy.

Šumavská horská obec na Hamerském potoce s typickými dřevěnými roubenými domy, rozesetými po okolních stráních, leží jen pár kilometrů od Kvildy. Z oblíbeného výletního místa se do všech stran rozbíhají cyklotrasy a turistické stezky, které se v zimě mění v udržované lyžařské trasy.

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Vrch Javorník byl oblíbeným místem spisovatele Karla Klostermanna, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Kamenná rozhledna, postavená roku 1938, poskytuje překrásné výhledy na šumavské hory i do vnitrozemí.

V muzeu je k vidění hned několik expozic, které se vztahují jak Šumavě, tak i historickým faktům této oblasti. Asi nejzajímavější expozicí je Sušický mechanický betlém, který byl v roce 2014 po několikaměsíční pauze znovu zpřístupněn veřejnosti.

Obec mezi Kašperskými Horami a Vimperkem znají všichni, kdo jezdívají v zimě lyžovat na Zadov, Churáňov a Nové Hutě: tudy totiž vede hlavní příjezdová cesta. Dochovala se tu řada starých roubených chalup, k prohlídce zve hasičské muzeum a v létě na náměstí u kostela rostou hřiby.

Jedno z oblíbených a celoročně využívaných horských středisek leží v centru národního parku Šumava. Srní dostalo jméno podle hojného výskytu srnčí zvěře, ale kvůli zvířatům se sem jezdí i dnes. U Srní totiž vznikl unikátní přírodní vlčí výběh, kde můžete vlky pozorovat z dřevěné lávky.

Nejvýše položené obci v Česku (1 065 m) daly jméno typické šumavské pláně, německy zvané gefilde. V jejich středu a zároveň na trase kašperskohorské větve solné Zlaté stezky kdysi vznikly dvě obce, Kvilda a Horská Kvilda. Zná je každý, kdo někdy navštívil prameny Vltavy nebo Jezerní slať.

Nikdo jiný nedokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám tak, jako to uměl Karel Klostermann (13. února 1848 Haag am Hausruck, – 16. července 1923 Štěkeň). Narodil se v Horním Rakousku, v obci Haag am Hausruck. Koncem května 1849 se rodina přestěhovala do Sušice, kde Karlův otec nastoupil jako praktický lékař. O svém radostném dětství na břehu Otavy píše Klostermann v knize Červánky mého mládí.

Život a dílo spisovatele Karla Klostermanna (1848-1923) jsou neodmyslitelně spjaty se šumavskou krajinou. Všímal si života místních lidí, obdivoval drsnou krásu zdejší přírody a vše vylíčil ve svých románech a povídkách.

Javornické okruhy jsou síť mountainbikových a cykloturistických tras v nádherné a člověkem relativně málo dotčené oblasti Javornického masivu. Na své si u nás přijdou jak milovníci jízdy ve volném terénu s technickými pasážemi, tak i cykloturisté a rodiny s dětmi.

Nenáročná zážitková trasa Okolo Kostelního vrchu vás zavede do míst, kde stávala Hauswaldská kaple. Od ní se vydáte na 2,6 kilometrů dlouhý okruh, který vás zavede na celkem 5 zastavení. Tato zastavení se věnují jedinému: citátům spisovatele Karla Klostermanna.

Turistická trasa KČT nesoucí jméno šumavského barda Karla Klostermanna je v celé své délce modře značená a spojuje město Hartmanice přes Rejštejn, Kašperské Hory, Mílov, Nicov, Královský Kámen, Javorník a Vacov s Volyní. V celé své délce měří napříč Šumavou 47 km.

Trasa naučné stezky Javorník vede po úbočí stejnojmenného kopce ležícího asi 6 km západně od Vacova a 12 km severozápadně od Vimperka na území CHKO Šumava.

Krátký a nenáročný okruh nedaleko obce Srní je bohatý na nezapomenutelné výhledy do krásné šumavské přírody. Trasa je dlouhá 8,4 km a provede vás po ní zelená turistická značka okolo Spáleného a Sedelského vrchu.