Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Podyjí

Biosférická rezervace Dolní Morava vznikla rozšířením bývalé biosferické rezervace Pálava.

V slunečných rovinách jižně od Znojma, jen kousek od rakouských hranic, leží stará vinařská obec Šatov. Stopy tisícileté tradice pěstování vinné révy jsou patrné doslova na každém kroku, zejména pak ve sklepních uličkách, které si dosud uchovaly původní ráz.

Národní park Podyjí na Znojemsku společně se svým rakouským protějškem, národním parkem Thayatal, chrání zachovalé říčního údolí Dyje v bohatě zalesněné krajině. Výhledy na meandrující řeku patří k nejhezčím v Česku a právě vyhlídky jsou skutečným pokladem tohoto národního parku. Objevíte tu ale i zajímavé drobné památníky a stavby, vyhlídkové altány a malebná přírodní zákoutí. Takže, kam se v Podyjí podívat?

V lesích nad Trauznickým údolím, pět kilometrů na jihozápad od středu Znojma, najdete vysoko nad zákrutem řeky Dyje jednu z nejkrásnějších vyhlídek Národního parku Podyjí. Monumentální skalní stěna s vyhlídkou byla oblíbeným místem spisovatele Charlese Sealsfielda, rodáka z nedalekých Popic.

Divoká příroda a panenská území, domovy vzácných živočichů a rostlin, filmové kulisy i místa s řadou nej: to jsou chráněná území naší přírody, od rozsáhlých národních parků až po malé přírodní památky. Mají za sebou složité roky: zažily časy bez návštěvníků i období, kdy byly přehlcené lidmi, sucha, požáry, záplavy i rozšiřování invazivních druhů. Podívejte se s Kudy z nudy, co se změnilo a jaké proměny naši přírodu čekají v blízké budoucnosti?

Menší lovecký letohrádek byl postaven na křížení cest kančí obory, jeho vznik je odhadován na polovinu 18. století. Z té doby totiž pochází veduta na vranovském zámku, která jej zobrazuje.

Znojemská vinařská podoblast je nejmenší ze čtyř hlavních vinařských regionů na jižní Moravě. Každý, kdo ve vinařských krajích hledá kromě tradiční turistiky také cestu k vínu, zde najde nespočet možností, kde víno nejenom ochutnat, ale také se o něm mnohé dozvědět.

Vyhlídka zamilovaných se nachází u Vranova nad Dyjí.

Claryho kříž nechal na vrcholu přes 80 m vysokého skaliska nad řekou Dyjí postavit majitel vranovského panství hrabě Stanislav z Mniszku jako památku na svého přítele – spisovatele, malíře a humanisty knížete Karla Claryho, který se nakazil při návštěvě Vranova během cholerové epidemie.

Divocí koně pomáhají v Národním parku Podyjí na Znojemsku s údržbou rozlehlých pastvin a chrání je před zarůstáním. Setkat se s nimi můžete na Mašovické střelnici, Havranickém vřesovišti a na Pastviskách u Havraníků.

Naproti svahu opuštěného meandru Dyje se nachází množství podzemních prostor, které vznikly skalním zřícením ortoruly. Díky specifickému mikroklimatu se v podzemí kdysi vytvářela ledová výzdoba, která zde vytrvala až do pozdního léta. Dnes je oblast nepřístupná.

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna.

Houpací mosty nad řekou Dyjí jsou pozůstatkem po pohraničnících z komunistické éry. Metoda ostrahy hranice i samotná konstrukce mostů jsou dílem sovětských inženýrů.

Unikátní výstavní a rekreační areál s rozsáhlou expozicí historických motocyklů, sidecarů, automobilů a technických zajímavostí. Výstavná areál pro historická vozidla a rekreační komplex se širokou nabídkou ubytovacích služeb nedaleko Znojma.

Pašerácká stezka je vedená v horní třetině strmého zalesněného svahu u hraniční obce Čížov a uchvátí krásnými pohledy na lesní komplex Braitavy při hranici se sousedním Rakouskem.

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

K nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka patří zámek Vranov nad Dyjí. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Dnes je zámek národní kulturní památkou situovanou v západní části Národního parku Podyjí.

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Třicet km dlouhá jihomoravská nádrž s čistou a teplou vodou se nachází v překrásném údolí pod hrdým barokním zámkem Vranovem nad Dyjí poskytuje výborné podmínky pro koupání a vodní sporty. Kvalita vody ve Vranovské přehradě patří k těm nejlepším v České republice.

Vyhlídka na 90 m vysokém skalisku patří mezi jednu z nejkrásnějších vyhlídek v Národním parku Podyjí. Z dřevěného altánku na vrcholu skály se odkrývá fantastický výhled nejenom na široké údolí řeky Dyje, ale i na nejmenší rakouské město Hardegg.

Na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci vzdutí Znojemské přehrady je dřevěný vyhlídkový altán se zábradlím. Z něj se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu.

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil. Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

Hrad Cornštejn nad vodní hladinou u Bítova pochází ze 14. století a byl postaven nedaleko místa původního hradiště. S Cornštejnem se pojí skutečně bohatá historie, protože patřil až do dobytí husity českým králům. Pozůstatky hradu najdete na vysokém ostrohu nad řekou Dyjí, blízko ústí Želetavky.

Muzeum sídlí v rodném domě Charlese Sealsfielda v Popicích. Spolu s knihovnou si prohlédnete expozici Národního parku Podyjí o přírodě v okolí Popic.

Dřevěná vyhlídka na skalní terase vysoko nad hladinou Dyje pod vranovským zámkem byla obnovená Správou Národního parku Podyjí. Z vyhlídky je možno shlédnout historické jádro Vranova nad Dyjí.

Vyhlídka Devět mlýnů nad unikátní údolní lokalitou nedaleko Hnanic nabízí atraktivní výhled na proslavenou vinici Šobes i meandry řeky Dyje.

Na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje leží vinice, odborníky řazená mezi deset nejkvalitnějších evropských vinařských poloh. Od dubna do září můžete přímo na vinici ochutnat šobeská vína z produkce Znovínu Znojmo.

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Lednicko-valtický areál na jižní Moravě zpřístupňuje turistům kromě rozlehlého parku několik památek, které zde zanechal slavný rod Lichtenštejnů. Kromě zámků v Lednici a ve Valticích najdete v parkově upravené krajině řadu drobných staveb.

Správa Národního parku Podyjí vytvořila u návštěvnického centra v Čížově na Znojemsku geopark, který představuje 12 základních hornin nacházejících se na tomto chráněném území.

Celková rozloha Národního parku Podyjí činí 63 km². Park je zalesněn z 84 %, kromě běžných lesních porostů se zde vyskytují mnohé vzácné dřeviny. Národní park chrání území v údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem v délce asi 40 km. Vyznačuje se scenériemi tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, ale i nivními loukami podél řeky.

Město s královskou pověstí a impozantní polohou nad řekou Dyjí je zároveň centrem Znojemské vinařské podoblasti. Historické jádro s četnými kostely si uchovalo renesanční styl; je plné křivolakých uliček, romantických vyhlídek a půvabných zákoutí.

Nebýt Vranovské přehrady, Podyjí by zřejmě nebylo nejmenším národním parkem v Česku. Jeho osou je totiž nejkrásnější část středního toku řeky Dyje mezi Podhradím a Znojmem, kde západní část už před mnoha desetiletími zaplavila přehrada.

Břeclav leží na okraji Lednicko-valtického areálu, největší parkově upravené krajiny na světě s řadou romantických staveb, zařazené mezi památky UNESCO. Líbit se vám bude moderní kostel sv. Václava, upravená nábřeží kolem řeky Dyje, muzeum s galerií v místní synagoze i empírový zámeček Pohansko.

Ať už přijedete do Vranova z kteréhokoliv směru, na první pohled vás uchvátí impozantní pohádkový zámek na vysoké skále. Na březích Dyje pod ním se rozložilo malebné městečko, odkud vás v letních měsících vyhlídkový vláček doveze přes hráz Vranovské přehrady až na oblíbenou pláž.

Mníškův (Mniszkův) nechala postavit v roce 1846 hraběnka Helena z Mniszku-Ludomirská na památku svého zesnulého manžela na tzv. Křížovém vrchu, který býval nebožtíkovou oblíbenou vyhlídkou.

Malebnou obec na Znojemsku proslavilo hlavně skvělé víno a zajímavá technická památka, renesanční vodní mlýn, otevřený od dubna do října. Obcí a jejím okolím procházejí dvě cyklotrasy, výlet navíc můžete spojit s návštěvou Rakouska: k sousedům je to ze Slupi opravdu jen kousek.

Jižní Moravou se nejlépe cestuje se sklenkou vína v ruce. Víno je tu zkrátka doma, vinice a malebné vinné sklepy se vám nenápadně vsunou téměř do každého snímku a vinařských zajímavostí se na cestách nedopočítáte. Která místa mají světový punc a často se o nich říká a píše, že připomínají jiné slavné vinařské oblasti? Skvělý tip pro seriál #světovéČesko, co myslíte?

Romantický hrad a zalesněné stráně nad Vranovskou přehradou, v jedné ze zátok kemp a báječné koupání s travnatými i písčitými plážemi, spousty lesních stezek se studánkami a odpočívadly a navíc ještě rozhlednu a dvě pohádkové sochy krkavců, to všechno objevíte v jihomoravském Bítově.

Obec jižně od Znojma poblíž česko-rakouských hranic je ideálním výchozím místem pro cyklistické i pěší výlety do přírody Národního parku Podyjí a do okolních vinic. Najdete tu hotely a penziony, vinné sklepy, restaurace i agroturistickou stáj, která nabízí projížďky na koních.

Stará vinařská obec leží jižně od Znojma na okraji národního parku Podyjí a jen pár kilometrů od rakouských hranic. Kromě sklepních uliček tu najdete řadu vinných sklepů včetně pitoreskního Malovaného sklepa a také pěchotní srub, který byl součástí předválečného opevnění.