ÚvodAktualityNa skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Podyjí
Příroda

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Podyjí

Poslechněte si audio verzi článku
Národní park Podyjí společně se svým rakouským protějškem, národním parkem Thayatal, chrání přibližně 40 kilometrů dlouhé údolí řeky Dyje – hluboké a romantické, s nesčetnými meandry, řadou nádherných luk a skal. Pokladem národního parku jsou především vyhlídky: každá je spojená se zajímavým příběhem nebo pověstí. Kromě nich v národním parku objevíte značené stezky pro pěší i cyklisty, pár zajímavých drobných památníků a staveb, vyhlídkové altány a malebná přírodní zákoutí, a dokonce i několik hradů – u nás i u sousedů.
Nebýt Vranovské přehrady, zřejmě by Podyjí nebylo nejmenším národním parkem v Česku. Jeho osou je totiž nejkrásnější část údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem; zbytek hlubokého klikatého údolí mezi Vranovem a Podhradím už v letech 1933–1934 zaplavila voda. Nebýt přehrady, údolí Dyje v národním parku mohlo mít téměř dvojnásobnou délku. I s přehradou téměř „za rohem“ je ale národní park Podyjí jedinečný a nabízí nezapomenutelné zážitky. Kam se můžete podívat?
 

1. Návštěvnické středisko v Čížově a železná opona

Ostnaté dráty, strážní věže alias špačkárny, asfaltka zvaná signálka, rozoraná pásma a nástražné systémy – to byla železná opona, strašidlo totalitních režimů. Místy, kudy kdysi vedla, dnes prochází Stezka železné opony aneb evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13, na několika místech ale můžete vidět, jak takzvaná opona vlastně vypadala. K takovým místům patří Čížov, od rakouského Hardeggu oddělený řekou Dyjí. Kromě kousku železné opony tu zbyla i budova bývalého celního úřadu, kde je návštěvnické centrum národního parku Podyjí. Je tu informační kancelář, stálá výstava o chráněné přírodě a přednáškový sál, pořádají se exkurze pro objednané skupiny, nechybí ani prodej pohlednic a suvenýrů a geopark.


 

2. Královna národního parku: Dyje

Málo platné, bez Dyje by neexistovalo Podyjí. Je jednou z největších řek jižní Moravy, zčásti kopíruje česko-rakouskou státní hranici a vzniká soutokem Moravské Dyje a o něco delší Rakouské Dyje pod rakouským hradem Raabs. Dobrá zpráva: většina jejího toku je sjízdná pro vodáky. Špatná zpráva: přesně v té části, která by vášnivé vodáky lákala nejvíc, tedy v nejcennějším úseku dyjského kaňonu pod Vranovskou přehradou mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem, je plavba na lodích zakázaná kvůli národnímu parku Podyjí a také kvůli Znojemské přehradě coby zdroji pitné vody. Dyje plní nádrže Nové Mlýny, zbytky lužních lesů se zbytky starých říčních ramen mezi Bulhary a Břeclaví a protéká také Lednicko-valtickým areálem.


 

3. Vyhlídky, k nimž snadno dojdete ze Znojma

Nejhezčí pohledy do kaňonu Dyje se otvírají z vyhlídek na horních hranách svahů. Nejblíž ke  Znojmu, přímo nad Znojemskou přehradou, leží vyhlídka Králův stolec. Pověst tvrdí, že právě odtud v roce 1683 polský král Jan III. Sobieski sledoval přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Romantický pohled do údolí nabízí vyhlídka Sealsfieldův kámen na protějším břehu. Bývalo to prý oblíbené místo spisovatele Karla Antona Postla, který se později proslavil pod pseudonymem Charles Sealsfield. V Popicích, kde se roku 1793 narodil, mu věnovali malé muzeum.


 

4. Hnanice a cesta na Šobes

Značené stezky z Hnanic vás přes pověstnou houpací lávku dovedou k legendě tuzemského vinařství, k vinici Šobes. V různých vinařských žebříčcích bývá díky jedinečné poloze v národním parku (ale také kvůli skvělým vínům) řazena mezi deset nejlepších vinic v Evropě. Nejhezčí pohled do údolí se nabízí z vyhlídky Devět mlýnů na okraji vinice U kapličky, kousek nad vinařským areálem a hotelem Vinice Hnanice. Pokud chcete ochutnat vína z Šobesu, od začátku dubna do konce září najdete ve vinici otevřený ochutnávkový stánek s nabídkou vín Znovínu Znojmo.

 

5. Tajemství devíti mlýnů

Kde se vzal pohádkově znějící název vyhlídky Devět mlýnů? Když se po žluté značce vydáte od vinice Šobes podél Dyje směrem ke Znojmu (mimochodem jde o jeden z mála úseků, kde se díky turistické značce můžete přiblížit bezprostředně k řece), budete procházet místy, kde stávala řada devíti mlýnů. Tři už dávno zanikly, po zbylých šesti najdete jen nezřetelné stopy. Ještě mezi světovými válkami sloužily zejména pro rekreaci, ten největší byl za první republiky přestavěn na hotel. Všechny mlýny byly zlikvidovány v době po druhé světové válce, kdy se Podyjí po vztyčení železné opony stalo přísně střeženým vojenským pásmem, anebo později v souvislosti s plánovanou (a naštěstí nikdy neuskutečněnou) stavbou další přehrady přímo v srdci dnešního národního parku. Zemský mlýn, Weithoferův mlýn, Gruberův mlýn a hotel Gruber, Judexův mlýn a mlýn Papírna dnes připomínají jen zbytky jezů, splavů náhonů a kamenných zdí, zarostlé základy hospodářských budov a stará jména na mapách.


 

6. Pašerácká stezka, obelisk a ledové sluje

Mezi nejoblíbenější místa národního parku Podyjí patří Pašerácká stezka, vinoucí se vysoko nad Dyjí mezi Vranovem a Čížovem. Cesta prochází náročnějším terénem přes kořeny, skály a kameny, místy po úzkých chodníčcích v hodně strmých svazích; je určená pro zdatnější turisty, kteří se nebojí výšek. Červená značka vás přivede k takzvaným ledovým slujím a k obelisku, který tu kolem roku 1860 dal vztyčit Okrašlovací spolek z Vranova k poctě hraběnky Heleny Mniszkové jako projev díků za zpřístupnění ledových slují. Pokud byste věřili pověstem, v jeho základech je prý ukrytý hrnec mincí.


 

7. Lusthaus a Braitava

K ledovým slujím se můžete vydat také od muzea motocyklů z Lesné; žlutá značka vede kolem Lusthausu, loveckého letohrádku z přelomu 18. a 19. století. Není to jediný zámeček v národním parku, ten druhý se ale ukrývá v málo známé části Podyjí zvané Braitava. Jde o lesní komplex jižně od Vranova nad Dyjí mezi hranicemi a řekou, a zároveň nejvyšší místo ZnojemskaFelicitinou studánkou a Býčí horou; její vrcholek v nadmořské výšce 536 metrů označuje malý kamenný menhir. V lesích stojí zapomenutá malá kamenná rozhledna, kterou nechalo kdysi postavit vranovské panstvo, a také zmíněný lovecký zámeček. Protože však leží v klidovém území Podyjí, kde je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení, podíváte se sem jedině při komentovaných vycházkách s průvodci národního parku.
 

8. Ztracený a znovuobjevený Nový Hrádek

Za minulého režimu patřilo celé Podyjí do zakázaného pásma, ostře střeženého příslušníky Pohraniční stráže. V místech, kam se nesmělo, ležel i Nový Hrádek, malebné středověké sídlo ztracené v zeleni národního parku. Hrad, z něhož se otvírá nádherný výhled na panenskou krajinu Podyjí, vlastně zahrnuje hrady dva: starší gotický hrádek s obytným palácem, obtočený dvojitým oválným prstencem hradebních zdí, a mladší renesanční palác s upravenými vyhlídkovými ochozy a terasami. Protože se však pohybujete hluboko v území národního parku, autem se dostanete asi tři kilometry od zříceniny, dál už musíte po svých. Cyklisté mají štěstí, až k Novému Hrádku vede cyklostezka.
 

9. Vranovské vyhlídky

Na výletě do Podyjí jen málokdo odolá návštěvám hradů a zámků kolem Vranovské přehrady. Nejblíž k Podyjí leží zámek ve Vranově nad Dyjí, tím ovšem přehlídka místních zajímavostí nekončí: po skalách a lesích kolem městečka se vine několik vyhlídkových tras, které rozhodně stojí za vidění. Lemují je kříže, drobné památníky a upravené vyhlídky, například Mniszkův kříž, Vyhlídka zamilovaných nebo Claryho kříž.
 

10. Hardeggská vyhlídka

Jeden z nejpůsobivějších výhledů v národním parku Podyjí nabízí Hardeggská vyhlídka na bezmála sto metrů vysoké skále: jako na dlani před vámi bude ležet široké údolí řeky Dyje a rakouské městečko Hardegg se středověkým hradem. K altánku vede značená stezka po asfaltce z Čížova, zaparkovat je ale nutné u návštěvnického centra, dál se dostanete jedině pěšky nebo na kole.
 

Na skok za hranice

  • Na národní park Podyjí navázalo v roce 2000 vyhlášení národního parku Thayatal na rakouské straně hranice. Když se vypravíte do Rakouska, abyste se podívali opačným směrem, objevíte hezká vyhlídková místa například na ostrohu Regina Felsen a na skalní terase Max-Plateau vysoko nad Hardeggem. Další upravená skalní plošina Hennerweg leží asi kilometr od Návštěvnického střediska Národního parku Thayatal (Nationalparkhaus) na hraně kaňonu.
  • Pokud vám je líto, že turistické značky a cyklotrasy vedou na naší straně většinou po okrajových zalesněných plošinách a do samotného údolí Dyje, které představuje jádro chráněného území, scházejí jen výjimečně, v Rakousku objevíte skutečný poklad: zhruba dvanáctikilometrová značená cesta mezi Hardeggem a zříceninou hradu Kaja vede přímo po rakouském břehu Dyje, krajinářsky nejpřitažlivější částí národního parku. Ze skalních vyhlídek nad údolím se otevírají krásné pohledy na meandrující řeku, zříceninu Nového hrádku a skály na moravské straně řeky.
  • Problémem je obtížná dostupnost; využít musíte buď automobil, zdatnější turisté mohou od Hardeggské vyhlídky sejít do údolí Dyje a využít turistický hraniční přechod; s túrou podél řeky ujdete zhruba 25 km.
  • V interiérech hradu Hardegg je malá muzejní expozice mexického císaře Maxmiliána Habsburského, popraveného roku 1867, od vyhlídky k hradu je to zhruba 2,5 km.
Nejhezčí místa národního parku Podyjí na kole

Nejhezčí místa národního parku Podyjí na kole

Nebýt Vranovské přehrady, Podyjí by zřejmě nebylo nejmenším národním parkem v Česku. Jeho osou je totiž nejkrásnější část středního toku řeky Dyje mezi Podhradím a Znojmem, kde západní část už před mnoha desetiletími zaplavila přehrada.

Stezka železné opony – evropská dálková cyklotrasa EuroVelo 13 Letní sporty

Stezka železné opony – evropská dálková cyklotrasa EuroVelo 13

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Vranov nad Dyjí

Vranov nad Dyjí

Ať už přijedete do Vranova z kteréhokoliv směru, na první pohled vás uchvátí impozantní pohádkový zámek na vysoké skále. Na březích Dyje pod ním se rozložilo malebné městečko, odkud vás v letních měsících vyhlídkový vláček doveze přes hráz Vranovské přehrady až na oblíbenou pláž.

Přírodní památka Braitava u Vranova nad Dyjí Příroda

Přírodní památka Braitava u Vranova nad Dyjí

Patrně nejzajímavějším krajinným útvarem v blízkosti Vranova nad Dyjí je Braitava, lesní komplex na pravém břehu řeky Dyje, vtékající tady do 40 km dlouhého a až 100 metrů hlubokého kaňonu.

Muzeum Charlese Sealsfielda v Popicích Kultura

Muzeum Charlese Sealsfielda v Popicích

Muzeum sídlí v rodném domě Charlese Sealsfielda v Popicích. Spolu s knihovnou si prohlédnete expozici Národního parku Podyjí o přírodě v okolí Popic.

Hallamasskova vyhlídka ve Vranově nad Dyjí Příroda

Hallamasskova vyhlídka ve Vranově nad Dyjí

Dřevěná vyhlídka na skalní terase vysoko nad hladinou Dyje pod vranovským zámkem byla obnovená Správou Národního parku Podyjí. Z vyhlídky je možno shlédnout historické jádro Vranova nad Dyjí.

Rezervace divokých koní v Podyjí Příroda

Rezervace divokých koní v Podyjí

Jedenáct divokých koní našlo domov v Národním parku Podyjí na Znojemsku, kde pomáhají s jejich údržbou a chrání je před zarůstáním. Setkat se s nimi můžete na Mašovické střelnici a Havranickém vřesovišti.

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí Příroda

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Havranické vřesoviště v Národním parku Podyjí Příroda

Havranické vřesoviště v Národním parku Podyjí

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna. Havranické vřesoviště je národní přírozní rezervací.

Vranovská přehrada – Moravský Jadran nedaleko Vranova nad Dyjí Letní sporty

Vranovská přehrada – Moravský Jadran nedaleko Vranova nad Dyjí

Třicet km dlouhá jihomoravská nádrž s čistou a teplou vodou se nachází v překrásném údolí pod hrdým barokním zámkem Vranovem nad Dyjí poskytuje výborné podmínky pro koupání a vodní sporty. Kvalita vody ve Vranovské přehradě patří k těm nejlepším v České republice.

Vinice Šobes – jedna z nejstarších a nejlepších evropských vinic Letní sporty

Vinice Šobes – jedna z nejstarších a nejlepších evropských vinic

Na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje leží vinice, odborníky řazená mezi deset nejkvalitnějších evropských vinařských poloh. Od dubna do září můžete přímo na vinici ochutnat šobeská vína z produkce Znovínu Znojmo.

Ledové sluje Národního parku Podyjí – nejdelší paledové jeskyně v ČR Příroda

Ledové sluje Národního parku Podyjí – nejdelší paledové jeskyně v ČR

Na strmém suťovém svahu Opuštěného meandru Dyje se nachází možství podzemních prostor, které vznikly skalním zřícením ortoruly. Díky specifickému mikroklimatu se v podzemí vytváří ledová výzdoba, která zde obvykle vytrvá až do pozdního léta.

Slup

Slup

Malebnou obec na Znojemsku proslavilo hlavně skvělé víno a zajímavá technická památka, renesanční vodní mlýn, otevřený od dubna do října. Obcí a jejím okolím procházejí dvě cyklotrasy, výlet navíc můžete spojit s návštěvou Rakouska: k sousedům je to ze Slupi opravdu jen kousek.

Lávka pod Šobesem a visuté lávky přes řeku Dyji Památky

Lávka pod Šobesem a visuté lávky přes řeku Dyji

Houpací mosty nad řekou Dyjí jsou pozůstatkem po pohraničnících z komunistické éry. Metoda ostrahy hranice i samotná konstrukce mostů jsou dílem sovětských inženýrů.

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí Památky

Zřícenina hradu Nový Hrádek v Podyjí

Zřícenina Státního hradu Nový Hrádek se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní vojenský význam hradu po třicetileté válce ustoupil. Počátkem 19. století byla jeho přední část upravena jako lovecký hrádek.

Nejmenší národní park v České republice – Narodní park Podyjí

Nejmenší národní park v České republice – Narodní park Podyjí

Celková rozloha Národního parku Podyjí činí 63 km². Park je zalesněn z 84 %, kromě běžných lesních porostů se zde vyskytují mnohé vzácné dřeviny. Národní park chrání území v údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem v délce asi 40 km. Vyznačuje se scenériemi tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, ale i nivními loukami podél řeky.

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn Příroda

Národní park Podyjí – pestrá mozaika skalních stěn

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Zámek Vranov nad Dyjí – klenot evropského baroka Památky

Zámek Vranov nad Dyjí – klenot evropského baroka

K nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka patří zámek Vranov nad Dyjí. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Dnes je zámek národní kulturní památkou situovanou v západní části Národního parku Podyjí.

Šatov

Šatov

Stará vinařská obec leží jižně od Znojma na okraji národního parku Podyjí a jen pár kilometrů od rakouských hranic. Kromě sklepních uliček tu najdete řadu vinných sklepů včetně pitoreskního Malovaného sklepa a také pěchotní srub, který byl součástí předválečného opevnění.

Sealsfieldův kámen v národním parku Podyjí Příroda

Sealsfieldův kámen v národním parku Podyjí

V lesích nad Trauznickým údolím, pět kilometrů na jihozápad od středu Znojma, najdete vysoko nad zákrutem řeky Dyje jednu z nejkrásnějších vyhlídek Národního parku Podyjí. Monumentální skalní stěna s vyhlídkou byla oblíbeným místem spisovatele Charlese Sealsfielda, rodáka z nedalekých Popic.

Vyhlídka Králův stolec v Podyjí Příroda

Vyhlídka Králův stolec v Podyjí

Na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci vzdutí Znojemské přehrady je dřevěný vyhlídkový altán se zábradlím. Z něj se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu.

Hardeggská vyhlídka v NP Podyjí Příroda

Hardeggská vyhlídka v NP Podyjí

Vyhlídka na 90 m vysokém skalisku patří mezi jednu z nejkrásnějších vyhlídek v Národním parku Podyjí. Z dřevěného altánku na vrcholu skály se odkrývá fantastický výhled nejenom na široké údolí řeky Dyje, ale i na nejmenší rakouské město Hardegg.

Další aktuality

Podzimní Festival otevřených sklepů odzátkuje lahve na Podluží

V pořadí již 34. Festival otevřených sklepů se uskuteční o víkendu 2. a 3. listopadu 2024 ve třech vinařských obcích mezi malovanými sklepy Podluží. Jako na každém z festivalu milovníky čeká návštěva 32 vinařství, které nabídnou ve volné degustaci kolem 370 místních vín. Obce Hrušky, Moravská Nová Ves a Mikulčice spojí obousměrně kyvadlová doprava.
30. říjen 2024 6:00
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Netradiční Halloween v brněnském science centru Vida! nabídne speciální program pro dospělé

Vida! je zábavní vědecký park u brněnského výstaviště a je úplně pro všechny. Ale o Halloweenu, ve čtvrtek 31. 10. 2024 od 19:00 se budou ve Vida dít strašné věci a proto je vstup povolen jen plnoletým osobám. Užijte si halloweenský večer v zábavním vědeckém parku s interaktivní expozicí i originálními míchanými nápoji.
28. říjen 2024 11:34
Zážitky, Jihomoravský kraj

Podzim v Brně patří Leoši Janáčkovi: Festival Janáček Brno 2024 a bohatý program Moravského zemského muzea

V rámci mezinárodního hudebního a operního festivalu Janáček Brno 2024 připravilo Moravské zemské muzeum řadu výstav a přednášek, které proběhnou od října do prosince 2024. Tyto akce jsou zároveň příspěvkem k Roku české hudby.
28. říjen 2024 11:00
Kultura, Jihomoravský kraj

Ohavná rebélie na Moravě: Proč chtěli Uhři s Turky a Tatary vypálit Hodonín?

Třicetiletá válka se zapsala krvavým písmem do mnoha míst Rakousko-Uherské monarchie. Jedním z nich byl i jihovýchod Moravy, kde se sice zdejší obyvatelstvo zpočátku zaleklo katolického úspěchu na Bílé hoře, ale pak se místní protestanté a odbojní Valaši přidali na stranu uherského rebela Gábora Bethlena, který se spojil s Turky i Tatary a podnikal ničivé výpady do Horních Uher (Slovensko), na Moravu a napadl dokonce i Dolní Rakousy s Vídní. Jak to vše dopadlo vám vylíčí Kudy z nudy.
25. říjen 2024 9:00
Památky, Jihomoravský kraj

Gourmet Brno 2024: Poznejte špičku brněnské gastronomie

Skvělé chuťové zážitky, originální kombinace, kvalitní suroviny a autentická atmosféra. To jsou podniky, které představuje brněnské informační centrum v nezávislém hodnocení Gourmet Brno 2024! Nejedná se o gastro soutěž, ale výběr toho nejlepšího. V tištěném průvodci, který je k dostání zdarma v informačních centrech i dalších místech, jsou podniky v dané kategorii řazeny abecedně a zvýrazněno je vždy jen první místo.
21. říjen 2024 14:15
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Kateřinská jeskyně vydala další tajemství: ulitu plže starou až 12 tisíc let!

Epigrafické a archeologické výzkumy ve staré Kateřinské jeskyni v Moravském krasu běží od roku 2017 a přinesly mimo jiné objev nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v ČR, jejichž stáří je až 7200 let. Na jaře se podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby a k dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum uvnitř jeskyně, nedaleko pravěkých kreseb. Významným objevem se staly tři ozdoby – ulity plže zubovce dunajského.
17. říjen 2024 6:00
Příroda, Jihomoravský kraj

Vydejte se za podzimní romantikou do Lednicko-valtického areálu

Podzim je pro návštěvu Lednicko-valtického areálu jako stvořený: jedna z perel pokladnice historického a kulturního bohatství České republiky i celé Evropy ani mimo hlavní sezonu neztrácí nic ze své atraktivity. Nemůžeme sice slíbit, že se jednou z největších parkově upravených krajin na světě budete toulat sami, ale rozhodně tu potkáte méně lidí, než v letních měsících.
13. říjen 2024 10:38
Památky, Jihomoravský kraj

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
12. říjen 2024 5:27
Památky, Jihomoravský kraj