Nebýt
Vranovské přehrady, zřejmě by
Podyjí nebylo
nejmenším národním parkem v Česku. Jeho osou je totiž
nejkrásnější část údolí řeky Dyje mezi
Vranovem nad Dyjí a
Znojmem; zbytek hlubokého klikatého údolí mezi
Vranovem a
Podhradím už v letech 1933–1934 zaplavila voda. Nebýt
přehrady, údolí Dyje v národním parku mohlo mít téměř dvojnásobnou délku. I s přehradou téměř „za rohem“ je ale
národní park Podyjí jedinečný a nabízí nezapomenutelné zážitky. Kam se můžete podívat?
1. Návštěvnické středisko v Čížově a železná opona
Ostnaté dráty, strážní věže alias špačkárny, asfaltka zvaná signálka, rozoraná pásma a nástražné systémy – to byla
železná opona, strašidlo totalitních režimů. Místy, kudy kdysi vedla, dnes prochází
Stezka železné opony aneb evropská dálková cyklotrasa Eurovelo 13, na několika místech ale můžete vidět, jak takzvaná opona vlastně vypadala. K takovým místům patří
Čížov, od rakouského Hardeggu oddělený řekou Dyjí. Kromě
kousku železné opony tu zbyla i budova bývalého celního úřadu, kde je
návštěvnické centrum národního parku Podyjí. Je tu informační kancelář, stálá výstava o chráněné přírodě a přednáškový sál, pořádají se exkurze pro objednané skupiny, nechybí ani prodej pohlednic a suvenýrů a
geopark.
2. Královna národního parku: Dyje
Málo platné, bez
Dyje by neexistovalo
Podyjí. Je jednou z
největších řek jižní Moravy, zčásti kopíruje česko-rakouskou státní hranici a vzniká
soutokem Moravské Dyje a o něco delší
Rakouské Dyje pod rakouským hradem Raabs. Dobrá zpráva: většina jejího toku je sjízdná pro vodáky. Špatná zpráva: přesně v té části, která by vášnivé vodáky lákala nejvíc, tedy v nejcennějším úseku dyjského kaňonu pod
Vranovskou přehradou mezi
Vranovem nad Dyjí a
Znojmem, je plavba na lodích zakázaná kvůli
národnímu parku Podyjí a také kvůli
Znojemské přehradě coby zdroji pitné vody. Dyje plní
nádrže Nové Mlýny,
zbytky lužních lesů se zbytky starých říčních ramen mezi Bulhary a
Břeclaví a protéká také
Lednicko-valtickým areálem.
3. Vyhlídky, k nimž snadno dojdete ze Znojma
Nejhezčí pohledy do kaňonu Dyje se otvírají z vyhlídek na horních hranách svahů. Nejblíž ke
Znojmu, přímo nad
Znojemskou přehradou, leží
vyhlídka Králův stolec. Pověst tvrdí, že právě odtud v roce 1683 polský král Jan III. Sobieski sledoval přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Romantický pohled do údolí nabízí vyhlídka
Sealsfieldův kámen na protějším břehu. Bývalo to prý oblíbené místo
spisovatele Karla Antona Postla, který se později proslavil pod pseudonymem Charles Sealsfield. V
Popicích, kde se roku 1793 narodil, mu věnovali
malé muzeum.
4. Hnanice a cesta na Šobes
Značené stezky z
Hnanic vás přes
pověstnou houpací lávku dovedou k legendě tuzemského vinařství, k
vinici Šobes. V různých vinařských žebříčcích bývá díky jedinečné poloze v
národním parku (ale také kvůli skvělým vínům) řazena mezi
deset nejlepších vinic v Evropě. Nejhezčí pohled do údolí se nabízí z
vyhlídky Devět mlýnů na okraji
vinice U kapličky, kousek nad
vinařským areálem a hotelem Vinice Hnanice. Pokud chcete ochutnat vína z Šobesu, od začátku dubna do konce září najdete ve vinici otevřený
ochutnávkový stánek s nabídkou
vín Znovínu Znojmo.
5. Tajemství devíti mlýnů
Kde se vzal pohádkově znějící název
vyhlídky Devět mlýnů? Když se po žluté značce vydáte od
vinice Šobes podél
Dyje směrem ke
Znojmu (mimochodem jde o
jeden z mála úseků, kde se díky turistické značce můžete přiblížit bezprostředně k řece), budete procházet místy, kde stávala
řada devíti mlýnů. Tři už dávno zanikly, po zbylých šesti najdete jen nezřetelné stopy. Ještě mezi světovými válkami sloužily zejména pro rekreaci, ten největší byl za první republiky přestavěn na hotel. Všechny mlýny byly zlikvidovány v době po druhé světové válce, kdy se Podyjí po vztyčení železné opony stalo přísně střeženým vojenským pásmem, anebo později v souvislosti s plánovanou (a naštěstí nikdy neuskutečněnou) stavbou další přehrady přímo v srdci dnešního
národního parku.
Zemský mlýn, Weithoferův mlýn, Gruberův mlýn a hotel Gruber, Judexův mlýn a
mlýn Papírna dnes připomínají jen zbytky jezů, splavů náhonů a kamenných zdí, zarostlé základy hospodářských budov a stará jména na mapách.
6. Pašerácká stezka, obelisk a ledové sluje
Mezi nejoblíbenější místa
národního parku Podyjí patří
Pašerácká stezka, vinoucí se vysoko nad Dyjí mezi
Vranovem a
Čížovem. Cesta prochází
náročnějším terénem přes kořeny, skály a kameny, místy po úzkých chodníčcích v hodně strmých svazích; je určená pro zdatnější turisty, kteří se nebojí výšek. Červená značka vás přivede k takzvaným
ledovým slujím a k
obelisku, který tu kolem roku 1860 dal vztyčit Okrašlovací spolek z Vranova k poctě hraběnky Heleny Mniszkové jako projev díků za zpřístupnění ledových slují. Pokud byste věřili pověstem, v jeho základech je prý ukrytý hrnec mincí.
7. Lusthaus a Braitava
K
ledovým slujím se můžete vydat také od
muzea motocyklů z Lesné; žlutá značka vede kolem
Lusthausu, loveckého letohrádku z přelomu 18. a 19. století. Není to jediný zámeček v národním parku, ten druhý se ale ukrývá v málo známé části
Podyjí zvané
Braitava. Jde o lesní komplex jižně od
Vranova nad Dyjí mezi hranicemi a řekou, a zároveň nejvyšší místo
Znojemska s
Felicitinou studánkou a
Býčí horou; její vrcholek v nadmořské výšce 536 metrů označuje malý kamenný menhir. V lesích stojí
zapomenutá malá kamenná rozhledna, kterou nechalo kdysi postavit vranovské panstvo, a také zmíněný
lovecký zámeček. Protože však leží v
klidovém území Podyjí, kde je ze zákona
zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení, podíváte se sem jedině při
komentovaných vycházkách s průvodci národního parku.
8. Ztracený a znovuobjevený Nový Hrádek
Za minulého režimu patřilo celé
Podyjí do
zakázaného pásma, ostře střeženého příslušníky Pohraniční stráže. V místech, kam se nesmělo, ležel i
Nový Hrádek, malebné středověké sídlo ztracené v zeleni národního parku. Hrad, z něhož se otvírá nádherný výhled na panenskou krajinu Podyjí, vlastně zahrnuje hrady dva: starší gotický hrádek s obytným palácem, obtočený dvojitým oválným prstencem hradebních zdí, a mladší renesanční palác s upravenými vyhlídkovými ochozy a terasami. Protože se však pohybujete hluboko v území národního parku, autem se dostanete asi tři kilometry od zříceniny, dál už musíte po svých. Cyklisté mají štěstí,
až k Novému Hrádku vede cyklostezka.
9. Vranovské vyhlídky
Na výletě do
Podyjí jen málokdo odolá návštěvám
hradů a zámků kolem Vranovské přehrady. Nejblíž k Podyjí leží
zámek ve Vranově nad Dyjí, tím ovšem přehlídka místních zajímavostí nekončí: po skalách a lesích kolem městečka se vine
několik vyhlídkových tras, které rozhodně stojí za vidění. Lemují je kříže, drobné památníky a
upravené vyhlídky, například
Mniszkův kříž,
Vyhlídka zamilovaných nebo
Claryho kříž.
10. Hardeggská vyhlídka
Jeden z nejpůsobivějších výhledů v
národním parku Podyjí nabízí
Hardeggská vyhlídka na bezmála sto metrů vysoké skále: jako na dlani před vámi bude ležet široké
údolí řeky Dyje a
rakouské městečko Hardegg se středověkým hradem. K altánku vede značená stezka po asfaltce z
Čížova, zaparkovat je ale nutné u
návštěvnického centra, dál se dostanete jedině pěšky nebo na kole.
Na skok za hranice
- Na národní park Podyjí navázalo v roce 2000 vyhlášení národního parku Thayatal na rakouské straně hranice. Když se vypravíte do Rakouska, abyste se podívali opačným směrem, objevíte hezká vyhlídková místa například na ostrohu Regina Felsen a na skalní terase Max-Plateau vysoko nad Hardeggem. Další upravená skalní plošina Hennerweg leží asi kilometr od Návštěvnického střediska Národního parku Thayatal (Nationalparkhaus) na hraně kaňonu.
- Pokud vám je líto, že turistické značky a cyklotrasy vedou na naší straně většinou po okrajových zalesněných plošinách a do samotného údolí Dyje, které představuje jádro chráněného území, scházejí jen výjimečně, v Rakousku objevíte skutečný poklad: zhruba dvanáctikilometrová značená cesta mezi Hardeggem a zříceninou hradu Kaja vede přímo po rakouském břehu Dyje, krajinářsky nejpřitažlivější částí národního parku. Ze skalních vyhlídek nad údolím se otevírají krásné pohledy na meandrující řeku, zříceninu Nového hrádku a skály na moravské straně řeky.
- Problémem je obtížná dostupnost; využít musíte buď automobil, zdatnější turisté mohou od Hardeggské vyhlídky sejít do údolí Dyje a využít turistický hraniční přechod; s túrou podél řeky ujdete zhruba 25 km.
- V interiérech hradu Hardegg je malá muzejní expozice mexického císaře Maxmiliána Habsburského, popraveného roku 1867, od vyhlídky k hradu je to zhruba 2,5 km.
Národní park Podyjí chrání hluboké a romantické údolí řeky Dyje s nesčetnými meandry, lukami a skalami.
Hlavním pokladem národního parku Podyjí jsou vyhlídky spojené s zajímavými příběhy nebo pověstmi.
Železná opona byla systém ostrahy během totalitního režimu, a dnes na jejích místech můžeme najít Stezku železné opony a návštěvnické centrum v Čížově.
Je nejmenším díky Vranovské přehradě, která zaplavila část údolí řeky Dyje, čímž bylo údolí Dyje výrazně zkráceno.
Řeka Dyje je osou a klíčovým prvkem krajinářského a ekologického významu národního parku, tvoří česko-rakouskou hranici a je důležitým zdrojem vody pro nádrže.
Park nabízí značené stezky pro pěší a cyklisty, vyhlídkové altány, ochutnávkové stánky s vínem a historické památky jako hradů.
Nejbližší vyhlídkou je Králův stolec nad Znojemskou přehradou, která nabízí romantický pohled do údolí řeky Dyje.
Na trase Pašerácké stezky se nachází ledové sluje a obelisk pocty hraběnky Heleny Mniszkové.
Devět mlýnů se datuje z dob před druhou světovou válkou pro rekreaci, ale postupně byly zlikvidovány během instalace železné opony nebo v souvislosti s plánovanými, ale neuskutečněnými, projekty přehrad.
Přístup do těchto méně známých oblastí národního parku je možný pouze v rámci komentovaných vycházek s průvodci, protože se nachází v klidovém území, kde je zakázaný přístup mimo schválená turistická místa.