ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: Prašné věže, prachárny a tajemství střelného prachu
Památky

Věda a historie není nuda: Prašné věže, prachárny a tajemství střelného prachu

Poslechněte si audio verzi článku
Stejně jako oheň je i střelný prach dobrý sluha a špatný pán. Kdy a jak se dostal do českých zemí, jak se vyráběl a kde se skladoval? S Kudy z nudy se vydáme na výlety do prašných věží, pracháren a na místa, která by dnes vypadala jinak, nebýt právě střelného prachu. A pozor, bude to bouchat!
Alchymisté císaře Rudolfa II. byli amatéři, alespoň v porovnání s jejich čínskými kolegy. Když se totiž v Číně mezi 7. a 9. stoletím pokoušeli mudrcové a vynálezci objevit elixír věčného života a společně zahřívali síru, ledek s medem a realgar, jejich snaha měla výsledek. Nebyl sice takový, jaký očekávali, protože „…vznikl kouř a plameny a jejich ruce i tváře byly popáleny, dokonce i celý dům, kde pracovali, shořel.“ Místo elixíru života tak najednou bylo na světě něco, co dokázalo životy ničit – a nejenom životy. Své by o tom mohly vyprávět pevnosti a hradby, města, domy a hrady, považované za nezničitelné. Vinou střelného prachu z mnoha z nich zbyly jen zříceniny.
 

Co a kde vyletělo do povětří?

Není těžké uhodnout, že Prašná věž ve Znojmě, Prašná brána, Prašná věž Mihulka na Pražském hradě a možná i Prašný mostPraze dostaly své jméno podle střelného prachu, který se v jejich útrobách skladoval. Prašná bránaPraze tak sice dlouho byla impozantním vstupem do Starého Města, kterým po Královské cestě procházely korunovační průvody českých králů, ale od začátku 18. století prý sloužila jako skladiště střelného prachu. Měla štěstí, pruská střelba v roce 1757 ji sice poškodila, ale k uloženým zásobám výbušnin si žádná jiskra cestu nenašla. I když poctivě dodejme, že neexistují prameny, které by potvrdily, že věž skutečně sloužila jako úložiště střelného prachu. Jiný osud měla Prašná věž ve Znojmě, kde střelný prach roku 1768 explodoval a věž poničil. Nyní tu je k vidění expozice věnovaná historii znojemského opevnění.

Zatímco z nich se ale můžete rozhlédnout do okolí, hrad v Nových Hradech příliš atraktivní výhled nenabízí. Nemá totiž věž a může za to právě střelný prach. Když roku 1573 uhodil do velké válcové věže na nádvoří blesk, následky byly tragické, protože sloužila jako skladiště střelného prachu. Věž začala hořet, následný výbuch ji rozmetal na kusy, zabil několik lidí a pobořil i další stavby v okolí.

KanónV roce 1551 rozmetal výbuch skladiště prachu polovinu hradu Budyně nad Ohří, o pár desítek let výbuchem vyvrcholily spory o dědictví mezi dvěma sestrami, Eliškou Kateřinou a Markétou Salomenou z rodu Smiřických. Výbuch, který otřásl 1. února 1620 zámkem v Jičíně, zpracovalo už několik autorů, například Oldřich Daněk v divadelní hře Kulhavý mezek aneb Výbuch na jičínském zámku. Nikdy se asi nedozvíme, co se tehdy ve sklepení jičínského zámku vlastně stalo, ale Eliška Kateřina tehdy přišla o život a výbuch zničil západní část zámku.
 

Vynález střelného prachu

V Číně se střelný prach začal využívat pro ohňostroje a světlice, netrvalo ale dlouho a objevily se i první válečné zbraněrachejtle, které se uprostřed válečné vřavy postaraly o ještě větší ohlušující rachot a kouř, granáty, miny, plamenomety a kanony. I když ty první dostřelily jen pár desítek metrů a často zabily i vojáky, kteří je obsluhovali, Číňané dobře vytušili potenciál svého vynálezu. Aby si díky pokročilé válečné technologii udrželi náskok, v 11. století vládnoucí dynastie Song vývoz surovin potřebných k výrobě střelného prachu zakázala.

Jenže pokrok se zastavit nedá: střelný prach už byl na světě a postupně si prostřílel cestu dál do světa. Tajemství jeho výroby se šířilo po Hedvábné stezce přes Indii do arabského světa a dál až do Evropy. První zmínka o střelném prachu z evropských pramenů pochází z druhé poloviny 13. století. Rytíři s meči na koních se zvolna přesunuli do minulosti, a v Evropě se místo toho začalo střílet ve velkém. Zdánlivě neškodný černý prášek konečně dostal šanci ukázat, co umí.
 

Píšťala, houfnice a kanón aneb husitská válečná terminologie

V českých zemích jako první používali ve velkém palné zbraně husité v čele s Janem Žižkou v 15. století. S jejich účinností to nebylo valné, stejně jako jejich předchůdkyně kdysi v Číně i husitské palné zbraně sloužily spíš k plašení koní a vyvolání zmatku. Právě husitské hnutí ale zřejmě obohatilo jazykovou terminologii palných zbraní v mnoha světových jazycích. Například slovo „pistol“ prý vzniklo z českého výrazu „píšťala“, užívaného pro nejlehčí variantu husitských palných zbraní. Anglické označení „howitzer“ a německé „haubitze“ zase vzniklo z původního českého slova „houfnice“ (kterou se pálilo do houfu nepřátel), a podobně tomu bylo i se slovem kanón (od českého „kánon“).
 

Výrobny a skladiště jako sudy se střelným prachem

Střelný prach se vyráběl z dusičnanu draselného (ledku neboli sanytru), síry a dřevěného uhlí. Technologie výroby spočívala v rozdrcení, rozemletí a důkladném smísení surovin. Ledek zvlhčený vodou, aby se zamezilo jeho vznícení, se nasypal do jámy se sírou a dřevěným uhlím. Vzniklá hustá kaše se pak několikrát promíchala, vyňala, znovu usušila a rozemlela na prášek podle požadované zrnitosti; velikost zrn byla přizpůsobena munici, pro kterou byl střelný prach určen. Klíčové bylo dodržování technologického postupu, pečlivost a správný poměr surovin, tedy v poměru přibližně 75 % dusičnanu draselného, 15 % dřevěného uhlí a 10 % síry.



I když se vše do puntíku dodržovalo, v prachových mlýnech a prachovnách přesto docházelo k výbuchům. Příčinou mohla být jediná jiskra vzniklá nahodilým nárazem kovových předmětů nebo elektrostatický náboj. O jeho potenciálním nebezpečí lidé dlouho nevěděli, ale prachovny se pro jistotu stavěly v bezpečné vzdálenosti od ostatních budov – a naopak u cest, po kterých koňské potahy přivážely potřebné suroviny a odvážely hotový střelný prach. Ten se skladoval na nejrůznějších místech, někdy i v budovách radnic v centrech měst, což bylo v době, kdy se svítilo svíčkami a loučemi, velmi nebezpečné. Hojně využívanými místy k uskladnění střelného prachu bývaly nejrůznější staré nevyužívané bašty a věže či vojenská skladiště.
 

Stará prachárna v Olomouci

DěloŠtěstí neměla jen Prašná bránaPraze a další stavby, ale i barokní prachárna v Olomouci, postavená na Korunní pevnůstce v roce 1758. Podobné prachárny byly v bastionech uvnitř Olomoucké pevnosti celkem čtyři. V roce 2011 byla dokončena její rekonstrukce a nyní si tu prohlédnete expozice místní vojenské historie.

Střelný prach byl v období války uchováván přímo v pevnůstkách, ale v období míru bylo třeba odklidit prach na odlehlé místo, kde by jeho případný výbuch nadělal co nejmenší škody. Z tohoto důvodu se začaly budovat speciální zásobovací a úložné objekty v dostatečné vzdálenosti od města, takzvané mírové prachárny. Jedna z takových pracháren sloužila jako sklad střelného prachu pro pevnůstku na Šibeničním vrchu v Křelově (dnešní Fort Křelov XVII). Olomouc měla takovýchto pevnůstek celkem 23 a měly město bránit před nepřátelskými útoky. Původní budova křelovské prachárny z roku 1843 se jako jedna z mála dochovala dodnes, a to v rekonstruované podobě se zachováním historických architektonických prvků. Současně s prachárnou byla postavena i strážnice prachárny (dnešní Park hotel Prachárna a Garden Restaurant), okolo se táhla dnes již zbořená ohradní zeď. V prachárně bylo uskladněno až 3000 centýřů (168 tun) černého střelného prachu. Podle odborníků by takové množství dokázalo díky tlakové vlně a domino efektu srovnat se zemí celé centrum Olomouce.
 

Konec střelného prachu?

korunní pevnůstkaDo současných zbraní se už klasický střelný prach nepoužívá, už v polovině 19. století byl vynalezen bezdýmný střelný prach a jiné směsi s lepšími vlastnostmi. Dnes ho používají jen výrobci levné zábavní pyrotechniky, využívá se jako průmyslová trhavina při práci v lomech a neobejdou se bez něj ani příznivci střelby s replikami a kopiemi historických zbraní.
Prašná brána v Praze Kultura

Prašná brána v Praze

Prašná brána je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Právě zde začínala pražská královská cesta a sem vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny. V současné době probíhá oprava jejího vnějšího pláště a zábradlí.

Hradební opevnění královského města Znojma – prohlídka hradebního opevnění s průvodcem Památky

Hradební opevnění královského města Znojma – prohlídka hradebního opevnění s průvodcem

Milovníci historie a zajímavých míst by si neměli nechat ujít zvláštní prohlídkovou trasu ve Znojmě. Provede turisty hradebním opevněním města, přičemž zavítají i do jeho věží.

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Poznejte královská města Moravy a Slezska

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze Památky

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Vojenský historický ústav v Praze Kultura

Vojenský historický ústav v Praze

Vojenský historický ústav je vědecko výzkumné, muzejní a knihovní zařízení resortu Ministerstva obrany. Jeho posláním je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a hmotné památky k dějinám našeho vojenství a armády, odborně o tyto fondy a sbírky pečovat, vědecky je zkoumat a zpracovávat.

Hrad Budyně nad Ohří Památky

Hrad Budyně nad Ohří

Čeká tu na vás autentická alchymistická dílna, kde za Jana Zajíce z Hazmburka skutečně pracovali alchymisté. Lákadlem hradu je obnovená alchymistická dílna z počátku 17. století, kde proběhla spousta pokusů o výrobu likéru mládí nebo zlata. Podle pověsti se to podařilo, zlato je uloženo pod hradem.

Ohňostroje a dronové show 2024: Za zářivým nebem se vypravte nejen do Brna!

Ohňostroje a dronové show 2024: Za zářivým nebem se vypravte nejen do Brna!

Městské slavnosti nebo silvestrovské oslavy se hlavně dříve neobešly bez pořádného ohňostroje. V současné době se přistupuje i různým alternativám jako jsou videomappingy či dronové show. Světelná představení jsou tak populární, že mají dokonce své přehlídky a mezinárodní soutěže. Vypravit se na ně v Česku můžete především do Brna, kde se koná mezinárodní soutěž ohňostrojů Ignis Brunensis. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na výběr zajímavostí o ohňostrojích.

Cesta po pevnůstkách císařsko-královské olomoucké pevnosti Památky

Cesta po pevnůstkách císařsko-královské olomoucké pevnosti

Město Olomouc má unikátní systém opevnění, který zde vznikal od konce 18. století. Tvořilo ho na dvacet pevnůstek a dalších vojenských objektů, které nyní propojuje třicetikilometrová naučná stezka přístupná pěším turistům i cyklistům.

Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy

Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy

Pády letadel, povodně, erupce islandské sopky Eyjafjallajökull, potopení Titaniku a požáry pařížské katedrály Notre-Dame či hradu Pernštejn: všechny uvedené katastrofy se odehrály 15. dubna. Zkrátka to je datum, kdy je lepší mít se na pozoru!

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Hrad Český Šternberk Památky

Hrad Český Šternberk

Hrad Český Šternberk patří k nejstarším hradům v Čechách a je dodnes v držení rodu Sternbergů, který ho v roce 1241 založil. Hrad si zachovává vnější gotickou podobu, ale interiéry byly raně barokní přestavbou přeměněny na zámecké.

Opevnění Olomouce – fortový věnec pevnůstek okolo města Památky

Opevnění Olomouce – fortový věnec pevnůstek okolo města

Fortový „věnec“ je unikátním projektem podplukovníka Wurmba z roku 1850 představujícím modernizaci Olomoucké pevnosti – přeměnu bastionové pevnosti na pevnost fortovou (táborovou). Na konci 19. století byla Olomouc nedobytným městem, systém byl rozebrán až před 1. sv. válkou.

Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze Příroda

Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta je název historické trasy centrem českého hlavního města Prahy, kudy procházely korunovační průvody českých králů, přijímajících poctu od občanů města. Cesta spojovala dvě důležitá královská sídla – Pražský hrad a Královský dvůr na Starém Městě pražském.

Korunní pevnůstka v Olomouci a unikátní expozice barokní prachárny Památky

Korunní pevnůstka v Olomouci a unikátní expozice barokní prachárny

Korunní pevnůstka na levém břehu Mlýnského potoka je součástí fortifikačního systému města, tzv. Olomoucké pevnosti. Pevnůstku nechala, stejně jako celou pevnost, vystavět Marie Terezie v letech 1745 – 1757.

Vlkova věž a vinařské informační centrum Znojmo Památky

Vlkova věž a vinařské informační centrum Znojmo

Vlkova věž se původně nazývala "vlčí" a byla pevnostní věží nedaleké Dolní brány, která stávala přibližně v místech, kde dnes stojí Okresní soud. Vlkova se jí začalo říkat podle městského hradního velitele markrabího Vlka.

Věž Daliborka na Pražském hradě Památky

Věž Daliborka na Pražském hradě

Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem roku 1496 Benediktem Riedem. Od počátku sloužila jako vězení a po svém nejslavnějším vězni byla také pojemnovaná.

Městské opevnění v Kadani Památky

Městské opevnění v Kadani

Městské opevnění v Kadani patřilo k nejmohutnějším v Českém království. Počátky jeho budování jsou datovány do druhé poloviny 13. století. Přestože v první polovině 19. století docházelo k rozsáhlým asanacím, velká část původní středověké fortifikace se přesto dochovala.

Šlikova věž – zřícenina hradu Freudenstein u Jáchymova Památky

Šlikova věž – zřícenina hradu Freudenstein u Jáchymova

Pozdně gotický hrad Freudenstein, nazývaný Šlikův hrádek, patrně nejmladší hradní stavbu v Čechách, nechal vystavět v letech 1517 – 1520 Štěpán Šlik. V roce 1525 byl hrad dobyt a vydrancován vzbouřenými horníky.

Fort Tabulový vrch Památky

Fort Tabulový vrch

Fort je v majetku Fakultní nemocnice a slouží jako archív. Jedná se o monumentální stavbu zcela zapuštěnou do kopce. Fort bývá otevřen příležitostně, například při Dnech evropského dědictví.

Fort č. V – Hamerský mlýn Památky

Fort č. V – Hamerský mlýn

Fort má odstraněnou celou stavební část a z větší části jsou zničeny i terenní úpravy, zejména valu. Velkým úsilím soukromého majitele zde vzniklo krásné arboretum.

Pevnost Radíkov na Svatém Kopečku Památky

Pevnost Radíkov na Svatém Kopečku

Jedná se o architektonicky a historicky unikátní pevnostní objekt, který se dochoval v jediném exempláři na území ČR. Pevnost byla součástí Císařsko královské Olomoucké pevnosti.

Velká Šance v Mostech u Jablunkova – pás opevnění  Jablunkovské šance na Slezské zemské hranici Památky

Velká Šance v Mostech u Jablunkova – pás opevnění Jablunkovské šance na Slezské zemské hranici

V 16. až 19. století byl budován a využíván pás opevnění Jablunkovské šance, který chránil Slezskou zemskou hranici. Jedná se o unikátní fortifikační památku, která nemá srovnatelnou analogii nejen v České republice.

Prašná věž ve Znojmě Památky

Prašná věž ve Znojmě

Prašná věž se nachází v Jižním hradebním příkopu, pod Kapucínskou zahradou. Přístupná je veřejnosti v rámci prohlídek Hradebního opevnění s průvodcem.

Zimní expozice hradebního opevnění ve Znojmě Památky

Zimní expozice hradebního opevnění ve Znojmě

Expozice hradebního opevnění ve Znojmě je v zimních měsících k vidění na ul. Obroková 10, kam se vždy po sezóně stěhuje z Prašné i Nové věže. V rámci volné prohlídky se zde seznámíte s historickým vývojem budování městského opevnění nebo si můžete vyzkoušet dobovou zbroj.

Nová věž ve Znojmě Památky

Nová věž ve Znojmě

Nižší válcová věž, takzvaná Nová věž, se nachází v jižním cípu Kapucínské zahrady ve Znojmě. Stejně jako hradby a nedaleká Prašná věž prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Další aktuality

Pražská turistická tramvaj č. 42 jezdí celoročně

Prohlédněte si krásy hlavního města z okna historické tramvaje, na trase linky 42! Turistická tramvaj propojuje městské památky formou okružní jízdy a staví ve všech zastávkách na trase s možností opakovaného výstupu a nástupu cestujících. Na lince se střídají historické vozy, nejstarší z doby rakousko-uherské monarchie, ale také vozy T1, T2 a T3 z přelomu 50. a 60. let 20. století a kloubový vůz K2.
6. prosinec 2024 11:05
Zážitky, Praha

Vánoční trhy v centru Prahy jsou oceňovány světovými médii jako jedna z nejkrásnějších vánočních destinací světa

Největší Vánoční trhy v Česku oceňované zahraničními médii končí v centru Prahy až v sobotu 6. ledna 2025. Jejich nádhernou atmosféru, nabídku dárků i gastronomii hodnotily pozitivně mimo jiné renomované britské listy The Telegraph, největší irský deník The Independent, cestovatelský server Travel Europe a do TOP 5 na světě je minulý rok zařadil americký cestovatelský web CNN Travel a britský list The Times. Vánoční trhy na Staroměstském náměstí probíhají každý den po celé adventní období, letos od 30. 11. 2024 – 6. 1. 2025. Prodejní stánky jsou otevřené od 10.00 do 22.00 a stánky s občerstvením od 10.00 do 24.00.
6. prosinec 2024 8:23
Příroda, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (7.12. – 8.12.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Advent na hradě Křivoklát, Advent na Hrádku, Vánoční trh na zámku Dobříš 2024, Viktor Sheen v pražské O2 areně, Čertovské jízdy na Kolínské řepařské drážce. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
6. prosinec 2024 7:00
Zážitky, Praha

Zajímavé tipy na výstavy betlémů v Praze

Máte rádi betlémy? Máme pro vás tipy na putování za betlémy vánoční Prahou. Někde uvidíte betlémy moderní a zbrusu nové, jinde tři sta let staré a velmi křehké kousky z papíru a dřeva. Na výstavu jesliček všech druhů a velikostí zve portál Kudy z nudy.
5. prosinec 2024 20:00
Kultura, Praha

Mláďátka, štěpánské koledování i Silvestr: kdy začínají a kdy končí Vánoce?

Betlémy, cukroví, vánoční stromeček, šupiny z kapra, zlaté prasátko, jmelí, lití olova, házení střevícem nebo krájení jablíček: to všechno jsou zvyky, které už nepatří k adventu, ale do vánoční doby. Víte ale, kdy vlastně Vánoce začínají a kdy končí?
5. prosinec 2024 13:00
Životní styl, Praha

Prahou jezdí tramvaje a autobusy s vánoční výzdobou

Dopravní podnik hlavního města Prahy vyslal s první adventní nedělí do pražských ulic svoji flotilu vánočně nazdobených vozidel. Cestující se nimi mohou svézt až do Tří králů, tj. do pondělí 6. ledna 2025. O vánoční výzdobu se postaraly tisíce vánočních světýlek, vnitřní vánoční dekorace a vnější polepy s vánoční a zimní tematikou. Vánočně nasvícen je letos nově ochoz stanice metra Křižíkova a jako obvykle také Muzeum MHD a vánoční strom na dvoře muzea.
5. prosinec 2024 9:22
Zážitky, Praha

Stříbrné vánoční dny zvou do Letňan – nabídnou tisíce tipů na dárky i sváteční lahůdky

Od 5. do 8. prosince 2024 se rozzáří letňanské výstaviště PVA EXPO Praha světlem vánočních stromků, rozezní se vánoční koledy a stovky vystavovatelů přinesou na 10 000 tipů na vánoční dárky. Stříbrné vánoční dny patří již tradičně k adventnímu období a letos vám opět nabídnou možnost, jak si v klidu užít předvánoční atmosféru, pohodlně nakoupit vše potřebné na jednom místě a naladit se na vánoční vlnu.
4. prosinec 2024 8:00
Zážitky, Praha

Čerti na Vltavě se vyrojí v předvečer svátku svatého Mikuláše

Hledáte originální možnosti, jak letos s dětmi oslavit svátek svatého Mikuláše? Co se s nimi vypravit za čerty na Čertovku! Tradiční mikulášská akce se koná ve čtvrtek 5. prosince 2024, čertovská loď vyplouvá z podzemního přístaviště Judita. Vyzkoušet můžete i plavbu na nejstarší osobní lodi v Praze – Salonní rychlolodi Nepomuk.
4. prosinec 2024 6:00
Zážitky, Praha