Obelisky. Tohle slovo zní hodně exoticky, že? Možná si představíte vzdálený Egypt, sluncem rozpálené kameny a záhadné hieroglyfy. Jenže pozor, vysoké monumenty, které tvarem skutečně připomínají štíhlé egyptské pyramidy, objevíte na řadě míst i u nás. Milovníci tajemna v nich hledají nejrůznější symboly, my na Kudy z nudy je máme rádi jako zajímavé výletní tipy. Vydejte se s námi za nejzajímavějšími obelisky Čech, Moravy a Slezska!

V roce 2002 se Českou republikou prohnaly dosud největší povodně v historii naší země. Nebyly první a bohužel ani poslední. Připomeňte si s Kudy z nudy nejznámější velké povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. Kdy šla našimi zeměmi tisíciletá voda, kdy stoletá voda a kdy pětisetletá?

Stejně jako oheň je i střelný prach dobrý sluha a špatný pán. Kdy a jak se dostal do českých zemí, jak se vyráběl a kde se skladoval? S Kudy z nudy se vydáme na výlety do prašných věží, pracháren a na místa, která by dnes vypadala jinak, nebýt právě střelného prachu. A pozor, bude to bouchat!

Národní divadlo v Praze má tak bohatou historii, že může kulatá či půlkulatá výročí slavit skoro každý rok. Poprvé bylo otevřeno 11. června 1881, podruhé se po požáru a následné rekonstrukci otvíralo 18. listopadu 1883. V obou případech se hrála opera Bedřicha Smetany Libuše, nachystaná právě pro tuto slavnostní příležitost.

Kůrovcová kalamita, kůrovec aneb lýkožrout smrkový, lesní cesty rozryté těžkými stroji a obrovské skládky dřeva: to je něco, s čím se v posledních letech seznámil každý cestovatel. Kalamita je ale už na ústupu a postižená místa se znovu začínají zelenat. Někde dokonce „díky“ kůrovcové kalamitě objevujeme výhledy a zajímavosti, které zůstávaly našim očím skryté. Kde?

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou. Navštívit zde můžete také zajímavou expozici.

Údolí na Jablonecku a Liberecku chrání před povodněmi šest přehrad – Josefův Důl, Mšeno, Harcov, Fojtka, Mlýnice a Souš. Tou sedmou byla přehrada na Bílé Desné, která se protrhla v září 1916, pouhých deset měsíců po dokončení. Její vody zničily část obce a smetly přibližně sto domů.

Přehrada na řece Bílé Desné leží u obce Desná, v nadmořské výšce 806 m n. m. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení.

Václav Smil (* 9. prosince 1943, Plzeň) je kanadský vědec českého původu, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. Věnuje se historii technologického a ekonomického vývoje lidstva, energetice a ekologii. Ve všech svých pracích zdůrazňuje, že je nutné používat fakta, čísla a statistiky.

Architekt a stavitel Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod – 26. prosince 1925, Praha) působil řadu let v Japonsku. Navrhoval soukromé i veřejné stavby, jeho Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.

V letech 1932-38 byla na Divoké Orlici vybudována vodní nádrž Pastviny. Součástí přehrady je i hydroelektrárna. Účelem přehrady je výroba elektrické energie, regulace průtoku, ochrana před povodněmi a využití pro rekreaci.

Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé.