ÚvodAktualityPřírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy
Příroda

Přírodní katastrofy v Česku: důlní neštěstí, povodně i výbuchy

Poslechněte si audio verzi článku
Pády letadel, povodně, erupce islandské sopky Eyjafjallajökull, potopení Titaniku a požáry pařížské katedrály Notre-Dame či hradu Pernštejn: všechny uvedené katastrofy se odehrály 15. dubna. Zkrátka to je datum, kdy je lepší mít se na pozoru!
Ve výčtu nejničivějších přírodních katastrof v dějinách lidstva se Česko krčí někde v pozadí, ovšem neznamená to, že by se střední Evropě přírodní pohromy vyhýbaly. Mezi ně můžeme započítat záplavy, vichřice, krupobití i deštivé roky s mizernou úrodou, po nichž v minulosti logicky následovaly hladomory.

Malou útěchou nám může být 13. říjen coby Mezinárodní den za omezení přírodních katastrof. OSN jej vyhlásila již v roce 1989 a má nám připomenout například to, že sice díky moderní technice můžeme povodně, hurikány či zemětřesení předvídat, ale způsoby, jak jim můžeme předcházet, jsou velmi omezené. Zkrátka příroda nad námi má stále dost navrch a zdá se, že ještě dlouho mít bude.
 

Zemětřesení a tornáda

Česku se nevyhýbají ani zemětřesení: od toho dosud nejsilnějšího, které zasáhlo Chebsko na přelomu let 1985 a 1986, už uplynulo téměř čtyřicet let. Nejsilnější otřes tehdy dosáhl na desetibodové Richterově stupnici hodnoty až 4,7. Výsledkem byly popraskané zdi domů, padající komíny a opadaná omítka, na řadě míst se dočasně ztratila voda ve studních.

Nejčastěji k otřesům dochází v Karlovarském kraji. V Moravskoslezském kraji pak vznikají důlní zemětřesení. Poslední silné zemětřesení o síle 3,4 Richterovy stupnice zasáhlo v březnu 2024 Písecko. Proběhlo v hloubce 13 kilometrů a epicentrum otřesů se nacházelo obcí Mirotice.

Ještě horší následky měly extrémní bouře provázené krupobitím a tornádem, které ve čtvrtek 24. června 2021 kolem půl osmé večer prošly několika obcemi na jižní Moravě. Katastrofa zasáhla sedm obcí, nejpostiženější byly Moravská Nová Ves, Mikulčice, Hrušky, Lužice a části Hodonína Bažantnice a Pánov.
 

Povodně a Protržená přehrada

Důvěrněji známe záplavy a povodně. Ve výčtu největších přírodních katastrof v Česku se jako vztyčený varovný prst již více než sto let skví Protržená přehrada na Bílé Desné Jizerských horách. Její historie byla krátká, následky děsivé. Měla být součástí soustavy vodních děl na obou tocích řeky Desné, Černé i Bílé. Obě díla se začala budovat v druhé polovině roku 1911, ve stejný den v listopadu 1915 došlo k jejich kolaudaci, ale vydržela jen jedna – přehrada Souš na Černé Desné. Druhá nádrž se přesně deset měsíců poté protrhla. Katastrofa stála život 65 lidí, 370 osob zůstalo bez přístřeší a 1 020 lidí přišlo o práci,Desné přívalová vlna zničila několik desítek domů včetně pily a myslivny, několik brusíren a obytných domů s hasičskou zbrojnicí, desítky dalších poškodila. Katastrofu dnes v Desné připomíná pamětní deska na balvanu, který přinesla z hor přívalová vlna, a také dřevěné sochy, lemující cesty k Protržence.

Více obětí si ale připsala povodeň na říčce Blšance v Podbořanech a okolí ve dnech 25. a 26. května 1872. Údaje o obětech hovoří o 100 až 300 obětech.  
 

Největší důlní katastrofa

Česku se nevyhýbají ani důlní neštěstí. Dosud největší katastrofou s 319 oběťmi byl požárdole Marie na Březových horách u Příbrami 31. května 1892. Jeho příčinou byl neuhašený knot olejové lampy, z něhož oheň přeskočil na výdřevu chodeb i naolejovaná důlní lana. Většina horníků se při požáru v dole otrávila, část z nich uhořela. Zbylo po nich 286 vdov a 961 sirotků, dalších 33 dětí se narodilo až po smrti svých otců. A smutný paradox? Příbramské doly tehdy byly na vrcholu slávy, používala se nejmodernější technika a vytěžilo se tu 90 procent rakousko-uherské produkce stříbra a olova. Jen bezpečnostní otázky do té doby nikdo moc neřešil, takže báňská záchranná družstva vznikla až po tragédii. Pokud se chcete dozvědět podrobnosti, vypravte se do autentických míst katastrofy, do expozic příbramského Hornického muzea.
 

Další důlní katastrofy

  • Mezi důlní neštěstí se stovkami obětí se řadí také výbuch na dole Františka 14. června 1894, s 235 mrtvými největší důlní neštěstí v Ostravsko-karvinském revíru. Neštěstí se stalo impulsem pro vznik románové trilogie Šikmý kostel.
  • Výbuch na dole Nelson III v Oseku na Teplicku 3. ledna 1934 stál život 142 lidí.
  • Dosud největším poválečným důlním neštěstím byl požár na dole Dukla na Havířovsku 7. července 1961. O život tehdy přišlo 108 lidí, nejmladšímu nebylo ani 17 let, nejstaršímu bylo 56. Zůstalo po nich 63 vdov, 107 sirotků, dalších šest dětí se narodilo po smrti svých otců.
  • Leckdo také pamatuje na jedno z největších důlních neštěstí v novodobé hornické historii. Došlo k němu 3. září 1981 na dole Pluto II v Louce u Litvínova, o život tehdy přišlo 65 horníků, mezi nimi 15 báňských záchranářů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Neobjevená místa: staré obelisky připomínají povodeň, defenestraci, bitvu i obyčejnou facku

Neobjevená místa: staré obelisky připomínají povodeň, defenestraci, bitvu i obyčejnou facku

Obelisky. Tohle slovo zní hodně exoticky, že? Možná si představíte vzdálený Egypt, sluncem rozpálené kameny a záhadné hieroglyfy. Jenže pozor, vysoké monumenty, které tvarem skutečně připomínají štíhlé egyptské pyramidy, objevíte na řadě míst i u nás. Milovníci tajemna v nich hledají nejrůznější symboly, my na Kudy z nudy je máme rádi jako zajímavé výletní tipy. Vydejte se s námi za nejzajímavějšími obelisky Čech, Moravy a Slezska!

Dřevěné sochy u Protržené přehrady Letní sporty

Dřevěné sochy u Protržené přehrady

Cestu k Protržené přehradě na Bílé Desné v Jizerských horách lemují dřevěné sochy. Je jich 12 a věnovalo je sedm dárců, kteří sochy vydražili na minulých ročnících dřevosochání v Desné. Na sochy narazíte jak u přístupové cesty na přehradu směrem z Albrechtic, tak z Desné.

Přehrada Pastviny na Divoké Orlici u Nekoře Letní sporty

Přehrada Pastviny na Divoké Orlici u Nekoře

V letech 1932-38 byla na Divoké Orlici vybudována vodní nádrž Pastviny. Součástí přehrady je i hydroelektrárna. Účelem přehrady je výroba elektrické energie, regulace průtoku, ochrana před povodněmi a využití pro rekreaci.

Hornické muzeum Příbram – fárání do podzemí a cesta důlním vláčkem Kultura

Hornické muzeum Příbram – fárání do podzemí a cesta důlním vláčkem

Národní kulturní památka Hornické muzeum Příbram patří k největším hornickým muzeím v tuzemsku i v Evropě. Ke zhlédnutí nabízí více než 70 stálých expozic a několik kilometrů historického podzemí.

Přehrada Souš v Jizerských horách Památky

Přehrada Souš v Jizerských horách

Vodní nádrž Souš (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Podél přehrady vede cesta na Smědavu, která spojuje Tanvaldsko s Frýdlanstkem, otevřená je však pouze v letních měsících.

Protržená přehrada v Jizerských horách Příroda

Protržená přehrada v Jizerských horách

Přehrada na řece Bílé Desné leží u obce Desná, v nadmořské výšce 806 m n. m. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení.

Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem Památky

Přehrada Les Království na Labi nad Dvorem Králové nad Labem

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou. Navštívit zde můžete také zajímavou expozici.

Česko mezi řádky: Šikmý kostel, Karviná a Karin Lednická

Česko mezi řádky: Šikmý kostel, Karviná a Karin Lednická

Románová trilogie Šikmý kostel Karin Lednické otevřela zapomenutou kapitolu našich dějin a změnila pohled na město, které téměř zmizelo z mapy – starou Karvinou. Z příběhu zasaženého důlním neštěstím se stal kulturní fenomén, který ožil nejen v knihách, ale i na divadelních prknech. Společně s ním ožila i paměť města, které zmizelo. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat k šikmému kostelu u Karviné, skutečné památce, která románu dala jméno.

Václav Smil – jeden z nejvýznamnějších světových myslitelů v oblasti dějin vývoje

Václav Smil – jeden z nejvýznamnějších světových myslitelů v oblasti dějin vývoje

Václav Smil (* 9. prosince 1943, Plzeň) je kanadský vědec českého původu, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. Věnuje se historii technologického a ekonomického vývoje lidstva, energetice a ekologii. Ve všech svých pracích zdůrazňuje, že je nutné používat fakta, čísla a statistiky.

Věda a historie není nuda: největší povodně v českých zemích a tisíciletá voda

Věda a historie není nuda: největší povodně v českých zemích a tisíciletá voda

V roce 2002 se Českou republikou prohnaly dosud největší povodně v historii naší země. Nebyly první a bohužel ani poslední. Připomeňte si s Kudy z nudy nejznámější velké povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. Kdy šla našimi zeměmi tisíciletá voda, kdy stoletá voda a kdy pětisetletá?

Věda a historie není nuda: Prašné věže, prachárny a tajemství střelného prachu

Věda a historie není nuda: Prašné věže, prachárny a tajemství střelného prachu

Stejně jako oheň je i střelný prach dobrý sluha a špatný pán. Kdy a jak se dostal do českých zemí, jak se vyráběl a kde se skladoval? S Kudy z nudy se vydáme na výlety do prašných věží, pracháren a na místa, která by dnes vypadala jinak, nebýt právě střelného prachu. A pozor, bude to bouchat!

Jan Letzel – architekt Atomového dómu v Hirošimě, nejznámějšího mírového památníku na světě

Jan Letzel – architekt Atomového dómu v Hirošimě, nejznámějšího mírového památníku na světě

Architekt a stavitel Jan Letzel (9. dubna 1880, Náchod – 26. prosince 1925, Praha) působil řadu let v Japonsku. Navrhoval soukromé i veřejné stavby, jeho Průmyslový palác v Hirošimě přečkal i výbuch atomové bomby. Torzo, udržované ve stejném stavu v roce 1945, se proměnilo v nejznámější památník míru na světě, varující před jadernými zbraněmi.

Věda a historie není nuda: lýkožrouti, kůrovcová kalamita, nové vyhlídky a lesy nové generace

Věda a historie není nuda: lýkožrouti, kůrovcová kalamita, nové vyhlídky a lesy nové generace

Největší kalamita v novodobé historii českých lesů měla velikost zrnka rýže a neúnavný apetit. Kůrovec se proměnil v postrach hor a hájů. Zanechal po sobě holiny, nešťastné lesníky a přebytek dřeva. Ale také nové vyhlídky, jiné vnímání krajiny a pár nečekaných dobrých zpráv. Brouk, který změnil český les, nás zároveň donutil přemýšlet, co s ním dál – a jak přežít, když to nepřežije smrk. Vydejte se s Kudy z nudy na kůrovcové výlety!

Věda a historie není nuda: Národní divadlo hraje, hoří, slaví – a nikdy nekončí

Věda a historie není nuda: Národní divadlo hraje, hoří, slaví – a nikdy nekončí

Když se řekne Národní divadlo, většina Čechů si vybaví Smetanovu Libuši, zlatou střechu a slavné „Národ sobě“. Ale věděli jste, že tahle budova má na svém kontě tolik slavnostních otevření, že by na to nestačil ani Smetana s celou operní sezónou? Hořela, vstávala z popela, slavila, zavírala se a znovu otevírala, až je z toho jedno velké divadelní představení. Další dějství ji čeká právě teď. Kulisy se chvějí, Nová scéna balí kufry a historické výročí si říká o potlesk ve stoje! Pojďte s Kudy z nudy do Národního divadla!

Výlet z Desné okolo Souše k protržené přehradě

Výlet z Desné okolo Souše k protržené přehradě

Údolí na Jablonecku a Liberecku chrání před povodněmi šest přehrad – Josefův Důl, Mšeno, Harcov, Fojtka, Mlýnice a Souš. Tou sedmou byla přehrada na Bílé Desné, která se protrhla v září 1916, pouhých deset měsíců po dokončení. Její vody zničily část obce a smetly přibližně sto domů.

Česko mezi řádky: Kletba krve, Znojemské podzemí a Martina Hohenberger

Česko mezi řádky: Kletba krve, Znojemské podzemí a Martina Hohenberger

Desítky kilometrů dlouhé chodby pod historickým centrem nejsou jen turistickým lákadlem města Znojma. Do jejich lehce strašidelné atmosféry se plně ponoříte i ve fantasy příběhu Kletba krve od spisovatelky Martiny Hohenberger. Je to upíří příběh se vším všudy, a to včetně krvelačných tvorů, obývajících labyrint pod městem, a pozvánky ústy Dante Alighieriho: Zanechte vší naděje, kdo vstupujete.

Pád meteoritu na ves Odranec 1619  – druhý nejstarší meteorit v Česku

Pád meteoritu na ves Odranec 1619 – druhý nejstarší meteorit v Česku

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé.

Další aktuality

Nejkrásnější pohodové hřebenovky v Čechách: Jizerské, Orlické a Rychlebské hory

Šumava a Krušné hory jsou na souvislé túry po hřebenech příliš dlouhé, Krkonoše zase krátké, Novohradské hory z velké části leží na území Rakouska a v přechodu Brd z jednoho konce na druhý brání posádkové cvičiště Jince. Proto jsme vybrali tři pohoří, která jsou pro přechod hřebenů tak akorát: přiměřeně dlouhá, s dobře značenými cestami i spoustou zajímavých míst.
8. červenec 2025 20:42
Příroda

Místa, kde se den mění v noc aneb kdo se bojí, nesmí do zoo

Víte, že kuskus není jenom jídlo? A že v zoologických zahradách existují úžasné pavilony, kde bývá celý den tma? Žijí v nich zvířata, která jsou aktivnější v noci a naopak ve dne spí. Abyste si je patřičně užili, tak jim v zoologických zahradách zkrátka převrátili režim.
8. červenec 2025 13:00
Příroda

Stromové kaple a katedrály: ticho, příroda a dotek nebe

Říká se, že příroda je ten nejkrásnější chrám. A zdá se, že doslova se to začíná naplňovat i v Česku. Stromové kaple, tedy drobné svatyně, altány nebo místa ticha a meditace ukryté pod korunami stromů, se totiž pomalu stávají novým fenoménem. A není divu: spojují spiritualitu, architekturu a hluboký vztah k přírodě. Vydejte se s Kudy z nudy podívat tam, kde už rostou nejen listy, ale i kaple!
8. červenec 2025 9:44
Příroda

10 tipů na výlety za ekologií aneb ve stínu i na výsluní

Chcete žit ekologicky a v souladu s přírodou? Baví vás všechno, co souvisí s péčí o životní prostředí a svět kolem nás, přírodu a zvířata? Pak se nechte pozvat tam, kde má ekologie zelenou – do domů přírody, ekocenter a zahrad, na ekologické farmy a na zajímavé výlety v Čechách a na Moravě.
8. červenec 2025 9:04
Příroda

Znáte domy přírody? Objevte interaktivní návštěvnická střediska v chráněných krajinných oblastech Česka

Lákají vás tajemství přírody? Moderní interaktivní expozice a návštěvnická střediska v Domech přírody poskytují nejen informace o dané lokalitě a přírodních hodnotách chráněných území v Česku, najdete tu také spoustu dalších tipů pro trávení volného času. Domy přírody nabízejí inspiraci, vědomosti, zážitky, naučné programy pro děti a dospělé i obchůdky s regionálními produkty.
8. červenec 2025 8:50
Příroda

Letní hvězdná obloha: co lze spatřit na přelomu července a srpna?

Co nabízí letní obloha na přelomu července a srpna? Tak třeba dobře patrnou Mléčnou dráhu, padající hvězdy Perseidy, jasný Saturn a světlo zvířetníku. Vyhlédněte v noci nebo k ránu na oblohu. Jasné dny bez bouřek slibují ideální pozorovací podmínky!
8. červenec 2025 6:00
Příroda

Šťavnaté ovocné výlety aneb místa, která se jmenují po ovoci

Jablka, maliny, borůvky nebo mandle... Vypravte se na místa, která se po ovoci buď jmenují, anebo jej připomínají. Objevíte zajímavé rozhledny, ovocné stezky a sady, zahrady, aleje i další zajímavosti. Slyšeli jste například o rozhledně Borůvka nebo Jahůdka? K návštěvě láká také borůvková zahrada, alej jedlých kaštanů v Nasavrkách nebo oskeruše na Slovácku. S námi objevíte řadu dalších "ovocných" míst. Stačí si jen vybrat...
6. červenec 2025 9:00
Příroda

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: lesy a stromy ve jménech měst a vesnic

Procházka lesem může být uklidňující meditací, zdrojem inspirace i skvělým dobrodružstvím. Les ale nemusí být jen staleté stromy s drsnou popraskanou kůrou, mýtiny prozářené sluncem a tajuplná zákoutí. S Kudy z nudy si totiž lesy a lesní stromy užijete i jinde: třeba v místech, která mají ve svých názvech les a nejrůznější stromy.
5. červenec 2025 11:27
Příroda