I když se místa silně zasažená kalamitou znovu začínají zelenat, bude trvat dlouho, než se krajině vrátí původní podoba. Pojďte se s portálem
Kudy z nudy podívat do míst, kterým nenasytný kůrovec paradoxně pomohl.
Třeba na
Vysočinu, kde pomohl odhalit tajemství, na
Šumavu, do
Hostýnských vrchů anebo do
Jetřichovických stěn v
národním parku České Švýcarsko. Oblíbená místa jako
Mariina vyhlídka,
Vilemínina stěna,
Rudolfův kámen či
zřícenina hradu Falkenštejn jsou přístupné, možná ale budete překvapení, kam nyní dohlédnete!
Vysočina a zřícenina kaple u Dolní Rožínky
Vinou kůrovce sice
Vysočina částečně přišla o pověst
houbařského ráje a místo na houby se teď do vykácených ploch chodí hlavně na maliny a ostružiny, ale zato bez větších problémů objevíte
romantickou zříceninu, desítky let ukrytou v
lese Jivina u
Dolní Rožínky. Les zmizel a oblíbené místo výletů se tak ocitlo na mýtině; tak jako dnes je lidé z okolí naposled mohli vidět před padesáti lety. Zřícenina neleží na žádné turistické trase, nyní ji ale pohodlně uvidíte od silnice spojující Dolní Rožínku se Strážkem. Dál ovšem můžete pátrat po jejím původu, tohle tajemství poničený les neodhalil. Ví se, že stavbu nechal vybudovat Jan Nepomuk hrabě Mitrovský v letech 1781–1789, že byla zdobena freskami a ve výklencích stály sošky. Píše se o ní jako o zřícenině kaple, ale mohlo jít také o kulisu lesního divadla anebo romantický letohrádek či niku, typickou součást osvícenských zahrad a parků.
Lýkožrout se na Vysočině postaral také o odlesnění okolí
Pohledecké skály u
Nového Města na Moravě a skalních útvarů
Devět skal, což je nejvyšší vrchol
Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol celé
Českomoravské vrchoviny. Přibylo tak míst, odkud bývá za mimořádně dobrý podmínek vidět až na
Krkonoše a
Králický Sněžník.
Šumava a časy Klostermannova „zlatého broučka“
Milovníci knížek
Karla Klostermanna si v souvislosti s kůrovcovou kalamitou jistě vybaví
román V ráji šumavském. V něm spisovatel popisuje časy po roce 1870, kdy
Šumavu zdecimoval orkán a po ní nálety „zlatého broučka“. Šumaváci sice díky těžbě dřeva zbohatli, ale kůrovec zároveň krutě zasáhl do jejich osudů.
Kůrovcová kalamita se na Šumavu vrátila a stejně jako kdysi proměnila řadu míst k nepoznání – namátkou cestu k
pramenům Vltavy vedoucí z
Kvildy, lesy kolem
Poledníku nad
Prášilským jezerem, okolí
Černého a
Čertova jezera anebo oblasti kolem
Březníku,
Plešného jezera a
Plechého, nejvyššího vrcholu české části Šumavy.
Kůrovec a Hostýnské vrchy
Velké ztráty počítají také v
Jeseníkách nebo v
Hostýnských vrších. Lesy tu byly převážně smrkové, a tak se v podstatě jen čekalo na katastrofu. Ta přišla s nebývalou silou, a její rozsah vám odhalí například
rozhledna na Kelčském Javorníku a výhled do okolí. Kvůli těžbě kůrovcového dřeva zůstaly na mnoha kopcích jen rozsáhlé holé pláně prakticky bez stromů. O něco lépe na tom je
Svatý Hostýn: tam ještě lesy zůstaly, ale bazilika, dřív z okolních údolí prakticky neviditelná, teď je vidět docela dobře.
Kalamita zasáhla i lesy ležící o několik desítek kilometrů dál směrem na sever, ve
vojenském prostoru Libavá. Když se o víkendech a svátcích navštívíte
pramen řeky Odry, připravte se na to, že vaše cesta nyní povede přes holé pláně.
Zdravé a pestré lesy
S broukem jménem
lýkožrout smrkový aneb
kůrovec jsme se v posledních letech seznámili více než dostatečně. Kalamita, která v několika vlnách zasáhla Českou republiku a byla největší v naší historii, je nyní už na ústupu. Příroda se začala vzpamatovávat díky nové výsadbě, která je pestřejší než dřív. Protože jedním z hlavních důvodů kalamity byly vedle sucha velké plochy lesů osázené výhradně smrky, jejichž lýko je pro kůrovce hlavní potravou, nově se vysazují druhově pestré smíšené lesy; přibližně třetinu sazenic představují listnáče. I když Česku kůrovec rozhodně neřekl sbohem, lesy nové generace budou odolnější a zdravější než dřív.
Zajímavosti o kůrovci a kůrovcovém dřevu
- Většinu kůrovcových stromů zpracovaly Lesy České republiky do konce roku 2023. To je důležité, protože by v nich pod kůrou brouk přezimoval a během teplých jarních dní napadl v okolí další smrky, případně borovice a modříny.
- Kalamita už v roce 2024 není v žádném regionu, Lesy ČR už také zalesnily skoro všechny kůrovcem sežrané paseky. Ze 14 tisíc hektarů lesa se čtyři tisíce hektarů obnoví přirozeně ze semen a plodů stojích stromů.
- Kůrovec na několik let zastavil stavbu nového sídla Lesů ČR v příměstských lesích u Hradce Králové. Stavba nazvaná Lesy v lese podle architektů Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa byla od začátku plánovaná jako dřevostavba. Bude mít tvar rozvětveného stromu, hotová by měla být v roce 2029.
Kůrovcová kalamita způsobila rozsáhlé poškození lesů, kde se kůrovec lýkožrout smrkový rozšířil mimořádně rychle. V důsledku toho byla mnohá místa silně postižena a trvalo dlouho, než se začala znovu zelenat.
Kůrovcová kalamita paradoxně odkryla nové výhledy a zajímavosti, které byly dříve skryté. Například na Vysočině a Šumavě se nyní naskýtají pohledy na místa, která nebyla dříve viditelná.
Vysočina částečně přišla o svou pověst houbařského ráje, a místo houbaření se nyní lidé věnují sběru malin a ostružin v odkrytých plochách. Navíc byla odkryta romantická zřícenina u Dolní Rožínky, která byla desítky let ukrytá v lese.
Díky odlesnění na Šumavě je nyní možné vidět například skalní útvary Devět skal nebo Pohledeckou skálu, odkud se za dobrých podmínek naskýtá výhled až na Krkonoše a Králický Sněžník.
Na Hostýnských vrších lze nyní díky rozsáhlým kůrovcovým holinám a těžbě dřeva vidět rozsáhlé pláně. Přestože lesy byly velmi poškozené, místa jako Svatý Hostýn nyní poskytují lepší výhledy na okolní krajinu, včetně dobře viditelné baziliky.
V reakci na kůrovcovou kalamitu začali správci lesů, jako například Lesy České republiky, vysazovat druhově pestré smíšené lesy místo monokultur smrků. Tato opatření by měla zvýšit odolnost lesů proti budoucím kalamitám.
K obnovení lesů se využívá nová výsadba, která je druhově pestřejší a zahrnuje přibližně třetinu listnáčů. Tím se snaží správci lesů předcházet budoucím epidemiím kůrovce.
Kůrovcová kalamita zastavila na několik let stavbu nového sídla Lesů České republiky v Hradci Králové, která byla plánovaná jako dřevostavba ve tvaru rozvětveného stromu. Stavba by měla být dokončena v roce 2029.
Jedním z hlavních nových přístupů je výsadba druhově pestřejších smíšených lesů a zahrnutí vyššího podílu listnáčů do obnovy lesních ploch, což by mělo vést k větší odolnosti lesů vůči škodlivým organismům.
Dříve byla bazilika Svatý Hostýn prakticky neviditelná z okolních údolí kvůli hustému lesnímu porostu, nyní je však díky rozsáhlejším holým pláním v okolí bazilika vidět mnohem lépe.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.