Cesty za uměním: Rabbi Löw, Jan Hus a Krakonoš – znáte sochy Ladislava Šalouna?

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Vydejte se s Kudy z nudy za kouzlem slavných českých soch a poznejte jejich autory! Ukážeme vám slavná a významná sochařská díla, sochy fascinující i provokující, staré stovky let i pár roků. Vstupte do jedinečného světa umění a historie skrze české sochařství.

Hořickou školou prošly mnohé zakladatelské osobnosti českého moderního sochařství, což se odrazilo ve výzdobě města i ve sbírkách Galerie plastik. Mimořádné postavení tu má Jan Štursa, jehož plastiky dominují části expozice.

Muzeum Prahy je od června 2020 do jara 2025 uzavřeno z důvodu generální rekonstrukce objektu. Po 120 letech fungování muzea je nezbytné komplexně obnovit interiéry, a to i s technickým a bezpečnostním zařízením. Ostatní budovy muzea jsou pro veřejnost otevřeny.

Socha Krakonoše se jednou z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších v Hořicích.

Pomník je jedním z nejvýznamnějších secesně symbolistních děl českého monumentálního sochařství, stojí od roku 1915 na Staroměstském náměstí. Autorem sochy je Ladislav Šaloun. Dílo bylo odhaleno u příležitosti 500. výročí Husova upálení.

Výhledy (705 m.n.m) představují významný turistický bod Chodska, vzdálený 2 km jižně od Klenčí pod Čerchovem. V roce 1933 zde byl podle návrhu Ladislava Šalouna postaven pomník Jindřichu Šimonu Baarovi.

Dominantní budovou celého Mariánského náměstí je Nová radnice, sídlo Magistrátu hl. města Prahy, od roku 1945 působiště primátora a úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu 1945.

Veletržní palác je sídlem Národní galerie v Praze od roku 1976. Stálá expozice umění Umění 19., 20. a 21. století seznamuje ve třech podlažích Veletržního paláce s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních třech staletí.

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Jan Hus (kolem roku 1370, Husinec – 6. července 1415, Kostnice) patří mezi nejznámější a nejdůležitější osobnosti českých dějin. Kněze a brilantního kazatele, náboženského myslitele, vysokoškolského pedagoga a reformátora připomíná řada míst, od památníku v jihočeském Husinci přes Betlémskou kapli v Praze až po hrad Krakovec. Ten byl posledním místem, kde Hus působil před svým odchodem do Kostnice.

Sochařská výzdoba průčelí Obecního domu, Hlavního nádraží a Nové radnice v Praze, a hlavně pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze: to jsou nejznámější díla sochaře Ladislava Šalouna (1. srpna 1870, Praha – 18. října 1946, Praha), jedné z hlavních osobností českého secesního symbolismu.

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Takzvané Velké divadlo je živoucím kulturním centrem Plzně i celého Plzeňského kraje. Každoročně uvádí okolo osmnácti činoherních, operních, baletních, operetních i muzikálových premiér.