Seznamte se: 25. července má svátek Jakub

Kostel svatého Jakuba – jedna z nejcennějších památek pozdní gotiky u nás, je pozoruhodným bodem střetu mnoha architektonických tradic, včetně osobitého vkladu Bohuslava Fuchse. Po rozsáhlé rekonstrukci nově nabídne muzeální expozice a výstup na věž kostela.

Znáte průpovídky svatá Anna, chladna z rána, svatá Markéta hodila srp do žita anebo že co červenec nedovaří, to už srpen nedopeče? Červenec je měsícem slunce, sklizně, hojnosti a bohaté úrody, k níž se upínala většina pranostik v předcházejících měsících. Pojďte se seznámit s úrodou červencových pořekadel na Kudy z nudy!

Opravy kostela sv. Jakuba ještě nejsou zcela dokončeny, ale o vigílii sv. Petra a Pavla, hlavních patronů brněnské diecéze, tedy v pátek 28. 6. 2024, se kostel otevírá pro slavení bohoslužby i pro návštěvníky. Ti se mohou těšit na nové atrakce –⁠ v létě prohlídku krovů s multimediální instalací a během podzimu pak také vyhlídku z věže.

Vydejte se s Kudy z nudy na cesty ve stylu noir, tedy temné turistiky. Nejsou to zážitky pro každého, mnozí se místům spojeným se smrtí, bolestí a utrpením záměrně vyhýbají. Jiní je naopak vyhledávají – a právě takové cestovatele zveme na válečná bojiště, do míst spojených s hrůzami druhé světové války a holokaustu, do míst, kde se odehrály děsivé čarodějnické procesy anebo do komunistických pracovních lágrů.

Co spojuje chrám svaté Markéty v Praze-Břevnově, kostel Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Příbrami či baziliku Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku v Olomouci? Patří mezi šestnáct církevních památek České republiky, oceněných čestným papežským titulem basilica minor. Nejnovějším přírůstkem v seznamu českých bazilik menších je chrám sv. Ludmily na pražských Vinohradech.

V českých krajích České republiky vede několik tras Svatojakubských cest, které navazují na trasy Svatojakubských cest v Německu a Rakousku. Trasy vedou přes Prahu, Plzeň, Klatovy, Český Krumlov, Brno, Mikulov, Olomouc a Velehrad.

Stejně jako je Malá Strana v Praze spojená s dílem Jana Nerudy, ke Smíchovu patří Jakub Arbes (12. června 1840, Praha – 8. dubna 1914, Praha), básník, prozaik a novinář. Smíchovský patriot do své rodné čtvrti zasadil řadu svých děl včetně Svatého Xaveria, jednoho ze svých nejznámějších romanet.

Jihočeská trasa navazuje na trasu Východočeskou. Vychází ze středních Čech (případně má i alternativní začátek z Prahy), prochází krajem jihočeským vždy směrem jihozápadním v celkové délce 213 km. Končí na Šumavě na hranicích s Rakouskem odkud pokračuje směrem do Santiaga přes Pasov.

Metánov je malá vesnička na Vysočině. Proslavil ji Jakub Hron (4. června 1840, Metánov – 29. dubna 1921, Metánov), který používal přízvisko Metánovský. Profesor, spisovatel, fyzik, matematik, vynálezce a také tvůrce řady českých novotvarů byl jednou z hlavních předloh pro Járu Cimrmana.

V době baroka se téměř ve všech regionech objevili výrazní umělci, za nimiž zůstalo často ohromující dílo. Osobností západočeského baroka se stal stavitel Jakub Auguston (mezi lety 1665 až 1670, Řím – 3. února 1735, Plzeň), autor četných měšťanských domů, kostelů a zámků.

Česká mše vánoční provází Vánoce od roku 1796, kdy poprvé zazněla při štědrovečerní bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem. Za varhany tehdy usedl samotný autor Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš), učitel a varhaník, autor téměř 1 400 duchovních a světských skladeb. Právě podle něj se také České mši vánoční říká Rybovka.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Kostel svatého Jakuba Většího v jihočeských Lhenicích má raně gotický původ, který sahá do 14. století. Barokní přestavba se uskutečnila ve 30. letech 18. století. K posledním úpravám došlo roku 1904.

Bazilika svatého Jakuba na Starém Městě je třetí nejdelší chrámovou stavbou v Praze. Jeden z českých rekordů ovšem drží svatojakubské hlavní varhany, jejichž původ spadá do samého počátku 18. století. Se čtyřmi manuály, 91 rejstříky a 8 277 píšťalami jsou největším nástrojem svého druhu v České republice.

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Kostel byl založen Václavem I. v roce 1232, zřejmě při založení Starého Města. Váže se k němu řada legend, z nichž nejznámější vypráví o useknuté ruce, která dosud visí na řetězu v interiéru kostela.

Zajímavostí původně renesančního kostela v Letařovicích, který byl přestavěn v barokním slohu, je kostnice v rohu zdejšího hřbitova. Oltář v kostnici je složen z lidských kostí a lebek. Kostel je přístupný pouze při mších a poutích.

První značená Svatojakubská cesta na Moravě je trasa Brno – Mikulov s návazností na rakouskou Svatojakubskou cestu vedoucí částí Weinviertel v Dolním Rakousku. Hlavním výchozím bodem Svatojakubské cesty je v Brně kostel sv. Jakuba, který je centrem Svatojakubských cest na jižní Moravě.