Werichovi předchůdci
V 16. století
Kampa nepatřila mezi skvělé adresy, ale
žili tu řemeslníci, kteří ke své práci
potřebovali vodu – mlynáři, koželuhové nebo hrnčíři. Právě tehdy, přibližně před 450 lety, se začala psát historie dnešní
Werichovy vily; tehdy ovšem šlo o docela obyčejnou koželužnu.
Přehlídka známých osobností, které se podepsaly na osudech
Werichovy vily, začíná v 17. století
Servácem Engelem. Ten koželužnu na
Kampě založil a v roce 1648 spolu s dalšími Pražany a zaměstnanci rodinného podniku obsadili
Staroměstskou mosteckou věž, aby pomohli zabránit vpádu Švédů do
Starého Města.
Že Serváce Engela neznáte? Kdepak, určitě víte, o kom je řeč – za zásluhy byl
povýšen do šlechtického stavu, získal přídomek z Engelsflussu a když v roce 1655 zakoupil panství v
Mníšku pod Brdy, zrekonstruoval tamní
zámek. Podle pověsti mu tamní sídlo pomáhal stavět čert a právě kvůli němu má zámek jen tři věže, tu čtvrtou už pekelník nestačil kvůli kohoutímu zakokrhání usadit na místo.
Koželuha Serváce vystřídal
Josef Dobrovský, který působil jako vychovatel synů hraběte F. A. Nostice a bydlel v
zahradním domku, který pro něj Nosticové nechali klasicistně přestavět. Na podzim
1945 se sem nastěhoval
Jan Werich a z Dobrovského domku se stala
Werichova vila.
Werichova vila dnes
V domě na
břehu Čertovky Jan Werich žil až do smrti v roce 1980. Vilu poničily povodně roku 2002, kdy voda sahala až do prvního patra, po letech chátrání ji nechala
městská část Praha 1 opravit a pronajala ji
Nadaci Jana a Medy Mládkových, která pečuje také o blízké
Museum Kampa.
Expozice ve vile připomíná všechny její významné obyvatele, hlavní roli ale hraje Jan Werich. Část se věnuje
Osvobozenému divadlu, část mapuje
Werichovy nejznámější filmy a jeho tvorbu pro děti. K vidění jsou originální kostýmy, které navrhl Jiří Trnka, zapůjčené z barrandovských studií, replika Golema i nejrůznější předměty z původní výbavy bytu. Otevřeno je denně, prohlídka ve Werichově bytě vyjde na 100 Kč pro dospělé a 60 Kč pro děti a studenty.
Werich v Údolí štěstí
Ač se jí říká Werichova, herci vila na
Kampě nikdy nepatřila, byla mu přidělena jako obecní byt a celou dobu platil
Praze nájem. Místo, které mu říkalo pane, musíte hledat úplně jinde: v údolí
říčky Ostružné poblíž
Velhartic, kde si Werich nechal v roce 1938 postavit
chatu ve stylu staroanglických domků. Do svého „Údolí štěstí“, jak zapadlému koutu
Šumavy říkal, Jan Werich
jezdíval se svou ženou Zdenkou a kolií Hérou, tady rybařil, odpočíval, psal a dobíjel baterky. Často sem jezdívali i jeho
přátelé z uměleckého světa, například Vlasta Burian, Miroslav Horníček, Ljuba Hermanová, Jaroslav Vojta, Zdeněk Štěpánek a další. Sem si také roku 1980 pro Wericha přišla smrt; odtud jej odvezli do nemocnice, kde se již neprobral k vědomí. Údolí štěstí bylo posledním místem, které spatřil.
Prohlédnout si je můžete i vy, a to díky 4,5 km dlouhé
naučné stezce, která začíná na
hradě Velhartice, vede údolím říčky Ostružné a končí u
Werichovy chaty, která stojí jen kousek od silnice.
Co byste měli vědět o Werichově vile a o Kampě?
Cestovatelský server VirtualTourist zařadil Kampu na druhé místo v žebříčku nejkrásnějších městských ostrovů na světě. Na první příčce se umístil Ostrov svatého Ludvíka v Paříži, na třetí bělehradský Ada Ciganlija.- Pro veřejnost se na Kampě nově otevřel Rybářský domek, který budete znát z filmu Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách. Skauti spolu se spolkem místních obyvatel KamParta zde vytvořili komunitní centrum a prostor pro činnost dalších spolků.
- V klubové zóně Werichovy vily najdete IF Café, cukrárnu pod taktovkou slavné cukrářky Ivety Fabešové.
- Pro Werichovy přátele byla vila na Kampě vždy otevřená, proslavil se zejména pravidelný „návštěvní den“ na Štědrý den.
- V menším bytě ve Werichově vile krátce žil i Jiří Voskovec. Když se v roce 1948 vrátil na Západ, byt po něm byl přidělen básníku Vladimíru Holanovi. Ten tu žil do roku 1968, kdy se odstěhoval do nedalekého domu v ulici U Lužického semináře.
Žádný starý pražský dům se neobejde bez strašidla a výjimkou není ani Werichova vila, kterou v noci prochází duch Modrého abbé, což byla přezdívka Josefa Dobrovského. Werich vyprávěl, že ho slýchá procházet domem, Holan s ním dokonce rozmlouval. Protože ale prý šlo o hodné strašidlo, vzájemně si na sebe zvykli.- Kampa a její originální atmosféra přitahovala umělce jako magnet; žili tu například malíř a ilustrátor Adolf Kašpar, Alois Mrštík, Karel Matěj Čapek-Chod, Eduard Kohout a Jiří Trnka.
- v cestě podél zdi u Sovových mlýnů, je od roku 2022 umístěn soubor čtrnácti litinových reliéfů-kanálových poklopů.
- Ikonickým místem, ležícím od Kampy jen pár kroků, je Velkopřevorské náměstí s Lennonovou zdí, kam každoročně 8. prosince v den tragického úmrtí jednoho z členů kapely Beatles přicházejí lidé zapálit svíčky a uctít jeho památku.