Věda a historie není nuda: opravdu znáte všechna královská sídla v Praze?

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Pojďte s námi prozkoumat místa, která se řadí mezi nejkrásnější v Praze: vltavské ostrovy. Jsou to oázy odpočinku, kde můžete v klidu relaxovat a přitom být v centru města, kde načerpáte energii pro sbírání dalších zážitků a kde se pořád něco děje.

Kdy jindy se podívat do soukromí českých panovníků než právě teď? Je tu máj, lásky čas, a také nejlepší čas pro seznámení s domácnostmi přemyslovských knížat a králů. A samozřejmě královen a kněžen, mezi nimiž najdeme ženy urozené i prosté, mladé i staré, manželky, matky, vdovy i řeholnice, zapuzené i hýčkané, povolné i takové, které svůj osud pevně držely v rukou a nepustily.

Karel Škréta, celým jménem Karel Škréta Šotnovský ze Závořic (1610 Praha – 30. července 1674 Praha), byl patrně nejvýznamnější český barokní malíř a kreslíř. Úspěšný a energický muž s nesmírným intelektuálním rozhledem se stal zakladatelem českého barokního malířství a je považován za největšího umělce období od konce středověku do 19. století. Proslul jako portrétista a figuralista rozměrných, převážně sakrálních olejomaleb na plátně.

Adolf Liebscher (11. března 1857 Praha – 11. června 1919 Potštejn) byl český malíř-figuralista, jeden z umělců generace Národního divadla, jeden znejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Bratr malíře Karla Liebschera. Otec architekta a malíře Adolfa Liebschera mladšího.. Jeho obrazy zdobí předsíň před foyerem Národního divadla v Praze, na řadě zakázek však pracoval společně s bratrem Karlem, který byl malířem-krajinářem.

František Ženíšek (25. května 1849, Praha-Nové Město – 15. listopadu 1916, Praha) byl český malíř z generace umělců kolem Národního divadla. Pro úspěšného umělce své doby bylo charakteristické perfektní zvládnutí řemesla a uhlazený styl, který dokonale vyhovoval tehdejšímu oficiálnímu vkusu. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat do míst, kde žil a hlavně tam, kde tvořil – třeba do pražského Karlína, do Národního muzea, Obecního domu, Národní galerie anebo do Národního divadla.

Osvald Polívka, křtěný Osvald Erasmus (24. května 1859 Enns u Lince – 30. dubna 1931 Praha) byl představitel pozdní neorenesance a, významný architekt a urbanista pozdní neorenesance a české secese. Je autorem Pražské městské spořitelny v Rytířské ulici či Zemské banky Na Příkopě, nejvýraznějši se však proslavil jako jeden z těch, kteří stáli u zrodu Obecního domu na náměstí Republiky v Praze.

David Černý (*1967) patří k nejvýraznějším osobnostem české výtvarné scény. Plastiky, které u nás i v zahraničí umisťuje do veřejného prostoru, probouzejí spousty emocí, od nadšení přes rozpaky až po pohoršení. Projděte se s Kudy z nudy Prahou a poznejte nejoriginálnější kousky i další díla, která se zatím teprve plánují.

Obdivuhodná žena, vynikající malířka evropského surrealismu a rebelka: to byla Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová (21. září 1902, Praha-Smíchov – 9. listopadu 1980, Paříž, Francie). Ačkoliv většinu života prožila v Paříži, je významnou osobností české kultury. Byla múzou Devětsilu, přísně si střežila své soukromí a její život dodnes obestírá řada tajemství.

Který český umělec se může pochlubit, že jeho díla zdobí baziliku Sacré-Cœur na pařížském Montmartru, Parlament ve Vídni nebo Národní divadlo v Praze? Anebo že jeho sochy patří k nejoblíbenějším místům pražských schůzek? Odpověď je jednoduchá: Josef Václav Myslbek (20. června 1848, Praha-Nové Město – 2. června 1922, Praha-Staré Město), nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století.

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Praha je považovaná za jedno z nejkrásnějších měst na světě. Přezdívá se jí srdce Evropy, matka měst, zlaté a stověžaté město (i když popravdě těch věží je mnohonásobně víc) a dospělým i dětem nabízí nespočet atrakcí. Řadu z nich navštívíme společně, na další určitě narazíte cestou.

Píše se rok 1712 a na barokní zimní Prahu se pomalu snáší podvečer. Zádušní mše v kostele sv. Jakuba už dávno skončila, ale chrámovou lodí se přesto rozléhají podezřelé zvuky. Kostelník chvíli naslouchá, vrtí hlavou a nakonec rezolutně zabouchne dveře. Tím je osud kancléře Mitrovice zpečetěn. Vydejte se s Kudy z nudy na tajemný výlet do hrobky!

Když před časem pořadatelé prestižní literární ceny Magnesia Litera vyhlásili soutěž o Knihu století, u odborné poroty zvítězil román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška, ale veřejnost hlasovala pro Jirotkova Saturnina. Není divu, román je oblíbený napříč generacemi a pár úryvků z knížky nebo hlášek z filmu zná téměř každý.

Franz Kafka (1883–1924), německy píšící pražský spisovatel a autor románů Proces, Zámek a Nezvěstný, patří k nejvýznamnějším osobnostem světové literatury 20. století. Pojďte se projít po místech, která Kafku inspirovala k mnoha povídkám i románům, spletí uliček historického centra i pitoreskních zákoutí, kde tento spisovatel žil a psal.

Prahu provází pověst jednoho z nejkrásnějších měst světa už od středověku. Unikátní historické jádro společně s Pražským hradem, Karlovým mostem a množstvím kostelů, paláců a zahrad je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha je, ale také město s neopakovatelnou atmosférou, romantické a kypící životem, majestátní a lehce tajemné, zároveň však přátelské a blízké.

Rok 2010 přinesl Průhonicím velkou poctu: Centrum světového dědictví UNESCO se po letech zmatků konečně usneslo, že zámek s parkem zapíše na prestižní seznam. Trochu překvapivě jej však zařadili k historickému centru Prahy.

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Má rozlohu 496 km². Srdce Evropy, jedno z nejkrásnějších měst světa je věčnou inspirací umělců v tisíci obrazech a podobenstvích, zlatá a stověžatá památka UNESCO, majestátní a lehce tajemné město s neopakovatelnou atmosférou.

Praha, stověžaté město českých králů, patří k nejhezčím v Evropě. V roce 1992 to ocenil i svět a historické jádro našeho hlavního města bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Která místa patří do památkové zóny a která ne, co se vyplatí vědět a kde udělalo UNESCO výjimku?

Zlatá bula sicilská z roku 1212 poprvé v historii českých zemí zaručila tehdejšímu králi Přemyslu Otakarovi I. dědičný královský titul a potvrdila rovněž nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království. Proč se jí ale říká sicilská, když byla vydána v Basileji?

Karlův most s barokními sochami a oslnivými výhledy na Vltavu a Pražský hrad patří k nejkrásnějším místům Prahy, Evropy i celého světa. Rádi sem chodí i sami Pražané a pro ty, kteří do hlavního města jedou na výlet, je procházka po mostě jednou z téměř povinných zastávek. Čím nás uchvacuje, proč se i po staletích objevuje ve výčtu nejkrásnějších mostů světa a kde pro něj Karel IV. našel vzor?