V roce 1705 se opatem
cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou stal
Václav Vejmluva. Už v následujícím roce na
Vysočinu pozval
architekta Jana Blažeje Santiniho a na zkoušku mu svěřil první zakázky:
morový hřbitov, základy a podstavec pro nový
morový sloup na
žďárském náměstí, a také
dvojitou kašnu na nádvoří kláštera. Když se Santini osvědčil, následovaly větší projekty: namátkou přestavba interiérů
klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše,
Studniční kaple, konírna, hospodářský dvůr Lyra, kostel sv. Petra a Pavla v Bobrové, kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově, panská hospoda v Ostrově nad Oslavou a další.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Spolupráce a osobní přátelství Vejmluvy a Santiniho trvalo sedmnáct let, až do předčasné architektovy smrti v roce 1723. Symbolickou poslední tečkou za společně prožitými lety se stal
poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, stavba natolik oslnivá a jedinečná, že se dočkala zařazení mezi
památky UNESCO.
Opat Václav Vejmluva byl velkým ctitelem
sv. Jana Nepomuckého. O postavení nového chrámu nad klášterem, který by se stal oslavou jeho mučednické smrti, rozhodl
v době, kdy ještě Jan Nepomucký nebyl ani blahoslavený (1721), ani svatý (1729). Přímým podnětem se údajně stalo
otevření světcova hrobu (1719) spojené s objevem zvláštní zachované tkáně, považované za jazyk.
Na kopci nad klášterem, který dostal jméno podle jiné
Zelené hory poblíž mučedníkova rodiště
Nepomuku, začal
Santiniho kostel vyrůstat už v roce 1719. Slavnostně vysvěcen sice byl už
27. září 1722, nicméně stavební a umělecké práce v interiérech pokračovaly ještě téměř dalších patnáct let.
Hvězda uprostřed hvězd
K pochopení koncepce celého areálu
poutního kostela na Zelené hoře se hodí pohled z ptačí perspektivy: Santiniho základní myšlenkou byla
hvězda uprostřed hvězd, tedy
kostel postavený na půdorysu pěticípé hvězdy, obkroužený věncem ambitů. Půdorysné i prostorové řešení si pohrává se
symbolikou pětky: tolik bylo
hvězd, které se údajně po Janově utonutí objevily ve Vltavě. Pět hvězd tak najdete na světcově svatozáři, pět písmen má i latinské slovo
tacui, mlčel jsem, které vyjadřuje Janovu mučednickou smrt, pět bylo i mučednických ran Kristových.
Magická symbolika čísla pět se opakovaně objevuje na řadě míst. Kostel měří na výšku 50 metrů, má pět vchodů s oválnými předsíněmi, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři. Tři z nich drží zeměkouli s pěti osmicípými cisterciáckými hvězdami: ty symbolizují pět kontinentů, kde se šíří křesťanství.
Svatý Jene z Nepomuku, drž nad námi svoji ruku…
…ať nám Bůh dá, co dal tobě, by náš jazyk neshnil v hrobě, říká jedna z modliteb. Jazyk jako hlavní světcův atribut nesmí chybět ani v
poutním kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve
Žďáru nad Sázavou: vznáší se ve vrcholu kopule, v ústředním bodě celé stavby. Samozřejmě nejde o originál, ale dřevěnou polychromovanou plastiku. Ostatně domnělý jazyk byla ve skutečnosti mozková tkáň, která byla po průzkumu znovu uložena do
Janova hrobu v
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě.
A tip na místo plné zážitků, kde se o krásné stavbě dozvíte víc? Vydejte se do
zámku ve Žďáru nad Sázavou a navštivte
Muzeum nové generace, které se řadí mezi nejkreativnější muzea ve střední Evropě.
Skvěle pojednaná multimediální zážitková expozice pro malé i velké vás provede příběhem areálu bývalého cisterciáckého kláštera a dnešního zámku rodiny Kinských krok za krokem.
Pro cyklisty pak je připravená
Santiniho cyklotrasa, která pomáhá s objevováním méně známých Santiniho staveb. Zároveň ale poznáte krásu
Žďárských vrchů,
rybník Dářko a další zajímavá místa
Vysočiny.
Originál v každém detailu: zelený kostel z rostlin
- Barokních památek nabízí UNESCO spousty, ale tak originální stavba, jakou je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, si v seriálu #světovéČesko zaslouží skutečně výjimečný protějšek. Našli jsme ho na Slovensku, a ačkoli nestojí na Zelené hoře, v létě se zelená od základů až ke krovům: Rostlinný kostel sv. Ladislava v Debradi.
- Podle Košického samosprávného kraje stojí „na kraji světa“, ale nemusíte mít obavy, tak daleko nepojedeme: stojí v lukách nad obcí Debraď nedaleko Jasova. Dřevěná konstrukce na první pohled není nijak zvláštní, a přesto je to unikát: jde o kostel, který doslova vyrůstá ze země.
- Vznikl na místě několika starších zničených kaplí, ale protože stojí na území národního parku Slovenský kras, záchrana měla jednu důležitou podmínku: na stavbu musely být použity výhradně přírodní materiály. Na kamenné zídce proto stojí dřevěná trámová konstrukce obrůstající popínavými rostlinami, uvnitř najdete kamenný oltář, vedle něj vyrůstá strom. Před deštěm se tak sice v kostele sv. Ladislava neschováte, ale čeká vás skutečně originální místo, navíc s pěknými výhledy na hřeben Volovských vrchů a Košickou kotlinu.