1. Sloní náměstí v Adršpachu
Že byste
Sloní náměstí podle jména hledali v nějaké zoologické zahradě? Kdepak, skrývá se v samotném srdci
Adršpašského skalního města na zeleně značené trase. Na maličkém prostranství uprostřed skal budete mít pocit, jako by ze skal vystrčili kamenné hlavy mohutní sloni a vesele vás zdravili svými choboty. Cestou narazíte i na půvabnou gotickou branku, kterou znáte z nejedné české pohádky; tady byl původní vchod do skalního města, prostoru před ní se kdysi říkalo Skalní předměstí.
2. Bílé Sloní kameny
Další důstojné slony potkáte kousek od silnice mezi
Chrastavou a
Jablonným v Podještědí. V Jítravě začíná
mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory, která vás provede řadou zajímavých míst v okolí. Hned první zastávkou jsou
Bílé neboli Sloní kameny. Velké a příhodně zaoblené pískovcové balvany připomínají barvou i tvarem
stádo odpočívajících slonů, malé skalní město můžete prozkoumat díky úzkým průchodům, několika tunelům, dutinám a jeskyňkám.
3. Slůně z Kralického Sněžníku
Sloni jsou populární a sloních skal najdete ve světě spoustu, namátkou na Novém Zélandu, v Saúdské Arábii, v Číně nebo na islandském ostrově Heimaey. Obří sochy slonů zdobí chrám Wat Sorasak v troskách sídelního města Sukhotaiské říše v Thajsku, naopak
maličké kamenné slůně je nekorunovaným králem Králického Sněžníku. Víte, že pod vrcholem hory stojí už skoro devadesát let?
4. Česká Sahara
O Ameriky v Česku není nouze, ale jak na tom je
česká Afrika? Překvapivě si stojí skvěle:
česká Sahara se říká
písečnému přesypu u Vlkova kousek od
Veselí nad Lužnicí. Existují ale i menší Sahary: najdete ji třeba v
Mladé Boleslavi, uličku jménem Sahara mají i v
Srbsku na břehu
Berounky.
5. Moravská Sahara
Když existuje česká Sahara, logicky musí existovat i
moravská Sahara: jde o
krajinu mezi železničními stanicemi Bzenec-přívoz a Rohatec, kde se podél trati táhne úzký pruh písku, přesypů a dun. Silné písečné vrstvy takzvaných Vátých písků pocházejí ze sedimentů
řeky Moravy a na bruslaře tu v létě čeká perfektní
in-line trasa.
6. Hejno českých Habeší
Označení Habeš sice ve skutečnosti platilo pro Etiopské císařství, v Česku se tak ale začalo říkat třeba části
Písku, kde se podle zlých jazyků družstevní rodinné domky nestavěly z cihel a malty, ale z bláta. Možná někomu připomínaly habešskou vesnici s chatrčemi na pražské národopisné výstavě roku 1895. Dnes mají svou Habeš například
Strakonice,
Nymburk,
Česká Třebová,
Opočno nebo
Bludov.
7. Koupání v Asuánu
Jedno z nejsušších a nejteplejších trvale obývaných míst na Zemi, kde téměř neznají déšť: to je Asuán, starodávné město a také
známá africká přehrada na řece Nil. Vodní nádrž je 480 km dlouhá a v nejširším místě měří „jen“ 16 kilometrů. Asuány máme i v Česku: jde o jednu z vodních nádrží v
Prokopském údolí v
Praze, kvůli charakteristickému protáhlému tvaru se stejně jmenuje rybník u
Mladoňovic mezi
Jemnicí a
Moravskými Budějovicemi a ze stejného důvodu se tak říká i
Jablonecké vodní nádrži u
Přibyslavi.