Město koček? Liberec
Mozaikové kočky ve formě street artu objevíte na řadě míst po celém
Liberci, ale královnami všech libereckých koček jsou
tři bílé mícy s pestrobarevnými skvrnami, které odpočívají v
ulici 5. května před
nákupní galerií Plaza. Autorkou barevné kočičí rodinky je
Martina Niubó-Klouzová a záměrem bylo vytvořit sochu pro děti, ostatně právě s malým synem Brunem sochařka svůj návrh doladila. Kočky ze sklobetonu v nadživotní velikosti se poprvé objevily v září 2010 před
libereckou radnicí a s několika přestávkami tam vydržely tři roky, než se přesunuly před nákupní středisko.
Společně s autobusovou zastávkou u knihovny, z níž
David Černý udělal Snídani obrů,
lavičkou Věčná něha od Lukáše Rittsteina na tramvajové zastávce u kina Lípa nebo
Bránou borců na konečné stanici tramvaje pod
Ještědem, kterou vytvořil
Laco Sorokáč, patří kočky do stále se rozrůstající rodiny libereckých uměleckých děl.
Za slůnětem na Králický Sněžník
Příběh
žulového slůněte, které pod vrcholem
Králického Sněžníku vztyčil roku 1932
německý umělecký spolek Jescher, je přes stáří plastiky stále spoustě lidí neznámý. Teorie, že Hanibal nevedl své vojsko do Říma přes Alpy, ale přes Sněžník, je skutečně bláznivá, ale skutečnost není o moc jednodušší. Kousek od slůněte objevíte kamenné základy
Lichtenštejnovy chaty. Sem jezdívala skupina mladých německých umělců, kteří prý měli rádi píseň „V ještědském údolí kvete šeřík“, v originále „
In Jeschental da blüht der Flieder“, a podle ní si dali název Jescher. Až potud je historie dobře zmapovaná, ale o tom, co následovalo, se můžeme jen dohadovat: členové spolku si prý kdysi kdesi všimli, že
sloní kýchání prý zní jako „jesch“, a tak se jejich
symbolem stal vedle šeříku také slon.
Citoslovce „ješ“ používali jako pozdrav a při desátém výročí vzniku skupiny pak u chaty vztyčili sochu svého idolu. Návrh slůněte vypracovala
Amei Hallegerová, manželka vůdce spolku Kurta Hallegera, a vytesala jej
kamenická firma Förster ze
Zlatých Hor. Až se zastavíte u pomníčku osobně, vzpomeňte na jeho tvůrce symbolickým sloním kýchnutím!
Největší psí socha v České republice
Svými rozměry, čtyři metry na výšku a osm metrů na délku, je
Chodský pes jedním z největších děl sochaře Michala Olšiaka. A zároveň o vůbec největší sochu psa u nás. Dokončena byla v roce 2011. Zajímavostí je, že
socha je dutá a úzkými dvířky se do jejích útrob dostanou nejen děti, ale i pružnější a tenčí dospělí.
Socha je umístěna
před restaurací Chodská chalupa na vrchu Hrádek u obce Újezd, asi 4 km od
Domažlic. Nedaleko sochy je další památník, slavného Choda
Jana Sladkého Koziny.
Stájový pinč (a Švejk) v Kralupech
Před radnicí v
Kralupech nad Vltavou stojí od letošního května lavička, na níž sedí
bronzová socha dobrého vojáka Švejka. To není nic neobvyklého,
Švejkovy sochy objevíte například v Putimi nebo v
Olomouci, ale také na Slovensku, v Rusku, Polsku, na Ukrajině nebo v Bulharsku.
Jenže
sochař Albert Králiček posadil na lavičku ke Švejkovi ještě psa (šlo o psa plemene stájový pinč a modelem byl sochařův knírač Rebel) a pod lavičku umístil
psí hovínko s mouchou. Pro štěstí si je prý můžete pohladit a samozřejmě jste zváni i k posezení na lavičce.
Legendární dostihový kůň Peruán v Zámrsku
Od 12. října 2019 naleznete
před dostihovým centrem v Zámrsku, pomník
dostihového koně Peruána. Socha z bronzu bude stát tam, kde kůň žil, trénoval a kde také v roce 2017 uhynul.
Výjimečný kůň dokázal třikrát za sebou zvítězit ve
Velké pardubické a bezpočtu dalších dostihů.
Bronzového Peruána vytvořil
akademický sochař Petr Novák z Jaroměře, který se tématu koní věnuje mnoho let. Socha slavného koně je vysoká přes
170 centimetrů a na délku má
čtyři metry. Legendárního koně socha představuje téměř v životní velikosti, ale hlavně ve výjimečném pohybu –
prudkém dostihovém cvalu.
Liška Bystrouška u hradu Hukvaldy
V
oboře pod
hradem Hukvaldy leží
obří bludný kámen a na něm sedí
bronzová socha lišky. Jde o originální pomník nejslavnějšího hukvaldského rodáka,
hudebního skladatele
Leoše Janáčka a hrdinky jeho opery
Liška Bystrouška. Leoš Janáček operu složil v roce 1924. Pokud se prý
dotknete ocásku lišky Bystroušky a budete si něco přát, do roka se vám přání určitě splní.
Přiznejme ale i jednu nelichotivou skutečnost – současná
liška je již
třetí v pořadí. Poprvé byla
odcizena dva měsíce po svém odhalení a na kámen se pak vrátila v roce
1962. K druhé krádeži došlo roku
2015 a dodnes nebyla objasněna. Pro kopii byly použity dobové fotografie a řemeslné práce se zhostil sochař Adam Krhánek.
Odvážný zajíc ve skalách Českomoravského pomezí
Jednu z téměř neznámých zvířecích soch objevíte v
Toulovcových Maštalích u
Proseče.
Pískovcovou sochu zajíce v nadživotní velikosti dal na jedné ze skal kolem roku 1880 postavit novohradský lesmistr Knölle. Připomíná
statečné zvířátko, které odvážným horolezeckým výkonem
uniklo honicím psům. Původní soška se nedochovala, tu dnešní obnovil v roce 2005 místní spolek.
Na místo nevede žádná turistická značka, nejlépe se sem dostanete
od polní cesty z obce Zderaz k Polance, ale budete potřebovat dobrou mapu.
A další zajímavá zvířata...
Aby to jezdeckým koním nepřišlo líto, poradíme vám, kde najdete ty skutečně nejlepší sochy. Třeba v
Praze v
pasáži Lucerna visí u stropu
parodie na jezdecký pomník sv. Václava na blízkém
Václavském náměstí. Autor originálu
Josef Václav Myslbek, autor parodie
David Černý. Další zvláštností by mohla být
socha pasoucího se koně osedlaného naším prvním prezidentem T. G. Masarykem v Lánech.
Pikantní podhled, stovky pokusů vylézt nahoru a spousty veselých přezdívek provázejí
osm metrů vysokou jezdeckou sochu markraběte Jošta na
Moravském náměstí v
Brně. Její oficiální název zní Odvaha a autorem je sochař
Jaroslav Róna.
V
Olomouci před časem vzniklo
několik moderních kašen, které doplnily
soubor starších barokních kašen; na
Horním náměstí objevíte
Arionovu kašnu s
želvou od
sochaře Ivana Theimera.
Švejkův pes z Kralup nad Vltavou není jediný sošný pes v Česku; dalšího
pejska objevíte v
sousoší Pavla Drdy u
sanatorií v
Klimkovicích. Představuje rodinu, která pozoruje rogallistu kroužícího nad nimi; pejska si lidé hladí pro štěstí a sedají si na něj děti.
Tradiční
chov šlechtěných prasat v Přešticích na
Plzeňsku připomíná
sousoší čuníků v životní velikosti. Stojí před budovou zemědělského podniku, kde bylo přeštické černostrakaté plemeno vyšlechtěno,
miniaturní prasátka šplhají i po kašně na náměstí.
Do říše fantazie vás zanese také
okřídlený lev na Klárově - moderní památník československých letců, který Praze věnovali Britové zde žijící. Zvířecí motivy mají také
moderní betonové sochy Michala Olšiaka; část z nich si prohlédnete na
Hamerském vycházkovém okruhu.