A kam vás pozveme? Například s
Bedřichem Smetanou se vypravíme na
zámek v Růžkových Lhoticích na
Podblanicku, s
Richardem Wagnerem na
hrad Střekov, s
Antonínem Dvořákem na
zámeček Vysoká, s
Františkem Antonínem Míčou na
zámek Jaroměřice nad Rokytnou a s
Karlem Dittersem z Dittersdorfu na
zámek Jánský Vrch.
Zámek Růžkovy Lhotice a Bedřich Smetana
Že se
Bedřich Smetana (1824–1884) narodil v
zámeckém pivovaru v
Litomyšli a poslední roky života strávil v
Jabkenicích ví kdekdo, ale víte také, že téměř deset let prožil na barokním
zámku v Růžkových Lhoticích na
Podblanicku? Poté, co jeho otci
Františku Smetanovi v roce 1835 skončil nájem jindřichohradeckého pivovaru, podařilo se mu v dražbě výhodně koupit statek Růžkovy Lhotice se zámečkem, pivovarem a hostincem. Mladý Bedřich tu prožil nejšťastnější léta, která se v mnoha motivech promítla do jeho pozdějších děl, ve Lhoticích poznával „pravý venkov", a prožíval i první lásky. Tady se například rozloučil s první velkou láskou Louisou. Smetanovi je věnována také zámecká expozice s názvem
Kraj tónů. Seznámí vás i s dalšími hudebníky a skladateli, kteří v
Kraji blanických rytířů zanechali své stopy, i když třeba nežili na zámcích, například se
Zdeňkem Fibichem,
Josefem Sukem nebo
Gustavem Mahlerem.
Zámek Pravonín, hrad Střekov a Richard Wagner
Z
Růžkových Lhotic to není příliš daleko do
Pravonína. Tamní panství a zámeček vlastnil
hrabě Jan Pachta z Rájova, prezident pražské konzervatoře a štědrý mecenáš řady hudebníků. Mezi ně patřil i německý hudební skladatel
Richard Wagner (1813–1883), který v Pravoníně strávil coby devatenáctiletý mladík nezapomenutelné léto a podzim roku 1832. Pravonín a okolní kraj ho okouzlil svou krásou, zvláště množstvím kapliček a křížků a rád prý jezdíval do modřínové „Modré aleje“ v lese Kopaniny. Během svého pobytu v Pravoníně také složil několik skladeb a načrtnul libreto romantické opery Svatba. Inspirací mu možná byla jeho první láska k Jenny, půvabné dceři hraběte Pachty.
Richard Wagner se ale zapsal také do dějin
hradu Střekova: obyvatelé
Ústí nad Labem a
Střekova v roce 1842 líčili, jak mezi gotickými zdmi spatřili bloumající záhadnou postavu v bílém. V měsíčním svitu prý vystoupala na hradby a poté i na
vrch Vysoký Ostrý. Nakonec se ukázalo, že tu tímto způsobem hledal inspiraci světoznámý skladatel Richard Wagner. Kromě toho prý také běhal za „ženskými“ a děvečkami z podhradí, a vůbec si užíval života. Při tom všem ovšem patrně svou múzu skutečně potkal: krátce poté sepsal báseň, jež se později stala libretem pro jednu z jeho nejznámějších oper Tannhäuser.
Vysoká u Příbrami a múzy Antonína Dvořáka
Každý umělec má svou múzu, a měl i ji i hudební skladatel
Antonín Dvořák (1841–1904). Jeho
rodný dům najdete v
Nelahozevsi, doslova ve stínu krásného renesančního
zámku rodu Lobkowiczů. Když se Dvořák stal violistou v orchestru Prozatímního divadla, seznámil se se svou budoucí manželkou
Annou Čermákovou, klavíristkou a zpěvačkou. Pár se vzal v roce 1873 a měl spolu devět dětí, i když jen čtyři se dožily dospělosti. Velkou múzou pro něj ale byla Annina starší sestra
Josefína, která však jeho city neopětovala, a později se provdala za významného politika,
hraběte Václava Roberta z Kounic. Namísto truchlení Dvořák vložil své city do hudby a zkomponoval cyklus Cypřiše podle romantické básnické sbírky. Josefíně a Václavu Robertovi šel také za svědka. Sídlem Kouniců se na dalších dvacet let stal
zámeček Vysoká, kde se i Dvořák cítil dobře a v létě tam odpočíval a skládal. Dnes tam najdete
Památník Antonína Dvořáka, konají se tu výstavy a řada akcí, a můžete se vypravit na procházku k
Rusalčinu jezírku.
Jánský Vrch, Červená Lhota a Karl Ditters z Dittersdorfu
Hned s několika zámky jsou spojené osudy klasicistního hudebního skladatele a houslisty
Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799), který byl ve své době oblíbený a proslulý podobně jako
Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) nebo
Christoph Willibald Gluck (1714–1787). Ditters působil ve službách
vratislavského biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche a téměř třicet let strávil v
Javorníku na
zámku Jánský Vrch, letním biskupském sídle. Komponoval, sestavil zámecký orchestr a přesvědčil biskupa, aby na zámku zřídil divadlo, kde se k různým příležitostem hrály jeho opery. Jeho zásluhou se zámek stal centrem vynikající hudby, známým v celé střední Evropě. Po biskupově smrti ale Ditters musel Javorník opustit, v květnu roku 1798 pak přijal pozvání
barona Ignáce Stillfrieda na
zámek Červená Lhota. Tam i se svou rodinou pak strávil zbytek života. Dodejme, že však nebydlel však přímo na zámku, ale v
usedlosti Nový Dvůr, která patřila ke lhoteckému panství.
Skladatel je pochovaný na hřbitově v
Deštné, jeho sedmnáctiletá dcera
Naneta si po otcově smrti vzala o 40 let staršího barona Stillfrieda, ale brzy po svatbě zemřela na úbytě.
Děčínský valčík Fryderika Chopina
Současnou podobu dal
zámku v Děčíně hraběcí
rod Thun-Hohenstein, který vlastnil děčínské panství v letech 1628–1932. V 19. století se zámek stal proslulým střediskem kulturního i politického života a na návštěvy k Thunům jezdily řady prominentních hostů, vědců a umělců. Mezi ně patřili například
Josef Dobrovský, František Palacký, umělecká rodina
Mánesů nebo
hudební skladatel Fryderik Chopin, který na děčínském zámku pobýval v září roku 1835. Trvalou vzpomínkou na jeho návštěvu zůstává
Děčínský valčík, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese
Josefině Thunové.
Zámek Jaroměřice a František Antonín Míča
Podobnou roli jako měl
Karl Ditters z Dittersdorfu pro vratislavské biskupy a
zámek Jánský Vrch měl barokní hudební skladatel a kapelník
František Antonín Míča (1696–1744) pro
zámek Jaroměřice nad Rokytnou a
rod Questenberků. Míča hrál v hraběcí vídeňské kapele, ale protože měl větší talent než jiní, absolvoval zřejmě i kompoziční školení u císařského dvorního kapelníka
Antonia Caldary a dvorního skladatele
Ignazia Contiho. Kolem roku 1722 se Míča vrátil do
Jaroměřic nad Rokytnou, kde nadále působil jako kapelník, skladatel, upravovatel hudebních děl, organizátor operních představení a také příležitostný tenorista. Známe jej také jako autora
první česky zpívané opery, nazvané
O původu Jaroměřic na Moravě; Míča ji zkomponoval v roce 1730.
Další sídla s hudebními tradicemi
- Hudba provázela i život zámku Jezeří: hrávala tu zámecká kapela a v unikátním historickém divadelním sálu, který na zámku zřídil František Maxmilián Lobkowicz, si možná zahrál i hudební skladatel Ludwig van Beethoven.
- V dobách, kdy zámek Hradec nad Moravicí vlastnila pruská knížecí rodina Lichnovských z Voštic, zámek hostil vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit také mnohé osobnosti kulturního světa. Hradec navštívil například Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt a jeho dcera Cosima Wagnerová.
- Skladatel Karl Ditters z Dittersdorfu býval častým hostem na zámku ve Velkých Hošticích. Šlo o další vyhlášené středisko kulturního a společenského života. Konala se zde divadelní přestavení, hudební akademie a taneční reduty, při kterých hrála zdejší stálá zámecká kapela; vedl ji skladatel Josef Puschman.