A kam vás pozveme? Například s
Bedřichem Smetanou se vypravíme na
zámek v Růžkových Lhoticích na
Podblanicku, s
Richardem Wagnerem na
hrad Střekov, s
Antonínem Dvořákem na
zámeček Vysoká, s
Františkem Antonínem Míčou na
zámek Jaroměřice nad Rokytnou a s
Karlem Dittersem z Dittersdorfu na
zámek Jánský Vrch.
Zámek Růžkovy Lhotice a Bedřich Smetana
Že se
Bedřich Smetana (1824–1884) narodil v
zámeckém pivovaru v
Litomyšli a poslední roky života strávil v
Jabkenicích ví kdekdo, ale víte také, že téměř deset let prožil na barokním
zámku v Růžkových Lhoticích na
Podblanicku? Poté, co jeho otci
Františku Smetanovi v roce 1835 skončil nájem jindřichohradeckého pivovaru, podařilo se mu v dražbě výhodně koupit statek Růžkovy Lhotice se zámečkem, pivovarem a hostincem. Mladý Bedřich tu prožil nejšťastnější léta, která se v mnoha motivech promítla do jeho pozdějších děl, ve Lhoticích poznával „pravý venkov", a prožíval i první lásky. Tady se například rozloučil s první velkou láskou Louisou. Smetanovi je věnována také zámecká expozice s názvem
Kraj tónů. Seznámí vás i s dalšími hudebníky a skladateli, kteří v
Kraji blanických rytířů zanechali své stopy, i když třeba nežili na zámcích, například se
Zdeňkem Fibichem,
Josefem Sukem nebo
Gustavem Mahlerem.
Zámek Pravonín, hrad Střekov a Richard Wagner
Z
Růžkových Lhotic to není příliš daleko do
Pravonína. Tamní panství a zámeček vlastnil
hrabě Jan Pachta z Rájova, prezident pražské konzervatoře a štědrý mecenáš řady hudebníků. Mezi ně patřil i německý hudební skladatel
Richard Wagner (1813–1883), který v Pravoníně strávil coby devatenáctiletý mladík nezapomenutelné léto a podzim roku 1832. Pravonín a okolní kraj ho okouzlil svou krásou, zvláště množstvím kapliček a křížků a rád prý jezdíval do modřínové „Modré aleje“ v lese Kopaniny. Během svého pobytu v Pravoníně také složil několik skladeb a načrtnul libreto romantické opery Svatba. Inspirací mu možná byla jeho první láska k Jenny, půvabné dceři hraběte Pachty.
Richard Wagner se ale zapsal také do dějin
hradu Střekova: obyvatelé
Ústí nad Labem a
Střekova v roce 1842 líčili, jak mezi gotickými zdmi spatřili bloumající záhadnou postavu v bílém. V měsíčním svitu prý vystoupala na hradby a poté i na
vrch Vysoký Ostrý. Nakonec se ukázalo, že tu tímto způsobem hledal inspiraci světoznámý skladatel Richard Wagner. Kromě toho prý také běhal za „ženskými“ a děvečkami z podhradí, a vůbec si užíval života. Při tom všem ovšem patrně svou múzu skutečně potkal: krátce poté sepsal báseň, jež se později stala libretem pro jednu z jeho nejznámějších oper Tannhäuser.
Vysoká u Příbrami a múzy Antonína Dvořáka
Každý umělec má svou múzu, a měl i ji i hudební skladatel
Antonín Dvořák (1841–1904). Jeho
rodný dům najdete v
Nelahozevsi, doslova ve stínu krásného renesančního
zámku rodu Lobkowiczů. Když se Dvořák stal violistou v orchestru Prozatímního divadla, seznámil se se svou budoucí manželkou
Annou Čermákovou, klavíristkou a zpěvačkou. Pár se vzal v roce 1873 a měl spolu devět dětí, i když jen čtyři se dožily dospělosti. Velkou múzou pro něj ale byla Annina starší sestra
Josefína, která však jeho city neopětovala, a později se provdala za významného politika,
hraběte Václava Roberta z Kounic. Namísto truchlení Dvořák vložil své city do hudby a zkomponoval cyklus Cypřiše podle romantické básnické sbírky. Josefíně a Václavu Robertovi šel také za svědka. Sídlem Kouniců se na dalších dvacet let stal
zámeček Vysoká, kde se i Dvořák cítil dobře a v létě tam odpočíval a skládal. Dnes tam najdete
Památník Antonína Dvořáka, konají se tu výstavy a řada akcí, a můžete se vypravit na procházku k
Rusalčinu jezírku.
Jánský Vrch, Červená Lhota a Karl Ditters z Dittersdorfu
Hned s několika zámky jsou spojené osudy klasicistního hudebního skladatele a houslisty
Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799), který byl ve své době oblíbený a proslulý podobně jako
Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) nebo
Christoph Willibald Gluck (1714–1787). Ditters působil ve službách
vratislavského biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche a téměř třicet let strávil v
Javorníku na
zámku Jánský Vrch, letním biskupském sídle. Komponoval, sestavil zámecký orchestr a přesvědčil biskupa, aby na zámku zřídil divadlo, kde se k různým příležitostem hrály jeho opery. Jeho zásluhou se zámek stal centrem vynikající hudby, známým v celé střední Evropě. Po biskupově smrti ale Ditters musel Javorník opustit, v květnu roku 1798 pak přijal pozvání
barona Ignáce Stillfrieda na
zámek Červená Lhota. Tam i se svou rodinou pak strávil zbytek života. Dodejme, že však nebydlel však přímo na zámku, ale v
usedlosti Nový Dvůr, která patřila ke lhoteckému panství.
Skladatel je pochovaný na hřbitově v
Deštné, jeho sedmnáctiletá dcera
Naneta si po otcově smrti vzala o 40 let staršího barona Stillfrieda, ale brzy po svatbě zemřela na úbytě.
Děčínský valčík Fryderika Chopina
Současnou podobu dal
zámku v Děčíně hraběcí
rod Thun-Hohenstein, který vlastnil děčínské panství v letech 1628–1932. V 19. století se zámek stal proslulým střediskem kulturního i politického života a na návštěvy k Thunům jezdily řady prominentních hostů, vědců a umělců. Mezi ně patřili například
Josef Dobrovský, František Palacký, umělecká rodina
Mánesů nebo
hudební skladatel Fryderik Chopin, který na děčínském zámku pobýval v září roku 1835. Trvalou vzpomínkou na jeho návštěvu zůstává
Děčínský valčík, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese
Josefině Thunové.
Zámek Jaroměřice a František Antonín Míča
Podobnou roli jako měl
Karl Ditters z Dittersdorfu pro vratislavské biskupy a
zámek Jánský Vrch měl barokní hudební skladatel a kapelník
František Antonín Míča (1696–1744) pro
zámek Jaroměřice nad Rokytnou a
rod Questenberků. Míča hrál v hraběcí vídeňské kapele, ale protože měl větší talent než jiní, absolvoval zřejmě i kompoziční školení u císařského dvorního kapelníka
Antonia Caldary a dvorního skladatele
Ignazia Contiho. Kolem roku 1722 se Míča vrátil do
Jaroměřic nad Rokytnou, kde nadále působil jako kapelník, skladatel, upravovatel hudebních děl, organizátor operních představení a také příležitostný tenorista. Známe jej také jako autora
první česky zpívané opery, nazvané
O původu Jaroměřic na Moravě; Míča ji zkomponoval v roce 1730.
Další sídla s hudebními tradicemi
- Hudba provázela i život zámku Jezeří: hrávala tu zámecká kapela a v unikátním historickém divadelním sálu, který na zámku zřídil František Maxmilián Lobkowicz, si možná zahrál i hudební skladatel Ludwig van Beethoven.
- V dobách, kdy zámek Hradec nad Moravicí vlastnila pruská knížecí rodina Lichnovských z Voštic, zámek hostil vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit také mnohé osobnosti kulturního světa. Hradec navštívil například Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt a jeho dcera Cosima Wagnerová.
- Skladatel Karl Ditters z Dittersdorfu býval častým hostem na zámku ve Velkých Hošticích. Šlo o další vyhlášené středisko kulturního a společenského života. Konala se zde divadelní přestavení, hudební akademie a taneční reduty, při kterých hrála zdejší stálá zámecká kapela; vedl ji skladatel Josef Puschman.
Objevte hrady a zámky v Česku, které inspirovaly hudební skladatele jako Bedřicha Smetanu nebo Richarda Wagnera.
Některé ze známých míst zahrnují zámek Růžkovy Lhotice, hrad Střekov, zámeček Vysoká, zámek Jaroměřice nad Rokytnou a zámek Jánský Vrch.
Bedřich Smetana prožil na zámku Růžkovy Lhotice důležité formující léta svého mládí, které ovlivnily jeho pozdější hudební díla.
Richard Wagner hledal inspiraci na hradu Střekov, kde byl spatřen bloumající mezi gotickými zdmi a měsíčním svitlou.
Antonín Dvořák potkal svou budoucí manželku Annu Čermákovou, když byl violistou v orchestru Prozatímního divadla.
Karel Ditters z Dittersdorfu skomponoval mnoho děl na zámku Jánský Vrch, kde zároveň založil zámecké divadlo.
Fryderik Chopin, který v záři roku 1835 pobýval na zámku Děčín a poprvé tam představil Děčínský valčík.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.