ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: roky 1419, 1483 a 1618 a tři pražské defenestrace
Památky

Věda a historie není nuda: roky 1419, 1483 a 1618 a tři pražské defenestrace

Poslechněte si audio verzi článku
Defenestrace neboli vyhození z okna: to je rychlý způsob, jak se zbavit nepohodlných osob i symbolický trest. Ve středověku a raném novověku nebyly v Evropě nijak výjimečné, přesto se překvapivě nejčastěji používaly v Praze. Pojďme si v seriálu Věda a historie není nuda udělat jasno v tom, kolik jich vlastně bylo, co bylo jejich příčinou a k čemu vedly.
Ačkoli slovo defenestrace je na první pohled cizího původu a složené z latinské předložky de (význam z, od, pryč) a fenestra (okno), zná je i Akademický slovník současné češtiny. Jde o „vyhození jedné nebo více osob, zpravidla vysoce postavených, z okna“. Ani jeho autoři si ale očividně nejsou jistí, jak pražské defenestrace počítat. Začněme tedy tou, která byla nezpochybnitelně první: odehrála se v roce 1419 na Novém Městě – kde jinde než v Praze.
 

Rok 1419: první pražská defenestrace

Každá defenestrace znamenala zásadní zlom v dějinách. Platí to i pro tu první: od upálení Mistra Jana Husa (1370–1415) a Jeronýma Pražského (1377–1416) tehdy uplynulo jen pár let a vše rychle spělo k revoluci. Po Čechách se šířilo přijímání podobojí, tedy chleba i kalicha, a právě kalich se stal symbolem nového hnutí, které známe jako husitství.

Defenestraci konšelů z oken Novoměstské radnice 30. července 1419 předcházelo plamenné kázání husitského kněze Jana Želivského (1380–1422) v kostele Panny Marie Sněžné. Převrat byl předem plánovaný, protože lidé přišli už do kostela ozbrojení. Po kázání se dav vyhrnul do ulic a přes dnešní Václavské náměstí došel Štěpánskou ulicí až ke kostelu sv. Štěpána, kde kališníci rozehnali nedělní mši, chrám vyplenili, oběsili faráře a táhli dál před Novoměstskou radnici. Tam byli uvěznění někteří přívrženci kalicha a dav žádal jejich propuštění. Radní to odmítli a někdo prý z oken radnice měl na kněze nesoucího monstranci hodit kámen. Nato zfanatizovaný dav zaútočil, prolomil bránu a konšele vyházel z oken radnice na ulici. Kdo se nezabil pádem, toho dav nemilosrdně utloukl.

Zavražděno bylo asi deset až patnáct osob, kromě purkmistra Jana Podvinského dva konšelé, zástupce rychtáře, jeho pacholek a další. Krvavého masakru se prý účastnil i pozdější vůdce husitských vojsk Jan Žižka z Trocnova. Když se zpráva o masakru na Novém Městě donesla k uším krále Václava IV., dostal prý záchvat vzteku, který zřejmě uspíšil jeho smrt; zemřel přibližně dva týdny poté v osmapadesáti letech.

Defenestrace z července 1419 je všeobecně považovaná za začátek husitských válek, které se vlekly přibližně dalších dvacet let. Přinesly bídu, vypálené vesnice, vydrancované kostely a kláštery, tisíce mrtvých, a Českému království vlepily nelichotivou vizitku země kacířů.
 

Rok 1483: druhá pražská defenestrace

Spory mezi katolíky a utrakvisty, přijímajícími podobojí, doutnaly i v následujících desetiletích. Spory vyvrcholily za vlády krále Vladislava Jagellonského druhou pražskou defenestrací 24. září 1483. K řadě náboženských a politických nepokojů v pražských městech se přidala morová rána, kdy král odjel z města, a v září došlo k povstání a politickému převratu. Davy dobyly všechny tři radnice, krev tekla na Staroměstské radnici a opět i na Novoměstské radnici, nepokoje zasáhly Malou Stranu. Hordy zaútočily také na kláštery, na Pražský hrad i na Vyšehrad, násilí se nevyhnulo ani židovské čtvrti. Podle některých historiků se děsivý výjev spojený s pobíjením konšelů a vyhazováním živých i mrtvých z oken odehrál jen na Novém Městě, jiné zdroje ale tvrdí, že z oken Staroměstské radnice letěl purkmistr. Trvalo ještě dva roky, než došlo k náboženskému smíru a vyhlášení rovnoprávnosti obou církví na kutnohorském sněmu v roce 1485.
 

Rok 1618: třetí pražská defenestrace

Ačkoli se třetí pražská defenestrace z 23. května 1618 obešla bez mrtvých, měla nejkatastrofálnější důsledky: zahájila totiž české stavovské povstání, třicetiletou válku a reformaci, a poznamenala české země i celou Evropu na stovky let. Podle některých historiků se teprve tehdy objevil výraz defenestrace, předchozí události se obešly bez společného označení.

Třetí defenestrace se odehrála ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Hlavní roli sehrála okna České kanceláře, příhodně obrácená do jižních zahrad, a z oken tehdy letěli katoličtí místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka s písařem Filipem Fabriciem. Pád z výšky přibližně sedmnácti metrů prý všichni tři přežili jen díky tomu, že dopadli na prudkou stráň a zároveň smetiště, které pod okny kanceláří vzniklo díky zavedenému zvyku vyhazování odpadků z oken. Před rozzuřenými českými stavy a dalším lynčováním oba místodržící zachránila v Lobkowiczkém paláci paní Polyxena z Lobkovic, choť nejvyššího kancléře.

V zahradě Na valech můžete dodnes vidět dva kamenné obelisky, označující místa, kam pánové dopadli. Písař Fabricius se sice svého obelisku nedočkal, byl však povýšen do šlechtického stavu s kuriózním přídomkem „von Hohenfall“ – z vysokého pádu.
 

Záhada čtvrté pražské defenestrace

  • Metání z okna, jak se defenestracím občas říká „hezky česky“, nebyl jen rychlý způsob, jak se rychle a definitivně zbavit nepohodlných osob, ale bralo se i jako symbolický trest pro ty, kteří se zpronevěřili svému úřadu.
  • Z této tradice vybočuje takzvaná „čtvrtá" pražská defenestrace, jak se někdy označuje tragická smrt československého ministra zahraničních věcí Jana Masaryka. 10. března 1948 jej našli mrtvého pod okny jeho bytu v Černínském paláci a jeho smrt je dodnes obestřena záhadami.
7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Kostel sv. Štěpána v Praze Památky

Kostel sv. Štěpána v Praze

Kostel sv. Štěpána, který se nachází v Praze ve Štěpánské ulici, byl založen v roce 1351 Karlem IV. a byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. V současné době kostel patří římskokatolické církvi.

IAM Illusion Art Museum Prague Kultura

IAM Illusion Art Museum Prague

IAM Illusion Art Museum je první muzeum iluzivního umění a trick-artu v České republice.

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Václav IV. – král s pověstí špatného panovníka

Václav IV. – král s pověstí špatného panovníka

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Polyxena z Lobkovic – dáma, která dala Čechům Pražské Jezulátko

Polyxena z Lobkovic – dáma, která dala Čechům Pražské Jezulátko

Polyxena z Lobkovic (1566 – 24. května 1642, Praha) byla česká šlechtična z rodu Pernštejnů. Roku 1628 věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné v Praze vzácnou voskovou sošku Pražského Jezulátka, kterou její matka přivezla z rodného Španělska.

Zámek Smečno Památky

Zámek Smečno

Zámek byl původně gotickou tvrzí z roku 1460. V 16. století byl přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do roku 1798 patřil rodu Martiniců. V polovině 18. století byl znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě se nachází salla terrena z roku 1730.

#světovéČesko a kostely Panny Marie Sněžné: zázraky s letním sněhem

#světovéČesko a kostely Panny Marie Sněžné: zázraky s letním sněhem

Jsou zázraky, kterým je těžké uvěřit, ale některé jste možná zažili i vy: třeba sněhovou přeháňku v měsících, kdy by rozhodně sněžit nemělo. Když v srpnu roku 352 sníh pokryl Esquilino, jeden z římských pahorků, prý tak sama Panna Marie označila místo, kde by si přála mít nový kostel.

400. výročí Pražské defenestrace v roce 1618: kolikátá vlastně byla?

400. výročí Pražské defenestrace v roce 1618: kolikátá vlastně byla?

Když se dočtete, že od Pražské defenestrace uplynulo 400 let, je třeba dodat, že to bylo už potřetí, co pražští radní letěli z oken. Pražských defenestrací si všiml i anglický spisovatel Jerome Klapka Jerome, autor řady humoristických povídek a cestopisů. Jeho nejznámějším dílem jsou Tři muži ve člunu a volné pokračování Tři muži na toulkách.

Martinický palác v Praze Památky

Martinický palác v Praze

Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze patří mezi nejkrásnější renesanční stavby druhé poloviny 16. století. Kuriozitou je prostorové uspořádání domu, které se shoduje s uspořádáním Královského paláce na Pražském hradě, avšak v polovičním měřítku.

Venkovní on-line hra Hero of the White Hill: ten, který tam byl Kultura

Venkovní on-line hra Hero of the White Hill: ten, který tam byl

Dobrodružná venkovní on-line hra Hero of the White Hill: ten, který tam byl vás zavede do doby povstání českých protestantských stavů proti císaři. Je to trochu divadlo, trochu procházka a trochu bojovka, kterou si s sebou nesete ve svém mobilním telefonu.

S průvodcem po Slaném a okolí Zážitky

S průvodcem po Slaném a okolí

Přijďte a poznejte historii a krásu části středočeského kraje – Slaný a okolí. Projděte si a vychutnejte atmosféru historického centra, prohlédněte si kostel sv. Gotharda, kostel a klášter Nejsvětější Trojice i kostel v Ovčárech.

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí Památky

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Malostranské náměstí v Praze Památky

Malostranské náměstí v Praze

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Další aktuality

Státní svátek aneb jak si prohlédnout 28. října Prahu a okolí zdarma

I těm, kdo nemají hluboko do kapsy, udělá radost, když se někdy někam podívají zadarmo anebo s výraznou slevou. Takovou možnost nabízí státní svátek 28. října: v Praze a středních Čechách ten den rozhodně nestihnete všechno, co byste chtěli vidět.
9. říjen 2024 9:00
Památky, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (12.10. – 13.10.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: 80. výročí letecké bitvy nad Jesenicí, Havelské posvícení v Radotíně, Prague Coffee Festival 2024, Bloudění Prahou podle Sadelerova prospektu, Benešovské trhy. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
9. říjen 2024 7:01
Zážitky, Praha

Oslavy kávové kultury si můžete užít o víkendu na Prague Coffee Festivalu

V sobotu a v neděli 12. a 13. října 2024 proběhne v Pražské tržnici v Holešovicích dvanáctý ročník Prague Coffee Festivalu. Jedná se o největší kávový festival v České republice, na kterém se pravidelně potkávají odborníci ze světa kávy i nadšenci z řad laické veřejnosti. Pořadatelem festivalu je spolek Coffee Embassy, jehož cílem je rozvíjet a propagovat kávovou kulturu.
8. říjen 2024 16:00
Gurmánská turistika, Praha

Podzimu v trojské botanické zahradě budou kralovat dýně

Už posedmnácté rozzáří venkovní expozici trojské Botanické zahrady hlavního města Prahy široká škála tvarů a barev různorodých plodů tykvovitých rostlin. Výstava Dýňový podzim v trojské botanické zahradě se letos koná od 11. do 3. listopadu 2024. Během ní můžete obdivovat paletu odstínů, kterou nedokáže namíchat žádný malíř, ale pouze příroda.
8. říjen 2024 12:00
Příroda, Praha

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?
7. říjen 2024 7:13
Kultura, Praha

Během říjnového státního svátku se podíváte zdarma do Národní galerie v Praze

Národní galerie v Praze i letos nabízí volný vstup do svých expozic během říjnového svátku ke Dni vzniku samostatného československého státu, který slavíme v pondělí 28. 10. 2024. Milovníci umění tak mají šanci prohlédnout si bezplatně expozice v palácích na Hradčanech, v klášteře sv. Anežky České či ve Veletržním paláci. Otevřeno zde bude po celý den, od 10:00 do 18:00 hodin.
6. říjen 2024 15:00
Kultura, Praha

Dýňový podzim v botanické zahradě v Troji bude barevný jako Mexiko

S příchodem podzimu se do Botanické zahrady hl. m. Prahy opět vrátí oblíbené dýně. Už posedmnácté zaplní Ornamentální zahradu široká škála tvarů a barev různorodých plodů tykvovitých rostlin. Návštěvníci mohou od 11. října do 3. listopadu 2024 v zahradě obdivovat pestrou paletu barev a tvarů dýní. Dýně se pomalu probojovala do povědomí lidí po celém světě a stala se nejen nedílnou součástí jídelníčku, ale plní i funkci podzimních dekorací. Přijďte se potěšit rozmanitostí tónů a tvarů dýní. Výstava je letos inspirována mexickým svátkem Día de los Muertos.
6. říjen 2024 10:59
Zážitky, Praha

Zemědělské muzeum v Praze bude patřit kvalitním potravinám i hrám

Biojarmark, workshop Děti vaří zdravě a poznávací hra Za tajemstvím potravin aneb Víš, co jíš?– hned tři zajímavé akce na vás čekají v sobotu 5. října 2024 od 9 do 17 hodin v Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné. Den plný ochutnávek, přednášek a zábavy je určen nejen rodinám s dětmi. Během Biojarmarku bude probíhat zábavný program Za tajemstvím potravin, aneb víš, co jíš, pořádaný Ministerstvem zemědělství. V sobotu je navíc vstupné do muzea zdarma.
5. říjen 2024 8:26
Gurmánská turistika, Praha