Jak se protnuly životní cesty
Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791), jednoho z nejobdivovanějších a nejmilovanějších skladatelů všech dob, s českými zeměmi,
Prahou a
Stavovským divadlem?
Do Prahy Mozart poprvé přijel v zimě roku 1786, aby tu dirigoval
Figarovu svatbu; za zajištění reprízy představení v českém hlavním městě měl dostat sto dukátů. Zatímco vídeňské publikum Figara i později Dona Giovanniho přijalo vlažně, Praha se svou uvolněnou atmosférou, nesešněrovanou císařským dvorem, přivítala Mozarta a jeho hudební umění s nadšením a ovacemi. Bujarý a energický Amadeus se tehdy účastnil řady společenských akcí a přijal také objednávku na novou operu: to byl
Don Giovanni.
Don Giovanni a Casanova
Spolu s italským básníkem a libretistou
Lorenzem Da Pontem zvolil
Mozart za námět nové opery život a smrt velkého svůdníka žen. Předtím i potom se stejný příběh dočkal mnoha různých zpracování, to Mozartovo je jedním z nejuznávanějších.
Už tehdy ale platilo přísloví, že potrefená husa nejvíc kejhá: na podzimní premiéru dorazil i proslulý svůdník
Giacomo Casanova, který v té době žil na
zámku v Duchcově. Prý se v titulní postavě poznal a protestoval proti jejímu zatracení s tím, že za všechno mohou ženy: to ony z hlavního hrdiny udělaly štvance a on se nakonec stal jejich obětí. Podle lamače ženských srdcí opera měla končit tím, že Don Giovanni zmoudří a bude mu odpuštěno. Mozarta zřejmě nepřesvědčil, a tak byl na konci opery prostopášník svržen do plamenů pekelných.
Premiéra opery Don Giovanni aneb opera všech oper
Svou druhou návštěvu
Prahy Mozart zahájil
4. října 1787 a zdržel se až poloviny listopadu. Ubytoval se v
hostinci U Tří zlatých lvíčků na
Uhelném trhu, volné chvíle trávil na smíchovské usedlosti
Bertramce u skladatele
Františka Xavera Duška a jeho manželky, pěvkyně
Josefíny Duškové.
Samotná premiéra „opery všech oper“ se měla odehrát už 15. října, ale náročné přípravy a hlavně dokončení opery si vyžádaly posunutí termínu o dva týdny na
29. října. Podle legendy Mozart dokončil svou práci jen několik hodin před premiérou a orchestr musel hrát rovnou a bez velkého zkoušení.
Podobně jako autentické prostory
Stavovského divadla, kde režisér
Miloš Forman natáčel svůj
oscarový snímek Amadeus, je unikátem i
klavír, na který
Mozart hrál při svém pobytu v Praze. Jediný Mozartův klavír ve světě pochází z dílny proslulého F. X. Christopha a je k vidění ve
stálé expozici Českého muzea hudby.
Mozart: „Moji Pražané mi rozumějí!“
Premiéra
opery Don Giovanni měla fantastickou atmosféru. Přípravy i představení osobně řídil perfekcionista Mozart, došlo dokonce i na tak nebezpečné kousky jako speciální efekty s ohněm.
Opera sklidila obrovský úspěch a nadšení obecenstva
Mozart komentoval proslulou a hojně citovanou větou
„Moji Pražané mi rozumějí!“. Jak později napsal historik
Piero Melograni v Mozartově životopise,
„…Mozart do kompozice vložil celý svůj um. Byl věrný své pevné zásadě: zobrazovat dvojznačnost a šílenství života, silná a slabá místa lidských vztahů. Spojením bolesti a ironie, smíšením vážného a směšného, překročil hranice v jeho době tradičních operních žánrů.“
Stavovské divadlo a Mozartovy opery
Mozartovy opery
Don Giovanni, Kouzelná flétna, Figarova svatba a
Cosi fan tutte jsou na repertoáru
Stavovského divadla dodnes a patří k nejhranějším a nejoblíbenějším titulům.
Dona Giovanniho, pražskou „operu oper“ světového věhlasu, dosud nikdy v historii neinscenoval režisér jiného než domácího původu. Změna přišla až nyní: nového nastudování tradiční Mozartovy opery se ujal švédsko-norský činoherní a operní režisér
Alexander Mørk-Eidem spolu s německým dirigentem a mozartovským specialistou
Karstenem Januschkem. Hraje se v italštině s českými a anglickými titulky.
Mozartova první návštěva mířila do Olomouce
Vůbec poprvé k nám
Wolfgang Amadeus Mozart zavítal na podzim roku 1767. Rodina Mozartových tehdy v
Olomouci hledala klid a bezpečí před epidemií neštovic, která vypukla ve Vídni a která nakonec dostihla i malého Wolfganga. Ubytovali se v
hostinci U černého orla na
Dolním náměstí, zanedlouho se však přestěhovali do
Arcibiskupského paláce nedaleko
katedrály sv. Václava. Jedenáctiletý génius se tu z nemoci vyléčil, během rekonvalescence dokonce stihl složit symfonii i árii pro dceru svého lékaře.
Brno: Nahý Mozart a Mozartův první koncert
Během návratu do Vídně strávil
Mozart strávil Vánoce s rodiči v
Brně. Své umění předvedl samotnému zemskému hejtmanovi
Schrattenbachovi, v jehož domě na Kobližné ulici bydleli. Koncert se konal v dnešním
divadle Reduta a
Brno na
Mozartův první koncert nezapomnělo, před Redutou jej dnes připomíná pomník
nahý Mozart od
Kurta Gebauera. Podobně jako další umělcovy práce je originální a neobvyklý: malý nahý chlapec s dospělou tváří balancuje na vrcholku vysokého pilíře na klavichordu, rozevláté andělské křídlo vypovídá o jeho nadání. To druhé, chybějící, symbolizuje
umělcův předčasný a tragický konec.