Opera celým svým jménem "
Potrestaný prostopášník aneb Don Giovanni" patří k nejžádanějším a nejpopulárnějším dílům vážné hudby na světě. Její autor, slavný
Wolfgang Amadeus Mozart, díky ní prožil v
Praze jeden z největší triumfů svého života.
29. října 1787 ji uvedl poprvé. Bylo to ve
Stavovském divadle a Mozart premiéru sám dirigoval. Opera
Národního divadla o tuto unikátní tradici s hrdostí i starostlivostí pečuje již po celá staletí.
Je ale možná překvapivé, že
Dona Giovanniho v celé historii
Národního divadla neinscenoval,
až do roku
2021,
režisér jiného než domácího původu. Tuto tradici prolomila teprve inscenace v podání švédsko-norský činoherní a operní
režisér Alexander Mørk-Eidem spolu s německým dirigentem a mozartovským specialistou Karstenem Januschkem. Nové uvedení tradiční Mozartovy opery ve
Stavovském divadle je od základu netradiční – v představení zazní
výstřely a je použita i
umělá krev..Nejbližší představení se koná v
pátek 22. 11. anebo v
úterý 26. 11. 2024. Pro děti mladší 12 let není představení vhodné. Zajímavostí je také to, že je v inscenaci se souhlasem autorky užita replika plastiky Anny Chromy
Il Commendatore.
Hříchy Dona Giovanniho alias Dona Juana
Opera je příběhem šlechtice (známého v literatuře také jako
Don Juan – italsky Giovanni), který se pokusí
znásilnit ženu,
zabije jejího otce, jinou ženu chce odloudit jejímu snoubenci a opustí tu, která jej opravdu miluje. Sluha Dona Giovanniho se jmenuje
Leporello a jeho jméno vám může evokovat
knížečky pro nejmenší. A je tomu skutečně tak – první "leporelo" byl vlastě knížečkový soupis žen a dívek, které Don Giovanni už stihl ve všech zemích tehdejší Evropy svést nebo znásilnit. Mimo několika komických výstupů je však opera dost ponurá – k jedné vraždě dojde hned na začátku prvního dějství, smrt najde i samotný prostopášník Don Giovanni v samém závěru opery.
Jedna ze scén se odehrává dokonce přímo na hřbitově, to když Don Giovanni posměšně zve hřbitovní sochu
Komtura (zabitého otce Donny Anny – don Giovanni jej omylem zabil, když se pokoušel dívku znásilnit) na hostinu. K překvapení publika
socha pozvání příjme, aby mladého prostopášníka buď přiměla k pokání anebo zahubila. Jak nakonec příběh dopadne, jsme zmínili v předchozích řádcích.
A kdo je to vlastně ten
Komtur? Potkat ho můžete jako sochu
v Železné ulici u
Stavovského divadla. Dílo vytvořila sochařka a malířka Anna Chromy a nazvala ji italsky
Il Commendatore. V podání umělkyně se jedná o postavu ducha – záhrobní stvoření bez obličeje. Milovníkům fantasy žánru může připomínat Nazgûla z Pána prstenů. Legenda o prostopášníku Donu Juanovi,
vzbouřenci proti lidskému i božímu řádu, vznikla již v období protireformace v katolickém Španělsku. Don Juan není historickou postavou, avšak na koho přesně literární postava historicky odkazuje, není jednoznačné. Většinou se však uvádí, že by mělo jít o
nejmladšího nemanželského syna císaře Karla V. Dona Juana de Austria (1547 – 1578).
Opera Don Giovanni měla světovou premiéru 29. října 1787 ve Stavovském divadle v Praze.
Autorem opery Don Giovanni je Wolfgang Amadeus Mozart.
Opera Don Giovanni pojednává o příbězích šlechtice, který se pokouší o znásilnění ženy, zabíjí jejího otce a zaplétá se do dalších amorálních činů, až nakonec sám najde smrt.
Ve Stavovském divadle můžete vidět operní, divadelní a baletní představení a je to místo spojené s premiérami děl W. A. Mozarta, včetně Dona Giovanniho.
Milovníci klasické hudby často označují Dona Giovanniho jako 'Opera oper'.
Režisérem nové inscenace Dona Giovanniho z roku 2021 byl Alexander Mørk-Eidem, švédsko-norský činoherní a operní režisér.
Spojena s postavou Dona Giovanniho je plastika Il Commendatore od Anny Chromy, umístěná v Žlezné ulici u Stavovského divadla.
Konec opěry Don Giovanni je dramatický, kde hlavní postava, Don Giovanni, je buď přinucena k pokání nebo zahubena, což naznačuje scéna s pozváním hřbitovní sochy Komtura na hostinu.
V Praze můžete navštívit Stavovské divadlo, kde Mozart dirigoval svá díla, nebo Vila Bertramka, kde Mozart sestavil operu Don Giovanni.
Mozart měl značný vliv na hudební scénu v Praze, kde byl velmi populární a jeho díla zaznamenala mnoho úspěchů, což dále posílilo jeho vztah k městu a jeho lidem.