Věděli jste, že
britský král Karel III. je přímým potomkem českých
Přemyslovců? Jeho rodová linie vede až ke
Karlovi IV. a jeho poslední manželce
Elišce Pomořanské. Podrobná genealogie, kterou před časem sestavili čeští a britští historici, míří přes jejich syna
Zikmunda Lucemburského k jeho jediné dceři
Alžbětě. Její dcera
Anna se provdala za
Viléma III. Durynského. Spolu měli dceru
Markétu, která se později stala zakladatelkou
sasko-braniborsko-hannoverské dynastie. Z ní od 17. století pocházejí britští králové; jméno
Windsorové si zvolili až za první světové války, kdy německy znějící jména nebyla právě v kurzu.
1. Praha a návštěva britské královny
Hledání královských stop v
Praze je jednoduché. Je tu
Pražský hrad, pradávné sídlo českých králů. Je tu
katedrála sv. Víta, kde probíhaly korunovace. Městem prochází
Královská cesta, po níž se ubíraly korunovační průvody, a pokud by vám to bylo málo, můžete se vypravit do
Královské obory Stromovka anebo do
Královské zahrady k
letohrádku královny Anny. Do Prahy samozřejmě míří i návštěvy nejvyšších představitelů cizích zemí. K těm nezapomenutelným patří třídenní návštěva
britské královny Alžběty a
prince Filipa v březnu 1996. Důvody, proč se britská panovnice rozhodla, že z pouhých dvou zahraničních návštěv v daném roce povede jedna právě do České republiky, byly tři:
nový stát, Praha a
Václav Havel. Britská panovnice se prošla po
Karlově mostě a navštívila také
Rudolfinum. Byla to zároveň její poslední návštěva, protože královna během své vlády poctila jakoukoli zahraniční zem svou návštěvou pouze jednou.
2. Středočeský kraj a cesty po hradech a zámcích českých králů
Cestování po
středních Čechách ve stopách našich králů je hračka: jsou tu například královské hrady
Karlštejn a
Křivoklát. Císař a český král
Rudolf II. si zase oblíbil pivo z
Krušovic a roku 1583 zakoupil tamní pivovar pro Českou korunu – kdo by se divil, že se dnes hrdě nazývá
Královský pivovar Krušovice? V
Kutné Hoře nahlédnete do
královské mincovny, v
Poděbradech si vzpomeňte na krále
Jiřího z Poděbrad, a na
zámku v Brandýse nad Labem na
Rudolfa II. a také na posledního rakouského císaře
Karla I. Dobře také víme, že nebýt atentátu v Sarajevu 1914, mezi císařské rezidence mohl patřit i
zámek Konopiště; vlastnil jej totiž
František Ferdinand d'Este, tehdejší následník rakouského trůnu.
3. Jihočeský kraj a Přemyslovská stavební horečka
Vlivný a mocný
šlechtický rod Rožmberků vybudoval své malé království v
jižních Čechách. I když byli považováni za první velmože hned po českých panovnících, prim hrál vždy král. Například
Přemysl Otakar II. – ten v roce 1251 založil coby středisko královské moci město
České Budějovice, kde se po něm dodnes jmenuje
hlavní náměstí a stojí tu i jeho
socha. Tím ale královské aktivity na jihu teprve začaly: král také výrazně změnil a rozšířil projekt rozestavěného
hradu Zvíkova a pokračoval v budování
Písku. Nové město s
hradem a
kamenným mostem mělo chránit naleziště zlata, která ve středověku patřila k nejbohatším ve střední Evropě. Za posledních
Přemyslovců také byl založen cisterciácký
klášter Zlatá Koruna a
táborský hrad Hradiště, z něhož dnes známe pouze část jediné
věže zvané Kotnov.
4. Plzeňský kraj a hrady krále Karla IV.
Král a císař
Karel IV. se proslavil jako
zakladatel impozantních hradů.
Karlštejnem, který měl sloužit jako místo pro uložení pokladů, sbírek svatých relikvií a
korunovačních klenotů, jeho stavební aktivity rozhodně nekončily. Dvě pozoruhodná sídla objevíte v
Plzeňském kraji. Na
Šumavě u
Kašperských Hor stojí
hrad Kašperk, nejvýše položený královský hrad v Čechách, který král založil kvůli ochraně pohraničí,
Zlaté stezky a zlatých dolů. Poblíž
Plzně pak navštivte
hrad Radyně. Víte, že se měl jmenovat jinak? Král mu dal jméno
Karlskrone, ale lidé z okolí mu dál říkali podle kopce, na němž stál, a už mu to zůstalo.
5. Karlovarský kraj a britský král Edward VII.
Nikdo neudělal
Západočeským lázním větší reklamu než
britský král Edward VII. Jak prohlásil,
„…procestoval jsem celou Indii, Ceylon, všechna lázeňská města Evropy, ale nikde na světě mne nechytila u srdce poezie nádherné přírody tak, jako zde v Mariánských Lázních.“ V roce 1905 byl u slavnostního otevření
golfového hřiště a díky němu si cestu do
Mariánských Lázní našel i
rakouský císař František Josef I. S oběma panovníky se můžete vyfotit u
pomníku na hlavní třídě, který připomíná jejich setkání, stylovým lázeňským cílem je i
Císařská a Královská kabina v
Ensana Health Spa Hotelu Nové Lázně. Když se pohodlně usadíte a rozhlédnete kolem sebe, možná budete mít stejný pocit jako král: že sedíte v luxusním pavilonu, obklopeni romantickou přírodou.
6. Ústecký kraj a Královská galerie hostů v Teplicích
Baví vás
příběhy o slavných osobnostech? Pak by vaší pozornosti neměly uniknout
lázně: v některých si králové, císaři, carové a členové jejich rozvětvených rodin doslova podávali kliky. Do
lázní Teplice jich přicestovalo tolik, že když v
Lázeňské uličce v centru města vystavili
Královskou galerii hostů, ne všichni se na ni vešli. Přehled těch nejvýše postavených ale najdete na třímetrovém panelu: vedle sebe tu jsou vyobrazeny desítky princů, princezen, králů a královen, kteří navštívili Teplice od poloviny 16. století do začátku 20. století. Časem by se do Lázeňské uličky mohla přesunout socha královny
Judity Durynské, považované za zakladatelku teplických lázní, a objeví se tu i busta
Augusta Silného: ten do lázní pravidelně jezdil a vždy s sebou přivezl spoustu významných hostů.
Stopy po další královské návštěvě najdete na
zámku Jezeří, který v roce 1991 navštívil tehdejší britský následník trůnu
princ Charles. Místo, odkud se rozhlížel po okolí, prý dostalo název
Charlesova terasa.
7. Liberecký kraj a luxusní letní sídlo Ferdinanda Dobrotivého
Když se v roce 1848 rakouský císař
Ferdinand Dobrotivý vzdal trůnu ve prospěch svého synovce
Františka Josefa I., společně s manželkou
Marií Annou Karolínou Savojskou se přestěhoval na
Pražský hrad a do dvou luxusně vybavených habsburských letních sídel, což byly
zámky Ploskovice (pro upřesnění dodejme, že ten leží v
Ústeckém kraji) a
Zákupy v
Libereckém kraji. Na úpravách interiérů se podílela samotná císařovna, raritou pak je
osobní výtah s luxusní kabinou a mechanismem, který dodala
firma Ringhoffer.
8. Královéhradecký kraj a věnná města královen
Je čas poznat
české kněžny, královny a císařovny. Zdrojem jejich příjmů byla
královská města, z nichž část tvořila takzvaná
věnná města královen. Manželky vladařů je hojně navštěvovaly a jako vdovy je často využívaly jako sídelní města.
Hradec Králové (který ostatně panovnice připomíná i v názvu města) se stal na čas domovem pro
Elišku Rejčku a
Alžbětu Pomořanskou. Kromě Hradce patřila do svazku královských věnných měst další města v
Královéhradeckém kraji, a to
Dvůr Králové nad Labem,
Jaroměř,
Nový Bydžov a
Trutnov. Pátrejte při jejich návštěvách po stopách českých panovnic!
9. Pardubický kraj a koně pro císaře a krále
Přehlídka
královských měst pokračuje v
Pardubickém kraji, kde
královnám a císařovnám patřila města
Chrudim,
Vysoké Mýto a
Polička, stranou pak ležel ještě
středočeský Mělník.
S návštěvami
českých panovníků je spojený i
Národní hřebčín v
Kladrubech nad Labem, společně s
okolní krajinou památka
UNESCO. V dubnu 1579 nechal císař
Rudolf II. povýšit původní koňskou oboru na
císařský dvorní hřebčín, a nechal si tu postavit zámek. Od počátku 17. století se pak hřebčín zaměřil na
chov starokladrubských koní, unikátního českého plemene, vyšlechtěného speciálně pro ceremoniální účely panovnických dvorů.
10. Vysočina a královské zážitky v Jemnici
Navštivte
Vysočinu a bývalé královské město
Jemnici – třeba v červnu, kdy se koná jedna z nejstarších historických slavností ve střední Evropě,
Barchan. Své kořeny má již v době panování
Lucemburků, a tak jsou jeho součástí kromě trhu lidových řemesel průvody městem – prochází v nich měšťané, trubači a bubenice, i historické postavy včetně
krále Jana Lucemburského a jeho ženy
Elišky Přemyslovny.
11. Jihomoravský kraj a návštěva královny Alžběty
Když v březnu 1996 navštívila
britská královna Alžběta Českou republiku, byli jí nabídnuty výlety do klasických míst –
Český Krumlov,
Litomyšl,
Kutná Hora. Britská strana si ale přála navštívit
Brno – a návštěva měla fantastický úspěch. Panovnice se zdržela pouhé čtyři hodiny, ale v doprovodu prezidenta
Václava Havla stihla navštívit
Novou radnici, kde se setkala s
letci RAF,
náměstí Svobody a
Ústavní soud, nechyběl ani
slavnostní banket v Besedním domě. Jako aperitiv se podávala
Becherovka, předkrm byl chřestový krém s drůbežím masem, hlavní chod židlochovická bažantí prsa.
Víno Rulandské šedé ze
Znovínu Znojmo královně prý tak zachutnalo, že si nechala dolít skleničku, zato moravských tvarohových koláčků s posypkou se ani nedotkla. Důvod? Ani jeden z tlumočníků jí prý nedokázal přeložit, co to je.
12. Zlínský kraj a Karel III. v Hostětíně
Do
Zlínského kraje můžete přijet na slavnou
Jízdu králů, královské stopy ale objevíte také v
Hostětíně. Do vesnice, která žije ekologií, zavítal při jedné ze svých návštěv Česka britský následník trůnu
princ Charles, nyní
král Karel III. Prošel se vesnicí a
zahradou, seznámil se s
Ekologickým centrem Veronica a projekty šetrnými k životnímu prostředí a prohlédl si přehlídku tradičních výrobků z
Bílých Karpat. Kromě toho také ochutnal
slivovici, na návsi zasadil jabloň, zastavil se ve výtopně na biomasu, zajímal se o provoz kořenové čističky odpadních vod, zatleskal krojované muzice dorostu slováckého folkloru, pozdravil se s děvčaty a kluky u cimbálu a pochválil jejich barevné kroje. Na rozdíl od královny si možná jeho tlumočníci věděli rady, a tak ochutnal i tradiční koláčky a v koši si jako dar odnesl hostětínské biovýrobky a jablečný mošt.
13. Olomoucký kraj a Marie Terezie
Uherská a česká královna
Marie Terezie si oblíbila
Olomouc. Město navštívila opakovaně, cesta v roce 1748 se dokonce jmenovala
Cesta pro radost neboli
Lustraiss. Vydejte se na
výlet po jejích stopách, kdy kontrolovala výstavbu
bastionové pevnosti, podívala se k hrobu mučedníka
Jana Sarkandera (ten se nacházel u dnes již neexistujícího kostela Panny Marie na Předhradí), a byla i u vysvěcení
Sloupu Nejsvětější Trojice na
Horním náměstí,
památky UNESCO. Olomoučtí měšťané svou panovnici milovali. Říkali jí láskyplně Mütterchen, matička, pojmenovali po ní jednu z
bran a ulici, její iniciály ozdobily městský znak, a její tvář dřív dokonce shlížela na město z proslulého
radničního orloje.
14. Moravskoslezský kraj a královská zábava ve Slezských Rudolticích
Výstřední zábava, nad kterou by žasnul i sám
král Slunce ve Versailles: to nabízel barokní
zámek Slezské Rudoltice přezdívaný
Slezské Versailles v době, kdy tu byl pánem hrabě
Albert Hodic. Zval sem vzácné hosty a chystal jim neobvyklé a bizarní zážitky. V zahradách tančily nymfy a vodní víly, miniaturní městečko, zřejmě inspirované Gulliverovými cestami, po jezerech a kanálech pluly gondoly, po smrti manželky dokonce hrabě uprostřed jednoho z jezírek v parku dokonce zřídil harém. Okázalé slavnosti ale hraběte nakonec přivedly k bankrotu, a tak o svůj zámek přišel a dožil v ústraní pod ochranou pruského
krále Fridricha II. (ten se mimochodem nechal slyšet, že si ve Slezských Rudolticích užil větší zábavu než u dvora
ruské carevny Kateřiny II. Veliké). Do
Slezských Rudoltic se hrabě vrátil až po smrti, je pochován společně s
manželkou Sofií v
kostele sv. Kateřiny.