Nápad vytvořit původní českou operu prý
Bedřich Smetana (1824–1884) dostal při svém pobytu ve švédském Göteborgu v roce 1861. Od začátku mělo jít o komickou operu v národních barvách, kde jeviště měli zaplňovat vesničané v lidových krojích a sbory mělo se zpěváky zpívat celé divadlo. Věřte nebo ne, záměr skutečně vyšel: svého času uměl
Prodanou nevěstu zanotovat každý vlastenec, a i současní milovníci opery znají zpaměti texty mnoha árií. Například režisér
Miloš Forman (1932–2018) vzpomínal, že když byl jako malý kluk poprvé v kině na zfilmované Prodané nevěstě, šlo o němou verzi. Diváci ale oblíbenou národní operu dobře znali, takže od prvních taktů začal celý biograf zpívat, a to vydrželo až do konce.
Libreto o lásce Jeníka a Mařenky, jejichž vztahu nepřejí rodiče, napsal básník a novinář
Karel Sabina. Smetana na Prodané nevěstě pracoval v letech 1863 až 1865, premiéru měla 30. května 1866 v
Prozatímním divadle v Praze. Ještě za Smetanova života v roce 1871 byla poprvé uvedena v cizině, v Petrohradu, v roce 1892 zazněla ve
Vídni, a v roce 1909 se zásluhou operní pěvkyně
Emy Destinnové dočkala slavné premiéry v
Metropolitní opeře v New Yorku. Jako jedna z mála Smetanových oper se ve světě hraje dodnes a spolu s
Rossiniho Lazebníkem sevillským i a
Mozartovou Figarovou svatbou se řadí k nejúspěšnějším komickým operám.