Mezinárodní den archeologie

Karel Absolon (16. června 1877, Boskovice – 6. října 1960, Brno) byl krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

Monoxylon (zkráceně také monoxyl) je řecký výraz pro jednoduché plavidlo vydlabané z jednoho kusu kmene stromu. Expedice Monoxylon v sobě úzce spojují vědu v podobě experimentální archeologie a dobrodružství námořní plavby. Cílem expedic Monoxylon je prakticky ověřit možnosti primitivních dřevěných lodí – monoxylů při šíření raných zemědělských populací ve Středomoří.

Muzeum v Roztokách u Prahy připravilo multimediální archeologickou expozici nazvanou Archevita – stopami věků, která vám umožní zažít dějiny všemi smysly, potkat pratura, podívat se, jak se vyráběla sekyra anebo jak se kdysi obchodovalo. Vše je podpořeno projekcemi, hologramy a virtuální realitou.

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

V klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově nad kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem byla v 90. letech minulého století objevena unikátní kopie Turínského plátna. Jedná se o malbu na lněné plátno čtyřmi odstíny hnědavé barvy (přírodní pigment). Uprostřed plátna je latinský text Extractum ab originali, což doslovně znamená "Vytaženo z originálu". Vzácný předmět nyní prochází restaurováním a není vystaven.

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v pavilonu Anthropos.

Archeologové od roku 2022 prozkoumávají pozůstatky monumentální kruhové stavby z mladší doby kamenné, takzvaného rondelu v pražské Vinoři. Rondel byl vybudován téměř před 7000 lety a měl neobvyklý půdorys. Jeho zbytky objektu jsou výjimečně zachovalé.

Venuše, hlava Kelta, kel z Pavlova, náušnice z Velké Moravy, mumie egyptské princezny anebo meteorit z Opavy: muzea v České republice pečují o řady archeologických skvostů. Podívejte se na Kudy z nudy na prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či v místech, kde byly poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Patříte mezi milovníky dávné historie? Pak vás určitě potěší tipy na nejrůznější archeologické skvosty naší země. Vypravte se na pravěká sídliště, keltská oppida anebo do archeoparků, které vás přenesou o mnoho staletí zpět. Uvidíte zde, jak probíhal život v pradávných dobách, a to nejen v pravěku, ale například v římském ležení, v keltské vesnici anebo u starých Slovanů.

Rádi jezdíte na výlety po hradech a zámcích i v zimě? Na portálu Kudy z nudy vás tentokrát zavedeme do utajených míst, kde byste okázale zařízené interiéry nejspíš nečekali: do muzeí, která sídlí v historických objektech a vedle běžných expozic nabízejí prohlídky komnat, obrazáren a dalších prostor.

Bedřich Hrozný (6. května 1879 Lysá nad Labem – 12. prosince 1952 Praha) byl mezinárodně uznávaný český klínopisec a orientalista, který rozluštil jazyk starověkých Chetitů a položil tak základy oboru chetitologie. Jako jeden z prvních badatelů v oblasti klínopisných studií obrátil pozornost k otázkám hmotné kultury starověkých civilizací.

Věstonickou Venuši není třeba představovat. Zato místo, kde byla pravěká keramická soška objevena, zná málokdo. Dolní Věstonice nedaleko Mikulova jsou obyčejná moravská ves, kam se turisti nehrnou. Přitom okolí nabízí mnoho: krásnou přírodu, hradní zříceniny a hlavně nekonečné vinice.

V budově zrekonstruované šatlavy je otevřeno muzeum, kde se dozvíte více o využívání jeskyní od pravěku do 20. století, navštívíte expozici věnovanou archeologii města Česká Lípa a uvidíte i unikátní virtuální prohlídku středověké České Lípy.

Pravěké lovce znáte z obrazů Zdeňka Buriana i z muzeí. Co takhle se ale na jejich život podívat zblízka, přímo v místech, kde naši předkové žili? Portál Kudy z nudy pro vás nachystal několik výletů na místa, která patří k významných archeologickým nalezištím dokládajícím způsob života našich předků anebo do archeoparků, kde názorně uvidíte modely staveb a rekonstrukce života dávných obyvatel na našem území.

Národ, který se nedokáže poučit ze svojí historie, je odsouzen k zániku. Tak to alespoň tvrdili už staří Římané a všichni víme, jak to s nimi dopadlo. Protože se chceme jejich osudu vyhnout, máme k dispozici bezpočet muzeí a expozicí, které jsou věnovány historii a archeologii. Navíc máme tu výhodu, že na našem území se toho dělo za posledních pár tisíc let opravdu hodně – někdy možná až trochu moc – a tak mají badatelé co zkoumat a objevovat.

Petřkovická venuše nebo také Landecká venuše čii Červená venuše byla nalezena na vrchu Landek v Ostravě v roce 1953 při výzkumu Bohuslava Klímy. Archeologové ji objevili pod mamutí stoličkou poblíž ohniště a plochy pokryté červeným barvivem.

Odkryté základy kostela, objeveného v roce 1911, jsou předmětem sporů historiků. Část má za to, že jde o kostel postavený za iroskotských misií, tedy před příchodem Cyrila a Metoděje někdy v první poloviny 9. stol. Navštivte tuto archeologickou lokalitu a prozkoumejte tajemství minulosti!

Areál raně středověkého slovanského hradiště v Mikulčičích o rozloze 10 ha je nejrozsáhlejším a unikátně zachovaným slovanským archeologickým nalezištěm. Hradiště patřilo mezi významná velkomoravská mocenská a kulturní centra.

Archeologům se podařilo během průzkumu před výstavbou dálnice D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem nalézt velmi starou dřevěnou studnu. Podle datování pomocí letokruhů byly dubové kmeny použité na její konstrukci pokácené mezi lety 5256 až 5255 před Kristem, na rohové sloupy dokonce ještě o několik let dřív. To z ní činí nestarší dendrochronologicky datovanou dřevěnou architekturu v Evropě.

Jednu z nejvzácnějších pašijových relikvií na světě vlastní Milevský klášter. Svatý hřeb pocházející pravděpodobně z Kristova kříže našli v roce 2020 archeologové ukrytý v tajné chodbě ve zdi kostela svatého Jiljí. Nález šesticentimetrového hřebu je světovou raritou.

V 1891 roce se při hloubení kanálu na křižovatce ulic Francouzské (tehdy Franz-Josef Strasse) a Přadlácké v Brně narazilo na shluk velkých kostí a opracovaných kotoučů. Profesor Alexander Makowsky z německé techniky, vynikající mineralog, botanik a znalec pozůstatků pleistocenních zvířat nechal místo prověřit a objevil mamutí kel a ostatky člověka s mnoha dobovými milodary a "šamanskými" potřebami. Mezi nálezy vyniká soška z mamutoviny, sestavená ze tří částí: hlavy, trupu a levé ruky. Podobné sošky – loutky sloužily šamanům k různým performancím a jako lapače duchů.

Vydejte se do archeoparků a muzejních expozic archeologických nálezů. Přináší zábavu i poučení a také emotivní prožitky z moderní muzejní archeologické prezentace spojující prvky mluveného slova, hudby a filmové projekce s přímou prohlídkou muzejních exponátů.

Staropaleolitické sídliště člověka vzpřímeného Přezletice u Prahy se pyšnící hned několika prvenstvími – nálezem prvního dokladu broušení předmětů, nálezem nejstaršího obydlí u nás a jednoho z nejstarších na světě a objevem jednoho z nejstarších dokladů používání ohně. Zlatý kopec byl osídlen člověkem v období asi před 800 – 700 tisíci lety.

Největší soustředění mohyl, v nichž byly ukládány spálené ostatky slovanských předků, se nachází v jižních Čechách v západní části lesa Klobásná u Veselí nad Lužnicí. Nachází se zde 65 žárových mohyl v deseti řadách ze 7-10. století (staršího a středního období hradištní kultury).

Keltové si stavěli výšinná sídliště o ploše několika hektarů. Největší oppidum bylo na Závisti u Zbraslavi. Osídlení na Závisti bylo doloženo již 3000 let před naším letopočtem. Hradiště mělo 170 hektarů a složitou hradbu z dřevěných palisád, kamene a nasypané hlíny.

V roce 1880 nalezl archeolog K. J. Maška ve vchodu do chodby nazývané Jezevčí ohniště vůbec první kosterní pozůstatky neandrtálského dítěte na světě. Objevena byla 26. srpna téměř na dně jeskyně, ve skalním výklenku v nejstarší kulturní vrstvě, na okraji ohniště.

Ohromily svou kvalitou, ražebním leskem a početností – 1669 mincí a mincovních zlomků, které tisíc let ukrývala zem nedaleko Chýště na Pardubicku, právem dostaly označení poklad století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, objevený náhodným nálezcem v roce 2015, se spolu s fragmentem keramické nádoby, byl roku 2020 zapsán mezi kulturní památky.

Pravděpodobně nejznámějším uměleckým dílem z keltského období v českých zemích je světově proslulá „hlava Kelta“ – kamenná hlava nalezená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Jedná se o cca 25 cm vysokou sošku hlavy z bělohradské opuky, zobrazující muže s typickým keltským nákrčníkem, jenž svého nositele řadil mezi vyšší vrstvu. Dnes si hlavu Kelta z 3. století př. n. l. můžete prohlédnout v Muzeu Nové Strašecí.

V Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu se nachází vůbec nejstarší kresba na našem území. Jde o "černé čáry" na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Vědci se domnívají, že čarami byl kámen patrně umělecky dotvořen před 7 000 lety coby kultovní místo v době kamenné.

Starogermánské runy našli archeologové roku 2017 na kosti vykopané u Břeclavi. Předmět se stal nejstarším dokladem doloženým písmem u Slovanů.