Úředně znějící název prozrazuje vlastně jen to, že pocházejí z určitého přesně daného regionu či místa. Česká republika má v současné době takových
označení zaregistrováno čtyřiadvacet. V seznamu najdete vedle
Olomouckých tvarůžků, Jihočeské Nivy,
Třeboňského kapra a
řady druhů piv také několik sladkostí. Které to jsou?
Nejstarší historka: odkud se vzaly Štramberské uši?

Podle pověsti v roce
1241 přitáhli ke
Štramberku divocí
nájezdníci z východu, kteří cestou plenili okolí a obyvatelům usekávali uši a ruce. Štramberští se zachránili v opevnění, narychlo vybudovaném na
vrchu Kotouč, navíc se jim podařilo v noci prokopat hráz nedalekého rybníka a
nepřátelský tábor spláchla voda.
Tataři se do jednoho utopili a v táboře po nich zůstalo jen několik pytlů uší, které se chystali odvézt domů jako kořist. Místní na památku slavného vítězství vždy v den Nanebevzetí Panny Marie pořádají velkou pouť a z
mouky, cukru, medu a několika druhů aromatického koření pečou takzvané
Štramberské uši. Chutnají jako perník, do tvaru oušek se stáčejí až po vytažení z pece, pro mlsouny se plní všelijakými sladkými nádivkami a pěnami – ve Štramberku už je pečou téměř 800 let. Ze všech potravin s chráněným zeměpisným označením jsou
bezkonkurenčně nejstarší.
Pardubický perník: pochoutka z 16. století

Když se řekne
Pardubice, skoro každému se vybaví
slavný perník. Zmínky o prvním perníkáři pocházejí z roku 1515 a už v 16. století existoval
cech perníkářů, ale sladké pochoutky z medu, mouky a pepře se tu možná vyráběly už dávno předtím. Jisté je, že právo vyrábět perník potvrdila Pardubicím v roce 1756 císařovna Marie Terezie a na přelomu 19. a 20. století vznikly první velké průmyslové závody a výrobny. Ve městě i dnes objevíte
spousty cukráren a kaváren, kde si určitě vyberete některý z překrásně
zdobených a různě tvarovaných perníkových kousků. Jedním z míst, kde se peče skvělý perník, je
perníkárna u Janošů. Ochutnáte zde vítězné výrobky z mnoha soutěží, například vítěznou Regionální potravinu Pardubického kraje a Mls Pardubického kraje. Dále se můžete zastavit například v Paláci Pardubice, na Masarykově náměstí 2799, kde má své výrobky další vyhlášené perníkářství
Pardubický perník Novotný. A třetího výrobce perníčků s chráněným zeměpisným označení
Pardubický perník Jaja najdete ulici 17. listopadu. A pěkná prodejna perníků je i na pardubickém hlavním železničním nádraží.
Perníček z Pardubic zde nabízí velmi bohatý sortiment.
Lázeňské oplatky: dobrota stará 200 let
Lázeňské oplatky, sladkou dobrotu ze dvou křupavých tenkých plátků spojených náplní, můžete ochutnat na různých místech. V
Luhačovicích,
Karlových Varech,
Teplicích nad Bečvou i
Mariánských Lázních sice chutnají oříškové, vanilkové, kakaové či nugátové oplatky podobně, ale zařazení mezi
produkty s chráněným zeměpisným označením se dočkaly jen dvoje, a to
mariánskolázeňské a karlovarské. Říká se, že první zmínky o sladké delikatese se v
západočeských lázních objevily už v 18. století, ale až v roce
1856 se v
Mariánských Lázních rozjela jejich průmyslová výroba. Jenže kdoví, jak to bylo: říká se totiž, že úplně první oplatky nebyly určené pro mlsnou lázeňskou klientelu, ale hosty
premonstrátského kláštera v Teplé. Speciální zákusek prý vymyslel šikovný kuchař a našel tak nové využití pro oplatečnice na pečení hostií. A oplatková zajímavost, která vás možná překvapí?
Oplatky z Karlových Varů navíc
léčí, k jejich výrobě se totiž využívá
léčivá voda z Vřídla. Ochranné označení mají i
Karlovarské trojhránky.
Hořické trubičky: pochoutka od Napoleona

Zatímco o historii Štramberských uší, perníku i lázeňských oplatek toho moc nevíme, naprosto přesně známe rok, kdy v
Hořicích vyrobili první
Hořické trubičky. Psal se rok 1812 a v malebném
podkrkonošském městě tehdy našli útočiště zranění vojáci, kteří se vraceli z Napoleonova ruského tažení. Byl mezi nimi i
osobní kuchař francouzského císaře, který z vděčnosti za záchranu prozradil své opatrovatelce tajemství výroby Napoleonovy oblíbené pochoutky. Od té doby se
tajemství hořických trubiček předává z pokolení na pokolení. V
Hořicích je vyrábějí ručně, správná trubička je stočená ze dvou oplatek, promazaná rozpuštěným
máslem a
včelím medem, sypaná směsí
cukru,
kakaa,
skořice a
oříšků. V Hořicích seženete oblíbenou pochoutku v řadě cukráren, navíc se můžete projít po
speciální Trubičkové stezce. Každoročně v září se zde konají
Slavnosti hořických trubiček.
Valašský frgál: tradiční pečivo z Beskyd

Když se hospodyňkám z
Valašska nepovedly koláče, mluvily o nich jako o
frgálech. To už dávno neplatí, naopak, frgály patří k oblíbeným pochoutkám.
Obří koláče (protože ten
„pravý“ valašský frgál musí mít v průměru nejméně 30 centimetrů) se podle stejného receptu pečou již několik století. Jejich kouzlo spočívá v
tenoučkém těstě a spoustě voňavé
náplně – vede hrušková, tvarohová, maková, jablečná a povidlová, ale leckde ochutnáte i méně obvyklé frgály meruňkové, ořechové, borůvkové, rynglové nebo dýňové. V
Resortu Valachy, který sdružuje trojici hotelů ve
Velkých Karlovicích, si můžete frgály nejen koupit, ale také se
zapsat do kurzu pečení a vyrobit si vlastní frgál pod vedením zdejších pekařek. A ještě jedna zajímavost – v roce 2023 ocenil anglický gastronomický server Taste Atlas z Londýna české frgály jako
4. nejlepší koláč na světě.
Výběr nejlepších každoročních gastronomických slavností

Pokud si chcete vyzkoušet pečení frgálů, perníků či uší v pohodlí domova, přejeme ať se podaří. Kdo ale chce zakoupit výrobky již hotové, může zavítat na některou z gastroakcí, které se s úspěchem pořádají rok co rok: Mezi populární akce patří
Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové, které se pořádají
během května v
Litomyšli. K sladkým potěšením zde bývá pravidelně
bábovka, v jejíž pečení se pořádá soutěž.
Začátek července patří ve
Velkých Pavlovicích oblíbenému
Meruňkobraní. Meruňkové koláče, beleše, meruňkovice, meruňkové víno... a další meruňkové speciality na všechny způsoby oslavují tradici pěstování meruněk v tomto kraji. Vždyť odrůda velkopavlovická pochází přímo odsud. V
polovině července se v jihočeských Borovanech oslavují sladké pokrmy z borůvek při tradičním
Borůvkobraní. Borůvkové koláče, knedlíky, džemy a další dobroty doplní i prodej sazenic zahradních borůvek.
Slavnost ovocných knedlíků je každoroční akcí
zámku Konopiště. Pořádá se na
začátku srpna na počest arcivévody Ferdinanda d'Este, který měl toto jídlo zvlášť v oblibě.
Festival Štrúdl zve na počátku září každoročně do
Mníšku pod Brdy. Kromě vynikajících štrúdlů se můžete těšit i na hudebně-divadelní program. Café Páv pořádá začátkem září
Makové slavnosti na
zámku Ploskovice. Jde o oslavu suroviny, jejíž pěstování má v České republice
dlouhodobou tradici. Nechybí zde makové koláče a buchty, ale třeba i maková kosmetika.
V České republice můžete ochutnat různé regionální speciality jako Hořické trubičky, Štramberské uši, Pardubický perník, Karlovarské a Mariánskolázeňské oplatky nebo Valašské frgály.
Slavnosti Hořických trubiček se každoročně konají v září ve městě Hořice.
Ve Štramberku můžete ochutnat tradiční Štramberské uši a navštívit velkou pouť, která se pořádá v den Nanebevzetí Panny Marie.
Potraviny s chráněným zeměpisným označením jsou produkty, které mají specifické vlastnosti, kvalitu nebo prestiž díky svému původu z určitého regionu.
Informace o výrobě regionálních pochoutek můžete najít na portálu Kudy z nudy.
Během roku se v České republice konají různé gastronomické slavnosti jako Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové, Meruňkobraní, Borůvkobraní, Slavnost ovocných knedlíků, Festival Štrúdl nebo Makové slavnosti.
Historie Pardubického perníku sahá do 16. století, kde ve městě již existoval cech perníkářů. Marie Terezie v roce 1756 potvrdila městu právo na výrobu perníku.
Karlovarské oplatky jsou vyráběny z křupavých tenkých plátků spojených náplní a ke svému výrobu využívají léčivou vodu z Vřídla.
Valašský frgál je obří koláč s průměrem nejméně 30 cm, který se vyrábí z tenkého těsta s bohatou náplní, jako je hrušková či tvarohová. Peče se v oblasti Beskyd již několik století.
První Hořické trubičky byly vyrobeny v roce 1812. Jejich výrobní tajemství bylo odhaleno osobním kuchařem Napoleona, který se zotavoval z válečného tažení v Hořicích.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.