Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: ženy, jejich jedinečné příběhy a místa, která změnily

1. Praha, Anežský klášter a svatá Anežka Česká

Co by asi stálo v Praze místo Anežského kláštera, nebýt svaté Anežky České? Královská dcera z rodu Přemyslovců založila řád křižovníků s červenou hvězdou, jediný církevní mužský řád založený ženou, a také klášter a špitál. Dnes Anežský klášter patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám hlavního města.

S Prahou jsou spojené osudy řady dalších žen, namátkou Medy Mládkové, mecenášky moderního českého výtvarného umění a zakladatelky Musea Kampa, pražské rodačky Madeleine Albrightové, historicky první ministryně zahraničí USA, Polyxeny z Lobkovic, díky níž se na Malou Stranu můžete zajít podívat na Pražské Jezulátko, anebo Milady Horákové. Právnička a výrazná představitelka českého ženského hnutí byla ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzena za údajnou vlastizradu a v roce 1950 popravena.
 

2. Středočeský kraj, Levý Hradec a svatá Ludmila

S Mělníkem, Levým Hradcem, Tetínem nad řekou Berounkou a dalšími místy ve středních Čechách jsou spojené osudy svaté Ludmily, první historicky doložené české kněžny, manželky knížete Bořivoje I. Proslula svou zbožností a péčí o chudé. Vychovala svého vnuka Václava, pozdějšího českého patrona a dalšího známého světce. Poté, co byla na popud své snachy Drahomíry zavražděna, se stala patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Z Levého Hradce je to jen kousek do centra Roztok, oblíbeného letoviska se Středočeským muzeem. To zve na prohlídku neobvyklého ateliéru malířky Zdenky Braunerové, místa, které se také zrodilo díky ženě. Stavbu inspirovanou anglickými venkovskými domy si umělkyně nechala v zahradě u mlýna svých rodičů postavit podle vlastního návrhu.
 

3. Jihočeský kraj, České Budějovice a Marta Kubišová

Z jižních Čech a z Českých Budějovic pochází Marta Kubišová, zpěvačka a signatářka Charty 77. Její píseň Modlitba pro Martu se po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 stala symbolem národního odporu. Zpěvačka kvůli tomu měla řadu let zakázané natáčení desek i koncerty, a dokonce se kvůli ní falšovaly výsledky populární ankety Zlatý slavík. Na zámku ve Stráži nad Nežárkou si své venkovské sídlo zařídila Ema Destinnová, operní hvězda, která zářila na světových pódiích v operách Pucciniho, Verdiho či Strausse. Když nadšená vlastenka hledala místo, kam by se mohla vracet a kde by mohla v létě nerušeně odpočívat, do oka jí padla právě Stráž, malý venkovský zámek, ke kterému patřily lesy, několik rybníků, pivovar a lihovar.
 

4. Plzeňský kraj, Lužany a dvě ženy Josefa Hlávky

Architekt Josef Hlávka, rodák ze západočeských Přeštic, stál u zrodu řady pozoruhodných staveb. Budova majestátní vídeňské opery mu vynesla uznání od samotného císaře, s pracovními úspěchy přišly i nemalé zisky. V rodném kraji koupil zámek v Lužanech; původně jako domov pro svou matku, ale nakonec tu žil společně s ní, svou první ženou Marií i druhou ženou Zdeňkou. Do Lužan jezdívali věhlasní umělci, básníci, skladatelé, malíři a spisovatelé, které Hlávka doprovázel společně se psem Zemanem. Děti neměl ani s Marií, ani se Zdeňkou, a tak když došlo na poslední vůli a rozdělování majetku, Hlávka své jmění svěřil nadaci Josefa, Marie, a Zdeňky Hlávkových, aby tak i po smrti přispíval na dobré a ctnostné věci. Nadace, která vznikla roku 1904 a byla první institucí tohoto typu u nás, dodnes podporuje české vysoké školství, vědu, kulturu i umění – a každý rok na pár letních dní otvírá i bránu Hlávkova zámku pro veřejnost.

Vedle Dany a Emila Zátopkových patří mezi úspěšné sportovní páry také Kateřina a Matthew Emmonsovi. Nejúspěšnější česká sportovní střelkyně, která má kompletní sadu olympijských medailí i tituly mistryně světa a Evropy, pochází z Plzně. Dcera několikanásobného mistra světa ve střelbě z malorážky Petra Kůrky původně závodně plavala, zdravotní potíže ji ale přinutily s vrcholovým plaváním skončit. Se střelbou začala jako čtrnáctiletá, v sedmnácti vyrovnala národní rekord a v devatenácti se stala první českou mistryní světa. S americkým střelcem Matthewem Emmonsem se seznámili po hrách v Aténách 2004 a rok před olympiádou v Pekingu 2008 se vzali. Kateřina v Číně vyhrála, Matthew slavil stříbro. Společný domov mají dál na Plzeňsku, největší radost jim ovšem nedělá kompletní sbírka olympijských medailí, ale jejich čtyři děti.
 

5. Karlovarský kraj, Jáchymov a Marie Curie-Sklodowská

Památník objevu radia v Jáchymově připomíná úsilí Marie Curie-Skłodowské, francouzské vědkyně polského původu a dvojnásobné držitelky Nobelovy ceny. Zabývala se výzkumy v oblasti chemie a fyziky. K jejím největším úspěchům patří teorie radioaktivity, technika dělení radioaktivních izotopů a objev dvou nových chemických prvků, radia a polonia. První desetinu gramu radia získala právě ze smolince pocházejícího z odpadu továrny na uranové bravy v Jáchymově.

Marie Curie-Skłodowská v červnu 1925 dokonce první radonové lázně na světě v Jáchymově osobně navštívila. Prohlédla si státní uranovou továrnu, vyžádala si i výlet na Klínovec, sfárala do dolu Svornost, seznámila se s provozem lázní a nechala si vysvětlit medicínské aplikace radia. Příliš ji neuspokojily, ba dokonce před některými přímo varovala – ostatně sama v té době už měla nepříjemné zdravotní problémy, způsobené právě dlouhým vystavováním se radioaktivnímu záření. Současně však, jak připomíná památník v lázeňském parku, díky horníkům a vědě rádiové prameny a léčba prozařováním dodnes přinášejí zdraví statisícům.

 

6. Ústecký kraj, Litvínov a Eva Herzigová

Co mají společného Eva Herzigová a Martha Schichtová? První je rodačka z Litvínova, světově známá česká supermodelka, přezdívaná Miss Wonderbra či Marilyn Monroe východu. Byla tváří kampaní nejslavnějších módních návrhářů, zahrála si po boku Gérarda Depardieu a její tvář a dekolt způsobovaly dopravní zácpy.

Druhou dámou spojenou s Ústeckým krajem je Martha Schichtová, jedna z žen, které v časech první republiky podnikly cestu kolem světa. Protože jejím manželem byl bohatý podnikatel Heinrich Schicht, majitel továren, které vyráběly například proslulé mýdlo s jelenem, Martha svět projela velmi luxusním stylem: v doprovodu komorné, obklopená veškerým pohodlím a většinou na palubě luxusního parníku. O své cestě vydala knihu a dokonce natočila film.
 

7. Liberecký kraj, Jablonec nad Nisou a Barbora Špotáková

Z Jablonce nad Nisou pochází jedna z nejlepších oštěpařek všech dob Barbora Špotáková. Svou premiérovou medaili vybojovala na mistrovství Evropy 2006 v Göteborgu, kde skončila druhá. V roce 2007 se v Ósace poprvé stala mistryní světa, v následující sezoně překonala na Světovém atletickém finále ve Stuttgartu výkonem 72,28 metrů dosud platný světový rekord. Zlaté medaile přivezla také z olympijských her v Pekingu 2008 a Londýně 2012, na olympiádě v Riu de Janeiru 2016 brala bronz.

Líbí se vám budova Krajské vědecké knihovny v Liberci? Pak byste měli znát i knihovnici a někdejší ředitelku a duši této instituce Věru Vohlídalovou. O knihovně se mluví jako o stavbě smíření, která v Liberci propojuje starou židovskou modlitebnu a prostor pro čerpání nových poznatků. Věra se narodila v roce 1942 v Anglii, kam z Liberce před válečným zlem utekli její německy mluvící rodiče. Po návratu domů se musela potýkat s nenávistí společnosti k jejímu k mateřskému jazyku. Vystudovala knihovnictví a po revoluci využila svých mezinárodních zkušeností a kontaktů k neobyčejnému projektu. Budova knihovny stojí v místech, kde stávala stará liberecká synagoga a otvírá tak zajímavé otázky na téma, co znamená život v jinakosti a spolužití s menšinami, které mají svá práva, zároveň ale potřebují ochranu. V roce 2005 byla Věra Vohlídalová nominována na Nobelovu cenu za mír.
 

8. Královéhradecký kraj, Eliška Rejčka a sněhová královna Ester Ledecká

Mezi místa, která zásadně ovlivnily ženy, se řadí Hradec Králové: za své sídelní město si ho vybrala královna Eliška Rejčka, založila tu kostel sv. Ducha a na její počest se každý rok konají Slavnosti královny Elišky.

Pokud chcete vidět sněhovou královnu, musíte zamířit do hor: Ester Ledecká je alpská lyžařka a snowboardistka, a jako první v olympijské historii vyhrála na jedné zimní olympiádě v roce 2018 ve dvou různých sportech. Nemohla se rozhodnout jakou disciplínu, tak dělá obě, a v obou také vyhrává. Na olympijských hrách 2022 opět vyhrála soutěže na snowboardu, při obhajobě olympijského zlata v superobřím slalomu skončila mezi nejlepšími alpskými lyžařkami na světě pátá. Osobně se s ní můžete setkat třeba v Krkonoších.
 

9. Pardubický kraj, Litomyšl a M. D. Rettigová    

Na Magdalenu Dobromilu Rettigovou vzpomínají každý rok na jarních gastronomických slavnostech v Litomyšli. Spisovatelku a národní buditelku proslavily zejména kuchařky a příručky o vedení domácnosti, jimiž ovlivnila charakter české kuchyně i kulturu stolování. Do českého prostředí uvedla řadu dosud neznámých postupů a výrazně tak rozšířila českou slovní zásobu.

Do České Skalice a Babiččina údolí se můžete vypravit po stopách Boženy Němcové a projít se příběhem knížky Babička krok za krokem. Na dostihovém závodišti v Pardubicích si dodnes připomínají 17. říjen 1937, kdy v 56. ročníku Velké pardubické, nejslavnějšího dostihového závodu na evropském kontinentu, zvítězila Lata Brandisová, první a dodnes jediná žena v seznamu vítězů. Bylo jí dvaačtyřicet let a i pro desetiletou klisnu Normu to byla téměř poslední šance.
 

10. Vysočina, zamrzlé rybníky a Martina Sáblíková

V Novém Městě na Moravě se narodila rychlobruslařka Martina Sáblíková, jedna z legend českého sportu. Trojnásobná olympijská vítězka, několikanásobná mistryně světa i Evropy a mnohonásobná vítězka celkového hodnocení Světového poháru se specializuje na dlouhé tratě 3000 a 5000 metrů. Její cesta k olympijským medailím přitom začala na zamrzlých rybnících Vysočiny, když ji trenér Petr Novák jako jedenáctiletou odlákal od basketbalu k zimnímu sportu: rychlobruslení. Kolem roku 1220 se v Křižanově narodila svatá Zdislava, z Jihlavy pak pochází Kamila Moučková, rozhlasová hlasatelka a první moderátorka televizních zpráv v Československu. V roce 1968 jako vůbec první z televizní obrazovky informovala o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
 

11. Jihomoravský kraj, Dolní Věstonice a Věstonická venuše

Důkazem, že Čechy mají krásné dívky, jedny z nejkrásnějších na světě, je i ta vůbec nejstarší z našeho výběru: 30 tisíc let stará Věstonická venuše. Při výzkumu sídliště lovců mamutů u Dolních Věstonic ji v roce 1925 objevil tým profesora Karla Absolona a právě díky němu se maličká soška objevila na titulních stránkách světových časopisů spolu s Tutanchamonovou hrobkou.

Na jižní Moravě je doma i mezzosopranistka Magdalena Kožená, která mimochodem právě 8. března slaví narozeniny, a také Barbora Markéta Eliášová, patrně vůbec první Češka, která procestovala svět.
 

12. Olomoucký kraj, Olomouc a Eliška Junková  

Přestože Eliška Junková usedala za volant závodních vozů pouhých pět let, dodnes se o ní mluví jako o nejlepší české závodnici všech dob. Mezi největší úspěchy rodačky z Olomouce patří vítězství v závodě Zbraslav–Jíloviště, první místo ve Velké ceně Německa na Norimberském okruhu (1927) a pátá pozice na Targa Florio (1928), tehdy nejtěžším závodě na světě; dvě třetiny ovšem Eliška závod vedla. Po manželově tragické smrti se sice Eliška za volant závodních aut už nevrátila, ale auta samozřejmě řídila dál: coby velvyslankyně milované značky Bugatti projela Indii a Srí Lanku. Stála také u vzniku Masarykova okruhu v Brně, psala zábavné sloupky do motoristických časopisů a na automobilových závodech pracovala jako sportovní komisařka.
 

13. Moravskoslezský kraj, Kopřivnice a Dana Zátopková

Manželé Dana a Emil Zátopkovi jsou nejúspěšnější český sportovní pár. Narodili se ve stejný den a ve stejný den, dokonce v rozmezí necelé hodiny, také získali zlaté medaile ve svých disciplínách na olympijských hrách v Helsinkách. Když Dana hodila oštěpem 50 metrů a 47 centimetrů, což byl nový československý rekord, na tiskové konferenci její muž prohlásil, že ji jistě inspirovalo jeho vítězství v běhu na pět kilometrů. „Vážně?“ reagovala paní Dana. „Tak dobře, jen běž a zkus inspirovat nějakou jinou a uvidíme, jestli taky hodí padesát metrů!“ Zátopkovi si tehdy z Helsinek odvezli čtyři zlata, s nejúspěšnějším českým sportovním párem vás seznámí expozice v Kopřivnici. Z Moravskoslezského kraje pochází také tenistka Petra Kvitová. Patří k nejúspěšnějším českým sportovcům, má na kontě desítky titulů včetně vítězství ve Wimbledonu a bronzové medaile ve dvouhře na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Opakovaně byla součástí vítězného fedcupového týmu a několikrát zvítězila v anketě Sportovec roku. A mimochodem, i ona slaví narozeniny 8. března. Gratulujeme!
 

14. Zlínský kraj, Zlín a Eva Jiřičná

Interiéry Tančícího domu, Oranžerie v Královské zahradě na Pražském hradě, Hotel Josef, Café B. Braun a rekonstrukce kostela svaté Anny v Praze, Kongresové centrum a další budovy pro Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně nebo skleněná lávka v Klatovech: to jsou nejznámější projekty architektky Evy Jiřičné, rodačky ze Zlína. V roce 1968 odjela na stáž do Londýna a od té doby žije ve Velké Británii. Do Čech se vrátila až v roce 1990, roku 1996 se stala profesorkou a vedoucí ateliéru architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, o tři roky později otevřela v Praze vlastní studio. Návrhy Evy Jiřičné se vyznačují lehkostí, prosvětleností a respektem k materiálu, často pracuje se sklem, kamenem a kovem. Časopis Evening Standard ji zařadil mezi stovku nejvlivnějších žen Londýna.