Juraj Herz pocházel ze
slovenského Kežmarku. Vystudoval fotografii, režii a loutkoherectví na loutkářské fakultě DAMU, po studiích začal pracovat ve
Filmových studiích Barrandov. Ještě jako asistent režie a pomocný režisér spolupracoval mimo jiné na
oscarovém filmu Obchod na korze režisérské dvojice
Ján Kadár – Elmar Klos, jako režisér a herec působil také v
pražském divadle Semafor. Jako samostatný režisér debutoval roku 1965 středometrážním snímkem
Sběrné surovosti podle povídky
Bohumila Hrabala, hned druhý film v pořadí pak byl
Spalovač mrtvol podle literární předlohy
Ladislava Fukse v hlavní roli s
Rudolfem Hrušínským.
Po televizních filmech
Sladké hry minulého léta a
Kočka následovalo sugestivní filmové drama
Petrolejové lampy podle stejnojmenné knihy spisovatele
Jaroslava Havlíčka a horor
Morgiana, volná adaptace romantické novely
Alexandra Grina Jessie a Morgiana. V sedmdesátých letech Herz natočil divácky vděčnou komedii
Holky z porcelánu, kriminálku
Holka na zabití a psychologické drama
Den pro mou lásku. V první desítce nejlepších českých hororových snímků se drží pohádky, které Herz natočil v roce 1978, tedy
Panna a netvor a
Deváté srdce. Na Devátém srdci výtvarně spolupracovali
Jan a Eva Švankmajerovi, Panna a netvor je dílem výtvarníků
Josefa a Olgy Vyleťalových. Hold lásce k hororovému žánru Herz složil filmem
Upír z Feratu. Vznikl na motivy povídky
Josefa Nesvadby o závodním autě, které jezdí na krev svých řidičů. Vozu dal podobu filmový výtvarník
Theodor Pištěk, hlavní role hráli
Jiří Menzel a
Dagmar Havlová. Legendární Ferat, tedy
vůz Škoda 724 Super Sport, si prohlédnete ve
Škoda Muzeu v
Mladé Boleslavi.
Ve filmování Herz pokračoval také po roce 1987, kdy emigroval do západního Německa. NSR. Dále natáčel klasické i moderní filmové pohádky (
Žabí princ, Hloupá Augustina, Císařovy nové šaty), věnoval se i tvorbě dokumentárních televizních filmů a seriálů pro různé televizní společnosti v
Německu,
Rakousku,
Francii i
USA. Od začátku devadesátých let střídavě žil a točil v
Německu a v České republice, působil i jako divadelní režisér v činohře i v opeře. K mysteriózním filmům se vrátil v roce 2009
hororem T.M.A. a o rok později
filmem Habermannův mlýn. Snímek volně natočený podle stejnojmenné
románové předlohy Josefa Urbana s
Karlem Rodenem v jedné z hlavních rolí se vyrovnává s válečnou minulostí a německou okupací Československa jinak, než bylo ve starších filmech obvyklé.
Juraj Herz získal řadu domácích i mezinárodních ocenění, včetně velkých cen na mnoha filmových festivalech. Za své celoživotní dílo také obdržel v roce 2009
Českého lva. V roce 2010 získal na
Mezinárodním filmovém festivalu v
Karlových Varech Křišťálový glóbus za dlouholetý umělecký přínos světové kinematografii.