Procházka Prahou: krok za krokem po místech, kde probíhala Sametová revoluce 1989
Václavské náměstí

V každém městě najdete místo, kde se lidé spontánně scházejí při demonstracích a neformálních akcích. Pro Prahu je to
Václavské náměstí, nikoli náhodou považované za jeden ze symbolů české státnosti. Ostatně pod
jezdeckým pomníkem svatého Václava byla v říjnu 1918 vyhlášena Československá republika, Češi tu demonstrovali proti nacistické okupaci i proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. V lednu 1969 se před budovou
Národního muzea upálil
Jan Palach – a právě takzvaný
Palachův týden, který připomínal 20. výročí studentovy smrti, dění roku 1989 rozhýbal. Na Václavském náměstí se v lednových dnech i přes úřední zákaz scházely stovky lidí, demonstrace ale byly opakovaně brutálně rozehnány s použitím obušků, slzného plynu a vodních děl. V listopadu už bylo vše jinak a od neděle 19. listopadu se tu lidé během sametové revoluce scházeli téměř každý den.
Albertov

Studentská manifestace, která vyšla 17. listopadu 1989 z
univerzitního areálu na Albertově, měla původně připomenout jen nucené uzavření vysokých škol za druhé světové války. Šlo o úředně povolenou akci, která ale místo do centra města měla mířit na
Vyšehrad a poté na
Karlovo náměstí. K tomu nakonec nedošlo a z nevinné akce se stala demonstrace volající po svobodě a změně politického ovzduší v zemi. Účastníci pochodu zamířili na nábřeží Vltavy a pak podél řeky na
Národní třídu. Jinam jít nemohli, další trasy stihla Státní bezpečnost zatarasit.
Národní třída

Proč se o revoluci mluví jako o sametové? Protože se obešla bez násilí a nikdo během státního převratu nezemřel. Jedinou výjimkou byl zásah na
Národní třídě večer 17. listopadu, kde na bezbranné studenty čekal pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti s dalšími policejními složkami. Brutální zásah, bití a zatýkání demonstrujících se pro celou společnost staly pověstnou poslední kapkou, která o měsíc a půl později vyústila v mnohokrát požadovaný „konec vlády jedné strany“. Počátek sametové revoluce dnes na Národní třídě připomíná
pamětní deska na Kaňkově domě.
Letenská pláň

Sametová revoluce měla několik klíčových momentů: ve
středu 22. listopadu poprvé po dvaceti letech mohla Marta Kubišová veřejně zazpívat píseň Modlitba pro Martu. Následující den se k demonstraci na
Václavském náměstí přidalo několik tisíc dělníků z vysočanských továren. Zároveň však počet manifestujících přesáhl tři sta tisíc a
Václavské náměstí začalo být sametové revoluci malé. V
sobotu 25. listopadu se demonstrace přesunuly na
Letenskou pláň a už první den se při nich sešlo přibližně milion lidí. Setkání pokračovala i v následujících dnech a týdnech.
Divadla

Zprávy o brutálním zásahu na Národní třídě se šířily rychle. Už večer 17. listopadu dorazily do divadel, která následující den společně se studenty vstoupila do stávky. Kromě toho, že požadovala vyšetření a potrestání osob zodpovědných za tvrdý zásah, také poskytla prostor pro diskuze se zajímavými osobnostmi, lidem přinášela aktuální zprávy a ty se odtud šířily dál do dalších měst a do světa. V neděli 19. listopadu se v
Činoherním klubu sešli představitelé různých skupin opozice, aby se dohodli na společném postupu. Malé a velmi populární divadlo se ocitlo v centru dění. V následujících dnech a týdnech se stalo neformálním zázemím pro jednání
Občanského fóra, občansko-politické iniciativy, která se stala hlavním koordinátorem při jednáních s vládnoucími komunisty, a to až do 19. prosince 1989, kdy byl
disident Václav Havel zvolen československým prezidentem.
Tipy na zajímavé akce z celého Česka
Na Václavském náměstí byla v říjnu 1918 vyhlášena Československá republika.
Palachův týden připomíná 20. výročí smrti Jana Palacha, který se upálil v roce 1969, a jeho výročí, které bylo v lednu 1989, pomohlo rozhýbat dění toho roku.
Manifestace měla původně připomenout nucené uzavření vysokých škol za druhé světové války, ale skončilo to demonstrací volající po svobodě a změně politického ovzduší v Československu.
Na Národní třídě došlo k brutálnímu zásahu policie proti bezbranným studentům, což vyprovokovalo masové protesty a nakonec vedlo ke konci komunistické vlády v Československu.
První velká demonstrace na Letenské pláni se konala 25. listopadu, kde se shromáždil přibližně milion lidí. Demonstrace pokračovaly i v následujících dnech.
Divadla se stala místy pro strejky, diskuze a informování veřejnosti. Hrála klíčovou roli v šíření zpráv o politické situaci a umožnila setkání opozičních skupin.
Lennonova zeď symbolizuje volání po míru a svobodě. Má kultovní status jako místo, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.
Den 17. listopadu je zmiňován jako datum ve 'rodném listě' Akademie věd České republiky. Její přímá předchůdkyně, Československá akademie věd, byla slavnostně založena tento den v roce 1952.
Václavské náměstí je historicky známo jako místo veřejných shromáždění, oslav a klíčových událostí, včetně vyhlášení Československé republiky v roce 1918 a protestů během Sametové revoluce.
Karlovo náměstí bylo založeno Karlem IV. v roce 1348 a bylo vyhrazeno jako centrum jižní části Nového Města, kde se konaly trhy a stály důležité stavební a politické instituce.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.