Sametová revoluce 1989 krok za krokem

Noc divadel nabídne 28. března 2026 opět noční prohlídky, divadelní dílny, diskuze s tvůrci, představení a performance — zdarma nebo za symbolické vstupné.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Metro je bezkonkurenčně nejrychlejší, nejpohodlnější a nejvyužívanější dopravní prostředek v Praze. V provozu je denně od pěti hodin ráno do půlnoci, a přestože zpoždění prakticky neexistuje a v dopravní špičce vlaky jezdí po dvou až třech minutách, hlášku „promiňte, mně nejelo metro“ používají školáci po celém městě. Samozřejmě, dokonce i ti, kteří jím jezdit vůbec nemusí.

Každý rok 17. listopadu zaplní Národní třídu program k oslavám Dne boje za svobodu a demokracii. Korzo Národní zve na živé podcasty, debaty, koncerty, výstavy, divadlo, edukativní programy a tradiční Havlův obývák. Zazní i Modlitba pro Martu.

17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, současně také Mezinárodním dnem studentstva, si každoročně připomínáme řadou zajímavých akcí. Svátek však můžete pojmout také jako skvělou příležitost k návštěvě historicky významných míst, kudy se doslova ubírala historie – jsou jimi například Václavské náměstí, Albertov, Národní třída... a řada dalších. Mnoho zajímavých míst objevíte také mimo Prahu – znáte jihlavské klíče anebo Disidentskou stezku v Krkonoších?

Devadesátky: doba před třiceti lety, kterou připomíná stejnojmenný televizní detektivní seriál. Nasedněte na portálu Kudy z nudy do stroje času a vraťte se do časů, kdy spousta dnešních populárních turistických cílů byla teprve v plenkách, případně vůbec neexistovala. Do časů, kdy si České republiky všimlo UNESCO, kdy ještě neexistoval internet a mobilní telefony, zato jsme měli pracovní soboty, telefonní budky a další pohrobky starého režimu. Co z toho, co tehdy vzniklo, funguje dodnes?

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Státní opera Praha, divadlo s operním a baletním souborem, patří k nejvýznamnějším hudebním scénám v Evropě. Hlavní událostí operní sezony 2020 bylo znovuotevření Státní opery po její několikaleté generální rekonstrukci.

V muzeu jsou vystaveny pečlivě vybírané originální materiály a zajímavě zpracované instalace. Uvidíte záblesk historie z originálních filmů, archivních fotografií, projekcí, rozhovorů, maleb, historických dokumentů a velkých zařízení které dohromady přivádí celou tuto kapitolu historie k životu.

Krátce před půlnocí 20. srpna 1968 překročila hranice tehdejšího Československa vojska pěti států východního bloku. Invaze armád Varšavské smlouvy byla definitivní tečkou za Pražským jarem, tedy pokusem liberálního křídla Komunistické strany Československa vybudovat v zemi „socialismus s lidskou tváří“. Naopak začalo období normalizace, které ukončila teprve sametová revoluce v listopadu 1989 a nastolení demokracie.

Zůstáváte na Den boje za svobodu a demokracii v Praze? Přinášíme několik tipů na aktivity, které můžete podniknout, aniž byste tím zatížili rodinný rozpočet. K návštěvě láká mimo jiné den otevřených dveří Hrzánského paláce nebo zdarma otevřené expozice Národní galerie. V centru města si navíc užijete spoustu "sametových" akcí oslavující letošní 34. výročí listopadové revoluce 1989.

Most Legií je sedmým pražským mostem. Stojí na místě původního řetězového mostu císaře Františka I. a spojuje Národní třídu přes Střelecký ostrov s Malou Stranou.

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

Na pražské Kampě nedaleko Karlova mostu stojí pestrobarevně pomalovaná zeď, symbolizující hrob slavného frontmana legendární hudební skupiny The Beatles, ale je také místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.

Celá generace Čechů a Slováků vzpomíná na politika Alexandera Dubčeka (27. listopadu 1921 Uhrovec – 7. listopadu 1992 Praha) jako na politika, který v roce 1968 ztělesňoval snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit „socialismus s lidskou tváří“ ale v srpnu ukončila ozbrojená vojenská intervence a Dubček téměř na dvacet let nuceně zmizel z veřejného života. Na politickou scénu se vrátil až po pádu komunistického režimu v roce 1989.

17. listopad je jedním z nejvýznamnějších dní historie naší republiky. Faktem je, že čím dál více lidí neví, co se přesně událo. Sametová revoluce? Pád komunismu? Vznik Občanského fóra? Nějaké demonstrace studentů? Připomeňte si osudové okamžiky našich dějin aplikací Geofun.