ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… pražském metru
Zážitky

7 věcí, které nevíte o… pražském metru

Poslechněte si audio verzi článku
Metro je bezkonkurenčně nejrychlejší, nejpohodlnější a nejvyužívanější dopravní prostředek v Praze. V provozu je denně od pěti hodin ráno do půlnoci, a přestože zpoždění prakticky neexistuje a v dopravní špičce vlaky jezdí po dvou až třech minutách, hlášku „promiňte, mně nejelo metro“ používají školáci po celém městě. Samozřejmě, dokonce i ti, kteří jím jezdit vůbec nemusí.
Metro v Praze by mohlo slavit každý rok: se třemi linkami, třemi depy a jednašedesáti stanicemi (tedy pokud počítáme přestupní stanice na každé trati zvlášť) postupně uváděnými do provozu není o výročí nouze. Tím nejdůležitějším ale jednou provždy zůstane 9. květen 1974, kdy se otvírala první trasa metra C z Kačerova přes Nuselský most na Sokolovskou. Slavnostní zahájení provozu znamenalo v dopravní historii města skutečnou revoluci, i když se odehrálo výhradně pod taktovkou totalitního režimu. Pásku na Kačerově tehdy přestřihl generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustáv Husák a vůbec první souprava, která se rozjela do centra Prahy, byla vyhrazena pouze pro významné a zvané hosty. Následující den už bylo metro pro každého a od pěti hodin ráno s ním začali lidé jezdit do práce.
 

1. Jak se pražské metro plánovalo?

První nápad s vybudováním podzemní dráhy v Praze pochází už z roku 1898; první linka měla vést z Karlína přes centrum města do Podolí, druhá linka pak z Malé Strany na Vinohrady. Plány zůstaly jen na papírech, a vážně se tak dá brát až projekt, který vznikl v roce 1926; tři plánované trasy dokonce z větší části odpovídaly dnešním linkám. Nakonec se metro začalo stavět 6. ledna 1966 a Praha se podzemní dráhy dočkala jako čtyřicátá čtvrtá světová metropole. Vůbec nejstarší podzemní dráhu na světě má Londýn: první vlaky projely v lednu 1863 na lince Metropolitan Railway mezi stanicemi Paddington a Farringdon. Mimochodem, ve stejný den, kdy se poprvé rozjelo metro pod Prahou, se Pražané také naposledy svezli na pravidelných povrchových linkách starými dvounápravovými tramvajemi s vlečnými vozy a současně byla po 99 letech zrušena profese průvodčích v jednotlivých vozech.
 

2. Jak vypadalo první metro?

V roce 1974 byly u každého vstupu do metra na devíti stanicích trasy C z Kačerova na Sokolovskou turnikety na mince, jízdné stálo jednu korunu, zaměstnanci metra měli hnědé uniformy a podzemím jezdily robustní soupravy Ečs, vyrobené speciálně pro pražské metro v Mytiščinském strojírenském závodě poblíž Moskvy. Z Kačerova na Sokolovskou (název Florenc stanice dostala až v roce 1990) jezdily soupravy se třemi vozy, už o rok později ale přibyl čtvrtý vůz a v roce 1979 pátý.
 
Vozy Ečs byly koncepčně zastaralé již v době výroby, ale z provozu se začaly postupně vyřazovat až po roce 1989. Jeden vůz je k vidění v Muzeu MHD ve vozovně Střešovice, další tři Dopravní podnik hlavního města Prahy zachoval jako historickou soupravu a zařazuje je do provozu na trase C při různých výročích.
 

3. Jak se pražské metro rozrůstá?

Všimněte si, jak utěšeně přibývají výročí: roku 1977 se začalo se stavbou prvního úseku linky B, 12. srpna 1978 byl zprovozněn první úsek linky A a současně vznikla první přestupní stanice, Muzeum. Už v roce 1980 bylo uvedeno do provozu prodloužení ze stanice Náměstí Míru přes stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského, v roce 1987 metro dojelo do stanice Strašnická, v roce 1990 na stanici Skalka a v roce 2006 byla trasa prodloužena do stanice Depo Hostivař. Áčko se prodlužovalo i na opačném konci: v pondělí 6. dubna 2015 začalo metro jezdit z Dejvické přes stanice Bořislavka, Nádraží Veleslavín a Petřiny až do Nemocnice Motol.
 
Také nejstarší Céčko se od svého vzniku několikrát protahovalo dál do okrajových částí města: úsek se čtyřmi novými stanicemi z Kačerova do stanice Háje otevřeli představitelé tehdejšího režimu 7. listopadu 1980. V roce 1984 poprvé vlaky projely pod Vltavou do Holešovic, v roce 2004 vyšplhaly do stanice Ládví a 8. května 2008 až na dnešní konečnou v Letňanech.
 
Nejmladší z linek metra, trasa B z Florence na Smíchovské nádraží, byla uvedena do provozu v listopadu 1985. O tři roky později bylo otevřeno prodloužení do Nových Butovic a v listopadu 1990 přibyly další čtyři nové stanice za Florencí po Českomoravskou. Linka se dál prodlužovala v roce 1994 o úsek mezi Novými Butovicemi a Zličínem (kde je jeden z mála úseků pražského metra vedený nad zemí, a to přes Nepomucký rybník ve Stodůlkách) a nakonec v listopadu 1998 přibyl ještě úsek z Českomoravské na Černý Most. Dodatečně se otvíraly tehdy ještě nedokončené stanice Hloubětín a Kolbenova.
 
Plánovaná trasa D má být v Praze první a zatím jediná trasa řízená počítačem a bez strojvedoucích. Zahrnuje deset stanic: začíná u stanice Náměstí Míru na trase A, kříží trasu C ve stanici Pankrác a pokračuje až na jižní okraj města do Písnice. S uvedením do provozu se počítá v letech 2028–2029.
 

4. Kde udělali soudruzi chybu?

Řada stanic metra měla v době svého vzniku povinně ideologické a zejména pro mimopražské cestující naprosto nesrozumitelné názvy. Například zastávka Roztyly se jmenovala Primátora Vacka, místo Chodova se vystupovalo na stanici Budovatelů, stanice Opatov se jmenovala Družby a stanice Háje byla Kosmonautů. K jejich přejmenování došlo krátce po sametové revoluci, a sice v únoru 1990. Ze stanice Gottwaldova se stal mnohem logičtější Vyšehrad, z Mládežnické Pankrác, Fučíkova se změnila na Nádraží Holešovice a Leninova na Dejvickou. Na trase B se z Dukelské stala stanice Nové Butovice, Moskevská se proměnila ve stanici Anděl a ze Švermovy se stala stanice Jinonice. Názvy se změnily i na rozestavěném úseku trasy B. Víte, že stanice Invalidovna měla původně být Hakenova, Českomoravská měla nést jméno Antonína Zápotockého a stanice Kobylisy se měla jmenovat Rudé armády?
 
Ideologický nátěr nemělo snad jen přejmenování Sokolovské na stanici Florenc; podél velmi dlouhé Sokolovské totiž leží víc stanic metra a název by tak mohl být zavádějící, navíc pro orientaci v Praze je důležité autobusové nádraží Florenc.
 

5. Umění v metru

Pražské metro není jen páteří městské hromadné dopravy, ale také obří (a dobře utajenou) galerií. Ve stanicích a jejich vestibulech objevíte řadu uměleckých i symbolických detailů. Příklad? Třeba na trase A mezi Dejvickou a náměstím Míru jsou interiéry jednotlivých stanic obložené hliníkovými výlisky ve tvaru konvexních a konkávních čoček a barvy obkladů se v každé stanici liší podle symboliky spojené s daným místem. Například zlatá barva ve stanici Hradčanská symbolizuje nedaleký Pražský hrad, sídlo českých králů, zelená na Malostranské připomíná palácové zahrady, které se nacházejí v jejím okolí, hnědá ve stanici Muzeum zase zdi městského opevnění, které na tomto místě kdysi stávaly. Uvnitř stanice Malostranská i v blízké zahradě jsou rozmístěny kopie barokních soch od Bernarda Brauna a Antonína Brauna, přímo ve vestibulu stanice Můstek je zakomponovaný vzácný archeologický nález, a sice skutečný můstek, který býval součástí původního opevnění Starého Města a dal tomuto místu jméno, a stanice Invalidovna se zase pyšní pestrobarevnou vitráží Sport. Ta odkazuje na neuskutečněný plán uspořádat v roce 1980 v blízkosti Invalidovny letní olympijské hry.
 

6. Tajná stanice Klárov

Kdo jde kolem Strakovy akademie na Klárově a odbočí do ulice U Bruských kasáren, nemůže minout velká železná vrata. Nacházejí se jen kousek od Úřadu vlády České republiky a za nimi se skrývá podzemní objekt K 111, vybudovaný v polovině 20. století jako vládní kryt. Podle rozšířené městské legendy mělo současně jít o první stanici nikdy nedokončeného, takzvaného stalinského metra. Dopravní podniky s tím nesouhlasí, podle oficiálního výkladu jde o takzvaný Ochranný systém metra, které má zabezpečit jeho provoz a v případě potřeby poslouží jako úkryt pro civilní obyvatelstvo. Podzemí není běžně přístupné a dodnes není jasné, zda tu skutečně měla být stanice metra nebo šlo jen o taktické informační manévry kvůli utajení vládního krytu.
 

7. Rekordy pražského metra

Metro v Praze měří zhruba 65 kilometrů a každý rok ho využije téměř 600 milionů cestujících, což znamená, že každý den všechny linky obslouží průměrně přes 1,6 milionu lidí. Nejvytíženějšími stanicemi jsou I. P. Pavlova a Dejvická, naopak k nejméně využívaným stanicím patří Kolbenova a Radlická: u ní na konci 80. let mělo vzniknout sídliště, ale po pádu socialismu ze stavby nakonec sešlo.
 
Nejhlubší stanice je Náměstí Míru, kde jsou koleje 53 m pod zemí; zde je také nejdelší, 87 metrů dlouhý eskalátor. Nejkratší mezistaniční úsek metra měří pouhých 425 m a je mezi stanicemi Hlavní nádraží a Muzeum, naopak nejdelší mezistaniční úsek metra (2 748 m) je mezi Nádražím Holešovice a stanicí Kobylisy.
 
Všechny linky mají tunely, vedené pod Vltavou. Tunel na trase A mezi stanicemi Malostranská a Staroměstská měří 180 m, koleje jsou uloženy v maximální hloubce 20 m. Tunel na trase B leží v úseku mezi stanicemi Anděl a Karlovo náměstí poblíž Palackého mostu, měří 225 m, maximální hloubka kolejí je 22 m. Trasa C má tunely dva; ten starší leží v blízkosti Hlávkova mostu mezi stanicemi Florenc a Vltavská, jeho délka je 410 m a koleje jsou uloženy v maximální hloubce 12,8 m. Mladší tunel na trase C překonává Vltavu v Troji a při jeho výstavbě byla použita unikátní technologie: stavba byla vybetonována v suchém doku a poté uložena do předem vyhloubené rýhy ve dně řeky.
 
Rajská zahrada na sídlišti Černý Most se stala první stanicí, kde jsou nástupiště ve dvou úrovních: vlaky z centra přijíždějí do prvního nadzemního podlaží, vlaky směřující do města na druhé podlaží. Stanice Rajská zahrada získala titul Stavba roku 1999.

 

Víte, že...?

Otevření pražského metra inspirovalo vznik Metro dezertu, sladkého dezertu, který tvarem i počtem čtyř kusů v balení připomíná první robustní sovětské soupravy. Příprava je jednoduchá, jde vlastně o běžné piškotové těsto nakrájené na kousky, obalené v marcipánu a na obou koncích namočené v čokoládě.
 
Na sestrojení domácí vlakové soupravy pražského metra budeme potřebovat:
4 vejce
120 g cukru krupice
100 g moučkového cukru
135 g hladké mouky
120 g másla
250 g čokolády
150 ml smetany ke šlehání
1 balení marcipánu
 
  • Žloutky utřeme s polovinou cukru a promícháme s moukou. Bílky vyšleháme s druhou polovinou cukru do sněhu a opatrně vmícháme ke žloutkům.
  • Směs pečeme v troubě předehřáté na 180 stupňů na plechu vyloženém pečicím papírem asi 20 minut.
  • Vychladlý piškot rozkrájíme na obdélníčky.
  • Čokoládu rozpustíme ve vodní lázni a necháme zchladnout. Mezitím si vyšleháme smetanu s trochou cukru a přidáme ji k vychladlé čokoládě. Část čokolády si dáme stranou na konečné zdobení.
  • Nakonec ke směsi přidáme změklé máslo a vyšleháme krém, potřeme jím plátky piškotu, potáhneme je rozváleným marcipánem a konce namáčíme ve zbytku rozpuštěné čokolády.
  • Metro soupravu podáváme pěkně vychlazenou, nejlepší je až druhý den.
Retro muzeum Praha Kultura

Retro muzeum Praha

Muzeum je od 14. 1. 2024 uzavřeno a probíhá jeho stěhování na novou adresu na Praze 1.

Dovolená s dětmi – Praha – 5denní program

Dovolená s dětmi – Praha – 5denní program

Praha je považovaná za jedno z nejkrásnějších měst na světě. Přezdívá se jí srdce Evropy, matka měst, zlaté a stověžaté město (i když popravdě těch věží je mnohonásobně víc) a dospělým i dětem nabízí nespočet atrakcí. Řadu z nich navštívíme společně, na další určitě narazíte cestou.

Pražské metro – jediné v České republice

Pražské metro – jediné v České republice

Metro je páteří městské hromadné dopravy v Praze. Denně přepraví průměrně přes milion a půl cestujících. V současné době má tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Čtvrtá linka D (modrá) se začala stavět v roce 2022.

Nuselský most – most, kterým jezdí metro Památky

Nuselský most – most, kterým jezdí metro

Železobetonový most spojující Nové Město s Nuslemi je dlouhý 485 metrů a široký 26,5 metru. Podpírají ho čtyři pilíře, které v průměru ční více než 40 metrů nad údolím. Výška tubusu pro metro činí 6,5 metru, přičemž tloušťka stěn dosahuje od 30 do 110 centimetrů. Po povrchu vede šestiproudá silnice.

Muzeum MHD – Muzeum městské hromadné dopravy v Praze Kultura

Muzeum MHD – Muzeum městské hromadné dopravy v Praze

V tramvajové vozovně v Praze-Střešovicích se nachází jedinečná sbírka památek z historie městské hromadné dopravy v hlavním městě ČR. Jsou v ní představeny více než čtyři desítky historických vozidel a mnoho dalších exponátů – modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek a plánků.

Věda a historie není nuda: Praha stověžatá má ve skutečnosti věží víc než tisícovku

Věda a historie není nuda: Praha stověžatá má ve skutečnosti věží víc než tisícovku

Kdy se začalo Praze říkat stověžatá? Spočítal vůbec někdy někdo všechny pražské věže? A kolik jich vlastně je doopravdy? Pojďte se s Kudy z nudy prozkoumat pražské věže podrobněji, od těch nejvyšších a nejznámějších až po ty zapomenuté a maličké. Sami brzy zjistíte, že stověžatá Praha je název z dávné minulosti, v současnosti má věží několik tisíc.

Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí

Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí

Praha nabízí spousty zajímavých a kuriózních míst. Některá jsou všeobecně známá, o jiných ale zdaleka každý neví. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit třeba s nejstarší pražskou dopravní značkou, uličkami, které se na noc zamykají, historickými patníky a nárožníky anebo s rekordy pražského metra. Objevte Prahu jak ji neznáte!

Věda a historie není nuda: od Negrelliho viaduktu k nové Masaryčce aneb staré i nové železniční skvosty

Věda a historie není nuda: od Negrelliho viaduktu k nové Masaryčce aneb staré i nové železniční skvosty

Když se začne mluvit o železnici, zjistíte, že věda a historie skutečně není žádná nuda. Historické skvosty se zvolna mění v moderní objekty, a přitom neztrácí nic ze svého starosvětského půvabu. Pojďte se s několika z nich seznámit zblízka a podívat se, jakými proměnami v posledních letech prošly, případně jaké změny je čekají v nejbližší době.

7 věcí, které nevíte o… městské hromadné dopravě, vozovnách a muzeích MHD

7 věcí, které nevíte o… městské hromadné dopravě, vozovnách a muzeích MHD

Kudy z nudy přichází s tipy pro všechny fanoušky technických památek, tramvají a historie městské hromadné dopravy! Ukážeme vám muzea plná tramvají a trolejbusů, představíme unikátní vozidla a exponáty, podíváme se i do vozoven a představíme vám i pár zajímavých novinek.

7 věcí, které nevíte o… letišti Praha-Ruzyně

7 věcí, které nevíte o… letišti Praha-Ruzyně

Letiště Praha, Letiště Václava Havla anebo zkrátka Ruzyně: to je největší a nejvýznamnější mezinárodní letiště v České republice. Kdy vzniklo, kdy tu přistálo první letadlo, jak se od té doby změnilo a kolik cestujících ročně odbaví? A jaké novinky pro vás chystá? Kudy z nudy vyrazilo pátrat přímo na místo činu: na pláň severozápadně od vesničky Ruzyně, které se kdysi říkalo Dlouhá míle.

Království železnic na Smíchově okouzlí malé i velké návštěvníky

Království železnic na Smíchově okouzlí malé i velké návštěvníky

V úžasném světě pražského Království železnic můžete vidět nejen největší modelovou železnici u nás, ale dozvíte se zde spoustu zajímavých věcí z historie kolejové dopravy. Obří modelové kolejiště navíc zahrnuje dobře známé scenérie z krajů Karlovarský, Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Středočeský a hlavního města Prahy, model se tak skládá zatím ze 6 krajů České republiky, které se postupně rozšiřují o další území. Nyní se železniční model České republiky rozprostírá na více než 600 m², a je tak největším modelovým kolejištěm ve střední Evropě.

Věda a historie není nuda: znáte lanovky v našich městech?

Věda a historie není nuda: znáte lanovky v našich městech?

Výrobci lanovek, někteří politici i odborníci na dopravu mají jasno: lanové dráhy jsou budoucností hromadné dopravy pro města 21. století. Vychutnejte si už teď zajímavé výhledy, eleganci, pohodlí i lehkost, s níž stoupají do výšek a dokonale se tak vyhýbají dopravním zácpám.

Barrandovský most v Praze Památky

Barrandovský most v Praze

Barrandovský most je pražský silniční most přes řeku Vltavu, vybudovaný v letech 1978–1988 jako most Antonína Zápotockého. Je významným dopravním uzlem jižní části hlavního města a nejrozsáhlejším mostním dílem v Praze.

Co nevíte o pražských tunelech aneb Letenský tunel s Blankou slaví v září narozeniny

Co nevíte o pražských tunelech aneb Letenský tunel s Blankou slaví v září narozeniny

Legendární věta o malém kroku pro člověka, který je obrovským skokem pro lidstvo, by se mohla týkat i Prahy: nenápadná stavba z poloviny 20. století, která v září slaví 70. výročí otevření, změnila městskou dopravu od základů. Nevyniká délkou ani krásou, ale bez ní by se centrum Prahy záhy ucpalo.

Stanice metra Střížkov Památky

Stanice metra Střížkov

Stanici metra Střížkov udělila v roce 2009 Evropská asociace ocelových konstrukcí jedno z devatenácti mezinárodních ocenění za vzhled.

Turistické značení okolo nás: vyznáte se v značkách pro turistiku, motoristy či lodě?

Turistické značení okolo nás: vyznáte se v značkách pro turistiku, motoristy či lodě?

Turistické značení má v našich luzích a hájích velkou tradici a patří ke světové špičce. Ale ruku na srdce, opravdu se vyznáte ve všech značkách určených pro turistiku? A nemáme na mysli pouze pěší turistiku, cyklistiku, jízdu na koni nebo systém značení tras pro lyžaře. Existuje spousta dalších značek, například pro řidiče na silnicích anebo pro malá i velká plavidla na říčních cestách České republiky. Pro ty, kteří tak v tom trochu tápou, má Kudy z nudy připravený velký přehled turistických značek a značení, na které během svého putování Českem můžete natrefit.

Pražské turistické zajímavosti jsou snadno dostupné veřejnou dopravou

Pražské turistické zajímavosti jsou snadno dostupné veřejnou dopravou

Pražská veřejná doprava je podle průzkumu vydavatele turistických průvodců Time Out druhá nejlepší na světě. 96 procent Pražanů je s MHD v Praze spokojeno. A není divu, pohodlné metro pokrývá téměř celé město a některé tramvajové linky jsou doslova vyhlídkové. Většina významných památek se nachází od veřejné dopravy na dosah ruky. Nechte doma auto a vydejte se po pražských památkách veřejnou dopravou.

Magneťáky, céčka, retro nábytek i odposlechy: V Kotvě se otevírá unikátní Retro muzeum Praha

Magneťáky, céčka, retro nábytek i odposlechy: V Kotvě se otevírá unikátní Retro muzeum Praha

Od céček a sifonů přes přenosnou Teslu a Emgetonky až po nábytek z UP Rousínov v panelákovém bytě. „Husákovy děti“ a jejich rodiče tuší, o čem je řeč, ale co mladší generace? Atmosféru 70. a 80. let v Československu si můžou jedni připomenout a druzí co nejautentičtěji poznat v Retro muzeu Praha, které se 19. května 2022 otevírá ve čtvrtém patře obchodního domu Kotva. Plochu 2 500 metrů čtverečních zaplní na 12 000 unikátních předmětů. Shromáždit se je v originální expozici podařilo i díky společnosti Generali Česká pojišťovna, která je hlavním partnerem nového muzea. Návštěvníky čekají ukázky módy, bydlení, stravování, trávení volného času, ale také komunistické propagandy a fungování undergroundu.

Hlavní nádraží v Praze – největší pražská secesní památka Památky

Hlavní nádraží v Praze – největší pražská secesní památka

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Česko ve filmu –  kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Česko ve filmu – kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Český film má dlouhou tradici. První filmy se zde natáčely koncem 19. století, tehdy ještě černobíle a bez zvukového záznamu. Díky dlouhé tradici a rozvoji filmových ateliérů v Praze před druhou světovou válkou, které z filmu udělaly doslova průmysl, je Česká republika dodnes místem, kde své filmy režiséři z celého světa natáčí rádi. Někdy si české památky zahrají sama sebe, jindy jen zastanou roli kulis a výsledný film se odehrává někde úplně jinde. Poznáte místa, která vidíte na stříbrném plátně nebo televizi?

Další aktuality

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (16.11. – 17.11.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Listopad 1939 a listopad 1989 – vycházka po stopách studentů, Lidové Vánoce v Polabí 2024, Letenská husa a košt svatomartinského vína, Exgame – počítačové hry od pravěku po současnost, Kluziště na Letné – největší ledová plocha v Praze. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
11. listopad 2024 7:00
Zážitky, Praha

Ve skleníku Fata Morgana si během zimních měsíců užijete večerní procházky

Od 15. listopadu do 14. prosince 2024 a poté znovu v zimních měsících na začátku roku 2025 zve pražská botanická zahrada na unikátní prohlídku skleníku Fata Morgana za tmy. Málokdo z návštěvníků totiž zná skleník noční, kdy náladu a pocit z prohlídky dokresluje zvláštní osvětlení. Během noci intenzivněji voní některé druhy rostlin a prostor prostupuje tajemná atmosféra setmělého pralesa, naplněná kuňkáním drobných tropických žabek. Každý pátek a sobotu po 17. hodině můžete zažít autentickou atmosféru nočního pralesa. Místo na prohlídku je třeba si předem rezervovat.
10. listopad 2024 11:20
Příroda, Praha

Svatá Anežko, oroduj za nás: třicátépáté výročí svatořečení Anežky České a dávná legenda

Jedním z velkých okamžiků roku 1989 bylo svatořečení Anežky České, úzce spojené se sametovou revolucí. Pouhých pět dní po kanonizaci, k níž došlo 12. listopadu ve Vatikánu, odstartovaly události na Národní třídě pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že v Čechách bude dobře teprve tehdy, až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou?
10. listopad 2024 7:59
Památky, Praha

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.
9. listopad 2024 18:18
Kultura, Praha

Česko ve filmu: Amadeus, Carnival Row a Cizinka aneb v hlavní roli Praha

Praha je magicky krásné město, které mnozí považují za nejkrásnější na světě. Samozřejmě přitahuje i filmaře. Ve kterých filmech a seriálech si Praha zahrála jednu z hlavních rolí? Vypravte se s Kudy z nudy pátrat po stopách seriálů Carnival Row či Cizinka, Formanova Amadea a dalších filmů, kde se objevila známá i neznámá pražská zákoutí!
9. listopad 2024 11:17
Životní styl, Praha

Nejlepší svatomartinské hody v Praze! Kde si užijte svatomartinské víno a pečenou husu?

Na svatého Martina můžete i v Praze zažít výjimečnou gastronomickou a vinařskou událost. Oživení lidové tradice, setkání se sousedy a přáteli a ochutnávky tuzemských vín a svatomartinské pečené husy připravují na mnohých místech v Praze.
9. listopad 2024 10:49
Gurmánská turistika, Praha

Naposledy oprašte běžecké a trekové boty: listopad patří Velké kunratické!

Druhý listopadový víkend je tady a s ním i jeden z nejznámějších pražských běžeckých závodů. Na slavnou Velkou kunratickou, která bez ohledu na počasí odstartuje v neděli 10. listopadu 2024 ráno, zve portál Kudy z nudy. Letos se jedná už o 91. ročník!
9. listopad 2024 10:30
Letní sporty, Praha

Česko ve filmu: znáte stavby nedávné historie? Vydejte se po stopách filmu Architektura ČSSR 58–89

Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil do kin 7. listopadu. 2024. Snímek přináší zajímavý pohled na architektonická díla, která v Československu vznikla v době komunismu. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat, jaká místa se ve filmu objevují.
9. listopad 2024 9:28
Památky, Praha