ÚvodAktualityČesko ve filmu: Ferbasová, Gollová, Mandlová, Vítová a Baarová aneb ženské filmové hvězdy první republiky
Zážitky

Česko ve filmu: Ferbasová, Gollová, Mandlová, Vítová a Baarová aneb ženské filmové hvězdy první republiky

  • 11. září 2023
Poslechněte si audio verzi článku
Není vám sto let, a přesto máte rádi filmy natočené za první republiky? Nejste sami, spousta z tehdejších filmových trháků má své kouzlo dodnes a postará se vám o příjemný filmový večer. Pojďte se s Kudy z nudy podívat do filmového světa před druhou světovou válkou a seznámit se s tehdejšími nejslavnějšími filmovými herečkami.

Věra Ferbasová: klaun v sukních

Drobná blondýnka s velkýma očima a buclatými tvářičkami se herečkou stala vlastně náhodou. Narodila se 21. září 1913 v Sukoradech u Jičína, kde byl její tatínek středoškolským profesorem. Později se s rodiči přestěhovala do Plzně, vystudovala a odešla do Prahy, kde pro ni strýc našel místo sekretářky v Divadle Vlasty Buriana. Když jedna členka souboru onemocněla, musela zaskočit právě Ferbasová – a už na jevišti zůstala. V rolích dívčích komiků, neposedných studentek a nezbedných dcerušek vystřídala Anny Ondrákovou (1902–1987), která v té době už natáčela hlavně v zahraničí.

Prvním filmem Věry Ferbasové byla malá role ve snímku V tom domečku pod Emauzy v roce 1933, už v dalším roce jich ale natočila sedm a do druhé světové války se její filmografie rozrostla na několik desítek rolí. Názvy filmů jako Děvčátko z venkova, Uličnice, Falešná kočička, Andula vyhrála, Švadlenka nebo Sextánka napovídají, v jakých postavách se divákům líbila nejvíc. Největší úspěch zaznamenala komedie Mravnost nade vše, kde si Ferbasová zahrála po boku Hugo Haase, Adiny Mandlové a Světly Svozilové.

Provdala za architekta Josefa Pálku a společně žili v domku v pražském Ládví. S filmováním ani divadlem po válce na rozdíl od spousty jiných hereček neskončila, v řadě veselých i vážných rolí se objevila na jevišti Činoherního klubu i před kamerou. Ve filmu Penzion pro svobodné pány režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1967 můžete Věru Ferbasovou vidět jako slečnu Mossieovou, Martin Frič jí dal roli v pohádce Dařbuján a Pandrhola, zahrála si i ve Skřiváncích na niti režiséra Jiřího Menzela. Její poslední větší rolí byla postava komické tetičky ve snímku Oldřicha Lipského z roku 1974 Jáchyme, hoď ho do stroje. Věra Ferbasová zemřela 4. srpna 1976 v Praze, je pochovaná na hřbitově v Jičíně.
 

Nataša Gollová: filmová partnerka Oldřicha Nového

Legendární filmy Kristián, Dívka v modrém, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda: to jsou snímky, v nichž zazářila Nataša Gollová. Narodila se 27. února 1912 v Brně v domě na Údolní ulici, studovala filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, tanec a herectví, a hovořila čtyřmi světovými jazyky. Už před válkou hrála v Divadle Na Vinohradech, v Divadle Na Fidlovačce nebo v Divadle Jana Wericha, ve filmech býval jejím častým partnerem Oldřich Nový.

Po válce byla obviněna ze spolupráce s nacisty, a tak se z hlavního města stáhla do Českých Budějovic, kde se provdala za režiséra Karla Konstantina. Na větší filmové role už štěstí neměla, ale až do začátku 70. let hrála v divadlech. Po boku Jana Wericha ztvárnila Sirael ve dvoudílném filmu Císařův pekař a Pekařův císař, z menších filmových a televizních rolí stojí za zmínku Fany v komedii Drahé tety a já. Gollová žila v Praze na Janáčkově nábřeží, kam za ní na návštěvy chodila spousta kolegů. Zemřela 29. října 1988, je pochovaná na Vyšehradském hřbitově.
 

Adina Mandlová: sexsymbol třicátých let

Ani Věra Ferbasová, ani Nataša Gollová: sexsymbolem třicátých let 20. století se stala herečka Adina Mandlová, narozená 28. ledna 1910 v Mladé Boleslavi. Jejím životním i filmovým partnerem byl Hugo Haas, s nímž natočila například veselohry jako Život je pes, Mazlíček nebo Ať žije nebožtík. Když se Haas při natáčení snímku Děvčata, nedejte se! seznámil se svou budoucí ženou Marií Bibikovoffovou, Mandlová natočila například titulní roli v kultovním filmu Kristián a Přítelkyně pana ministra s Oldřichem Novým, zahrála si ve filmech Kouzelný dům nebo Pacientka doktora Hegla. Za roli prostitutky Kiki ve filmovém dramatu Noční motýl získala v roce 1941 Národní filmovou cenu.

Jejím posledním českým filmem byla Sobota Václava Wassermana. Za údajné kolaborantské styky s Němci byla po válce další kariéra u filmu nemožná. Mandlová emigrovala a objevila se už jen v několika rolích. Provdala se za módního návrháře Bena Pearsona, s nímž prožila 37 let, v nakladatelství Josefa Škvoreckého vydala své paměti Dneska už se tomu směju. Do vlasti se vrátila teprve po sametové revoluci, zemřela 16. června 1991 v Dobříši.
 

Hana Vítová: první Sirael

Ve dvoudílném filmu Císařův pekař a Pekařův císař sice Sirael ztvárnila Nataša Gollová, ale první Sirael v revui Golem na jevišti Osvobozeného divadla byla Hana Vítová. VoskovecWerichem také pro Janu Laškovou, dceru operních pěvců Národního divadla Niny a Hanuše Laškových, vymysleli pseudonym.

Známá herečka a zpěvačka se narodila 24. ledna 1914 v Praze a hrála v řadě pražských divadel, kromě Osvobozeného divadla také u Vlasty Buriana, v operetě Švandova divadla a v Novém divadle Oldřicha Nového. Ve filmu se poprvé objevila v roce 1932, a to v malé roličce ve snímku z prostředí módního salonu Děvčátko, neříkej ne!, v dalších letech patřila k nejobsazovanějším filmovým milovnicím a herečkám. Známe ji například z filmů Dům na předměstí a Cech panen kutnohorských, zazářila v dramatu Noční motýl a objevila se jako švadlenka Helenka s Oldřichem Novým v komedii Valentin Dobrotivý režiséra Martina Friče.

Podobně jako Lída Baarová a Adina Mandlová čelila i Hana Vítová po druhé světové válce obvinění z kolaborantství, na rozdíl od nich se ale obhájila a směla dál hrát. Na role ani v osobním životě ale štěstí neměla. Nezapomenutelná byla v Pytlákově schovance z roku 1949, natočené jako parodie na filmové kýče. Společně s R. A. Dvorským a dalšími umělci hrála na venkově v estrádních vystoupeních. Závěr života po sebevraždě jediné dcery prožila na své chatě v Chrustenicích u Berouna, kde se živila překládáním z angličtiny, němčiny a ruštiny. Zemřela v Praze 3. března 1987 a je pochovaná na Olšanských hřbitovech.
 

Lída Baarová: herečka, které na vrcholu kariéry ležel u nohou celý svět

„Byla jsem pošetilá, blbá, slávou opilá a proti své vůli jsem se vlastně nepěkně zapletla do dějin. A za tuhle pošetilost jsem strašně krutě zaplatila,“ řekla v jednom z posledních rozhovorů Lída Baarová. Možná nejkrásnější a nejtalentovanější herecká hvězda třicátých let se narodila 7. září 1914 v Praze. Jmenovala se Ludmila Babková, umělecký pseudonym si vybrala podle rodinného přítele, spisovatele Jindřicha Šimona Baara.

V dobách své největší slávy točila pět šest filmů ročně, znáte ji například z filmů pro pamětníky Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Zapadlí vlastenci či Madla z cihelny. Od roku 1934, kdy si ji německá UFA vybrala do snímku Barkarola, natáčela hlavně v Německu a v té době se také stala milenkou říšského ministra propagandy a osvěty Josefa Goebbelse. Goebbelsova žena Magda si stěžovala u Adolfa Hitlera a Baarové zakázali filmování a veřejně vystupování. Několik filmů ještě natočila v Čechách (Dívka v modrém, Maskovaná milenka), po válce se ale její život i kariéra ocitly v troskách. Provdala se za Jana Kopeckého, v roce 1948 společně emigrovali a usadili se v Salzburgu. Postupně žili v Itálii, Španělsku, Německu a Argentině, filmovou kariéru Baarová ukončila v roce 1958. V dalších letech ještě vystupovala v divadlech a hostovala na německých a rakouských scénách, kde ji ale ještě v roce 1968 kvůli její minulosti vypískali. Rozvedla se, znovu se provdala a posledních třicet let života strávila v ústraní v Salzuburgu. Po sametové revoluci několikrát navštívila Prahu a natočila pár dokumentů. Zemřela 27. října 2000 v Salzburgu, je pochovaná v rodinné hrobce v Praze ve Strašnicích.
Česko ve filmu: české skleněné stopy ve filmech o Bridget Jones a Barbie aneb džbány značky Klimchi

Česko ve filmu: české skleněné stopy ve filmech o Bridget Jones a Barbie aneb džbány značky Klimchi

České sklo je pojem. Celé sklářské komunitě a fanouškům českého skla udělal radost zápis jak ruční výroby skla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, tak několik filmů. Na filmovém plátně se totiž opakovaně objevil ikonický hobnailový džbán české značky Klimchi, tentokrát v nejnovějším pokračování oblíbené série o Bridget Jones. Znáte ho ale i z filmu Barbie.

Česko ve filmu: filmové komedie se správnou letní atmosférou

Česko ve filmu: filmové komedie se správnou letní atmosférou

Hledáte nápad, jak si zpříjemnit dlouhé letní podvečery? Hezkou tečkou může být návštěva letního kina anebo vlastní malé promítání, třeba na terase nebo pod pergolou. Na Kudy z nudy vám poradíme s výběrem filmů, které mají letní prázdninové ladění a možná v nich najdete i inspiraci pro cestování.

Česko ve filmu: filmové Karlovy Vary aneb které filmy se tu natáčely?

Česko ve filmu: filmové Karlovy Vary aneb které filmy se tu natáčely?

Když odjedou hosté letního filmového festivalu, Karlovy Vary rozhodně neosiří. Pořád je tu spousta lázeňských hostů, turisté přijíždějí objevovat a nakupovat porcelán, sklo značky Moser anebo si vychutnat bylinkové kouzlo Becherovky. A spousta z nich si také po procházce městem vzpomene, že právě tady se něco natáčelo – ale co to bylo? Vypravte se s námi po stopách filmů, které se natáčely v Karlových Varech!

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: ženy, jejich jedinečné příběhy a místa, která změnily

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: ženy, jejich jedinečné příběhy a místa, která změnily

Architektka, světice, královna i královská dcera, zpěvačka, modelka, tenistka, oštěpařka, lyžařka a rychlobruslařka, automobilová závodnice, vědkyně, knihovnice, světoběžnice, politička, kuchařka i světoznámá pravěká kráska, uplácaná z hlíny: to je naše přehlídka dívek, paní a dam pro březnový Mezinárodní den žen. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit s osudovými ženami, které kralují svým oborům a na místa, která by bez nich neexistovala anebo nebyla tak krásná a přitažlivá.

Další aktuality

Česko mezi řádky: Češi, které čte celý svět

Jaký český autor je nejpřekládanější? A jaká česká kniha byla přeložena do nejvíc jazyků? Díky unikátní metodě českých vědců víme, jak se naše knihy překládají ve světě. Nejvíce čtenáře za hranicemi oslovili Karel Čapek, Milan Kundera či Bohumil Hrabal. Mezi globální hvězdy patří i ilustrátor nezapomenutelného Krtečka, Zdeněk Miler. Česká literatura možná vyrůstá z malého jazyka, ale ve světě rozhodně nezůstává bez povšimnutí.
30. srpen 2025 11:54
Zážitky

Těšíte se na podzimní prázdniny 2025? Nepropásněte zajímavé akce!

Podzimní prázdniny přináší řadu zajímavých nápadů na rodinné výlety. Spojit je můžete s prodlouženým víkendem a oslavit netradičně Den vzniku samostatného československého státu. Podzimní prázdniny trvají dva dny a jsou vždy připojeny ke státnímu svátku 28. října (vznik samostatného českého státu) a k nejbližšímu víkendu v daném roce. Kam vyrazit od soboty 25. do středy 29. října 2025? Co třeba vzít děti rovnou do pohádky, za zvířátky do zoo anebo si užít volno v aquaparku? Možností je celá řada, přehled toho nejlepšího vám přináší portál Kudy z nudy.
30. srpen 2025 9:37
Zážitky

Retro radosti aneb hračky bez baterek: výlet zpět do dětských let

Zavzpomínejte si s námi na dětství! Vraťte se spolu námi do dětství Husákových dětí i jejich rodičů a prohlédněte si hračky, se kterými jste si možná jako malí hráli i vy, Ukažte svým dětem, že hračky fungují i bez baterek a na mazlení, že je nejlepší obyčejný plyšový medvídek. Naše tipy vám otevřou dveře do světa her, hraček a fantazie, kde si kouzlo vašeho dětství připomenete.
29. srpen 2025 16:00
Zážitky

Lidové pranostiky: září, čas svatého Václava, babího léta a začátek podzimu

Září, na léto jde stáří: alespoň to říká o devátém měsíci v roce jedna z tradičních pranostik. Prázdniny končí, začíná škola a podzim už klepe na dveře. Vám se nabízí skvělá příležitost vydat se na cesty mimo sezonu bez davů turistů – a na Kudy z nudy vám k tomu přibalíme nadílku mouder, pranostik a pořekadel o babím, mariánském nebo svatováclavském létě.
29. srpen 2025 7:25
Zážitky

50 tipů na víkend z celého Česka

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkendové zážitky (30.8. – 31.8.). Na jediném místě najdete tipy na akce ze všech krajů a regionů České republiky. U nás si vybere si každý! V nabídce je rodinná zábava, program pro děti, romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky: Concorso Castle Blatna 2025, Letecký den na letišti Hosín u Českých Budějovic 2025, 8. Pálavský Oldtimer, Rivec Fest 2025, Otevřené vinné sklepy Českého středohoří 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
29. srpen 2025 6:01
Zážitky

Tipy proti nudě... aneb nejlepší tipy na víkendové akce pro děti

Kudy z nudy přináší tipy na zajímavý program pro rodiny s dětmi na víkend (30.8. – 31.8.) v Praze a jejím okolí, Čechách, Moravě i Slezsku. Vyberte si rodinné programy, zábavu a zážitky pro malé i velké, holky i kluky, zajímavé akce a výpravy na místa, kde se děti rozhodně nebudou nudit: Tankový den v Lešanech 2025, Slavnosti Hořických trubiček 2025, Den otevřených dveří České televize v Praze, Classic Drive vol. 10 – výstava 300 automobilových skvostů, Festival Kefír 2025. Naplánujte s námi výlety za kulturou, do zoo, do přírody nebo na zajímavou výstavu a užijte si společný víkend.
29. srpen 2025 6:00
Zážitky

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: nejzajímavější novinky v turistické nabídce z posledních let

Turistická nabídka se v posledních letech rozrostla o řadu lákavých novinek. Otevírají se místa, která byla dlouho skrytá nebo nepřístupná, a teď se znovu představují v nové, často ještě působivější podobě. Pokud rádi objevujete kouty mimo hlavní turistické trasy, čeká vás výběr tipů, které potěší i překvapí. Ať už plánujete krátký výlet, nebo delší dovolenou, inspiraci najdete na Kudy z nudy – a možná si při čtení budete muset přepsat své cestovní plány.
28. srpen 2025 10:06
Zážitky

100 tipů na akce k výročí vzniku republiky 28. října

Oslavte státní svátek a výročí vzniku samostatného Československa! Každoročně si připomínáme 28. října Den vzniku samostatného československého státu a zrod prvního společného státu Čechů a Slováků v roce 1918. Je připravena řada akcí, které byste si neměli nechat ujít. Vybírat můžete z historických akcí, dnů otevřených dveří, výstav i speciálních prohlídek či sportovních akcí v duchu první republiky.
28. srpen 2025 4:36
Zážitky