Podobně jako
Gustav Klimt,
Gustav Mahler nebo
Sigmund Freud má české kořeny i
Oskar Kokoschka.
Klimtův otec pocházel z
Litoměřicka,
Mahler se narodil na
Vysočině,
Freud v
Příboře, a předkové
Oskara Kokoschky byli
pražští zlatníci a hodináři. Oskar se sice narodil v
Rakousku, v malém městečku
Pöchlarn kousek od Melku, ale několik let prožil v
Praze, přátelil se s
Adolfem Loosem a
Josefem Hoffmannem. Jaké náhody ho do českých zemí přivedly? A kde našel inspiraci pro svá díla malíř, který dnes patří společně s
Egonem Schielem a
Gustavem Klimtem mezi
nejvýraznější osobnosti evropského výtvarného umění přelomu devatenáctého a začátku dvacátého století?
Kokoschka jako Čech
Po první světové válce
Oskar Kokoschka získal profesuru na drážďanské akademii. Účastnil se
Benátského bienále, hodně cestoval, namaloval řadu krajinných a městských scenérií a začal s angažovat i v kulturní politice. V jeho životopisech se dočtete, že roku 1934 před sílícím nacismem uprchl do
Prahy, pravda ale byla trochu jiná. Malíř přijel do Prahy v září 1934 namalovat portrét
prezidenta T. G. Masaryka. Šlo o jeho první prominentní zakázku, a po jejím dokončení měl v plánu vyrazit dál, do Ruska a východní Asie. Jenže osud to zařídil jinak, a tak nakonec v Čechách zůstal neplánovaně čtyři roky – dokonce
získal československé občanství, kterého byl proti své vůli zbaven až v roce 1949.
Portrét prezidenta Masaryka
V době příjezdu
Oskara Kokoschky do Prahy bylo
Masarykovi už 84 let a často postonával; připomeňme, že v roce 1935 kvůli špatnému zdravotnímu stavu abdikoval a o dva roky později zemřel. Právě kvůli zhoršujícímu se Masarykovu zdraví se práce často odsouvala a Kokoschka se tak v
Praze musel zdržet. Malíř portrét dokončil až v roce 1936, později
čas strávený s Masarykem a možnost malovat jeho portrét popsal jako
jeden z největších zážitků svého života.
Oskara Kokoschku okouzlily pražské scenerie a pohledy na
Vltavu, které jak na
Kudy z nudy dobře víme se nikdy nikomu neomrzí. Během následujících let vznikl nejenom unikátní
portrét prezidenta T. G. Masaryka, ale současně také
nejslavnější expresionistické pohledy na panorama Prahy. Obrazy dnes jsou ozdobou mnoha světových galerií a do Prahy se vrátily až po osmi desítkách let, v roce 2015 na výstavu
Kokoschka a Praha, kterou uspořádala
Národní galerie. Soustředit pražská Kokoschkova díla není jednoduché, například Masarykova podobizna je trvale ve sbírkách v
Carnegie Museum of Art v
Pittsburghu v
USA.
Kokoschka a pohledy na Ostravu
Doba strávená v Česku zásadně ovlivnila nejenom tvorbu, ale i soukromý život
Oskara Kokoschky. Po vášnivém vztahu s
Almou Mahlerovou, vdovou po skladateli
Gustavu Mahlerovi, se malíř znovu zamiloval. V
Praze se seznámil se svou budoucí manželkou, mladou advokátkou
Oldou Palkovskou (1915–2004). Její rodiče nebyli ze vztahu s téměř o třicet let starším malířem nadšení, a dokonce ji na čas poslali do Londýna, na jakousi „odvykací kúru od Kokoschky“. Nakonec ale Oskara přece jen vzali na milost. Díky dovolené v roce 1937, kterou Olda s Oskarem strávili u Oldiných prarodičů, namaloval Kokoschka také dva pohledy na
město Ostravu: z vyvýšeného stanoviště se přes zahradní idylku otvírají pohledy na závody uhelného a ocelářského průmyslu ve městě.
Kokoschka a Praha
Expresionisticky a emotivně laděná díla
Oskara Kokoschky dnes zná celý svět, a to včetně pražských portrétů.
Praha mu byla skvělou modelkou: ateliér měl v nejvyšším patře v severním křídle
domu Bellevue na Smetanově nábřeží, a tak mu stačilo jen podívat se z okna. Nejkrásnější záběry
Karlova mostu, Kampy, Malé Strany a
Pražského hradu měl jako na dlani. Kokoschka za svůj čtyřletý pobyt v Praze zachytil její krásy na šestnácti obrazech z různých pohledů, které mu pomáhal vyhledávat významný pražský obchodník s uměním
Hugo Feigl. Ten mu ve své galerii uspořádal výstavu již před jeho příjezdem, v roce 1933.
Řadu Kokoschkových obrazů a kreseb z té doby si prohlédnete v
Národní galerii. Je tu vystaven i známý
obraz Červené vejce, jímž Oskar Kokoschka reagoval na mnichovské události. Malíř v té době byl již v Londýně a v té době vytvořil několik politických alegorií, které jsou ironickou obžalobou nacismu a dalších ideologií. Záměrem, jak později vzpomínal, nebylo politicky se angažovat, ale ukázat svůj pohled na válku. Na obraze pečená slepice připravená k jídlu (Československo) odlétá, na pozadí obrazu hoří Praha s nápisem „In Pace Munich“ a za stolem sedí Hitler a Mussolini s parodovanými symboly Francie (kočka) a Anglie (lev). Rozkrajované vejce na stole pak představuje německou invazi do Československa. Obraz koupila
Národní galerie koncem padesátých let 20. století ze sbírky
prezidenta Edvarda Beneše.
Další zajímavosti o Oskarovi Kokoschkovi a jeho díle
- Posledním dílem Oskara Kokoschky byl cyklus Comenius, inspirovaný odkazem Jana Amose Komenského. Komenského knihu Orbis pictus dostal Oskar Kokoschka v dětství k Vánocům. Jak malíř píše v autobiografii Můj život, kniha mu otevřela nový svět vidění a poznání a provázela jej po celý život. Osobnost a život Jana Amose Komenského jej fascinovaly natolik, že se ve třicátých letech rozhodl napsat drama o jeho životě nazvané Comenius. Divadelní hra byla pak v sedmdesátých letech v Hamburku realizována, zfilmována a vznikl grafický cyklus v barevné serigrafii (1976), rozšiřovaný vysokým nákladem jako sběratelské album.
- Rodný dům Oskara Kokoschky v Pöchlarnu dnes slouží jako muzeum. Každoročně od května do října tu probíhají výstavy, věnované například fotografiím, obrazům přírody nebo ilustracím ke světové literatuře.
Oskar Kokoschka byl rakouský malíř, ilustrátor a grafik s českými kořeny. Ačkoli se narodil v Rakousku, jeho předkové byli pražští zlatníci a hodináři a on sám strávil několik let života v Praze, kde se přátelil s významnými osobnostmi jako Adolf Loos a Josef Hoffmann.
Oskar Kokoschka přijel do Prahy v roce 1934 na pozvání, aby namaloval portrét prezidenta T. G. Masaryka. Tato zakázka měla být jeho první prominentní a po jejím dokončení plánoval cestovat dál. Nicméně zůstal v Praze neplánovaně déle, až čtyři roky, kde se dokonce stal československým občanem.
Během svého pobytu v Praze byl Oskar Kokoschka fascinován pražskými sceneriemi a pohledy na Vltavu. Tento kreativní stimul vedl k vytvoření nejenom portrétu prezidenta Masaryka, ale také řady významných děl zachycujících panorama Prahy.
Během svého pobytu v Londýnu vytvářel Oskar Kokoschka politické alegorie jako reakci na mnichovské události, které ironicky kritizovaly nacismus a další ideologie. Jeho známé dílo 'Červené vejce' je příkladem, jak umělecky zpracovával politické napětí té doby.
Díla Oskara Kokoschky lze obdivovat v mnoha světových galeriích. V Praze je řada jeho prací vystavená například v Národní galerii, kde je možné vidět i slavný obraz 'Červené vejce'.
V Pöchlarnu, rodném městě Oskara Kokoschky, se nachází muzeum, které je otevřené od května do října a pořádá řadu výstav věnovaných umělcovým dílům.
V Praze se Kokoschka znovu zamiloval po vášnivém vztahu s Almou Mahlerovou. Seznámil se zde se svou budoucí manželkou Oldou Palkovskou, která mu posléze inspirovala další umělecká díla.
Jeho díla jsou známá pro emotivní a expresionistický styl, často s deformovanými figurami, které mají za cíl vystihnout psychiku a emoce modelů. Kromě portrétů jsou charakteristická také městská a krajinná panoramata.
Když v roce 2015 probíhala výstava 'Kokoschka a Praha' v Národní galerii, Kokoschkova díla byla velmi dobře přijata, a některé z jeho nejslavnějších děl se vrátily do Prahy po osmi desítkách let.
Návštěvníci mohou obdivovat Kokoschkova díla v Národní galerii, prozkoumat místa spojená s jeho pobytem jako ateliér v domě Bellevue, nebo navštívit místa, která inspirovala jeho slavné pražské obrazy, jako jsou Karlov most či Malá Strana.