Gustav Klimt (1862–1918) byl slavný rakouský malíř s českými kořeny. Jeho otec
Ernst, zlatník a rytec, pocházel z
Travčic u
Litoměřic. Gustav studoval na vídeňské uměleckoprůmyslové škole a v jednadvaceti letech založil společně se svým bratrem
Ernstem a kolegou ze studií
Franzem Matschem umělecký ateliér. Spolupracovali s ním téměř všichni významní umělci přelomu 19. a 20. století, od
Alfonse Muchy přes
Egona Schieleho a
Josefa Hoffmanna až po
architektonický ateliér Fellner & Helmer. Malby bratrů Klimtů zdobí například
Městské divadlo v
Karlových Varech anebo
divadlo F. X. Šaldy v
Liberci. Dodnes tu můžete vidět
Klimtovu malovanou oponu.
Klimt a rakouská Mona Lisa
I když se Gustav nestal zlatníkem, jak si přál jeho tatínek, za nejkrásnější obrazy jsou považovány ty, které vznikly v takzvaném
zlatém období. Plátkové zlato použil už dřív na obrazy
Pallas Athéna nebo
Judita a hlava Holoferna, ovšem neslavnější obrazy jeho zlatého období jsou
Polibek, Danae a
Portrét Adele Bloch-Bauerové z let 1907 až 1908. Kromě zlata je zdobí také stříbro a platina.
Kdo je žena ze zlatého obrazu, nazývaná
Zlatá Adele, Dáma ve zlatém nebo
rakouská Mona Lisa? Adele byla manželka bohatého vídeňského podnikatele
Ferdinanda Bloch-Bauera (1864–1945). Narodil se v
Mladé Boleslavi v cukrovarnické rodině a společně se svým bratrem Gustavem si oba vzali dcery vídeňského bankéře a prezidenta Orientálních drah
Moritze Bauera. Gustav si vzal starší Therese, rok po něm se oženil i Ferdinand: v pětatřiceti letech si vzal teprve osmnáctiletou Adele (1881–1925) –
Zlatou Adele.
Zlatá Adele v Panenských Břežanech
Adele ve Vídni vedla salon, kde se scházeli umělci, spisovatelé, politici a intelektuálové. Patřil k nim například
Stefan Zweig, Richard Strauss, Gustav Mahler a také
Gustav Klimt. Adele se stala jeho nadšenou mecenáškou a díky tomu byla zřejmě jediným Klimtovým modelem, který namaloval dvakrát, s odstupem asi čtyř let. Neoficiálně ji zachytil také jako
Juditu s hlavou Holofernovou, kde zlatý rám obrazu je dílem architekta
Josefa Hoffmanna.
V toce 1909 si Bloch-Bauerovi koupili
velkostatek Odolena Voda – Panenské Břežany,
horní zámek si nechali upravit na letní sídlo, a dokonce po vzniku Československa požádali o československé státní občanství.
Památník v Panenských Břežanech
Jak
Gustav Klimt, tak Adele zemřeli předčasně. Šestapadesátiletého malíře v lednu 1918 ranila mrtvice a po měsíci zemřel na zápal plic způsobený epidemií španělské chřipky. Ještě kratší čas osud vyměřil pro
Adele, která zemřela na meningitidu v lednu 1925, v pouhých třiačtyřiceti letech.
Před smrtí údajně žádala manžela, aby několik obrazů Gustava Klimta z jejich sbírky, mezi jinými dva její portréty, předal
vídeňské galerii Belvedere. K tomu ale nedošlo, její portrét dál zdobil vídeňskou rezidenci a opouštěl ji jen výjimečně. Manželčin portrét půjčil Ferdinand Bloch-Bauer na výstavu k desátému výročí úmrtí Gustava Klimta a na výstavy v Londýně a Paříži. Za druhé světové války ho však z vily ukradli nacisté, stejně jako zabavili veškerý majetek Bloch-Bauerových včetně
zámečku v Panenských Břežanech. Roku 2012 se zámek proměnil v
Památník národního útlaku a odboje.
Kde se podíváte na Klimtovy slavné obrazy?
O majetek po Bloch-Bauerových se po válce vedly dlouhé soudní spory a teprve v roce 2006 byly Adeliny portréty vráceny potomkům rodiny na základě mezinárodní arbitráže. Pro Rakousko to byla pohroma.
- Ve stejném roce šla Zlatá Adele do dražby a za 135 milionu dolarů ji získala Neue Galerie Ronalda Laudera v New Yorku, muzeum německého a rakouského umění a designu počátku dvacátého století. Místo Vídně je dnes vystavena v New Yorku.
- Adele je ztracená, a tak se na pozici nejznámějšího uměleckého díla Rakouska posunul Klimtův Polibek. Malba s rozměry 180 x 180 cm vznikla v letech 1908 až 1909 a zobrazuje Klimta a jeho modelku Emilii Flöge jako milenecký pár.
- Příběh o soudních tahanicích o skvostné umělecké dílo Gustava Klimta bylo zfilmováno pod názvem Lady in Gold / Dáma ve zlatém s Helen Mirren v hlavní roli.
- Obrazy Gustava Klimta vlastní také Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně a Galerie výtvarného umění v Ostravě. Tamní obraz Klimtovy Judity galerie získala v roce 1950 jako konfiskát z německého majetku.