Jan Amos Komenský – učitel národů

Amsterdam, Rijksmuseum s Rembrandtovou Noční hlídkou, sýry, tulipány, světoznámá květinová burza v Aalsmeer, delftský modrý porcelán, větrné mlýny, vodní kanály, rybí speciality anebo Naarden, místo s českou stopou, kde je pochovaný Jan Amos Komenský: je tolik věcí, které máme rádi na Nizozemsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát navštívíme zemi na pobřeží Severního moře. Poznejte s Kudy z nudy Nizozemsko!

Co spojuje osobnosti a jména Aristoteles, Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Amos Komenský, František Palacký, Petr Chelčický, Erazim Kohák, Jan Patočka nebo Tomáš Halík? Patří mezi uznávané a respektované filozofy. S prastarou vědou si dnes leckdo neví rady, ale i filozofie může být zábavná a zajímavá, zvlášť když budete po jejích tajemstvích a zajímavostech pátrat s Kudy z nudy.

Co spojuje Nový Jičín, Fulnek a Příbor s městy, jako jsou irský Gracehill, saský Herrnhut a Betlehem v americké Pensylvánii? Jsou to místa spojená s evangelickou komunitou Moravských bratří. Na Kudy z nudy vám představíme jejich příběhy, osobnosti a další zajímavosti – třeba ochranovskou hvězdu, tradiční vánoční ozdobu.

Leccos z toho, co jsme se učili ve škole, už neplatí. Svět kolem nás se zkrátka mění, a tak se s Kudy z nudy pojďte podívat, co všechno se změnilo a mění. Je toho hodně: změny zasáhly přírodopis, češtinu, jazyky, dějepis i zeměpis. Nakonec i naše země se ještě před pár desítkami let jmenovala jinak.

Většinu sálů přerovského zámku, který se tyčí nad zbytky městských hradeb, využívá Muzeum Komenského pro své dlouhodobě instalované expozice už od roku 1906. Dnešní podobu vtiskl budově rod Žerotínů, kteří jej v 17. století několikrát přestavěli.

Památník Bible kralické má ve svých sbírkách významný soubor starých tisků a dalších knižních památek z 15. – 19. století. Jeho součástí jsou také archeologické nálezy z bývalé tvrze, v níž sídlilo mezi lety 1578–1621 významné ediční centrum českých bratří.

Muzeum se věnuje dějinám českého školství a jejich významu pro současnost a budoucnost. Knihovna je moderní institucí s obsáhlým fondem, zaměřeným na pedagogiku a dětského čtenáře.

Vydejte se s Kudy z nudy do světa krásných knih, chytrých knihoven, knihovních rarit a kuriozit! Zjistíme, jak vznikla tradice března coby Měsíce knihy, společně se podíváme do nejkrásnější knihovny na světě, odhalíme tajemství knih držených na řetězech a vydáme se i po stopách zajímavého knižního objevu.

Co nás napadne, když se řekne škola? Jan Amos Komenský, rčení škola základ života, a spousty vzpomínek z dětství a mládí. Spolužáci, kamarádi a báječný život o přestávkách. Obchody plné aktovek a školních batohů, pastelek, penálů, pravítek a dalších předmětů, bez kterých se žádný školák neobejde. A datum prvního září, protože právě to je klíčový den, kdy to každý rok vypukne nanovo. Hola, škola volá! Pojďte se do ní znovu vrátit s Kudy z nudy!

Čas školních výletů přichází v době, kdy už jsou známky uzavřené a prázdniny na obzoru. Pro leckoho jsou vyvrcholením školního roku, ať už se jede kamkoliv. Kde se fenomén školních výletů zrodil, jak vypadaly ty úplně první, kam žáci pod vedením učitelů obvykle mířili a kde se vlastně vzalo slovo výlet?

Poznejte Jana Amose Komenského tak, jak jej měli možnost znát měšťané malého poddanského města na prahu třicetileté války. Stálá výstava Na prahu vichřice vám umožní setkat se s mladým správcem sboru, rektorem školy a knězem, který do města na pomezí Moravy a Slezska přichází v bouřlivém roce 1618.

Socha J. A. Komenského od sochaře Julia Pelikána byla v Komni slavnostně odhalena v Komni v roce 1950. Vyjadřuje vztah místních obyvatel k tomuto váženému učenci.

Památník v Bílé Třemešné připomíná pobyt "učitele národů" J. A. Komenského před odchodem do exilu. Prezentuje dokumenty, fotografie a mapy pocházející z této doby, včetně modelu bývalého zámku, kde se Komenský s českými bratry ukrýval.

Uprostřed Moravy v Olomouckém kraji leží na řece Bečvě město Přerov. S městem je spojena řada známých jmen osobností, sídlí zde Muzeum Komenského či nejstarší tuzemské muzeum zaměřené na pedagogiku. Prohlédnout si můžete také několik dalších památek.

Kostel, který je v Brně všeobecně známý pod názvem Červený kostel, dle použité barvy červeného cihlového zdiva, byl postaven v letech 1863-1865.

V Žacléři a jeho okolí se projdete po naučné stezce s názvem Po stopách J. A. Komenského. Nainstalovaných 17 panelů vás provede a seznámí s místními zajímavostmi spojenými s životem tohoto českého velikána známého především jako „učitele národů“.

Růžový palouček severně od Žacléře je spjat s Janem Ámosem Komenským. Posledním místem, na kterém tento učitel národů stál na půdě své vlasti byl právě Růžový palouček u obce Černá Voda, a to v roce 1628.

Muzeum podrobně dokumentuje život a dílo tohoto slavného místního rodáka i historii a tradice Uherskobrodska. Moderní expozice je postavena na kontrastech a jednoduchosti. Nejvýraznější část představuje labyrint.

Stálá expozice věnovaná J. A. Komenskému se nachází v památkově chráněné sýpce. Uvnitř je stálá expozice historie obce, J. A. Komenského, vykopávky z hradu Zuvačov, sbírky předmětů, dobového nářadí a nábytku.

Pojďme se na Jana Amose Komenského (1592–1670) podívat jinak, než bývá zvykem: v době, kdy se Evropou dalo putovat nanejvýš pěšky, na koni, s vozem a tu a tam lodí, dokázal procestovat mnohonásobně víc míst než leckterý jeho současník, honosící se titulem cestovatel. Nejlepší důkaz? Komenského mapa Moravy.

Místo, kde kdysi stával rozlehlý hrad oválného půdorysu obehnaný příkopem, je dnes zarostlé mladým lesem a zasypané množstvím sutě. Přesné uspořádání hradu není tedy možné určit, avšak s velkou pravděpodobností jsou pod vrstvami nánosu zachovány zbytky zdiva, čekající na archeologický průzkum.

Fulnek byl centrem Jednoty bratrské a zároveň Jana Amose Komenského (1592–1670), pedagoga, filozofa, spisovatele, teologa, reformátora a také posledního správce fulneckého českobratrského sboru v letech 1618–1621.

Češi jsou národ čtenářů: podle průzkumu přečtou alespoň jednu knihu ročně skoro tři čtvrtiny lidí. Máme rádi detektivky, fantasy, sci-fi a thrillery, naprostá většina preferuje před elektronickými knihami a audioknížkami ty klasické, tištěné, šustící papírem a voňavé. Světovým unikátem je ovšem počet veřejných knihoven: věřte nebo ne, ale Česká republika má nejhustší síť knihoven na světě.

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Pět mozaikových lunet, původně určených pro výzdobu Národního divadla v Praze původně zdobilo Colloredovu kolonádu v Podzámecké zahradě, v roce 1999 byly přeneseny do bývalého františkánského kláštera, do míst, kde Max Švabinský strávil dětství.

Naučná stezka připomíná historii této kulturní památky, kde se podle pověstí loučili čeští bratři s rodnou zemí před nuceným odchodem do exilu. Z jejich slz pak vyrostly růže, které daly místu jméno.