Evropa v Česku: proč máme rádi Estonsko?

Estonsko je nejmenší a nejsevernější ze všech tří pobaltských států. Leží na pobřeží Baltského moře a Finského zálivu, na jihu sousedí s Lotyšskem, na západě přes moře se Švédskem, na východě s Ruskem a na severu nahlíží do Finska. Stejně jako Finové mají i Estonci silně zakořeněnou vášeň pro saunovou kulturu. Estonské hlavní město Tallinn navíc na Kudy z nudy připomínáme jako možná první místo na světě, kde stál ozdobený vánoční stromeček.
 

Tallinn a Vannalin, advent a vánoční stromy

Kde se vzala vánoční tradice ozdobených stromečků a stromů? Kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem a čím byl ozdobený? Pro odpověď se vydejte do estonského hlavního města Tallinnu, a to nejlépe rovnou na vánoční trhy. K nejromantičtějším místům celého Pobaltí patří staré město Vanalinn, jedna z nejmalebnějších a nejzachovalejších středověkých městských čtvrtí v Evropě obklopená hradbami. Příjemnou sváteční atmosféru si vychutnáte zejména na adventních trzích na Radničním náměstí. Obrovský vánoční strom tu prý poprvé vztyčili už v roce 1441, tedy v době, kdy byl Tallinn významným hanzovním městem. I když možná strom ověšený pamlsky neměl s Vánocemi nic společného a šlo o oslavy zimního slunovratu, Tallinn je na svou tradici patřičně hrdý. Ve stáncích si koupíte tradiční adventní zboží, od svíček přes originální ručně vyráběné vlněné rukavice, svetry nebo dřevěné ozdoby, až po místní dobroty. Mezi ty patří zázvorové perníčky (piparkoogi), skořicový pletenec (kringle), marcipánové bonbony a kořeněné svařené víno (glögg).


 

Vizitka: Estonsko v číslech

Estonsko má rozlohu asi 45 tisíc kilometrů čtverečních, což je rozloha srovnatelná s Nizozemskem či Dánskem. I když je nejmenším ze všech tří pobaltských států a má nejméně obyvatel (asi 1,3 milionu), ze všech tří pobaltských států je ekonomicky nejvyspělejší. Vztahy mezi Estonskem a Českem jsou velmi dobré a bezproblémové. Jsou založené na solidaritě menších evropských států, které spojuje podobný historický vývoj v novodobých dějinách a podobné cíle. K rozvoji vzájemné spolupráce přispívá společné členství v Evropské unii, jejímž členem je Estonsko od roku 2004, a v NATO.



Největší a zároveň hlavní estonské město je Tallinn. Je prý celkem jedno, jestli použijete verzi Talin, Tallin nebo Tallinn, ve všech případech jde o novodobou podobu původního označení Dánská pevnost. Ve městě žije půl milionu obyvatel, což je přibližně třetina všech Estonců. Mezi další větší města patří Tartu (97 tisíc obyvatel), Narva (55 tisíc) a Pärnu (51 tisíc). Estonsko má převážně nížinný povrch, místy zvlněný ledovcovými nánosy nebo močály. Průměrná nadmořská výška dosahuje pouhých padesáti metrů, více než 60 % rozlohy pokrývají lesy a asi 5 % rozlohy Estonska tvoří vodní plochy. Celkem se v zemi nachází přibližně 1 400 přírodních nebo umělých jezer, a to včetně největšího Čudsko-pskovského jezera, nazývaného také Peipus. S rozlohou 3 555 kilometrů čtverečních jde o páté největší jezero Evropy (po Ladožském a Oněžském jezeře v Rusku, švédském Vänern a finském jezeře Saimaa). Nejvyšším bodem Estonska je vrcholek Suur Munamägi (318 m), který leží v jihovýchodní části země v lehce zvlněné pahorkatině Hannja nedaleko hranic s Lotyšskem a Ruskem. Název znamená v překladu „vaječná hora“.
 

Estonsko a jeho poklady

Tallinn býval významným městem Hanzy, svazku německých, švédských a dalších partnerských obchodních měst v zemích kolem Baltského a Severního moře, které mezi sebou udržovaly čilé obchodní styky a více než 400 let výrazně ovlivňovaly hospodářský, kulturní i politický vývoj v Evropě. V Tallinnu dodnes stojí krásné kupecké domy, kostely a další veřejné budovy. Staré město Vanalinn s hradbami a s hradním vrchem Toompea je od roku 1997 zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO.



Za vidění stojí i chrám svatého Alexandra Něvského, stojící na náměstí Lossi plats, přímo naproti hradu Toompea, gotická katedrála Panny Marie, pravděpodobně nejstarší kostel v Estonsku, a kostel svatého Olafa. Jeho věž měří přes 120 metrů a v minulosti sloužila jako orientační bod pro mořeplavce. Důležité místo mezi památkami města má i kostel svatého Ducha, kde se v roce 1535 konala první mše v estonštině. Určitě byste neměli minout Pasáž svaté Kateřiny, malebnou uličku, v mapách označenou jako Katariina Käik. Vede podél kostela sv. Kateřiny a trochu se podobá naší Katově uličce v Kadani.

Estonsko sice možná je placka, ale i placatá krajina nabízí krásná přírodní zákoutí. Jedním z nich je národní park Lahemaa / Lahemaa rahvuspark, ležící zhruba hodinu cesty od hlavního města. Chrání členité pobřeží Finského zálivu, vápencové útesy a písečné pláže, bludné balvany, řeky, vodopády, jezera a rašeliniště. Oblíbenými turistickými atrakcemi národního parku jsou rašeliniště Viru Raba, jímž prochází vyvýšený dřevěný chodník, vesnička Käsmu s námořním muzeem a vesnička Altja. Ta slouží jako skanzen, v místní taverně ochutnáte estonské speciality.

Raritou Estonska je pobřeží, které dohromady měří přes 3800 kilometrů, a také 1500 ostrovů a ostrůvků, z nichž největší jsou ostrovy Saaremaa (2,7 tisíce kilometrů čtverečních) a Hiiumaa (tisíc kilometrů čtverečních). Nepřeslechnutelná je estonština. Ta podobně jako finština patří k baltofinské větvi ugrofinských jazyků. Jazyky sice jsou příbuzné, ale vzájemně jsou nesrozumitelné. Vzdáleně je estonština příbuzná také s maďarštinou.