Hledáte nejšťastnější zemi na světě? Právě jste ji objevili. V žebříčku
nejšťastnějších zemí světa, který každoročně sestavuje OSN,
Finsko pravidelně obsazuje první příčku. Pro Finsko je typická nejenom poklidná krajina hlubokých lesů se skoro dvěma sty tisíci jezery a spoustou ostrovů, ale také vysoká životní úroveň, prvotřídní školství i města, v nichž si moderní architektura podává ruku se starými dřevěnými domečky. A také
sauny: ve Finsku jich prý napočítáte téměř tři miliony a dům bez sauny prý není domovem.
Finové, stříbrná socha a knihovna Strahovského kláštera
Jediný problém ve Finsku je pro našince finština. Sice se můžeme utěšovat, že pro Finy zní čeština také jako řeč z jiné planety, ale jazyková bariéra je zkrátka bariéra. Přesto Češi a Finové našli společnou řeč už ve 14. století, kdy Finové přicházeli studovat do
Prahy na tehdy čerstvě založenou
Karlovu univerzitu. V roce 1578 bylo při
jezuitské koleji v
Olomouci zřízeno
Colegium nordicum, speciální seminář pro výchovu katolických misionářů, na kterém rovněž studovala řada Finů.
Méně příjemnou kapitolu česko-finských vztahů napsala třicetiletá válka. Nemohli za to ani tak
hakapelité, tedy finští vojáci ve službách švédské armády, kterým byly připisovány ďábelské a čarodějnické schopnosti. Bohužel ale právě Finové z
Prahy odvezli v roce 1648 původní
strahovskou knihovnu a cennosti
Strahovského kláštera včetně stříbra z roztavené sochy
sv. Norberta v nadživotní velikosti, který klášteru darovala
Polyxena z Lobkovic. Mimochodem, klášterní knihovna byla odvezena do Turku, kde ji v roce 1792 osobně viděl
Josef Dobrovský při své cestě do tehdejšího Švédska a Ruska. Bohužel shořela v roce 1827 při požáru města.
Kalevala
Podle velvyslanectví České republiky v Helsinkách byl zajímavým momentem česko-finských vztahů několik měsíců dlouhý pobyt novináře
Antona Fredrika Almberga (1846–1909) v
Praze. Učitel, spisovatel a překladatel, známý pod pseudonymem
Antti Jalava, se seznámil s
Františkem Palackým, Františkem Ladislavem Riegrem a
Vojtou Náprstkem. O svých cestách psal v seriálu článků Dopisy ze zahraničí v časopise Uusi Suometar, kde obdivoval povinnou školní docházku v českých zemích i prostor, který byl v našich školách věnovaný češtině. Už v roce 1866 informoval literární kritik
V. B. Nebeský o finském eposu Kalevala, který sestavil a vydal vesnický lékař a amatérský folklorista
Elias Lőnnrot. Spisovatele
Josefa Holečka dílo nadchlo natolik, že se kvůli tomu naučil finsky a Kalevalu přeložil do češtiny. Kniha vyšla v roce 1895 jako jeden z prvních úplných překladů.
Život ve stylu sisu a finský recept na štěstí
V článku o
Dánsku jsme psali o
životním stylu hygge. Stejně jako Švédové mají
lagom a Norové
koselig, Finové vyznávají
sisu. Všechny spojuje neokázalost, umírněnost a útulnost, sisu je ale mírně akčnější. Jeho poselstvím je odolnost, síla, vytrvalost a odvaha čelit výzvám. Ostatně v zemi, kde dlouhé letní dny a fascinující bílé noci provázejí stejně dlouhé a velmi temné zimní noci (i když provázené polární září), je potřeba chlad, tmu a osamocenost nějak zahnat do kouta – a jeden ze skandinávských receptů na štěstí se k tomu skvěle hodí.
Vizitka: Finsko v číslech
S rozlohou 338 tisíc kilometrů čtverečních je Finsko
osmá největší země v Evropě. Členem
Evropské unie se Finsko stalo v roce 1995. Má necelých šest milionů obyvatel, kteří většinou žijí v jižní a střední části země a mluví finsky, baltofinským jazykem z rodiny uralských jazyků. I když je Finsko
nejřidčeji osídlená země v Evropské unii, najdete tu i velká města. Hlavní město
Helsinky má „jen“ 654 tisíc obyvatel, ale když připočítáte města
Espoo a
Vantaa ve stejné aglomeraci, dostanete se k počtu 1,3 milionu obyvatel – a to už je téměř čtvrtina obyvatel Finska. Další velká města jsou
Tampere, Oulu, Turku, Jyväskylä, Kuopio a
Lahti.
Finské inspirace a Emil Zátopek
Na svých cestách do Finska nesmíte minout
Helsinky, založené v 16. století švédským králem
Gustavem Vasou. Najdete tu řadu chrámů, desítky uměleckých galerií a muzeí, a také
pevnost Suomenlinna, která je
památkou UNESCO. Navštívit musíte i muzeum současného umění
Kiasma, podzemní umělecké
muzeum Amos Rex anebo moderní
knihovnu Oodi s vyhlídkami, kinem a kavárnou.
V
Muzeu sportu je jedna část vyhrazena pro muže jménem
Satu Pekka neboli pohádkový Péťa. Není to nikdo jiný než náš
Emil Zátopek, jehož příjmení Finové slyší právě jako „satu pekka“. Ve Finsku se mu tak začalo říkat v roce 1950, když v Turku překonal světový rekord na 10 tisíc metrů. O dva roky později se na olympiádě v Helsinkách stal miláčkem domácího publika, když vybojoval tři zlaté medaile.
Kousek za Helsinkami objevíte středověké městečko
Porvoo, lákající na romantické malé domky v úzkých uličkách i nábřeží s typickými rybářskými domky a úvazy na lodě. Milovníky
kávy určitě potěší to, že Finové vypijí bezkonkurečně nejvíce kávy ze všech zemí na světě, a protože si nepotrpí na bezkofeinové a instantní nápoje, ochutnáte tu opravdu kávu výborné kvality. Když si k tomu dáte žitný chleba, kousek ryby nebo tradiční lihapullat aneb masové kuličky, určitě vám bude chutnat i finská tradiční kuchyně.