7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

1. České země a první návrh Evropské unie v dějinách

Za vznikem Evropské unie stojí účastníci odboje, lidé, kteří přežili holocaust, politici, a dokonce filmové hvězdy či vizionářští vůdci. K vytvoření Spojených států evropských vyzval Evropu už Winston Churchill, ovšem znát byste měli i Jaroslava Lva z Rožmitálu, nejvyššího purkrabího a švagra českého krále Jiřího z Poděbrad. Právě on stál v čele reprezentačního poselstva, které král vyslal na dlouhou cestu po evropských panovnických dvorech, aby získalo podporu pro ve své době ojedinělá mírová řešení případných konfliktů na evropském kontinentě. Na cestu vyrazili roku 1465 z Blatné a podle deníku jednoho z členů výpravy, Václava Šaška z Bířkova, pak Alois Jirásek napsal knihu Z Čech až na konec světa. Král Jiří z Poděbrad, který povýšil zájmy českého království nad své vlastní a zařadil se do galerie největších osobností našich dějin, tak prvním návrhem Evropské unie v 15. století předběhl historii o plných 500 let.
 

2. Česko a předsednictví Evropské unii

Radě Evropské unie předsedala Česká republika  v první polovině roku 2009 a v druhé polovině roku 2022. Každá z členských zemí Evropské unie se snaží během svého předsednictví předvést světu zajímavá a hezká místa, často ověnčená tituly památek UNESCO. Česká republika zahájila své půlroční předsednictví společným zasedáním vlády a Evropské komise na zámku v Litomyšli. Kromě toho do ulic Prahy vyjela slavnostně vyzdobená EU tramvaj a v pražském Rudolfinu se za přítomnosti prezidenta, premiéra, politiků a diplomatů konal Zahajovací koncert českého předsednictví. Vystoupili na něm orchestr PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Jana Kučery, fenomenální klavírista a hudebník Tomáš Kačo a barytonista Jiří Brückler. Zazněla díla Antonína Dvořáka a protagonistů večera Jana Kučery a Tomáše Kača. Zlatou tečkou večera pak byla ikonická česká píseň Modlitba pro Martu, známá z repertoáru zpěvačky Marty Kubišové. Stala se symbolem jak během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, tak v době sametové revoluce a svržení komunismu v roce 1989.
 

3. České sklo pro Evropu

Lze najít lepší materiál, který by symbolizoval sjednocenou Evropu, než české sklo, pevné a křehké zároveň? Při druhém předsednictví České republiky Radě Evropy se blýskli i skláři ze severu Čech. Společně s Křišťálovým údolím a Muzeem skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou připravili projekt Evropský stůl a 27 dvojic pohárů, které symbolizují jednotlivé členské země Evropské unie. Poháry navrhla sklářská výtvarnice a designérka Mária Burešová a jsou alegorií přátelství a komunikace, tedy základních hodnot, na nichž stojí základy Evropské unie. Číše vznikly v několika kopiích, takže k vidění jsou nejenom ve stálé expozici jabloneckého muzea, ale také na výstavách po celém světě.

Do výroby se zapojily například Florianova huť z Častolovic u České Lípy, Lasvit a sklárna Ajeto z Lindavy, Sklárna Novosad & syn z Harrachova, Novotný Glass z Nového Boru, Preciosa z Kamenického Šenova, či Pačinek Glass z Kunratic u Cvikova.

Další skleněnou českou stopu vybrousila nižborská sklárna Rückl, která společně s designérem Rony Pleslem vytvořila ručně foukaný set křišťálové karafy a dvou sklenic. Zdobí je ručně broušený nápis EUROPE a dvanáct ručně broušených hvězd. Set coby symbol českého kulturního bohatství slouží jako dárek na neformálních zasedáních Rady EU nebo návštěvách Evropské komise a Evropského parlamentu v České republice.
 

4. Den Evropy: 9. květen

Svátkem Evropské unie a současně každoroční oslavou míru a jednoty je Den Evropy. Slaví se každý rok 9. května a připomíná výročí historické Schumanovy deklarace. Dne 9. května 1950 francouzský ministr zahraničí Robert Schuman navrhl vznik Evropského společenství uhlí a oceli. V deklaraci se objevila myšlenka, že díky propojení těžby uhlí a výroby oceli by byla válka mezi historickými rivaly Francií a Německem „nejenom nemyslitelná, nýbrž i prakticky nemožná“. Schumanův návrh se považuje za počátek evropského společenství, současné Evropské unie.
 

5. Fakta, čísla a evropská hymna

Rozloha Evropské unie činí více než 4 miliony kilometrů čtverečních a žije v ní přes 500 milionů obyvatel, tedy zhruba 7,5 % světové populace. Největší zemí je Francie následovaná Španělskem, Švédskem, Německem a Finskem. Nejmenší jsou Malta, Lucembursko a Kypr.

Už v roce 1972 schválila Rada Evropy jako svou hymnu Ódu na radost, úryvek z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena. Skladatel ji v roce 1823 složil na slova lyrické básně Friedricha Schillera Óda na radost z roku 1785. V roce 1985 ji pak vedoucí představitelé členských států schválili jako oficiální hymnu Evropské unie. Oficiálně nemá žádný text a vyjadřuje evropské ideály svobody, míru a solidarity pouze univerzálním jazykem hudby. Hraje se při slavnostních příležitostech týkajících se Evropské unie a také na všech akcích celoevropského rozměru.
 

6. Evropa hovoří 24 jazyky

Jak se počet členských zemí Evropské unie rozrůstal, rostl i počet úředních jazyků. Podle letopočtů je také patrné, o které země šlo. Původními signatáři Římských smluv, které s platností od začátku roku 1958 založily EHS a Euratom, byly Itálie, Francie, Belgie, Lucembursko, Nizozemské království a Německo, úředními jazyky tedy byly francouzština, italština, němčina a nizozemština. V roce 1973 se připojily angličtina a dánština (Dánsko, Irsko, Spojené království), v roce 1981 přibyla řečtina (Řecko), o pět let později portugalština a španělština (Španělsko, Portugalsko), a v roce 1995 finština a švédština (Rakousko, Finsko, Švédsko). V roce 2004 se novými členy staly Česká republika, Slovensko, Polsko, Slovinsko, Kypr, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva a Malta, v roce 2007 Bulharsko a Rumunsko a jako poslední v roce 2013 Chorvatsko.

V současné době má Evropská unie 27 členů, v roce 2020 ukončilo členství Spojené království Velké Británie a Severního Irska. O vstup do Evropské unie se ucházejí Turecko, Černá Hora, Srbsko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Republika Severní Makedonie, Ukrajina, Moldavsko a Gruzie.
                                              

7. Předsednictví v radě Evropské unie

Systém, kdy se vždy po šesti měsících členské státy Evropské unie střídají v předsednictví v Radě EU, zavedla Lisabonská smlouva v roce 2009. V témže roce od 1. ledna do 30. června se Česká republika ujala svého prvního předsednictví. Členské státy spolupracují v rámci tříčlenných skupin, Česká republika je v této trojici společně s Francií a Švédskem. Druhé české předsednictví v Radě se konalo od 1. července do 31. prosince 2022 pod vedením kabinetu Petra Fialy. Česká republika si pro své druhé předsednictví zvolila motto „Evropa jako úkol“.

Zajímavé a inspirující výlety "na skok přes hranice"