ÚvodAktualityEvropa v Česku: proč máme rádi Lotyšsko?
Zážitky

Evropa v Česku: proč máme rádi Lotyšsko?

Poslechněte si audio verzi článku
Hlavní město Riga a jeho historické centrum, největší lotyšský národní park Gauja, středověký hrad Turaida, ledovcová jezera anebo Jurmala, letovisko na pobřeží Baltského moře, které se proslavilo už v době carského Ruska: je tolik věcí, které máme rádi v Lotyšsku! Seriál o evropských zemích pokračuje v Pobaltských zemích. Pojďte s Kudy z nudy poznat Lotyšsko!
Podobně jako Litva je i Lotyšsko rovinatá země na pobřeží Baltského moře. Cyklistický ráj s širokým Rižským zálivem, málo členitým dlouhým pobřežím a mírným přímořským počasím jsme začali většinou objevovat až po roce 1991, kdy Lotyšsko vyhlásilo obnovenou nezávislost. S Kudy z nudy jsme se do Lotyšska vypravili například za prvními ozdobenými vánočními stromečky, spojují nás ale i jiné tradice. Například vorařství, zapsané od roku 2022 na Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, jehož nominaci společně předložily společně s Českem Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.


 

Lotyšské stopy a Čelakovského Růže stolistá

Česko-lotyšské vztahy od samého začátku provází vzdělanost a kultura, tedy hodnoty důležité pro všechny malé národy. Unikátním dokladem vlivu české kultury na lotyšské národní obrození je takzvaná Hymna práce aneb píseň Nevis slinkojot un pústot, která se v překladu lotyšského básníka a zakladatele novodobé lotyšské poezie Jurise Alunánse stala druhou národní hymnou a zpívá se dodnes. Původní autor této básně byl dlouho neznámý, a teprve ve dvacátých letech 20. století se přišlo na to, že jde o báseň ze sbírky Růže stolistá Františka Ladislava Čelakovského, mimo jiné jednoho ze zakladatelů české baltistiky. Takhle zní v originále:

Ne horoucnost povalečná
zjedná duchu potravu:
práce tichá a společná
získá vlasti oslavu.
Jedno-li by zrnko zdravé
každý v půdu položil,
brzo by, můj Krasoslave!
dvůr se pustý ostožil.
Kdo však marnou chloubou práší,
koše plev na trh vynáší,
vítr času odvěje
jej i jeho naděje.

Lotyšsko rovněž zavedlo diakritiku podle českého vzoru a inspirovalo se tak dílem Mistra Jana Husa, který podobný pravopis vytvořil už na počátku 15. století. V Lotyšsku jsou populární díla Karla Čapka, Milana Kundery a Jaroslava Haška v čele se Švejkem, který se díky opakovaným překladům či muzikálu dokonce stal novodobou folklorní postavou. Naopak u nás byl z lotyšských autorů za první republiky nejznámější básník a dramatik Jánis Rainis, který dokonce navštívil Prahu a dopisoval si s Petrem Bezručem. Od roku 1990 se Karlově univerzitěPraze vyučuje obor lotyšský jazyk a literatura, naopak na Lotyšské univerzitě v Rize se studuje čeština.
 

Vizitka: Lotyšsko v číslech

Lotyšsko má rozlohu přes 64 tisíc kilometrů čtverečních a necelé dva miliony obyvatel. Hlavním městem je Riga, úředním jazykem lotyšština a v roce 2004 Lotyšská republika rozšířila společně s naší zemí, Slovenskem, Estonskem, Kyprem, Litvou, Maďarskem, Maltou, Polskem a Slovinskem rodinu zemí Evropské unie. Vedle oficiálního členění lotyšská ústava uznává i čtyři tradiční historické regiony Kuronsko (Kurzeme) na západě, Livonsko (Vidzeme) na severu, Latgalsko na východě a Zemgale ve středu země na jih od Rigy. Povrch je rovinatý a jen mírně zvlněný, nejvyšší vrchovinou jsou Vidzemské pahorky. Tam také objevíte nejvyšší bod Lotyšska, horu Gaiziņkalns s nadmořskou výškou 312 metrů.


 

Lotyšská červeň a jedna z nejstarších vlajek světa

Zvláštní pozornost si zaslouží lotyšská státní vlajka. Podobá se vlajce Rakouska, ale na dvou pruzích se objevuje odstín zvaný lotyšská červeň. Karmínově tmavočervená barva symbolizuje krev, kterou Lotyšsko prolilo v boji za svobodu a nezávislost. Bílá a karmínová se staly národními barvami už ve 13. století, když Lotyšsko tvořilo společně s jižním Estonskem zemi zvanou Livonsko. Vlajka, která tak patří mezi nejstarší na světě, se znovu začala používat až v roce 1990, krátce před vyhlášením lotyšské nezávislosti.
 

Riga, Jurmala a tradiční secese

Lákají vás památky UNESCO? Pak vaším cílem musí být Riga, hlavní město Lotyšska a staleté centrum obchodu. I když většinu nejstarších budov zničily požáry nebo války, Lotyši si některé z těch nejvýznamnějších postavili znovu. Zachovalé středověké jádro města s gotickými domy, fascinujícími Domy černohlavců (podle cechu místních kupců, kteří nosili stejné černé pokrývky hlavy), největší katedrálou v Pobaltí a Hradním vrchem je zapsáno mezi památky UNESCO. Podle organizace UNESCO také Riga má nejlepší sbírku secesních budov v Evropě; ve středověké části města se dochovalo přibližně padesát secesních budov, další tři stovky najdete v dalších částech historického centra a na bulvárech z 19. století, které lemují obě strany Městského kanálu. Navíc podle cestovatelských webů je Riga nejkosmopolitnější ze všech tří hlavních pobaltských měst a odehrává se v ní nejvíc kulturních a společenských akcí v celém Pobaltí.



Riga měla velký vliv na kulturu, architekturu, umění a zahradní design v oblasti Baltského moře. Jejím předměstí se stala Jurmala, do češtiny překládá jako Pobřeží. Pás několika letovisek se díky malebné krajině, desítkám kilometrů pláží s bílým pískem a příjemnému podnebí stal oblíbeným lázeňským letoviskem už v dobách carského Ruska. Zachovaly se tu tisíce krásných dřevěných domů, které v 19. století vycházely z tradičních vzorů lotyšské lidové architektury, a dnes patří ke koloritu přímořských městeček. Jurmalu si oblíbili i sovětští státníci jako Nikita Chruščov a Leonid Brežněv, a byla dokonce považovaná za modernější a světovější než tradiční ruská letoviska u Černého moře.

Pokud vás moře neláká a dáváte přednost jiným přírodním krásám, vyberte si třeba okolí města Sigulda. Němečtí cestovatelé mu už v první polovině 19. století dali přezdívku „vidzemské Švýcarsko“, protože jim prý pískovcové břehy řeky Gauji připomínaly údolí Labe a Českosaské Švýcarsko. Tak schválně, jestli ho tu objevíte i vy!
Evropa v Česku: proč máme rádi Litvu?

Evropa v Česku: proč máme rádi Litvu?

Tisíce jezer, nekonečné pobřeží Baltského moře a písečné duny, jantar, rybářské vesnice, barevné domky, jezero Galvé s hradem Trakai, poutní místo Hora křížů, města Vilnius, Kaunas anebo Rumšiškės s vyhlášeným skanzenem: je tolik věcí, které máme rádi v Litvě! Seriál o evropských zemích pokračuje v Pobaltských zemích. Pojďte s Kudy z nudy poznat Litvu!

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Evropa v Česku: proč máme rádi Maďarsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Maďarsko?

Budapešť, impozantní parlament, Rybářská bašta a lázně Széchenyi, víno, guláš, klobásy a všudypřítomná paprika, překrásná historická města s úžasnými památkami, termální lázně, vinařská oblast Tokaj, Balaton, fascinující jeskyně Aggtelek a řeka Dunaj: je tolik věcí, které máme rádi v Maďarsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u jednoho ze sousedů bývalého Československa. Pojďte s Kudy z nudy poznat Maďarsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Fascinující solné doly Wieliczka, Mazurská jezera, kouzelná Wrocław plná trpaslíků, Krakov s drakem a hradem Wawel, zářící historická centra Toruně a Gdaňsku, hrad Malbork, noblesní zámky, zubři v Bělověžském pralese, pobřeží Baltského moře, bigos, žurek, pirohy a zapiekanky: je tolik věcí, které máme rádi na Polsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Polsko!

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Na Seznamu světového dědictví UNESCO bylo v roce 2023 zapsáno 1188 míst. V České republice najdete celkem 17 památek UNESCO, dalších devět zápisů má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Evropská cesta historickými divadly Kultura

Evropská cesta historickými divadly

Císařská cesta spojuje historická divadla přístupná veřejnosti, která představují to nejcennější, co se nám v oblasti historické divadelní architektury zachovalo.

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Lípa – český národní strom

Lípa – český národní strom

Své národní stromy má řada zemí na celém světě. Pro Českou republiku je takovým stromem lípa, symbol ochrany, pomoci a lásky. Její květy líbezně voní, široká koruna poskytuje stín a ochranu. Oblíbili si ji už staří Slované a máme ji rádi dodnes: stačí připomenout tradici Lip republiky, vysazovaných v roce 1918 při vzniku Československé republiky, i v roce 2018 při stém výročí samostatnosti.

Další aktuality

Přineste si domů Betlémské světlo! Skauti a skautky jej opět rozvezou po celé republice

Brněnští skauti ze střediska Řehoře Mendla letos již po osmnácté zajišťují organizaci rozvozu Betlémského světla. V letošním roce vede cesta skautů v sobotu 14. prosince na ceremoniál Betlémského světla ve Vídni, distribuce do domácností ale bude probíhat v sobotu, 21. 12. 2024, kdy bude Betlémské světlo rozvezeno skautskými kurýry "světlonoši" vlaky po republice. Stačí si donést či dovézt vlastní svíčku nebo svítilnu a můžete i vy potěšit své blízké malým plamínkem z Betléma a udělat jim radost z toho, že nejsou sami, a že na ně někdo myslí.
21. listopad 2024 10:30
Zážitky

Exkluzivní Česko: ubytování, gastronomie a turistické rarity, které vás dostanou a okouzlí

Exkluzivní tipy nemusí být drahé, ale rozhodně musí být mimořádné. Na Kudy z nudy vám ukážeme místa, která vás uchvátí a okouzlí svou originalitou. Vychutnejte si neobvyklé tipy na ubytování, skvělou gastronomii i jedinečné prohlídky pro malé skupiny a do míst, kam se obvykle nechodí!
21. listopad 2024 8:22
Zážitky

Tipy výlety na oblíbená místa, kde si užijete skvělý program i o vánočních svátcích

Trávíte tradičně Štědrý den pěkně doma, v pohodlí a v teploučku, a ven na výlet vás to táhne až o svátcích? I na Boží hod a na Štěpána se odehrává spousta akcí, stačí prolistovat nabídku portálu Kudy z nudy. Někde vás pozvou do nazdobených historických interiérů, jinde na návštěvníky čekají koně a nechybí pozvánka ani do akvária, rozhlednu či na dobrodružnou plavbu.
20. listopad 2024 7:57
Zážitky

Tipy proti nudě... aneb nejlepší tipy na víkendové akce pro děti

Kudy z nudy přináší tipy na zajímavý program pro rodiny s dětmi na víkend (23.11. – 24.11.) v Praze a jejím okolí, Čechách, Moravě i Slezsku. Vyberte si rodinné programy, zábavu a zážitky pro malé i velké, holky i kluky, zajímavé akce a výpravy na místa, kde se děti rozhodně nebudou nudit: Den otevřených dveří v Českém muzeu hudby, Advent v Zoo Zlín 2024, Vyhlídkové kolo v Ostravě na Masarykově náměstí, Adventní tvoření na zámku Veltrusy, Jarmark trochu jinak v Černé v Pošumaví. Naplánujte s námi výlety za kulturou, do zoo, do přírody nebo na zajímavou výstavu a užijte si společný víkend.
20. listopad 2024 7:01
Zážitky

50 tipů na víkend z celého Česka

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkendové zážitky (23.11. – 24.11.). Na jediném místě najdete tipy na akce ze všech krajů a regionů České republiky. U nás si vybere si každý! V nabídce je rodinná zábava, program pro děti, romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky: Olomoucké Vánoce – vánoční trhy 2024, Mušketýři v Plzni – Mansfeld dobývá město, Ostravské Vánoce 2024, 100 let Vánočního stromu republiky, Napoleon v Brně 2024. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
20. listopad 2024 7:00
Zážitky

Co přinese rok 2025: nejočekávanější a nejvyhledávanější akce i festivaly

Čeká nás rok bohatý na kulturní, sportovní i společenské události! Můžete se těšit na ledové sochy, závody v běhu na lyžích, Mistrovství České republiky v snowboardcrossu, Světový pohár v biatlonu, folklorní pořady o životě našich předků, Slavnosti Svobody, Smetanovu Litomyšl, vinařské akce, automobilové závody... atd. Po celý rok proběhnou desítky dalších, každoročně opakovaných akcí a portál Kudy z nudy o nich bude samozřejmě informovat podrobněji, avšak již nyní pro vás připravil malou ochutnávku!
19. listopad 2024 22:00
Zážitky

Seznamte se: v čem byli a jsou Češi první na světě?

Češi vymysleli spousty vynálezů, které dnes zná celý svět. Některým je už sto a více let, a denně je používají miliony lidí. Další česká prvenství ale tak proslulá nejsou. Seznamte se na Kudy z nudy s tím, v čem byli Češi skutečně první na světě. A slibujeme: budete žasnout!
18. listopad 2024 9:23
Zážitky

Česko ve filmu: horory po česku aneb pojďte se s námi bát

Podobně jako v Americe můžete podniknout dobrodružný výlet do státního parku Seneca Creek, kde se natáčel kultovní horor Záhada Blair Witch, portál Kudy z nudy zve na procházky po stopách temných českých snímků. Připomenete si s námi film Spalovač mrtvol anebo děsivé pohádky režiséra Juraje Herze, seriály z Krušných hor, Kladivo na čarodějnice anebo Čarodějova učně, temnou pohádku Karla Zemana?
18. listopad 2024 8:51
Zážitky