ÚvodAktualityEvropa v Česku: proč máme rádi Lotyšsko?
Zážitky

Evropa v Česku: proč máme rádi Lotyšsko?

Poslechněte si audio verzi článku
Hlavní město Riga a jeho historické centrum, největší lotyšský národní park Gauja, středověký hrad Turaida, ledovcová jezera anebo Jurmala, letovisko na pobřeží Baltského moře, které se proslavilo už v době carského Ruska: je tolik věcí, které máme rádi v Lotyšsku! Seriál o evropských zemích pokračuje v Pobaltských zemích. Pojďte s Kudy z nudy poznat Lotyšsko!
Podobně jako Litva je i Lotyšsko rovinatá země na pobřeží Baltského moře. Cyklistický ráj s širokým Rižským zálivem, málo členitým dlouhým pobřežím a mírným přímořským počasím jsme začali většinou objevovat až po roce 1991, kdy Lotyšsko vyhlásilo obnovenou nezávislost. S Kudy z nudy jsme se do Lotyšska vypravili například za prvními ozdobenými vánočními stromečky, spojují nás ale i jiné tradice. Například vorařství, zapsané od roku 2022 na Seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, jehož nominaci společně předložily společně s Českem Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.


 

Lotyšské stopy a Čelakovského Růže stolistá

Česko-lotyšské vztahy od samého začátku provází vzdělanost a kultura, tedy hodnoty důležité pro všechny malé národy. Unikátním dokladem vlivu české kultury na lotyšské národní obrození je takzvaná Hymna práce aneb píseň Nevis slinkojot un pústot, která se v překladu lotyšského básníka a zakladatele novodobé lotyšské poezie Jurise Alunánse stala druhou národní hymnou a zpívá se dodnes. Původní autor této básně byl dlouho neznámý, a teprve ve dvacátých letech 20. století se přišlo na to, že jde o báseň ze sbírky Růže stolistá Františka Ladislava Čelakovského, mimo jiné jednoho ze zakladatelů české baltistiky. Takhle zní v originále:

Ne horoucnost povalečná
zjedná duchu potravu:
práce tichá a společná
získá vlasti oslavu.
Jedno-li by zrnko zdravé
každý v půdu položil,
brzo by, můj Krasoslave!
dvůr se pustý ostožil.
Kdo však marnou chloubou práší,
koše plev na trh vynáší,
vítr času odvěje
jej i jeho naděje.

Lotyšsko rovněž zavedlo diakritiku podle českého vzoru a inspirovalo se tak dílem Mistra Jana Husa, který podobný pravopis vytvořil už na počátku 15. století. V Lotyšsku jsou populární díla Karla Čapka, Milana Kundery a Jaroslava Haška v čele se Švejkem, který se díky opakovaným překladům či muzikálu dokonce stal novodobou folklorní postavou. Naopak u nás byl z lotyšských autorů za první republiky nejznámější básník a dramatik Jánis Rainis, který dokonce navštívil Prahu a dopisoval si s Petrem Bezručem. Od roku 1990 se Karlově univerzitěPraze vyučuje obor lotyšský jazyk a literatura, naopak na Lotyšské univerzitě v Rize se studuje čeština.
 

Vizitka: Lotyšsko v číslech

Lotyšsko má rozlohu přes 64 tisíc kilometrů čtverečních a necelé dva miliony obyvatel. Hlavním městem je Riga, úředním jazykem lotyšština a v roce 2004 Lotyšská republika rozšířila společně s naší zemí, Slovenskem, Estonskem, Kyprem, Litvou, Maďarskem, Maltou, Polskem a Slovinskem rodinu zemí Evropské unie. Vedle oficiálního členění lotyšská ústava uznává i čtyři tradiční historické regiony Kuronsko (Kurzeme) na západě, Livonsko (Vidzeme) na severu, Latgalsko na východě a Zemgale ve středu země na jih od Rigy. Povrch je rovinatý a jen mírně zvlněný, nejvyšší vrchovinou jsou Vidzemské pahorky. Tam také objevíte nejvyšší bod Lotyšska, horu Gaiziņkalns s nadmořskou výškou 312 metrů.


 

Lotyšská červeň a jedna z nejstarších vlajek světa

Zvláštní pozornost si zaslouží lotyšská státní vlajka. Podobá se vlajce Rakouska, ale na dvou pruzích se objevuje odstín zvaný lotyšská červeň. Karmínově tmavočervená barva symbolizuje krev, kterou Lotyšsko prolilo v boji za svobodu a nezávislost. Bílá a karmínová se staly národními barvami už ve 13. století, když Lotyšsko tvořilo společně s jižním Estonskem zemi zvanou Livonsko. Vlajka, která tak patří mezi nejstarší na světě, se znovu začala používat až v roce 1990, krátce před vyhlášením lotyšské nezávislosti.
 

Riga, Jurmala a tradiční secese

Lákají vás památky UNESCO? Pak vaším cílem musí být Riga, hlavní město Lotyšska a staleté centrum obchodu. I když většinu nejstarších budov zničily požáry nebo války, Lotyši si některé z těch nejvýznamnějších postavili znovu. Zachovalé středověké jádro města s gotickými domy, fascinujícími Domy černohlavců (podle cechu místních kupců, kteří nosili stejné černé pokrývky hlavy), největší katedrálou v Pobaltí a Hradním vrchem je zapsáno mezi památky UNESCO. Podle organizace UNESCO také Riga má nejlepší sbírku secesních budov v Evropě; ve středověké části města se dochovalo přibližně padesát secesních budov, další tři stovky najdete v dalších částech historického centra a na bulvárech z 19. století, které lemují obě strany Městského kanálu. Navíc podle cestovatelských webů je Riga nejkosmopolitnější ze všech tří hlavních pobaltských měst a odehrává se v ní nejvíc kulturních a společenských akcí v celém Pobaltí.



Riga měla velký vliv na kulturu, architekturu, umění a zahradní design v oblasti Baltského moře. Jejím předměstí se stala Jurmala, do češtiny překládá jako Pobřeží. Pás několika letovisek se díky malebné krajině, desítkám kilometrů pláží s bílým pískem a příjemnému podnebí stal oblíbeným lázeňským letoviskem už v dobách carského Ruska. Zachovaly se tu tisíce krásných dřevěných domů, které v 19. století vycházely z tradičních vzorů lotyšské lidové architektury, a dnes patří ke koloritu přímořských městeček. Jurmalu si oblíbili i sovětští státníci jako Nikita Chruščov a Leonid Brežněv, a byla dokonce považovaná za modernější a světovější než tradiční ruská letoviska u Černého moře.

Pokud vás moře neláká a dáváte přednost jiným přírodním krásám, vyberte si třeba okolí města Sigulda. Němečtí cestovatelé mu už v první polovině 19. století dali přezdívku „vidzemské Švýcarsko“, protože jim prý pískovcové břehy řeky Gauji připomínaly údolí Labe a Českosaské Švýcarsko. Tak schválně, jestli ho tu objevíte i vy!
Evropa v Česku: proč máme rádi Litvu?

Evropa v Česku: proč máme rádi Litvu?

Tisíce jezer, nekonečné pobřeží Baltského moře a písečné duny, jantar, rybářské vesnice, barevné domky, jezero Galvé s hradem Trakai, poutní místo Hora křížů, města Vilnius, Kaunas anebo Rumšiškės s vyhlášeným skanzenem: je tolik věcí, které máme rádi v Litvě! Seriál o evropských zemích pokračuje v Pobaltských zemích. Pojďte s Kudy z nudy poznat Litvu!

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Evropa v Česku: proč máme rádi Maďarsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Maďarsko?

Budapešť, impozantní parlament, Rybářská bašta a lázně Széchenyi, víno, guláš, klobásy a všudypřítomná paprika, překrásná historická města s úžasnými památkami, termální lázně, vinařská oblast Tokaj, Balaton, fascinující jeskyně Aggtelek a řeka Dunaj: je tolik věcí, které máme rádi v Maďarsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u jednoho ze sousedů bývalého Československa. Pojďte s Kudy z nudy poznat Maďarsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Fascinující solné doly Wieliczka, Mazurská jezera, kouzelná Wrocław plná trpaslíků, Krakov s drakem a hradem Wawel, zářící historická centra Toruně a Gdaňsku, hrad Malbork, noblesní zámky, zubři v Bělověžském pralese, pobřeží Baltského moře, bigos, žurek, pirohy a zapiekanky: je tolik věcí, které máme rádi na Polsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Polsko!

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Česká republika – jedna ze zemí s největší koncentrací památek UNESCO

Na Seznamu světového dědictví UNESCO bylo v roce 2023 zapsáno 1188 míst. V České republice najdete celkem 17 památek UNESCO, dalších devět zápisů má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Evropská cesta historickými divadly Kultura

Evropská cesta historickými divadly

Císařská cesta spojuje historická divadla přístupná veřejnosti, která představují to nejcennější, co se nám v oblasti historické divadelní architektury zachovalo.

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Lípa – český národní strom

Lípa – český národní strom

Své národní stromy má řada zemí na celém světě. Pro Českou republiku je takovým stromem lípa, symbol ochrany, pomoci a lásky. Její květy líbezně voní, široká koruna poskytuje stín a ochranu. Oblíbili si ji už staří Slované a máme ji rádi dodnes: stačí připomenout tradici Lip republiky, vysazovaných v roce 1918 při vzniku Československé republiky, i v roce 2018 při stém výročí samostatnosti.

Další aktuality

Tipy proti nudě... aneb nejlepší tipy na víkendové akce pro děti

Kudy z nudy přináší tipy na zajímavý program pro rodiny s dětmi na víkend (9.11. – 10.11.) v Praze a jejím okolí, Čechách, Moravě i Slezsku. Vyberte si rodinné programy, zábavu a zážitky pro malé i velké, holky i kluky, zajímavé akce a výpravy na místa, kde se děti rozhodně nebudou nudit: Knihovna snů 2024, Svatomartinský průvod ve Slatiňanech, Dny otevřených dveří Astronomického ústavu AV ČR, Bruslení na Černém Mostě – venkovní kluziště pro veřejnost, Výlov rybníka Betlém 2024. Naplánujte s námi výlety za kulturou, do zoo, do přírody nebo na zajímavou výstavu a užijte si společný víkend.
8. listopad 2024 7:01
Zážitky

50 tipů na víkend z celého Česka

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkendové zážitky (9.11. – 10.11.). Na jediném místě najdete tipy na akce ze všech krajů a regionů České republiky. U nás si vybere si každý! V nabídce je rodinná zábava, program pro děti, romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky: Svatomartinské slavnosti na náplavce v Praze, Svatomartinské slavnosti a pečená husa na Kubáni 2024, Bruslení na Černém Mostě – venkovní kluziště pro veřejnost, Mezinárodní den archeologie v Národním muzeu v Praze, Dny otevřených dveří Astronomického ústavu AV ČR. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
8. listopad 2024 7:00
Zážitky

Kam na výlet v listopadu aneb kde zůstává otevřeno

Leckde se na konci října rozloučí s posledními návštěvníky a uzamknou do příští sezóny dveře, jinde ale zůstává stále otevřeno – někde už jen v listopadu, jinde celou zimu. Kam se můžete vypravit v nejbližších týdnech a který výlet můžete klidně odložit třeba až na prosinec? Na vše vám odpoví tipy Kudy z nudy.
7. listopad 2024 12:05
Zážitky

Česko ve filmu: výlety na místa, kde se natáčely české filmy s Oscarem – Ostře sledované vlaky, Amadeus nebo Kolja

Zatímco Oscar aneb Cena Akademie (Academy Award) se v USA poprvé uděloval v roce 1929, zahraniční filmy začali Američané oceňovat až od roku 1948; tu první získal de Sicův film Děti ulice. Samostatná kategorie pro filmy v jiném než anglickém jazyce ale vznikla až v roce 1956. Oscara za nejlepší cizojazyčný film se dosud podařilo získat dvěma československým a jednomu českému filmu: v roce 1965 to byl Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, roku 1967 zvítězily Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a v roce 1996 Kolja Jana Svěráka.
7. listopad 2024 8:50
Zážitky

Kam za světlem? Tipy na procházky za anděly a světlenou výzdobou v Česku

Udělejte si během adventu a vánočních svátků pěknou vycházku na zajímavá místa. Světlo je součástí tradičních vánočních zvyků. V řadě obcí a měst připravili letos krásnou vánoční výzdobu, někde potkáte anděly, jinde zase objevíte vánočně nasvícený dům či rovnou celou vesničku. Stále více jsou oblíbené dechberoucí světelné parky s nezapomenutelnou atmosférou. Kam se tedy vydat na neobyčejnou adventní či vánoční procházku? Kde září několikametrové sochy andělů, vánočních dárků, zvířat i betlémů?
7. listopad 2024 8:09
Zážitky

Fenomén devadesátky: retro, lidé, móda, hudba, UNESCO a oblíbená místa, která byste nepoznali

Devadesátky: doba před třiceti lety, kterou připomíná stejnojmenný televizní detektivní seriál. Nasedněte na portálu Kudy z nudy do stroje času a vraťte se do časů, kdy spousta dnešních populárních turistických cílů byla teprve v plenkách, případně vůbec neexistovala. Do časů, kdy si České republiky všimlo UNESCO, kdy ještě neexistoval internet a mobilní telefony, zato jsme měli pracovní soboty, telefonní budky a další pohrobky starého režimu. Co z toho, co tehdy vzniklo, funguje dodnes?
5. listopad 2024 9:00
Zážitky

Zábavné lesní a pohádkové stezky pro děti, které snadno zvládnete i v zimě

Pohádkových stezek je u nás sice mnoho, ale spousta z nich se přes zimu promění v klasické lesní cesty: dřevěné sochy, výtvarné dílny a další zábavné prvky se totiž až do jara přesunou pod střechu. Přeci jen ale existuje pár míst, kam se můžete vypravit i v zimě. Z desítek okruhů jsme pro vás vybrali několik, které snadno zvládnete i s malými dětmi, nejsou příliš dlouhé, nezavedou vás příliš vysoko do kopců a nenajdete na nich zrádná klesání a stoupání. A někde dokonce na konci čeká rozhledna!
1. listopad 2024 9:00
Zážitky

Výročí, slavnosti, svatomartinské husy a víno, bitvy i nové zážitky: Co nesmíte zmeškat v listopadu 2024?

Měsíc listopad přináší unikátní zážitky, od hudebních událostí přes divadelní inscenace až po připomínky výročí Sametové revoluce i první adventní trhy. Listopad láká do výstavních síní a na programy pod střechou; představíme vám nové projekty, zavedeme vás do muzea i na zámek, společně ochutnáme svatomartinská vína a potěšíme oko i duši krásou třpytivých minerálů. Zkrátka listopad s portálem Kudy z nudy bude jeden velký zážitek!
30. říjen 2024 13:50
Zážitky