K cestování nepatří jen zážitky a dobrodružství, ale i bezpečí, mír a tolerance

Víte, že Světový den cestovního ruchu, který slavíme 27. září, byl vyhlášen už roku 1979 a první oslavy toho dne proběhly v roce 1980? Mezinárodní den vznikl jako připomínka k přijetí stanov Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO). Tento den připomíná nejen cestování jako takové, ale hlavně cestování bezpečné a férové. Světový den cestovního ruchu 2024 klade důraz především na schopnost turismu vytvářet porozumění mezi lidmi, letošním tématem je Cestovní ruch a mír. Snaha o mír je neustálým úsilím a pokrok v cestovním ruchu je důležitější než kdy jindy. Cestovní ruch může hrát zásadní roli jako katalyzátor pro podporu míru a porozumění mezi národy a kulturami a při podpoře procesů usmíření.

Nadčasový architektonický koncept, unikátní konstrukční a technické řešení, ušlechtilé a exotické přírodní materiály, výjimečné technické vybavení a zasazení do krajinného rámce – to byly důvody, proč byla vila Tugendhat 16. prosince 2001 zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 2024 slaví mezinárodní organizace UNESCO 70. výročí přijetí Haagské úmluvy a zároveň 25. výročí přijetí Druhého protokolu této úmluvy. Haagská úmluva má za cíl ochranu kulturních statků v případě ozbrojeného konfliktu a při příležitosti těchto dvou významných výročí bude 9. září 2024 ve vile Tugendhat slavnostně odhalen znak zvýšené ochrany této jedinečné brněnské památky. Slavnostní akt bude spojen s odbornou konferencí, jejímž cílem bude si připomenout existenci a význam této úmluvy a zároveň se zamyslet nad jejím budoucím směřováním tváří v tvář současným celosvětovým výzvám.

Cestování je skvělá zábava, která utužuje rodinné vztahy. Rodiny se mohou znovu spojit, povídat si o krajině, vzpomínat, hrát slovní hry a užívat si společně strávený čas. A třeba také oslavit 15. květen jako Mezinárodní den rodiny. Nudíte se při cestování nebo si jen chcete zkrátit dlouhé chvíle? Máme pro vás náměty na osvědčené hry pro zábavu právě pro podobné případy. Klasické procházky městem děti obvykle nudí, pro zpestření a zatraktivnění vycházky po městě je osvědčená hra Městské bingo. Tu a další hry pro vás máme připraveny, zkuste si je s dětmi zahrát.

Kultura a umění nám umožňují prozkoumat různé perspektivy a otevírají dveře k novým kulturním zážitkům. Inspirujte se a prozkoumejte kam se vypravit na rozmanité výlety. Víte, že 21. květen vyhlásila Organizace spojených národů jako Světový den kulturní rozmanitosti? Jedná se o mezinárodní svátek vyhlášený v roce 2001 na podporu porozumění a uvědomění o kulturní rozmanitosti. Jeho cílem je ukázat, že kulturní rozmanitost představuje bohatství pro lidstvo, zvýraznit hodnoty tolerance a přijetí rozdílů, a tím posilovat sociální soudržnost ve stále globalizovanějším světě.

Výraz Niche Tourism asi neznáte, ale mnozí z vás jej přesto už dávno provozují. Jednoduše řečeno jde o všechny netradiční formy cestování, jejichž popularita stále roste. I na Kudy z nudy vás lákáme na cestování, při kterém zažijete něco navíc.

Rádi cestujete a zajímáte se o přírodu, kulturu, historii a průmyslové dědictví? Pak vám určitě nebudou cizí způsoby zodpovědného cestování, spojeného s podporou místních komunit a ochranou přírody. Na Kudy z nudy se snažíme jít příkladem, prosazovat změny a pomáhat vytvořit laskavější a zodpovědnější cestování pro všechny. Přidáte se k nám v kampani zaměřené na zodpovědné cestování?

Bertha Sophia Felicita von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova (9. června 1843, Praha – 21. června 1914, Vídeň), byla radikální pacifistka, publicistka a spisovatelka. V dnešním jazyce by se dala označit za aktivistku: razila odvážný názor, že mír je lepší než válka, a veškeré úsilí věnovala do boje za porozumění mezi národy. V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír.

Jdete kolem sochy, která má některé místo podezřele oblýskané? Sláva, právě jste objevili recept na štěstí. Soch, které za dotek či pohlazení slibují splnění tajných přání je celá řada a najdete je i v Česku – a my na portálu Kudy z nudy víme, kde. Takže hurá za štěstím, ať vám neufrnkne před nosem!

Více než osmdesát zemí, přes dvacet knih, sto padesát krátkých a čtyři celovečerní filmy, a k tomu nespočet rozhlasových reportáží: to všechno má na kontě slavná cestovatelská dvojice Hanzelka a Zikmund. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byli prvními lidmi na světě, kdo projeli automobilem napříč Afrikou. Po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, kterou oba cestovatelé odsoudili, jim bylo zakázáno cestovat i publikovat. V roce 1993 dostali Hanzelka se Zikmundem Cenu Egona Erwina Kische a v roce 1999 jim prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.

Stačí otevřít nabídku Česká nej na hlavní stránce portálu Kudy z nudy, a vybrat si ze seznamu originálních českých vynálezů, unikátů a rekordů. Vychutnejte si některé z těch malých a přitom velkých věcí, které se postarají o báječné chvíle s přáteli a rodinou, o zábavu, dobrodružství i skvěle strávený volný čas. Které to jsou?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Buďte na sebe i na ostatní hodní: to je nejlepší rada, jak si užít Světový den dobrosrdečnosti anebo Světový den laskavosti. Je jedno, jak mu budeme říkat, jisté ale je, že právě laskavost má svůj svátek každoročně 13. listopadu.

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Jedna ze symbolických sedmiček spojuje sedm hlavních ctností. Jejich výčet najdeme v básni Psychomachia římského básníka, právníka a politika Aurelia Prudentia Clementa (348 – okolo 410). Od 6. století a časů papeže Řehoře I. Velikého ale ctnosti také jako protiklad provázejí smrtelné hříchy.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Americká zpravodajská stanice CNN má ráda žebříčky: například před dvěma lety zařadila vánoční trhy v Praze mezi deset nejatraktivnějších na celém světě. Kromě toho sestavuje například mozaiku nejkrásnějších zimních středisek Alp, nejhezčích hradních hotelů anebo nejkrásnějších vodopádů. Novinkou je jedenáct kouzelných míst Česka, která by prý měl navštívit každý řádný cestovatel.

Češi objevili Česko: to je hlavní dobrá zpráva posledních dvou let. Stejně jako lidé v jiných zemích i my v době pocovidové vybíráme pro výlety a dovolenou mnohem častěji místa u nás doma. Hledáme neobjevená místa, rarity a kuriozity, a vracíme se i tam, kde to máme rádi. Cestovatelský sentiment? Možná. Hlavně ale při tom všem doufáme, že bude líp.

S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.