Originální české vynálezy aneb skvělá zábava a zážitky zdarma a výhodně

Blaničtí rytíři, praotec Čech, hrdinný kůň Šemík, česká verze krvavé paní z Čachtic, zlý rybníkář Krčín anebo slavná bílá paní rožmberská. Máte dojem, že o nich už bylo napsáno úplně všechno a slyšeli jste to přinejmenším stokrát? Přesvědčíme vás, že ještě pořád se zpod nánosu „kdysi“, „prý“ a „možná“ dá vykutat leccos zajímavého.

Když se řekne krajka, většina z nás si vybaví obrázek křehkého umění babiček, které pletou něco, co vypadá hezky na poličku pod vázu. Ale ouha, krajky nejsou jen výsadou starých časů. Tohle filigránské umění totiž zažívá malé, ale zato pečlivě vyšívané znovuzrození. Móda, design, tradiční řemesla – tam všude se krajky nenápadně vkrádají, ať už v podobě ozdobných šatů na přehlídkách nebo unikátních výstav. Pojďte se na ně podívat s Kudy z nudy a žasnout nad tím, co všechno se dá z nití utkat.

Kreslený krteček patří k našim nejznámějším pohádkovým hrdinům. Večerníčky a knížky s krtkem provázejí generace českých dětí už desítky let. Autorem krátkých animovaných filmů, v nichž kreslená postavička společně se svými zvířecími kamarády prožívá nejrůznější příhody, je výtvarník Zdeněk Miler (1921–2011).

Prázdniny pod stanem? Pro ty, co jezdili nebo jezdí na tábory, celkem běžná věc, pro jiné zážitek vonící dobrodružstvím a romantikou. Pokaždé to ale tak být nemusí – třeba v roce 1913 na tábořišti u Pelíškova mostu na Sázavě. Právě tam vznikly první stany s podsadou.

Podobně jako samotná patentka je známý obraz Dívka s patentkou. Pro svého přítele a dlouholetého mecenáše Jindřicha Waldese (2. července 1876 – květen 1941), majitele pražské firmy Koh–i–noor, jej v roce 1912 namaloval známý malíř František Kupka. Obraz stále visí ve vršovické kanceláři ředitele firmy, která patentky, špendlíky a další kovovou galanterii vyrábí dodnes.

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Perník je od pradávna známá pochoutka, která proslavila mimo jiné i město Pardubice, i když hlavní rozkvět výroby perníku nastal teprve na přelomu 19. a 20. století. Roku 2004 vzniklo Sdružení Pardubický perník, jehož největší snahou je propagace Pardubického perníku a dodržování tradičních technologických postupů.

Víte, že kostkový cukr se začal poprvé vyrábět jihočeských v Dačicích? 23. ledna roku 1843 dostal Jakub Kryštof Rad privilegium k výrobě vynálezu, který změnil každodenní život lidí po celém světě. Na nápad vyrábět kostky cukru přivedla ředitele cukrovaru Jakuba Kryštova Rada jeho manželka, která se při sekání cukrové homole zranila.

Vydejte se s Kudy z nudy na fascinující jízdu dějinami automobilismu a poznejte osobnosti, které stály u zrodu legendárních strojů, proslavily českou technickou zručnost a dobývaly světové tratě. Ukážeme vám konstruktéry, průkopníky i závodní esa, jejichž jména se zapsala zlatým písmem do historie motorismu. Pojďte objevit příběhy mužů i žen, kteří žili pro rychlost, inovace a vášeň k automobilům.

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Tkaninu, do níž údajně zabalili Kristovo tělo krátce po ukřižování, křesťané považují za vzácnou relikvii Ježíšova pohřbu. Pro vědce je to lněný kus textilie, který lze změřit, zvážit a rozebrat až na jednotlivé nitky, ale pravdu o jeho původu se stejně nejspíš nikdy nedozvíme. Turínské plátno zkrátka dál bude obestřeno řadou legend a pověstí.

Bob a Bobek, Maxipes Fík, Mach a Šebestová, Méďové, Káťa a Škubánek, Maková panenka, Křemílek a Vochomůrka, Krysáci, Pat a Mat nebo Krkonošské pohádky: to je jen malý výběr pohádek, které znáte z televizních Večerníčků. Pořad se na televizních obrazovkách začal pravidelně objevovat v roce 1965 a znělka Večerníčku je nejdéle vysílanou znělkou v české televizní historii.

Není jezero jako jezero: své by o tom mohlo vyprávět třeba Máchovo jezero, které je ve skutečnosti rybník, anebo nejrůznější přehrady. Nenabídneme vám kompletní výčet, ale podíváme se na ta nejzajímavější jezera, často spojená se zvláštními příběhy.

Geniálně jednoduché, dobře promyšlené a už přes 135 let staré: takové jsou české turistické značky. Kudy vedly ty první, jak vypadaly kdysi a nyní, o čem vypovídají jejich barvy, kolik jich celkem aktuálně je a kde najdete podobné značení ve světě? Poradíme vám!

Jsme národ pivařů, pivo milujeme a jak dokládají statistiky spotřeby piva na osobu a rok, máme ho téměř nejraději ze všech zemí na celém světě. Proč se nápoj s poměrně malým obsahem alkoholu těší takové oblibě, proč se kolem piva točí tolik knih a filmů, a co všechno obnáší pivní kultura? A co všechno o pivu ještě nevíme?

O filmu Extase, který v roce 1932 natočil režisér Gustav Machatý (1901–1963), mluví mnohem víc lidí, než kolik jich skutečně film vidělo. Snímek z roku 1932 provokoval nahotou a erotikou, a vyvolával skandály. V Německu a dalších zemích bylo jeho promítání zakázáno, veřejně jej dokonce odsoudil i papež Pius XII.

Sedmnáctý listopad je pro českou historii velmi významné datum. Vedle uzavření vysokých škol a perzekuce studentů v roce 1939 anebo Sametové revoluce v roce 1989 má datum 17. listopadu ve svém „rodném listě“ zapsané i Československá akademie věd (ČSAV), dnešní Akademie věd České republiky. Její založení bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Mozaika z čirých, barevných a často i malovaných malých skel, sevřená v olověných páskách a obvodovém rámu. Umělecké dílo, při jehož vzniku se pracuje se sklem, olovem a cínem. Někdy jde o drobný kousek, jindy o obří chrámová okna, stropy či kupole. To všechno může být vitráž, malý klenot okouzlující hrou barevných skel a světla. Kdy vitráže vznikly, jak se vyrábějí a kde si je můžete prohlédnout? Vydejte se s portálem Kudy z nudy na velkou vitrážovou výpravu!

Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice, dokonalá ve své jednoduchosti: to jsou obložené chlebíčky. Do pražského lahůdkářství Jana a Štěpánky Paukertových na Národní třídě se na ně chodilo ještě dřív, než vznikla samostatná Československá republika.

Malá elektrická pečicí mísa zvaná Remoska je ryze český vynález, který se používá už od roku 1957. Je skvělým řešením v kuchyních, kde chybí trouba, a například kuře upečené s bramborami v jedné misce patří k českým chalupářským a chatařským srdcovkám.

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Občas se někde objeví informace, že Česká republika má se 121 kilometry na tisíc kilometrů čtverečních nejhustší železniční síť na světě. Ve skutečnosti ale Česku patří druhé místo. Nejhustší síť má Švýcarsko, kde zemi s rozlohou 41 285 kilometrů čtverečních křižuje 5317 kilometrů tratí. To představuje hustotu sítě 121,9 km na tisíc kilometrů čtverečních.

Český svaz cyklistiky je nejstarší národní sportovní organizací v České republice a zároveň osmým nejstarším svazem cyklistiky na světě. Vznikl na přelomu let 1883 a 1884, ovšem ještě starší byly čtyři cyklistické kluby, které stály u jeho založení. Nejstarší z nich byl Český klub velocipedistů Smíchov, založený v listopadu 1880. Klub obnovil svou činnost v roce 1993 a pod názvem Český klub velocipedistů 1880 existuje dodnes.

Stačil rovný plácek, provaz, míč a pár ochotných hráčů, a zrodil se nohejbal. Hrát se začal už za první republiky, za druhé světové války vznikla první pravidla a od 60. let se konaly první organizované turnaje. Přibližně šedesát let od prvního zápasu vznikl Český nohejbalový svaz a záhy nohejbal objevil svět a svět objevil nohejbal.

Vzpomenete si na některý ze slavných českých vynálezů? I když je Česko v porovnání s ostatními zeměmi světa poměrně malá země, dokázali naši vědci, inženýři a badatelé objevit principy a vynálezy, které přinesly užitek celému světu. Namátkou jmenujme například kontaktní čočky, hromosvod nebo lodní šroub… A jaké další vynálezy pocházejí z „českých dílen“? To vám prozradíme v našich dnešních tipech!

Víte, že i záchody mají svůj den? 19. listopad od roku 2013 patří Světovému dnu toalet. Záchody jsou místa, o kterých se většinou moc nemluví. Ať už jim ale říkáme jakkoliv, tedy WC, toaleta, záchod nebo latrína, používáme je všichni bez rozdílu. Navíc pohled do historie prozrazuje, že nešlo vždy o choulostivé téma, o kterém je nejlepší mlčet. Pojďte tedy s Kudy z nudy tam, kam i králové chodívali pěšky!

Houbařská sezóna bude letos díky vydatným dešťům a teplému počasí určitě vydařená. Vydatné srážky a teplo jsou pro růst hub klíčové. Milovníci hub opět vyráží do lesů, aby si odnesli plné košíky hřibů, kozáků, křemenáčů, masáků i lišek. Nejúspěšnější bývá „lov“ v listnatých lesích, remízcích, kolem cest, na stráních, na březích potoků a hrázích rybníků. Naopak v jehličnatých lesech toho nebývá úspěch vždy zaručen... Kam se za houbami vypravit vám poradí Kudy z nudy.

S Kudy z nudy se tentokrát vypravíme do Velké Británie a také na zajímavá místa, která Českou republiku na dálku spojují s Anglií a Skotskem. Připomene si návštěvu královny Alžběty II., Shakespearovu Zimní pohádku, Skotské hry i hrady, zámky a další památky, inspirované britskými vzory. Vydejte se s námi do Británie!

Vášeň, zábava a radost z objevování a nalézání, ale také prokletí a čiré zoufalství, když se objevy nedaří: takové pocity provázejí cestování spojené s lovem kešek. Geocaching je fenomén, který už více než dvacet let hýbe světem. Propadly mu miliony lidí a kdo ho nikdy nevyzkoušel, ten o něm alespoň někdy slyšel.

Tesla je tradiční český výrobce, který se specializuje hlavně na výrobu vysílacích zařízení a vojenské elektrotechniky. Předchůdcem současné akciové společnosti byl jeden z prvních elektrotechnických podniků na území tehdejšího Československa, založený pod názvem Elektra na začátku roku 1921.

Honí vás mlsná? Přišel čas dát si něco dobrého a sladkého! Co třeba lízátko, želé bonbon, ovocný pendrek, lékořici, cukrové čočky, které se zvolna rozplývají v ústech, anebo žvýkačku Pedro? Znají ji celé generace milovníků cukrovinek a vyrábí se dodnes, a to v továrně společnosti Candy Plus v jihomoravském Rohatci.

Otto Wichterle (27. října 1913, Prostějov – 18. srpna 1998, Stražisko) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, působící zejména v oblasti makromolekulární organické chemie. Člen řady mezinárodních společností, držitel řady zahraničních cen, čestný profesor mnoha univerzit a autor více než dvou set odborných publikací měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Jeho nejznámější vynález, měkké kontaktní čočky, využívají denně miliony lidí po celé planetě.

K lázeňskému životu patří lázeňské oplatky, lehoučká sladká delikatesa s charakteristickou vůní a jedinečnou chutí. Mají je rádi malí i velcí, a všichni víme, že bez oplatek by prameny, promenády i kolonády v našich lázních přišly o kousek svého nenapodobitelného kouzla.

Říjen klepe na dveře a za nimi už čeká Designblok, největší výběrová přehlídka designu a módy ve střední Evropě. Pojďte si s portálem Kudy z nudy připomenout zajímavé projekty, úspěchy a nápady českých sklářů: s jejich díly se setkáte nejenom na designových přehlídkách, ale také leckde ve světě.

Češi jsou národ houbařů. Výpravu do lesa za svítání, jen s košíkem a nožíkem, zažil snad každý z nás. I když houbaři svá nejlepší místa neprozrazují, i na portálu Kudy z nudy najdete tipy kde rostou a kde hledat nejlepší loviště. Po houbách se navíc jmenuje spousta zajímavých výletních míst a město Svratka dokonce má na jedné z kašen sochu houbaře. Není divu, právě Vysočina je považovaná za nefalšovaný houbařský ráj.

Nekorunovaným králem jednoduchých stolních her pro děti je pexeso. Jde o ryze český vynález: hru, která procvičuje paměť a soustředění, vymyslel v roce 1965 redaktor nakladatelství Pressfoto Zdeněk Princ. Dodnes patří nejenom mezi nejoblíbenější stolní hry, ale mají ji rádi i sběratelé.

Vojenská muzea, památníky podél železné opony nebo fotografie z válečných oblastí: tam všude můžete vidět zvláštní ježaté útvary, svařené nebo snýtované z těžkých železných traverz. Jde o protitankové zátarasy zvané rozsocháč, mnohem častěji se ale setkáte s názvem ježek. Za druhé světové války je armády na všech frontách znaly pod názvem český ježek neboli czech hedgehog – jde totiž o vynález majora Františka Kašíka (26. března 1888, Polná – 18. září 1969, Praha).

Svou výstavní plochou 2600 m² je největší svého druhu v České republice. Technické vynálezy změnily během desítek let řemesla, která se dříve předávala z generace na generaci. Muzeum řemesel vám přiblíží časy, kdy se lidé museli spolehnout na vlastní fortel a materiály ze svého nejbližšího okolí.

Jednou z věcí, kterou Češi dobyli svět, je tužka verzatilka. Vyrábí se od roku 1950 v Českých Budějovicích jako "mechanická padací tužka". Původně byl obal tužky dřevěný, ale v továrně Koh-i-noor Hardtmuth dřevo nahradili kovem.