Lidové pranostiky: duben, aprílové počasí, hadi, štíři a žáby

Život bez včel by byl nuda! Nikdy bychom neochutnali medové koláče, medovinu ani medové pivo. Neslavili bychom Světový den včel 20. května, neprošli bychom se po včelích stezkách, nenavštívili včelíny, včelařská muzea a další zajímavá místa. Nemlsali bychom med a medovník na medových slavnostech, novomanželé by neměli svůj medový měsíc aneb Honeymoon, a osiřela by i maringotka, nabízející medový glamping.

Že právě vy nemáte s Kelty nic společného? Kdepak, dozajista i vy dobře znáte a mnohdy slavíte svátky, které mají prapůvodní kořeny v keltských lidových oslavách, ať už jde o Dušičky, pálení čarodějnic nebo Vánoce. Právě teď vás ale pozveme do skutečného světa keltských mýtů, pověr a rituálů!

Noc z 30. dubna na 1. května je plná kouzel a tajemství, ať už jí říkáte Filipojakubská, Valpuržina, Beltain anebo Čarodějnice. K jednomu z nejvýznamnějších pohanských svátků patří zapálené ohně a zábava až do rána. Kde si čarodějnice užijete víc než jinde? Portál Kudy z nudy nabízí desítky tipů nejen s ohnivou vatrou, ale také třeba na hradech a zámcích.

Jedním z nejznámějších filmů režiséra Otakara Vávry je Kladivo na čarodějnice z roku 1969, dramatická rekonstrukce průběhu čarodějnických procesů ve Velkých Losinách koncem 17. století podle románu Václava Kaplického. Film byl alegorií na politické procesy padesátých let a až do sametové revoluce 1989 se nesměl veřejně promítat.

Jiří je oblíbené jméno mnoha českých mužů: podle odhadu jich v České republice žije přes 300 tisíc. Význam jména Jiří se odvozuje z řeckého slova géorgos, tedy rolník či pěstitel. Se stejným jménem se setkáváme po celém světě, i když má různé varianty: na Slovensku je to Juraj, v Polsku Jerzy, v Maďarsku György, v němčině Jürgen, v angličtině George a ve španělštině Jorge. Všem Jiřím, Jirkům a Jiříčkům přeje Kudy z nudy 24. dubna vše nejlepší k svátku!

Pomlázka, kraslice, mazance... to jsou typické velikonoční zvyky, které vám nabízí skanzeny. Mnoho měst také pořádá velikonoční trhy a jarmarky. Chtěli byste zažít na Velikonoce i něco jiného? Nechte se inspirovat tipy portálu Kudy z nudy, které vám přiblíží akce, které o Velikonocích probíhají na různých místech ne vždy přímo svázanými s tradicemi.

Máte rádi historky o ukrytých pokladech a chtěli byste někde zakopnout o truhlu plnou zlata? Počkejte si na Velký pátek, kdy se podle dávných legend otvírají poklady, skály a některé kopce. Kromě potřebného náčiní a baterek budete potřebovat dobré oči: ukryté skvosty prý prozrazují mihotavé plamínky a světýlka, zlaté kapradí anebo záře, probleskující skalními štěrbinami.

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Také rádi barvíte na Velikonoce vajíčka? Zkuste to letos jinak – pomocí přírodních zdrojů, které znávaly i naše prababičky. Nemusíte se bát, že vaše vajíčka budou mít nevýrazné barvy, s přírodními zdroji lze dosáhnout široké palety pestrých odstínů! A když nakonec vajíčka vyleštíte kouskem slaniny, budou se navíc krásně lesknout. A co budete potřebovat? Stačí si připravit běžně dostupné suroviny, například červené zelí, cibuli, kurkumu nebo víno.

Prozkoumejte tajemná zákoutí české a moravské krajiny, opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vyprávějí z generace na generaci. Poznejte místa, kde spí udatní rytíři nebo kde čert vyoral velkou brázdu. Prozradíme vám, kudy jezdí kocouří spřežení pana Krčína anebo kde potkat přízraky z umrlčí kaple.

Krásná venkovská krajina, zajímavé příběhy a historie spojená se známými osobnostmi: to všechno provází nejhezčí české, moravské a slezské vesničky a samoty. Pojďte je prozkoumat s Kudy z nudy a podívat se do míst, kam sice nejezdí davy turistů, ale přesto mají co nabídnout.

Na dveřích velikonoční věnec, ve vázách proutky s rašícími lístky a na nich zavěšená zdobená vajíčka a na stole zajíci a beránci, tak vypadají před Velikonocemi české domácnosti. Víte ale, proč má každý den v pašijovém týdnu své jméno a proč je třeba pondělí Modré a čtvrtek Zelený?

Mužské křestní jméno Rudolf sice zažívá ústup ze slávy, ale je to jméno hrdé: pochází ze staroněmeckých slov hruod, tedy sláva, a wolf. Doslovný překlad tedy zní „slavný vlk“. V České republice jich žije přes třicet tisíc a portál Kudy z nudy přeje všem Rudolfům a Rudům, Ruďkům, Rudlům, Rudášům, Rudouškům a Rudínkům k jejich svátku všechno nejlepší!

Podle statistiky je Jaroslav šesté nejčastější mužské jméno u nás. Má slovanský původ, používá ho řada dalších národů a vyskytuje se i v ženské podobě jako Jaroslava. Jméno Jaroslav však není odvozeno od roční doby, jak by se možná zdálo, ale od slova jarý s významem bujarý, prudký nebo silný. Svým nositelům jméno prý přináší sílu, slávu, ale také jarní bujarost a energii. Všem Járům, Jardům, Jarkům, Jarečkům, Jarynům, Jaroušům, Jarouškům i Slávkům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Jméno Vojtěch má slovanský původ a je složené ze dvou částí, „voj” s významem vojna či válka, a „těch”, které znamená radost a potěšení. Jméno se tak překládá jako útěcha či posila vojska anebo radostný válečník. V Česku jde o velmi oblíbené křestní jméno, mezi námi žije asi padesát tisíc Vojtěchů, a i v současnosti patři mezi nejoblíbenější jména pro novorozené chlapečky. Všem Vojtům, Vojtěchům a Vojtíškům přejeme k jejich svátku všechno nejlepší!

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Když se řekne relikviář, většina z nás si představí relikviář sv. Maura, uložený na zámku v Bečově nad Teplou: nádherně zdobenou truhlu, která tvarem připomíná domeček. Schrány na relikvie ale mohou vypadat docela jinak, ostatně i samotné relikvie bývají různě velké. Pojďme společně prozkoumat tajemný svět relikvií a relikviářů a poodhalit tak tajemství předmětů, které lidem pomáhaly překonávat bolesti a strasti pozemského života.

Možná znáte impozantní hrad Velhartice, ale prošli jste se také stejnojmenným městečkem? Na náměstí s kašnou stojí gotický kostel Narození Panny Marie a za obcí hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény. Právě zde se prý odehrál děj pověsti, o níž v baladě Svatební košile básní Karel Jaromír Erben.

Skvělým cílem rodinných výletů jsou Domy přírody. V chráněných územích je jako moderní návštěvnická střediska postupně buduje Agentura ochrany přírody a krajiny. Některé jsou otevřené celý rok a jejich výhodou je nejenom zajímavá interaktivní expozice se spoustou zábavných modelů a exponátů, ale i příznivé vstupné. A nejen to: nabídnou vám zajímavý program, když venku prší. Podívejte se spolu s Kudy z nudy, ve kterých horách, vrších a pohořích tyto zajímavé Domy přírody najdete.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Máte-li chuť navštívit nějaký pěkný hrad nebo zámek, ale nenapadá vás, kde mají celoročně otevřeno, nechte se inspirovat našimi tipy! Redakce Kudy z nudy pro vás vybrala desítky hradů a zámků, na které se můžete vypravit bez předchozí rezervace a dopřát si prohlídku kdykoli budete chtít. Pravidlo, že se všechny památky koncem října uloží k zimnímu spánku již dávno neplatí. Otevřené dveře historických sídel najdete napříč celou Českou republikou.