Lidové pranostiky: březen, čápi svatého Řehoře a začátek jara

Mezinárodní den žen připadá každý rok na 8. března. Ačkoli máme tento den v živé paměti jako propagandistický svátek komunistického režimu, byl stanoven Organizací spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908 a najdete jej třeba v kalendáři Francie, USA, Německa, Dánska či mnoha států Afriky. Tehdejší aktivistky byly ve své době terčem posměchu, když se snažily o volební právo, zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd a vystupování ve veřejném životě. Okázalé oslavy MDŽ jsou již minulostí, ale proč neoslavit Mezinárodní den žen květinou, nebo výletem na květinovou výstavu? A pokud hledáte něco speciálního, podívejte se na naše tipy z celého Česka.

Únor, to nejsou jen šedivé a studené dny mezi ledovým lednem a jarním březnem, ale také spousta lidových svátků – Hromnice, Valentýn, svatý Matěj a především masopustní veselí. Všechny se objevují také v lidových pranostikách: pojďte se s Kudy z nudy projít únorovou snůškou pořekadel, mouder a průpovídek.

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Už jste někdy vynášeli smrtku, Moranu nebo Mařenu? Prastarý pohanský rituál má něco do sebe: můžete se rozloučit nejenom se zimou, ale symbolicky se vším, co vás trápí. Jaro pak přivítáte ve víru očistných rituálů a s novou energií. Jak na to vám poradíme na portálu Kudy z nudy.

Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti, říkávali naši předkové, a dodávali, že když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. V lednu, nejchladnějším měsíci roku, vás na Kudy z nudy seznámíme s pořekadly, která komentují začátek roku a zkouší předpovídat, co nás čeká v následujících měsících. Sami uvidíte, jestli se v nich skrývá alespoň špetka pravdy.

Nejvýznamnější křesťanské svátky se v České republice pojí s množstvím lidových zvyků a tradic. Po masopustních rejích a zábavách přichází na řadu velikonoční půst a množství zvyků připomínajících blížící se konec zimy a příchod toužebně očekávaného jara.

V roce 2002 se Českou republikou prohnaly dosud největší povodně v historii naší země. Nebyly první a bohužel ani poslední. Připomeňte si s Kudy z nudy nejznámější velké povodně, které zasáhly území Čech, Moravy nebo Českého Slezska. Kdy šla našimi zeměmi tisíciletá voda, kdy stoletá voda a kdy pětisetletá?

Astronomicky první jarní den přijde ve čtvrtek 20. března 2025 přesně v 10:01 hodin. To bude onen okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Zároveň bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne… Zajímavostí je také to, že na stejný den připadá Světový den vrabců.

Lidový obyčej, zapsaný v roce 2011 na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, fascinuje svým tajemným poselstvím. Obřady provázející svátek zvaný letnice se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje už jen v několika vesnicích na Slovácku a na střední Moravě.

Na 12. března připadá svátek svatého Řehoře, který v minulosti slavili hlavně školáci a studenti ve městech, na venkově se začínalo se zemědělskými pracemi. K tomuto dni, který oslavuje 64. papeže katolické církve (590–604) se váže také řada jarních pranostik o příletu ptáků ze zimovišť a předpokládaném vývoji počasí.

Světový den štěstí, Světový den vrabců, první den astronomického jara a také jarní rovnodennost: to všechno nastane v pátek 20. března 2026. Čas jarní rovnodennosti je dokonce spočítaný na minuty přesně: dojde k ní 20. 3. 202 odpoledne v 15:46 hodin. Pozorovat se dá vlastně odkudkoliv, protože rovnodennost znamená jen to, že noc je stejně dlouhá jako den. Ale skutečně je to tak?

Hrady, zámky i skanzeny po celé zemi chystají program na pomalu nadcházející svátky jara. Chcete-li si připomenout starobylé zvyky a obyčeje, nasát velikonoční atmosféru, nebo zažít prohlídky interiérů „jinak“, vybírejte z nabídky portálu Kudy z nudy.

Na 19. březen připadá svátek často užívaného mužského jména, kterým je Josef čili Pepík. Oblíbené české jméno má prastarý hebrejský původ a znamená „Bůh ti dá následovatele“. V našich končinách se kolem tohoto data tradičně koná spousta „josefských“ akcí. Znáte ale i zvyky, které se na Josefa dodržovaly? Anebo proč se Josefům vlastně říká Pepík? Připomeneme si i několik pranostik, které v tak významný den nemohou chybět.

Definovat jaro není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Astronomové jako počátek jara počítají den jarní rovnodennosti, tedy okamžik, kdy Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník – přechází z jižní polokoule na severní. V jarním bodě bude letos ve čtvrtek 20. března 2025 v 10:01 hodin.

Oslavíte svátky jara ve městech, v probouzejících se parcích, na zámcích anebo v dobovém stylu ve skanzenu? V Česku můžete Velikonoce prožít na desítky způsobů! V roce 2025 připadá Velikonoční neděle na 20. dubna. Školákům začínají velikonoční prázdniny už ve čtvrtek 17. dubna a volno je i na Velký pátek 18. dubna. Velikonoční pondělí oslavíme 21. dubna.

Blíží se 19. březen a je nejvyšší čas vymyslet dárek pro vaše přátele a blízké jménem Josef, Pepa, Pepík, Jožka, Jožin, Jozífek, Pepin nebo Pepíno. Mezi námi jich žije asi 150 tisíc a do roku 1951 bylo jméno Josef nejčastějším křestním jménem v Čechách i na Moravě. Se kterými Josefy se setkáte na Kudy z nudy?

Smrtní jeskyně se nachází na kraji Vilémovic. Do jeskyně se na jaře nosila smrtka (Morana) a před jeskyní se upalovala. V daleké minulosti byla obydlena jeskynními medvědy, jejichž kosti zde byly objeveny.

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Budova obecního muzea je ukázkou původní venkovské zástavby na Slovácku a její současný stav kopíruje dispozici a vnitřní členění domu z roku 1903. Stavení bylo v roce 2013 rekonstruováno a v původních světnicích byly instalovány dvě expozice.

V průběhu března a začátkem dubna nastává hlavní čas návratů čápů bílých i černých ze vzdálených zimovišť. Když je zima teplá, vracejí se ptáci dřív, letos však byla zima dlouhá a chladná, a čápi teprve přilétají. Obsazená hnízda hlásí nejvíce Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj.