Lidové pranostiky: únor, Hromnice, Valentýnské mrazy a masopust

Za chladných dnů na přelomu ledna a února se zdá, že zima nikdy neskončí. A přece: vše se mění 2. února na Hromnice. Proč se vlastně slaví a co znamenají? Proč se říká „…na Hromnice o hodinu více…“ a skutečně to znamená, že jaro už je za dveřmi?

V tradiční rychlé přehlídce únorových akcí, výstav a oslav si každý najde to své. Pozveme vás do víru masopustních oslav a na začínající Matějskou pouť, do rájeckých skleníků a zavedeme vás i do výstavních sálů. Anebo byste rádi viděli pravěká zvířata v životní velikosti nebo raději nahlédnete do světa fantazie?

Kam vyrazit za masopustním veselím? Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Popeleční středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí. Máme pro vás velký přehled masopustních tipů z celé České republiky na rok 2025! Je čas se pořádně pobavit, najíst a napít, než přijde šestitýdenní půst, kdy se křesťané připravují na Velikonoce. K masopustu neodmyslitelně patří i zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Máme pro vás tipy, kde poznat starobylé zvyky!

Altánků, glorietů a pavilonků jsou u nás stovky. Z některých jsou krásné vyhlídky, jiné vás uchvátí příběhem, tvarem nebo použitým materiálem. Možná v našich tipech nenajdete svou nejoblíbenější stavbičku, ale určitě objevíte takovou, kterou jste dosud neznali. Berte je třeba jako zajímavý tip pro příští rande, výlet s rodinou nebo s kamarády.

Máte rádi poutě? Řetízkové kolotoče, houpačky, lochnesky a další pouťové atrakce, perníková srdce, pečené klobásy, frkačky, žužu, kokosové suky a další báječné laskominy, které provází každou pořádnou pouť? Pak se vám bude hodit pár tipů na velké jarní poutě. Chystá se jich hned několik a když se budete snažit, stihnete je všechny! Vydejte se s Kudy z nudy na oblíbené jarní poutě!

Masopust je tady a s ním i doba bujarého veselí, kdy se příliš nehledí na štíhlou linii. K tradičním dobrotám tohoto období patří koblihy, boží milosti a pochoutky ze zabijačky. Masopustem si lidé vynahrazovali čtyřicet dní trvající půst, který se dodržoval až do Velikonoc. O masopustním veselí se u nás sice dochovaly písemné zprávy již ze 13. století, ale samotná tradice pochází z antických dob, kdy se ve starém Řecku konaly oslavy boha Dionýsa, tzv. bakchanálie – příchod nového vegetačního roku. I staří Slované slavili konec zimy a dnešní rej masek i další masopustní zvyky tak mají svůj původ v předkřesťanských slovanských obřadech a oslavách.

Valentýn připadá v roce 2026 na sobotu 14. února, nezapomeňte svoji drahou polovičku potěšit a překvapit. Máme pro vás tipy na romantické pobyty pro dva. wellness zážitky, originální ubytování na horách i romantika na zámku.

V malebném kraji na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů, jehož rozmanitá přírodní krása okouzlovala a okouzluje mnohé známé malíře, navštivte jediné muzeum v přírodě v Pardubickém kraji, Muzeum v přírodě Vysočina.

Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti, říkávali naši předkové, a dodávali, že když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. V lednu, nejchladnějším měsíci roku, vás na Kudy z nudy seznámíme s pořekadly, která komentují začátek roku a zkouší předpovídat, co nás čeká v následujících měsících. Sami uvidíte, jestli se v nich skrývá alespoň špetka pravdy.

Voda jezírka je slabým roztokem kyseliny sírové, je proto sterilní a bez života. Sloučeniny železa dodávají jezírku červenou barvu. Tato přírodní památka je evropským unikátem.

Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, založené roku 1388, je spolu s historickým jádrem města a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsané na seznamu památek UNESCO. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky.

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Muzeum lidových staveb shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech. Nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.

V Rožmitále pod Třemšínem je stále co vidět. Můžete navštívit Starý Rožmitál s farním kostelem, pamětní deskou a hrobem tvůrce České mše vánoční, skladatele Jakuba Jana Ryby. K vidění je i největší sbírka 300 ks vyřezávaných městských znaků a 220 ks šlechtických erbů v České republice – dílo řezbáře Václava Kotrbatého (1892 – 1967).

Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje: takové pranostiky se vztahují k 24. únoru a svatému Matěji. Ten prý skutečně láme zimu, přináší jarní teplé paprsky a rozpouští led a sníh. Společně se svatým Matějem do Prahy přichází Matějská pouť.

Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.

Zábavy pro rodiny s dětmi není nikdy dost, obzvlášť na konci zimy a ve městech. Vyzkoušejte některou z akcí, které se budou líbit malým i velkým. Kam vyrazit s dětmi za zábavou vám poradí portál Kudy z nudy.

Den svatého Valentýna se slaví každoročně 14. února jako svátek lásky a náklonnosti. Zamilované dvojice se scházejí, chodí spolu na večeře a dávají si dárečky, květiny nebo vzkazy. Nejstarší valentýnský vzkaz se váže k vévodovi Karlu Orleánskému, který napsal v roce 1415 z vězení v londýnské věži pozdrav své manželce. Poté se psaníčka rozšířila do celé Británie a v polovině 18. století i do Ameriky. Ale kdo byl svatý Valentýn? Jednalo se o katolického biskupa z Říma. Legenda praví, že za vlády Claudia II. byly zakázány sňatky, avšak Valentýn páry oddával, za což to byl také 14. února 269 popraven. Část jeho ostatků leží na Karlštejně, ve Svatovítské pokladnici na Pražském hradě či v katedrále Petra a Pavla na Vyšehradě. Až do 19. století dokonce stával ve Valentinské ulici na Starém Městě pražském kostel sv. Valentina. Ostatně kostelů sv. Valentina je vícero – podívejte se na naše tipy a oslavte tento svátek netradičním výletem na místa s jeho jménem spojená.

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

V průběhu března a začátkem dubna nastává hlavní čas návratů čápů bílých i černých ze vzdálených zimovišť. Když je zima teplá, vracejí se ptáci dřív, letos však byla zima dlouhá a chladná, a čápi teprve přilétají. Obsazená hnízda hlásí nejvíce Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.