Rok české hudby 2024: Rusalka a Ach škoda lásky, nejpopulárnější česká hudba ve světě

Nejoblíbenější českou operou ve světě je Rusalka Antonína Dvořáka. Romantická opera na pohádkové motivy měla premiéru v pražském Národním divadle v roce 1901 a je trvalou součástí repertoáru světových hudebních scén.

Objevte místo, které inspirovalo jednoho z nejslavnějších hudebních skladatelů! Ve Vysoké u Příbramě našel na více než 20 let svůj druhý domov Antonín Dvořák. Novorenesanční zámeček s rozlehlým parkem je otevřen celoročně.

Česká mše vánoční provází Vánoce od roku 1796, kdy poprvé zazněla při štědrovečerní bohoslužbě v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem. Za varhany tehdy usedl samotný autor Jakub Jan Ryba (26. října 1765, Přeštice – 8. dubna 1815, Voltuš), učitel a varhaník, autor téměř 1 400 duchovních a světských skladeb. Právě podle něj se také České mši vánoční říká Rybovka.

Půlka nebo maděra: tak se prý původně jmenoval tanec, který se se poprvé tančil ve třicátých letech 19. století, dnes jej známe jako polku a patří k české národní klasice. Nejznámější pak je Modřanská polka, známá rovněž jako Škoda lásky nebo Beer Barrel Polka, skladba od Jaromíra Vejvody.

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Víte, že Antonín Dvořák pocházel ze zcela nehudební rodiny řezníka a k hudbě se prokousával složitě od vesnických kantorů a varhaníků? Nakonec si však prosadil studium hudby, stal se uznávaným pedagogem a skladatelem až v New Yorku, Cambridgeská univerzita jej dokonce ocenila čestným doktorátem hudby. Proslavil se symfoniemi, nástrojovými koncerty i komorní hudbou a operami.

Litomyšl patří k nejkrásnějším z našich měst. Její pompézní zámek se zahradami se dokonce dostal na seznam památek UNESCO. Jenže to není zdaleka všechno, co může východočeské město nabídnout. Své stopy zde totiž zanechala celá řada významných Čechů. Na Bedřicha Smetanu si vzpomene každý, ale co třeba Josef Váchal? Nejen tyto dva Litomyšlany vám dnes představí Kudy z nudy.

Proč se o varhanách mluví jako o královském nástroji? Je to vůbec nejsložitější hudební nástroj. Varhany dokážou sestavit skuteční mistři, jen ti nejlepší z nejlepších, a navíc nikde na světě neexistují dvoje stejné. Stavbou, vzhledem, velikostí i zvukem se zkrátka každé varhany liší. Navíc Česká republika patří k varhanářským velmocem světa.

Vydejte se Prahou 2 po stopách velikánů české hudby. Smetana, Dvořák, Suk, Janáček a další. Jejich díla zná celý svět. Poznávejte, sbírejte body a soutěžte o věcné ceny.

Nudili jste se ve škole? Zívali jste u vět typu „Šťastná to žena“ nebo „Lomikare, Lomikare, hin sa hukáže“? A přece život hvězd „českého nebe“ nebyl a není vůbec tak nudný, jak nám tvrdili pedagogové. Jenže teoreticky se o někom učit a pak vidět stopy jeho života na vlastní oči – to je velký rozdíl. Pojďte se o tom přesvědčit.

Máte rádi klasickou hudbu? Nejste sami, hudební tradice jsou naším rodinným stříbrem. Pro milovníky klasiky přinášíme několik výjimečných hudebních událostí, festivalů a slavností. Kam byste se měli během sezóny vypravit a nechat se unášet překrásnými tóny starých mistrů? To vám napoví Kudy z nudy.

Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Moravská Ostrava), jeden z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české a světové moderní hudby. Přestože patří do generace české hudební moderny, je jeho styl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Miloval moravské lázně Luhačovice podobně jako Goethe svoje Mariánské Lázně. Malebné lázeňské městečko v údolí říčky Šťávnice s řadou léčivých minerálních pramenů navštívil poprvé roku 1886 na pozvání strýce Jana Janáčka, faráře ze Vnorov, a od roku 1903 sem jezdíval pravidelně.

V rámci oslav Roku české hudby 2024 kolem našich uší neproplouvá jen hudba. Občas slyšíme výrazy z hudební terminologie, které sice známe, ale ne příliš důvěrně. Pojďte s Kudy z nudy otevřít vrátka do světa hudby a zjistit, co se skrývá za slovem filharmonie.

Rok české hudby 2024 můžete slavit stylově cestováním – třeba do míst, kde se odehrávají opery a další velká díla našich skladatelů. Společně se vypravíme třeba na pražský Vyšehrad, na hrad Rožmberk, k některému z Rusalčiných jezírek anebo na hrad Bezděz. Užijte si Rok české hudby s Kudy z nudy netradičně a zábavně!

Slavíme Rok české hudby a společně s ním dvojité výročí hudebního skladatele Bedřicha Smetany: 2. března uplyne 200 let od skladatelova narození a 12. května 140 let od jeho úmrtí. V rámci projektu Smetana 200 se můžete těšit na spousty koncertů, festivalů, divadelních představení a dalších kulturních akcí, Smetanu ale připomíná také řada zajímavých míst, spojená s jeho životními osudy.

Oslavte Rok české hudby 2024 stylově – třeba návštěvou některého muzea hudby nebo expozice, věnované našim slavným skladatelům. Pozveme vás ale také do muzea klavírů a k několika kuriózním sochám, které by nevznikly, nebýt právě hudby. Užijte si Rok české hudby s Kudy z nudy netradičně a zábavně!

Dva a půl tisíce písní, dvaačtyřicet Zlatých slavíků, 32 zlatých desek a jedna diamantová, dvě ocenění Anděl a přezdívky jako Zlatý hlas Prahy nebo Božský Kája: to byl Karel Gott (14. července 1939 Plzeň – 1. října 2019 Praha), nejznámější český zpěvák.

Čeká nás rok bohatý na kulturní, sportovní i společenské události! Můžete se těšit na ledové sochy, závody v běhu na lyžích, Mistrovství České republiky v snowboardcrossu, Světový pohár v biatlonu, folklorní pořady o životě našich předků, Slavnosti Svobody, Smetanovu Litomyšl, vinařské akce, automobilové závody... atd. Po celý rok proběhnou desítky dalších, každoročně opakovaných akcí a portál Kudy z nudy o nich bude samozřejmě informovat podrobněji, avšak již nyní pro vás připravil malou ochutnávku!

Múzy známe z řecké mytologie jako bohyně všech múzických umění, od poezie přes komedie a tragédie až po tanec a zpěv. Myslíte si, že svůj domov mají na bájném Olympu? Kdepak, žijí hlavně tam, kde se jim daří: v těch nejkrásnějších operních, divadelních a koncertních sálech po celém Česku. Které to jsou?

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

S Kudy z nudy slavíme Rok české hudby 2024. Tradice se zrodila ze souhry náhod, protože v letopočtech končících čtyřkami si připomínáme nespočet výročí známých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Se kterými se na Kudy z nudy můžete seznámit podrobněji?

Jestliže patříte k milovníkům lidovek, které si rádi zanotujete s kamarády při kytaře, harmonice anebo třeba ve sklípku u cimbálu, určitě znáte spoustu písniček, ve kterých se zpívá o určitém místě. Pojďme si dnes připomenout některá z nich – třeba vás budou inspirovat k zajímavému hudebnímu výletu za lidovou písní…

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Josef Suk starší (4. ledna 1874 Křečovice – 29. května 1935 Benešov) byl český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka. Byl velkým lyrikem české hudby na přelomu pozdního romantismu a moderny 20. stol. Spolu s Vítězslavem Novákem byl nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze zakladatelů české hudební moderny.

V Česku je několik jezírek, která prý inspirovala hudebního skladatele Antonína Dvořáka a libretistu Jaroslava Kapila ke vzniku slavné opery Rusalka. To nejznámější Rusalčino jezírko leží u Vysoké u Příbrami, kam Dvořák rád jezdíval; zprvu na návštěvy k příbuzným, posléze do vlastní usedlosti.

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Škoda lásky, kterou jsem tobě dala / ty mé oči, dnes bych si vyplakala. / Moje mládí, uprchlo tak jako sen, / na všechno mi zbyla jenom, v srdci mém vzpomínka jen. Tak zní text zřejmě nejznámější české písně. Složil ji hudební skladatel a kapelník Jaromír Vejvoda (28. března 1902 Zbraslav – 13. listopadu 1988 Zbraslav) a pod různými názvy ji dodnes znají a zpívají lidé na celém světě.

Když 21. července 1969 američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin z mise Apollo 11 poprvé vystoupili na povrch Měsíce, hrála jim k tomu česká hudba – Dvořákova Novosvětská symfonie. Neil Armstrong si ji oblíbil už v době, kdy hrál v koncertním souboru na univerzitě a nahrávka ho provázela i při prvním kroku do vesmíru.

Vilém Blodek (3. října 1834 v Praze – 1. května 1874 v Praze) byl český hudební skladatel z období českého hudebního romantismu, flétnista, klavírista, sbormistr a hudební pedagog. Poslední čtyři roky života Blodek strávil v ústavu pro choromyslné v pražských Kateřinkách, kde také předčasně ve 39 letech zemřel. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Pamětní deska před budovou obecního úřadu ve Vraném nad Vltavou připomíná hudebního skladatele Jaromíra Vejvodu, který zde s rodinou pobýval od roku 1936 do roku 1960.