Krajina na pomezí
jihočeského Novohradska a
Třeboňska a
dolnorakouského Waldviertelu má zvláštní minulost i jméno. Slyšeli jste už někdy o
Vitorazsku? Tak právě tam vás tentokrát zveme. V létě 1920 bylo rozděleno mezi tehdejší Československo a Rakousko a jako celek přestalo existovat. Jak název napovídá, původním centrem území bylo dolnorakouské město
Weitra, známé pod českým jménem
Vitoraz. Tam se na konci článku podíváme „na skok přes hranice“.
1. Nové Hrady jako centrum Novohradska
Od Vitorazi převzalo roli centra oblasti na české straně hranice městečko
Nové Hrady. Má pouhé tři tisíce obyvatel, ale zajímavostí tolik, že by strčilo do kapsy kdekteré větší město. V centru se rozkládá
náměstí s
renesanční radnicí a kašnou obklopenou stromy, kde je v létě příjemné posezení, a také
starý gotický hrad. Expozice připomíná historii rodu Buquoyů od příchodu zakladatele rodové větve v Čechách Karla Bonaventury Buquoye až po výstavbu nového zámku a založení nedalekého
parku v Terčině údolí. Objevíte tu i
zámek s wellness hotelem, klášter s kostelem, starou
kovárnu a
galerii Koželužna,
barokní kavárnu Apatyka Café,
Zevlův mlýn, spousty cukráren, penzionů a restaurací. Pokud se v Nových Hradech nebo v jejich okolí ubytujete, můžete odtud podnikat hvězdicovité výlety do okolí a užít si
Novohradsko všemi smysly. Mimochodem, zdejší hrad si výletníci občas pletou s jinými
Novými Hrady, rokokovým zámkem v
Pardubickém kraji. Takže ne, vy míříte do
jihočeských Nových Hradů za nefalšovanou gotikou.
2. Terčino údolí: romantika, vodopád a brouzdání vodou
Navštívit
Nové Hrady a nevydat se na
výlet do Terčina údolí? Nemožné! V polovině 18. století tu hrabě Buqoy založil půvabný park s řadou okrasných stromů a keřů, upravenými cestami, lavičkami a rozsáhlými zahradami. Na počest své ženy je pojmenoval
Tereziino údolí, dnes se spíš používá lidovější název
Terčino údolí. Postupně přibyl empírový lázeňský dům zvaný
Lázničky, klasicistní
Modrý dům, mlýn sloužící jako
penzion s výletní restaurací či
umělý vodopád, napájený náhonem z říčky Stropnice. Údolím vede
naučná stezka, udělt si můžete také zastávku u prastarého
Stromu svatebčanů a zábavou bude hledání pokladu na konci údolí. Prozradíme vám, že má podobu
středověké tvrzi Cuknštejn a že se tu natáčelo už několik filmových pohádek.
3. Koleda s meči a malovaný nábytek z Doudlebska
Nejjižnější český etnografický region
Doudlebsko má jméno podle kmene Doudlebů či Dudlebů. Žili tu společně s dalšími slovanskými kmeny v 5. až 6. století našeho letopočtu, jméno se uchovalo také v názvu
vesničky Doudleby jižně od
Českých Budějovic. Z Doudleb pochází jeden ze
základních kamenů Národního divadla v Praze, v kraji se také dodnes udržují zajímavé lidové zvyky – namátkou
štveranec aneb koleda s meči, která vychází z tradice středověkých cechovních tanců nožířů, řezníků, kožešníků a bednářů. Pro Doudlebsko je typická také originální a něžná tradice malovaných skříní a truhel s motivy velkých tulipánů na bleděmodrém podkladu. Malovaný nábytek si na vlastní oči prohlédnete ve
staré tvrzi v Žumberku nedaleko
Trhových Svin – a mimochodem, v maličké obci objevíte také skvělý
minipivovar.
4. Dobrá Voda (…ta u Nových Hradů…)
Turistická oblast
Novohradsko je krajina dobrých vod: z hlubokých lesů
Novohradských hor, protkaných žilkami potoků a řek, se životodárná voda vydává na pouť do jihočeských nížin. Vášniví cestovatelé dobře ví, že
Dobrých Vod je v Česku i u nás na
portálu Kudy z nudy celá řada. Ty v
Jihočeském kraji patří k nejznámějším, tedy
Dobrá Voda u Českých Budějovic s poutním kostelem Panny Marie Bolestné a
Dobrá Voda u Nových Hradů s poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Přímo před kostelem prýští silný
pramen vynikající pitné vody, která osvěží zejména v letních vedrech – a právě z dobrovodských pramenů, hanáckých sladů a Žateckého hlávkového chmele v
minipivovaru Žumberk vaří své řemeslné rukodělné pivo.
5. Hojnovodský a Žofínský prales
Jen kousek od
poutního kostela v Dobré Vodě najdete nejstarší přírodní rezervace ve střední Evropě,
Žofínský a
Hojnovodský prales. O jejich vznik se zasloužil
hrabě Jiří František August Buquoy (1781–1851), který se v létě 1838 vypravil do revíru Lužnice. Tam objevil prales, vzbuzující obdiv a úctu svým stavem, a rozhodl se ho zachovat jako
„…památník dob dávno minulých názornému požitku pravých přátel přírody a vzdáti se v ní veškerého lesohospodářského těžení.“ Jak se k nim dostanete? Nejlépe pěšky nebo na kole:
Hojnovodský prales leží asi 4 km od obce
Hojná Voda na svahu hory Vysoká (1 034 m) blízko česko-rakouských hranic a prochází jím naučná stezka.
Žofínský prales najdete jižněji, na severních svazích Stříbrného vrchu.
6. Zřícený kostel v Pohoří na Šumavě
Ikonickým místem
Novohradských hor je bývalá sklářská osada
Pohoří na Šumavě, která vznikla na zemské hranici mezi Čechami, Horním a Dolním Rakouskem roku 1758. Barokní kostel po odsunu původních obyvatel po druhé světové válce chátral, v květnu 1999 se krátce před zahájením rekonstrukce zřítila věž i klenby. Stát zůstaly pouze
obvodové zdi a presbytář. Vede sem jediná silnička, a to z
Pohorské Vsi kolem
penzionu Baronův most. Z Pohoří na Šumavě se také na kole celkem snadno dostanete k
Žofínskému pralesu, a to přes bývalou
Terčí huť a kolem malebného
Huťského rybníku.
7. Pravý i falešný pramen Lužnice
Legendární vodácká řeka, při jejímž splouvání se dají poznat všechny tváře
jižních Čech: to je
Lužnice. Vypravit se můžete jak na vodu, tak tam, kde slavná řeka začíná, tedy k
pramenům v
Novohradských horách. Množné číslo je v pořádku, Lužnice má totiž prameny dva, pravý a falešný. Pramení pod jménem
Laisnitz na úbočí
Helbergsteinu (1050 m) na rakouské straně hranic, ovšem po necelém kilometru vtéká na naše území a stává se z ní Lužnice. Zanedlouho se do ní také vlévá další drobný potůček, jehož pramen na hranicích kousek za
Pohořím na Šumavě je v mapách označený jako český nebo
falešný pramen Lužnice. Řeka se u nás ale dlouho nezdrží, asi po pěti kilometrech obkrouží
zaniklou osadu Stříbrné Hutě a znovu vtéká do Rakouska, aby se na naše území znovu vrátila až u
Českých Velenic.
8. Kostel sv. Mikuláše v Horní Stropnici
Jednou z nejstarších památek
Novohradska je
kostel sv. Mikuláše v Horní Stropnici. Řada prvků včetně typické věže prozrazuje, že byl postaven v románském slohu někdy na začátku 13. století. Později byl opakovaně upravován, ale celková koncepce zůstala románská; z nejstarších dob pochází věž s románsko-gotickými podvojnými okénky, kruchta a obvodové zdivo lodi. Na Novohradsku jde o jedinou dochovanou církevní památku tohoto slohu.
9. Novohradskými horami po Via Verde
Na toulky po
Novohradsku si rozhodně vezměte anebo půjčte kolo: spousta zpevněných lesních cest bez silničního provozu a náročnějších výstupů a sjezdů je ideální pro dlouhé rodinné výlety. Z řady cyklostezek si můžete vybrat třeba 33 km dlouhou
trasu Via Verde, kterou společně připravily obce
Horní Stropnice a
Moorbad Harbach. Začíná u kamenné symbolické spirály na hraničním přechodu Harbach–Šejby a vede přes Harbach a Lauterbach se Zahradou lidských práv k překážkové dráze zdraví v Hirschenwiesu a dál na stejnojmenný hraniční přechod. Na naší straně pak přes
Hojnou Vodu a
Dobrou Vodu míří do
Horní Stropnice a kolem místního přírodního koupaliště zpět na hranice.
10. Rozhledna Kraví hora a symbolické zvonění
Chcete-li vidět
Novohradské hory a
Novohradsko jako na dlani, musíte zamířit na
Kraví horu (953 m), kde objevíte volně přístupnou
rozhlednu. Nejlépe se sem dostanete z Hojné Vody, cestou nesmíte minout
skalní útvar Napoleonova hlava a
Zvon setkávání. Můžete si na něj zazvonit a užít si pohádkový konec výletu – zazvonil zvonec, pohádky je konec a jede se domů.
Na skok za hranice
- Městečko Weitra je bránou rakouského turistického regionu Waldviertel. Weitra si zachovala svůj historický ráz: prohlédněte si téměř kompletně dochované hradby z konce 13. století s jednou ze dvou původních městských bran i malebné náměstí s radnicí a řadou renesančních měšťanských domů zdobených sgrafity.
- Weitra je nejstarším pivovarnickým městem Rakouska, v polovině 17. století tu fungovalo 33 pivovarů a navíc ještě majestátní měšťanský pivovar. Ve sklepech renesančního zámku je k vidění pivní muzeum, na arkádovém nádvoří se konají letní koncerty.
- Velkou atrakcí zejména pro rodiny s dětmi je výlet po nostalgické Waldviertelské železnici / Waldviertelbahn. Síť tří úzkorozchodných železničních drah má výchozí bod v dolnorakouském Gmündu, vlaky do Litschau, Heidenreichsteinu a Groß Gerungsu jezdí zejména během letních prázdnin.