Zámek Náchod uvidíte již z dálky při příjezdu do města. Zámecký komplex v Náchodě tvoří celkem pět nádvoří a několik hlavních budov, jež byly k zámku přistavovány v průběhu století. K vidění jsou celkem tři samostatné prohlídkové okruhy týkajících se historie zámku.

Zámek Okříšky vznikl koncem 16. stol. přestavbou starší tvrze rytířským rodem z Hrochova v renesančním slohu. Do poloviny roku 2019 na zámku sídlí radnice.

Rozsáhlý renesanční areál zámku se zahradami a anglickým parkem, přestavěný ve stylu baroka významnými italskými architekty a umělci. Díky různým stavebním a uměleckým epochám je dodnes zámek označován jako "učebnice slohů".

Zámek Brtnice, dominanta stejnojmenného města na Českomoravské vrchovině, se nachází na trase mezi Jihlavou a Třebíčí. Od roku 2015 zde najdete expozici s názvem Černá smrt – Historie morových ran.

Obec Písečné se rozkládá v krásné krajině jen několik kilometrů od hranic s Rakouskem. První zmínka o památce je z roku 1377. V polovině 16. století nechali Krokvicarové z Nové Vsi přestavět gotickou tvrz na renesanční zámek. Posledními soukromými majiteli byl italský rod Collaltů.

Původní tvrz přestavěna jednoduchý barokní zámek z počátku 18. století byl rozsáhle přestaven v 19. století. V současné době tady sídlí Centrum sociálních služeb. Přístupné jsou pouze venkovní prostory.

V obci Dymokury se nachází barokní zámek s kaplí a kašnou postavený v 17. století na místě zaniklé tvrze. Kolem stavby se nacházejí hospodářské budovy z 18. a 19. století. Veřejnosti je nepřístupný.

Areál opočenského zámku je jedinečným souborem památek, dokládajících způsob života, vkus i myšlení části české společnosti v průběhu pěti století. V zámku, obklopeném přírodně krajinářským parkem, jsou dochovány historické interiéry s bohatými sbírkami obrazů a zbraní.

Seznámit se s dobou Petra Birona, vévody Kuronského, a jeho dcery Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské, nejznámější postavy spojené s historií zámku v Ratibořicích, je možné nejen při prohlídce samotného zámku, ale především při návštěvě některé z akcí konaných v areálu zámku a v Babiččině údolí.

Dne 25. února 1634 byl v Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna, ve své době nejbohatší a nejvlivnější muž Českého království. Jeho jméno vyvolává dodnes ohnivé debaty nejen mezi historiky. Zradil svého císaře a krále, aby dosáhl ještě větší moci? Nebo byl jen obětí intrik? Ať už se přikláníte k jakékoliv teorii, není pochyb o tom, že Albrecht z Valdštejna byl jednou z nejvýznamnějších postav českých i evropských dějin, výjimečně zdatný obchodník, politik a armádní velitel.

Tisíciletá historie, fascinující architektura a umění na každém kroku: to byly hlavní důvody, které vedly české umělce do Itálie. Vydejte se v jejich stopách s Kudy z nudy a podívejte se, kam vedly jejich italské cesty, která díla obdivovali a kde hledali inspiraci pro vlastní práci.

Zámek Dobříš nedaleko od Prahy jehož současným majitelem je dipl. ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld, je otevřen celoročně široké veřejnosti. Zámek nabízí také možnost ubytování a konání společenských akcí, např. svateb a rodinných oslav.

Mezi francouzskými šlechtici, kteří se v minulosti usadili v českých zemích, se obejvilo i jméno rodu Des Fours. Desfoursové [defúrové] jsou šlechtický rod, který do českých zemí přišel z Lotrinska. Hlavním sídlem rodu v Čechách byl po tři sta let zámek Hrubý Rohozec, k tomuto panství patřila také část Jizerských hor. Víte, kde se s ním ještě můžete setkat?

Výlet po stopách rodu Collalto et San Salvatore by mohl začít daleko na jihu v Itálii. S Kudy z nudy ovšem tak daleko cestovat nemusíte, Collaltové totiž byli doma také v řadě panství na Vysočině a jižní Moravě. Nesmazatelné stopy zanechali například v Uherčicích, kde založili rozsáhlý zámecký park s řadou malých romantických stavbiček.

Brtnice, Uherčice, Okříšky nebo Slavětín: to jsou místa, kde můžete najít stopy po šlechtickém rodu Collalto et San Salvatore. Pocházeli z italského Trevisa, patřili k nejvýznamnějším rodům v řadách rakouské aristokracie a do českých zemí přišli za třicetileté války.

Všichni víme, že Česko je zemí krásných hradů a zámků. Užíváme si je při výletech, slouží jako kulisy letních divadelních představení pod širým nebem, známe je z filmových pohádek a na některých se dokonce můžeme najíst, ubytovat anebo si užít adrenalinové zážitky v mučírnách. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme na velkou hradozámeckou cestu trochu jinak: kromě nejznámějších hradů a zámků jednotlivých uměleckých slohů vás seznámíme také s lidmi, kteří tahle krásná místa postavili.

Co mají společného Jindřichův Hradec, Opočno, Velké Losiny, Moravská Třebová, Litomyšl nebo Rosice? Nebudeme vás příliš napínat; odpověď je navíc dost jednoduchá: jsou v nich zámky a navzdory různým přestavbám jde o stavby z velké části renesanční. A protože renesanční zámky často zdobí arkády, právě jim věnujeme náš článek.

Česká barokní krajina, kostely, statky, zámky, usedlosti, ale i drobné sakrální stavby, patří podle některých kunsthistoriků k nejcennějšímu příspěvku, který v oblasti kultury dala Česká země celému světu. Ne nadarmo je soubor našich barokních památek tím nejrozsáhlejším památkově chráněným souborem u nás a nikoli nadarmo chrání jeho notnou část i UNESCO. Nejvýznamnějšími barokními architekty byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a tvůrce tzv. barokní gotiky Jan Blažej Santini Aichel. Matyáš Bernard Braun je autorem alegorických soch ctnostní a neřestí v Kuksu. Jan a Ferdinand Maxmilián Brokofové osadili sochami světců Karlův most. Světového věhlasu dosáhli malíři Karel Škréta, Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner. Inspirujte se na Kudy z nudy a vydejte se poznat období, které pozměnilo ráz naší krajiny.

Benátky, Florencie a věčné město Řím, jezera Lago di Garda, Lago di Maggiore a Lago di Como, Alpy, tajemné Pompeje, nekonečné písečné pláže, úžasné památky na každém rohu, víno, olivové háje a fantastická kuchyně: je tolik věcí, které máme rádi v Itálii! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu, v jedné z nejoblíbenějších zemí letních dovolených. Pojďte s Kudy z nudy poznat Itálii!

Každoročně 15. dubna slavíme Světový den umění. Připomínáme si tak 15. duben 1452, kdy se narodil italský malíř a renesanční všeuměl Leonardo da Vinci. S Kudy z nudy můžete celosvětovou oslavu umění, talentu a tvořivosti prožít v některé z mnoha galerií – stačí si vybrat, co vás zajímá, o zbytek se postaráme my.

Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků, Valdštejnů a dalších rodů zapsaných v naší historii. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti i události. Vydejte se s námi na výlety po stopách šlechtických rodů.

Rodové heslo „Nás zrodila ctnost“, složitý erb s orlem, orlicí a několika lvy, a rodové sídlo na zámku Dobříš: to je rod Colloredo-Mannsfeldů. Vznikl spojením dvou rodů, když si František de Paula Gundakar I. Colloredo (1731–1807), rakouský diplomat a poslední císařský vicekancléř Svaté říše římské, vzal Marii Izabelu, hraběnku Mansfeldovou (1750–1794).