Italská šlechta, která se usadila na našem území, přispěla k rozvoji mnoha oblastí, včetně
architektury,
malířství,
hudby a
literatury. Jejich přítomnost byla výrazná zejména během
renesance a
baroka, kdy do českých zemí přinášeli nové umělecké styly a techniky. Šlechtické rody jako
Piccolomini,
Colloredo-Mannsfeld,
Collalto a další se výrazně podílely na kulturním životě a jejich dědictví je dodnes patrné na mnoha památkách.
Collaltové
Rambaldo XIII. Collalto (1579–1630) byl jako významný diplomat a voják povýšen do stavu říšských hrabat. U nás zakoupil řadu panství především
Brtnici,
Rudolec a
Černou. V druhé polovině 18. století získal rod ještě
Uherčice,
Písečnou, Slavětín a
Okříšky. Collaltové patřili mezi
deset největších vlastníků půdy na Moravě. Hlavním sídlem moravské větve rodu se stala
Brtnice, jako letní sídlo byl využíván z
ámek v Uherčicích. Další zámky v
Kněžicích,
Jestřebí,
Černé,
Rudolci a
Písečné sloužily ke krátkodobým pobytům a jako sídla správy jednotlivých panství.
Collaltové patřili v 18. a 19. století k významným diplomatům, členům císařského dvora a mecenášům umění s právem užívat titul kníže.
Colloredové
Rudolf z Colloredo-Waldsee (1585–1657) generál a polní maršál císařské armády a jeho bratr Jeroným (1528–1638) získali za své vojenské úspěchy v císařských službách v roce 1635 panství
Opočno. Postupně k němu přidali další statky jako
Dymokury,
Smidary,
Dolní Počernice,
Tloskov,
Petrovice,
Dobříš,
Obořiště,
Nepomuk,
Zelenou Horu aj. V roce 1723 byl
Colloredům udělen dědičný úřad nejvyššího
zemského stolníka Českého království a později i knížecí titul. V roce 1938 se členové rodu připojili k Národnostnímu prohlášení české šlechty, a proto se na ně nevztahovaly
Benešovy dekrety a po roce 1989 jim byla navrácena část majetku. Jejich současným hlavním sídlem u nás je zámek Dobříš, NPÚ spravuje původní hlavní sídlo rodu
zámek Opočno.
Piccolominiové

Ottavio
Piccolomini (1599–1656), generál a polní maršál císařské armády, je znám jako jeden z vykonavatelů
vraždy Albrechta z Valdštejna v Chebu (1634). Za tuto
věrnost císaři byl odměněn významným náchodským panstvím na severovýchodě Čech. Náchodský zámek se stal hlavním sídlem rodu v Čechách. Kníže Lorenzo Piccolomini si pak na začátku 18. století nechal postavit lovecký zámeček
Ratibořice, který byl později využíván jako vdovské sídlo. V roce 1783 tato rodová linie vymřela po meči a majetek přešel na
rod Desfours.
Architektonické vlivy
Italská renesance měla silný dopad na architekturu v českých zemích. Mnoho zámků a paláců bylo postaveno nebo přestavěno podle
italských vzorů. Například
zámek v Uherčicích, který je jedním z hlavních objektů letošního ročníku projektu, je významným příkladem renesanční architektury s italským vlivem. Dalšími objekty, které ukazují vliv italské architektury, jsou
zámky v Opočně a
Náchodě.
Malířství, sochařství, hudba a literatura
Italští umělci a jejich díla měli také velký vliv na české malířství a sochařství. Mnozí umělci byli pozváni italskou šlechtou, aby pracovali na jejich sídlech a vytvářeli významná umělecká díla. Hudba a literatura byly dalšími oblastmi, kde italští šlechtici přinášeli nové inspirace a tradice.
Barokní hudba, například, byla silně ovlivněna italskými skladateli, kteří působili na českých dvorech. Literární díla, která vznikla v této době, často reflektovala italské stylové prvky a témata.
Hlavní objekty projektu 2025
Letos jsou hlavními objekty projektu státní zámky Uherčice, Opočno a Náchod. Tyto zámky jsou známé svými historickými a uměleckými hodnotami a představují důležité příklady italského vlivu.
Zámek Uherčice
Zámek Uherčice je významným příkladem renesanční architektury s italskými vlivy. Jeho historie sahá až do 16. století, kdy byl přestavěn podle renesančních vzorů. Zámek je známý svou krásnou zahradou a interiéry, které reflektují italské umělecké vlivy.
Zámek Opočno
Zámek Opočno je dalším důležitým objektem letošního ročníku projektu. Tento zámek, který byl několikrát přestavěn, ukazuje vliv italské architektury a umění. Jeho bohatá historie a umělecká díla činí zámek jedním z nejvýznamnějších památek v českých zemích.
Zámek Náchod
Zámek Náchod je třetím z hlavních objektů projektu. Tento zámek, který má kořeny v 13. století, byl výrazně ovlivněn italskou renesancí a barokem. Je známý svými krásnými interiéry a zahradami, které reflektují italské umělecké vlivy.
Projekt ukazuje vliv italské šlechty na kulturu Českých zemí, zahrnuje výstavy a přednášky o renesančním a barokním umění ve známých zámcích.
Hlavní účel tohoto projektu je představit kulturu, umění a historii italské šlechty, která ovlivnila české země od 16. do 18. století.
Plánované aktivity zahrnují výstavy, přednášky a další kulturní akce, které mají přiblížit bohaté dědictví italské šlechty v českých zemích.
Mezi významné rody patří Piccolomini, Colloredo-Mannsfeld, Collalto a další.
Italští šlechtici přinesli zejména renesanční a barokní umělecké styly a techniky.
Rambaldo XIII. Collalto byl diplomat a voják, který byl povýšen do stavu říšských hrabat a výrazně se podílel na rozvoji Moravy jako jednoho z největších vlastníků půdy.
Zámek Uherčice je známý jako významný příklad renesanční architektury s italskými vlivy a je jedním z hlavních objektů projektu 2025.
Hlavním sídlem Piccolominiů v Čechách se stal náchodský zámek.
Italská renesance měla silný dopad na českou architekturu, přičemž mnoho zámků a paláců bylo postaveno nebo přestavěno podle italských vzorů.
Italští umělci výrazně ovlivnili české malířství a sochařství a přinesli nové inspirace a tradice v hudbě a literatuře.
Hlavními objekty projektu jsou státní zámky Uherčice, Opočno a Náchod.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.