ÚvodAktualityPo stopách zednářů v Česku: 28 zednářských lóží z celé země slaví 100. výročí svého založení
Památky

Po stopách zednářů v Česku: 28 zednářských lóží z celé země slaví 100. výročí svého založení

  • 25. září 2023
Poslechněte si audio verzi článku
Zednáři. Jediné slovo a kolik vyvolává emocí. I ti, kteří o nich vědí pramálo, cítí tajemství, které celou lóži opřádá. Zkuste s Kudy z nudy poodhalit zednářské stopy v České republice a seznámit se nejenom s místy, která jsou se zednáři úzce spojená, ale i s Řádem svobodných zednářů.

Kolem svobodných zednářů se odedávna rojí spousta fantastických teorií. Skutečně jde o záhadné bratrstvo, které hýbá světem, rozpoutává i zažehnává války a tajně řídí celý svět? Sami zednáři na to odpovídají, že kdyby tomu tak bylo, vypadal by určitě líp.

Zednáři sami sebe popisují jako společenské hnutí, usilující o mravní zdokonalení člověka a lidstva. Jistá tajuplnost je daná tím, že jde o výběrové společenství: zednáři sami rozhodují o tom, koho přijmou a koho ne, a přijetí nových členů provází důkladný přípravný proces a složitý zasvěcovací obřad.
 

Svobodné zednářství

První zednářská společenství se v Evropě objevila ve 14. století a šlo o prosté členy stavitelských cechů. Moderní svobodné zednářství vzniklo počátkem 18. století v Anglii a brzy se rozšířilo po celé Evropě. V zednářských lóžích se setkávali pokrokoví šlechtici, měšťané, akademici a umělci. V našich zemích nastal rozkvět svobodného zednářství až po založení samostatného Československa, kdy mezi svobodné zednáře patřili třeba Alfons Mucha, Edvard Beneš, Alois Rašín, František Křižík, Josef Skupa, Karel Čapek a další představitelé státu, spisovatelé, dramatici, novináři nebo umělci.

Základní organizační jednotkou Řádu svobodných zednářů byla a je lóže. Většinou jde o několik desítek lidí, kteří se scházejí k zednářským rituálům nebo jiným méně formálním schůzkám. Lóže si každoročně volí Mistra lóže, který ji vede, a Radu lóže, která spolu s ním koordinuje lóžové aktivity. Jako lóže se často označuje také místo, kde se zednáři scházejí k obřadům, ovšem správnější označení je zednářský chrám nebo templ.
Veliká Lóže Československá obnovila svou činnost až po sametové revoluci a od té doby vznikly desítky dalších. Na otázku, zda je Řád svobodných zednářů přísně tajná společnost, existuje jednoduchá odpověď: jakápak tajná společnost, když si její adresu můžete najít v telefonních seznamech nebo na internetu? Veliká Lóže České republiky je řádně evidované občanské sdružení, které však nezveřejňuje seznamy svých členů. O tom, zda přiznat příslušnost k Řádu, si každý zednář rozhoduje sám.


Nejvzácnější památky dávných stavitelů v Praze

Týn PrahaRoku 1312 byl na papežův příkaz zrušen řád templářů. Ti začali zakládat stavitelské cechy zedníků a kameníků, zachovali si své okultní znalosti i tajemství a stali se spojnicí mezi starými a soudobými zednáři. Za krále Václava I. se usadili v Praze a na Moravě. Poznávali se podle zvláštního pozdravu a rozlišovali se podle stupňů vědomostí na učně, tovaryše, mistry a velmistry. Mezi nejvzácnější památky těchto stavitelů patří Týnský chrám, Prašná brána nebo letohrádek královny Anny.
 

Tajemná lóže na zámku Zbiroh

Při prohlídce zámku Zbiroh také narazíte na zednářský salonek. Nejvíce se toho zde kolem jejich lóže odehrávalo v období, kdy na zámku Alfons Mucha maloval svou jedinečnou a nezapomenutelnou Slovanskou epopej. V té době se za ním na zámek sjížděli zednáři z celé Evropy, neboť slavný malíř, který zde tvořil 18 let, byl jedním z členů tajného uskupení. V meziválečném obdobé v Čechách působilo na 20 lóží asi s tisícovkou členů. Z toho je zřejmé, jaký vliv na celkové dění měl Nejjasnější svrchovaný komandér Mucha, který se se Zednáři stýkal nejen na Zbirohu, ale i v Praze na Žofíně. Za druhé světové války však toto místo znesvětili svými rituály nacisté, kteří se na zámku usídlili…
 

Rituální zednářské zástěry na Kynžvartě

zednářNa zámku Kynžvart naleznete kabinet kuriozit knížete Metternicha, který byl známý tím, že zednáře přímo nesnášel. Jejich pokrokové myšlenky považoval za mimořádně podezřelé, a tak se není čemu divit, že mu nesměli na oči. O to pikantnější je, že jak jeho otec, tak jeho syn k zednářům patřili. V kabinetu tak naleznete i obřadní zednářské zástěry a další předměty, které zednáři při svých rituálech používali. Podotkněme ještě jednu perličku ze zákulisí, a to, že v roce 2002, se zde zednáři sešli na zasedání lóže.
 

Znovuobjevená zednářská zahrada v Lednici

V zámeckém parku v Lednici je vedle běžně známého procházkového okruhu vedoucího k minaretu i další, dnes zapomenutá zahrada, ze které se zachovalo pouhé torzo. Zahrada vznikla na základě barokní kompozice. Stromy a květiny zde vysázené tvořily geometrické obrazce, uprostřed pak stával sluneční chrám. Z dalších zednářských symbolů jsou zde do kruhů vysázené stromy nebo klikaté cestičky s palouky. Na významných bodech někdejší Zednářské zahrady z 18. století ještě dnes stojí prastaré kaštany. Zahrada, dnes zakletá v porostu stromů, se probouzí jen jednou za rok, když v parku rozkvetou právě tyto staré kaštany, které jsou, jak jsme zmínili výše, záměrně vysazené na klíčových místech.
 

Mystický salonek ve Vranově nad Dyjí

Svobodní zednářá interierTaké zámek Vranov se může chlubit upomínkou na zednáře. Zednářský salon si nechal na počátku 19. století zřídit hrabě Stanislav Mniszek a zřejmě se jednalo o osobní komnatu zámeckého pána, který byl aktivním členem lóže v Polsku. Výzdoba, která nemá na žádném moravském zámku obdoby, souvisí se spirituální alchymií, esoterismem i rituály v zednářských lóžích. Salon tak představuje zasvěcovací místnost, ve které je zobrazena prostřednictvím emblémů a zednářských symbolů „cesta zasvěcence za poznáním“.
 

Vzdělávací ústav hraběnky z Waldburg-Zeilu na zámku Kunín

Zámek KunínZámek v Kuníně náleží k nejcennějším barokním zámeckým stavbám na Moravě. Na přelomu 18. a 19. století zde žila hraběnka Marie Walburga, kterou mezi sebe získali brněnští zednáři. Právě díky nim v Kuníně zakládá hraběnka vzdělávací a výchovný ústav filantropinum, který se stal střediskem vzdělanosti, a kde nezáleželo na náboženském vyznání. Žáci se učili od rána do večera, a to všem předmětům, podnikali výlety po okolí a otužovali se. Nejznámějšími žáky tohoto ústavu byl pozdější velký český historik František Palacký a Josef Kronenberger, pozdější zakladatel rakouského četnictva. Duch tolerance na Kuníně přetrvává dodnes.
 

Náhrobní kámen mista zednářského cechu

Obejdete-li známou katedrálu sv. Petra a Pavla v Brně až k její zadní části, můžete mezi jinými kameny na venkovní stěně presbytáře vidět krásně zachovaný náhrobní kámen mistra zednického cechu, datovaný do roku 1579. Jedná se o náhrobek mistra Beníčka, který v Brně žil asi dvě stě let před zdejším rozvojem zednářství, ale právě on značí prvopočátky stop i symboliky zednářství u nás.

To by pro dnešek stačilo, odkrývat tajemství zednářů se nevyplácí ani staletí po jejich největší slávě. Ale pokud máte sami tip na místo spojené s jejich lóží, určitě se s námi o něj podělte.
Zednářská zahrada v Lednici – vzkaz předků napsaný stromy Příroda

Zednářská zahrada v Lednici – vzkaz předků napsaný stromy

V zámeckém parku v Lednici je vedle běžně známého procházkového okruhu vedoucího kolem zámeckého rybníku k minaretu i další, dnes zapomenutá zahrada, ze které se zachovalo pouhé torzo. Zahrada vznikla na základě barokní kompozice, kdy stromy a květiny zde vysázené tvořily geometrické obrazce.

Zámek Lednice – zámek s nádherným krajinářským parkem Památky

Zámek Lednice – zámek s nádherným krajinářským parkem

Vydejte se za krásami zámku Lednice, který je součástí Lednicko-valtického areálu. Kníže Alois II. z Lichteinsteina nechal Lednici přebudovat na reprezentační letní sídlo v duchu anglické gotiky. Dnes je celý Lednicko-valtický areál součástí UNESCO.

Slovanská epopej na zámku Moravský Krumlov Kultura

Slovanská epopej na zámku Moravský Krumlov

Cyklus 20 monumentálních obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů, Moravanů a Slezanů se během let 2021-2026 vrací na zámek Moravský Krumlov. Opravené prostory zámku splňují nejpřísnější kritéria vyžadující pro vystavení pláten.

Zámek Zbiroh – vychutnejte si zámecké prostředí pro nejnáročnější zákazníky Památky

Zámek Zbiroh – vychutnejte si zámecké prostředí pro nejnáročnější zákazníky

Provedeme vás historií zbirožského zámku od dob jeho vzniku ve 13. století až do jeho novodobých dějin, pochutnáte si ve středověké krčmě u Rudolfovy kratochvíle a přespat můžete v Chateau hotelu, kde pobývala například Božena Němcová nebo Alfons Mucha.

Zámek Kynžvart – sídlo Metternichů s anglickým parkem Památky

Zámek Kynžvart – sídlo Metternichů s anglickým parkem

Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, se nachází v Karlovarském kraji v lázeňském trojúhelníku. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park s drobnými stavbami. Uvnitř pak zaujme kabinet kuriozit s několika egyptskými mumiemi.

Prašná brána v Praze Kultura

Prašná brána v Praze

Prašná brána je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Právě zde začínala pražská královská cesta a sem vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny. V současné době probíhá oprava jejího vnějšího pláště a zábradlí.

#světovéČesko a deset zastavení u svobodných zednářů

#světovéČesko a deset zastavení u svobodných zednářů

Úhelník a kružítko, kladivo a zednická lžíce, krychle, hvězda, lebka, Měsíc, Slunce a vševidoucí oko: to je jen výčet z mnoha známých zednářských symbolů. Určitě jste o nich už slyšeli, ale víte, kde narazíte na jejich stopy ve střední Evropě?

Filantropinum hraběnky Marie Walburgy na zámku Kunín – první všeobecně vzdělávací ústav na území ČR

Filantropinum hraběnky Marie Walburgy na zámku Kunín – první všeobecně vzdělávací ústav na území ČR

Nejznámější obyvatelka zámku v Kuníně, hraběnka Marie Walburga hraběnka z Truchsess-Waldburg-Zeilu, rozená z Harrach-Hohenemsu založila na svou dobu pokrokový vzdělávací ústav. Pojmenovala jej filantropinum a mohly v něm vedle sebe studovat děti všech sociálních vrstev, děti šlechticů i měšťanů, děvčata i chlapci, Němci i Češi. Žáci se učili od rána do večera, a to všem předmětům, podnikali výlety po okolí a otužovali se.

Petrov Brno – Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně Památky

Petrov Brno – Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně

Nahlédnout do románsko-gotické krypty či se rozhlédnout na město Brno můžete na Petrově v chrámu sv. Petra a Pavla v Brně. V chrámu je také otevřena trvalá expozice s názvem Klenotnice katedrály, kde se nacházejí bohoslužebné textilie, monstrance, kalichy a další církevní předměty.

Zámek Vranov nad Dyjí – klenot evropského baroka Památky

Zámek Vranov nad Dyjí – klenot evropského baroka

K nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka patří zámek Vranov nad Dyjí. Vznikl přestavbou ze zeměpanského románskogotického hradu, který je poprvé připomínaný k roku 1100. Dnes je zámek národní kulturní památkou situovanou v západní části Národního parku Podyjí.

František Kupka – mistr moderního abstraktního malířství

František Kupka – mistr moderního abstraktního malířství

Malíř František Kupka (23. září 1871 Opočno – 24. června 1957 Puteaux, Francie) je z komerčního hlediska nejdražším českým umělcem. Několik jeho obrazů bylo prodáno za částky přesahující 60 milionů korun, abstraktní malba z 20. let minulého století Tryskání II se v londýnském aukčním domě Sotheby's vydražila za v přepočtu za 196 milionů korun (s aukční přirážkou 231 milionů) a stala se tak vůbec nejdražším vydraženým dílem českého umělce. Kupkovala olejomalba nazvaná Conception/Danae (Početí) se v pražské aukci v roce 2024 prodala za 115 milionů korun (s aukční přirážkou 126,5 milionu korun), což udělalo z obrazu nejdražší v Česku vydražený obraz.

Za svobodnými zednáři na jižní Moravu

Za svobodnými zednáři na jižní Moravu

Zednáři. Jediné slovo a kolik vyvolává emocí. I ti, kteří o nich vědí pramálo, cítí tajemství, které celou lóži opřádá. Pojďte se s námi vypravit na jih Moravy, kde po sobě zednářské sdružení zanechalo časem zaváté stopy. Prohlédnete si unikátní zednářský salonek, zkusíte najít tajnou zednářskou zahradu a nakonec se zastavíte u zakladatele svobodného zednářství v českých zemích.

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder Kultura

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder

Na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě (nesprávně Belveder) dal vybudovat v letech 1538 – 1560 Ferdinand I. Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu.

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem Památky

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Další aktuality

Velikonoce na hradech a zámcích aneb vejce desetkrát jinak

Pro letošní Velikonoce, které proběhnou od 18. do 21. dubna 2025 nabízí portál Kudy z nudy nespočet zajímavých akcí. Za zážitky a dobrým jídlem se můžete vypravit třeba na hrady a zámky. Jako bonus si užijete i svátečně vyzdobené interiéry, předvádění typických velikonočních zvyků a také ochutnávky pochoutek ze šlechtických kuchyní.
2. duben 2025 18:15
Památky

Mezinárodní den památek 2025: nahlédněte tam, kam to běžně nejde

18. duben – den, kdy si svět připomíná vlastní kulturní dědictví. Mezinárodní den památek a sídel vyhlásilo UNESCO v roce 1982. Oslavte ho i vy nějakou pěknou prohlídkou. Inspiraci, kam se vydat, vám přináší portál Kudy z nudy.
1. duben 2025 13:17
Památky

Po stopách šlechtických rodů 2025: ve znamení italské šlechty

Patnáctý ročník projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Rok italské šlechty představí v roce 2025 kulturní vlivy a umělecké inspirace, které na naše území od 16. do 18. století pronikaly spolu s významnými šlechtickými rody ze země pod Alpami. Tento projekt je věnovaný bohaté a rozmanité historii, kterou italští šlechtici přinášeli do českých zemí, a jejich vlivu na kulturní dědictví. Těšit se můžete na mnoho výstav, přednášek a dalších kulturních akcí, které nám přiblíží bohaté dědictví italské šlechty v českých zemích.
31. březen 2025 8:55
Památky

100 tipů na hrady a zámky, které mají od dubna dveře dokořán

Hrady, zámky a další památky nejen ve správě Národního památkového ústavu se od 1. dubna opět naplno otevírají návštěvníkům. Kudy z nudy vám přináší tipy na pár desítek z nich – schválně, najdete mezi nimi alespoň tři, na kterých jste dosud nebyli? Pokud ano, zkuste je letos navštívit. Turistická sezóna trvá na většině památek až do konce října.
31. březen 2025 8:15
Památky

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.
30. březen 2025 15:42
Památky

Archeologie a její objevy: Lucy, Ötzi, Juka a Věstonická venuše

Archeologie je detektivka minulosti, jen místo lupy a otisků prstů vědci používají štětce, lopatky a spoustu trpělivosti. Někdy se jim podaří vykopat takovou pecku, že se o ní mluví po celém světě. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách nejslavnějších archeologických objevů – jak světových, tak těch, které můžete vidět u nás v Česku.
29. březen 2025 12:48
Památky

Máte rádi lidové zvyky? Národní muzeum v přírodě zve na velikonoční program

Národní muzeum v přírodě ožije v nadcházejících týdnech pestrými velikonočními pořady. Jednotlivá muzea představí nejen obecně známé velikonoční zvyky a tradice, ale zároveň i specifika svých regionů. Návštěvníkům navíc umožní nahlédnout i do církevní symboliky velikonočních svátků. Všichni milovníci tradiční lidové kultury jsou zváni do Zubrnic, na Veselý Kopec, do Betléma u Hlinska, Rožnova pod Radhoštěm anebo hanáckých Příkaz.
28. březen 2025 9:16
Památky

Prohlídky u hradních a zámeckých pánů: Soukromé hrady a zámky se již otevírají turistům

O více než 70 památkových objektů, hradů a zámků, ale i tvrzí, paláců či o vodárenskou věž, pečují v naší zemi soukromí majitelé. Jejich cílem je, aby toto kulturní dědictví bylo zachováno nejen pro současníky, ale i pro generace budoucí. A s jarem otevírají interiéry svých objektů pro zvídavé návštěvníky. Jedná se nejen o památky, které jsou známé a populární, ale také o ty, které dosud nikdo neznal. Poprvé v historii se letos chystá zpřístupnění zámku Neustupov na Benešovsku.
26. březen 2025 16:00
Památky