ÚvodAktuality#světovéČesko a rašeliniště v Krkonoších, na Šumavě anebo v Alpách
Příroda

#světovéČesko a rašeliniště v Krkonoších, na Šumavě anebo v Alpách

  • 8. listopadu 2020
Tajuplná díky své odlehlosti i nedostupnosti a opředená řadou mýtů: to jsou rašeliniště. Po některých se pohodlně projdete po dřevěných chodníčcích, do jiných se nikdy nedostanete: o to se postará podmáčená půda a hloubka až deset metrů. Kde najdete ta největší, nejhezčí a nejzajímavější?

Rašeliniště bychom si měli hýčkat. I obyčejní výletníci bez větších přírodovědných znalostí tuší, že při návštěvě takových míst stojí tváří v tvář prastarým zbytkům původní přírody. Místa jsou ceněná

Krkonošský národní park
Stilfserjoch/Stelvio Itálie
Rašeliniště bychom si měli hýčkat. I obyčejní výletníci bez větších přírodovědných znalostí tuší, že při návštěvě takových míst stojí tváří v tvář prastarým zbytkům původní přírody. Místa jsou ceněná nejenom pro sledování vývoje přírody, ale i kvůli zvláštní atmosféře. Ostatně se o nich psaly i básně a romány; stačí připomenout třeba šumavská díla Karla Klostermanna anebo příběhy o legendárním Králi Šumavy. A provázejí je jedinečné legendy – třeba o potopených městech a špičkách kostelních věží, pableskujících pod temnou hladinou. Zkrátka společně s horskými loukami jsou rašeliniště ideální místa pro výlety, díky pečlivě udržovaným chodníčkům a vyhlídkám doslova za každého počasí a v každé roční době.
 

Výlet do doby ledové a do tundry

Výš u nás žádné jiné rašeliniště nenajdete: Úpské rašeliniště se rozkládá v Krkonoších po obou stranách státní hranice mezi bývalou Obří boudou, Luční boudou, Studniční horou a Hraničním hřebenem v nadmořské výšce 1 400 až 1 425 m. Vede přes ně vyvýšený povalový chodník s modře značenou turistickou trasou: pokud se od Luční boudy vydáte po české straně hranice na Sněžku, nejkratší, takzvaná Schustlerova cesta vede právě tudy. Krajina s ostrůvky kleče a rašelinnými jezírky připomíná subarktické tundry doby ledové, drsné klima vyhovuje specifickým druhům fauny a flóry, navíc tu pramení řeky Úpa a Bílé Labe. Protože ale rašeliniště leží v nejcennějších partiích národního parku, nesmí se tu chodit mimo vyznačené stezky. Do Úpské jámyÚpským vodopádem nebo botanicky cennou Krakonošovou zahrádkou se podobně jako do jižních částí rašeliniště zkrátka nepodíváte, ale zato k bližšímu seznámení s krajinou můžete využít přeshraniční naučnou stezku Dědictví doby ledové.

Naopak jedním z nejlépe dostupných krkonošských rašelinišť je Černohorské rašeliniště v sedle mezi Černou a Světlou horou, největší a nejstarší vrchovištní rašeliniště na území Krkonošského národního parku. Cestu si usnadníte, pokud vyjedete lanovkou z Janských Lázní na Černou horu, rašeliništěm vede okružní naučná stezka s vyhlídkovou věží.
 

Kam na výlet do rašelinišť?

Zatímco v druhé polovině 20. století se plocha našich rašelinišť odhadovala na 40 tisíc hektarů, aktuální rozloha se pohybuje jen okolo 25 tisíc hektarů. Největší ale v tomto případě neznamená nejlepší: například Modravské slatě na Šumavě, jejichž celková rozloha přesahuje dva tisíce hektarů, jsou pro turisty kvůli ochraně vegetace i zvěře z velké části nepřístupné. Vynahradit si to můžete na jiných šumavských rašeliništích, sice menších, ale dobře přístupných a vybavených komfortními dřevěnými stezkami a chodníčky: taková je například Chalupská, Jezerní, Cikánská a Tříjezerní slať, Soumarské rašeliniště či Malý Polec.

Ani národní přírodní rezervací Rašeliniště Jizery s rozlohou bezmála 500 hektarů nevedou žádné značené trasy; močály v téhle části Jizerských hor jsou prakticky neprostupné. Místo toho se vydejte třeba na putování po naučné stezce Tři iseriny: začíná na jižním okraji staré zlatokopecké, sklářské a dřevorubecké osady Jizerka, prochází přírodní rezervací Bukovec a končí u vyhlídky do vrchoviště v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky.

Dobře dostupné je také rašeliniště na Rejvízu (právě tam v Mechovém jezírku se skrývá ono slibované potopené město) nebo rezervace Soos u Františkových Lázní, naučné stezky vás bezpečně provedou také Kladským a Božídarským rašeliništěm.
 

Až na vrcholky hor: rašeliniště v zasypaných jezerech

  • Nevybrali jste si? U nás na portálu Kudy z nudy objevíte desítky dalších báječných tipů na výlety do rašelinišť a mokřadů.
  • Ikonickým místem italských Alp je Passo dello Stelvio / průsmyk Stelvio na vysokohorské silnici vedoucí z Bormia do Pradu: s nadmořskou výškou 2 758 metrů jde o druhé nejvýše položené silniční sedlo v Alpách. Prvenství patří jen o několik metrů vyššímu Col de l'Iseran (2 770 m n. m.). Průsmykem pravidelně projíždí etapa cyklistického závodu Giro d'Italia.
  • Proč tentokrát se seriálem #světovéČesko míříme právě na Stelvio? Od roku 1925 totiž průsmyk leží na území národního parku Stilfserjoch/Stelvio, což je s rozlohou 135 tisíc hektarů jedna z největších chráněných krajinných oblastí Alp.
  • Zvláštní pozornosti si zaslouží zejména bohatá flóra i fauna nad hranicí 2 000 metrů nad mořem. Milovníci alpské květeny tu objeví rozmanité druhy primulí, zvonků a hořců, arniku, protěž, azalky, různobarevné lišejníky a další rostliny.
  • Pozoruhodné jsou zdejší bažiny a rašeliniště, která vznikla na místech zavalených ledovcových jezer; přesto tu dost jezer zůstalo, na území parku jich je více než sto. Obdiv si zaslouží i ledovec himálajského typu Ghiacciaio dei Forni s rozlohou 20 kilometrů čtverečních a nejvyšší vrchol oblasti, hora Ortler (3 905 m).
Přírodní rezervace Smraďoch Příroda

Přírodní rezervace Smraďoch

Nad celým územím se vznáší podivný zápach. Vystupuje z malých puklin, kolem kterých neuvidíte na první pohled žádný život. Plyn, který se zde prodírá z hlubin Země, je oxid uhličitý "ovoněný" sirovodíkem. Je pozůstatkem kdysi mohutné tektonické činnosti zdejší oblasti.

Naučná stezka Olšina – stezka v ptačí oblasti Boletice Příroda

Naučná stezka Olšina – stezka v ptačí oblasti Boletice

Stezka se nachází v jižních Čechách nedaleko Českého Krumlova poblíž vodní nádrže Lipno na kraji CHKO Šumava a evropsky významné lokality Ptačí oblast Boletice u rybníku Olšina a stejnojmenné obce. Na stezce byly instalovány nové chodníky z akátového a jedlového dřeva.

Národní přírodní rezervace Soos – český Yellowstone nedaleko Františkových Lázní Příroda

Národní přírodní rezervace Soos – český Yellowstone nedaleko Františkových Lázní

Nedaleko Františkových Lázní leží národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. mofetách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu.

Rolavská vrchoviště – národní přírodní rezervace Příroda

Rolavská vrchoviště – národní přírodní rezervace

Rolavská vrchoviště získala mimořádnou ochranu hlavně díky velmi zachovalému komplexu horských rašelinišť a podmáčených smrčin s typickou flórou a faunou. V oblasti jsou místa s řadou jezírek s charakteristickou krajinou, porosty borovice bažinné nebo podmáčené a rašelinné horské smrčiny.

Chalupská slať – největší rašelinové jezírko v České republice Příroda

Chalupská slať – největší rašelinové jezírko v České republice

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Vrcholové rašeliniště na Malém Jezerníku Příroda

Vrcholové rašeliniště na Malém Jezerníku

Malý Jezerník je vlastně vedlejší vrchol Malého Děda (1 368 m). Plochý vrchol na pokračování hřebene Velkého Jezerníku (1 309 m). Na vrcholu je malá rašelinná louka s jezírky a zbytky lesa. Odlesněné místa nabízejí pěkné výhledy.

Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu Příroda

Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu

Téměř zaniklá rašeliniště na Cínoveckém hřbetu a v lokalitě U Jezera v Krušných horách se během deseti let podařilo zachránit. Přírodní památka zde vznikla roku 2019 a navrátilo se sem mnoho chráněných živočichů a rostlin, včetně tetřívka obecného.

Národní přírodní rezervace rašeliniště Jizerky Příroda

Národní přírodní rezervace rašeliniště Jizerky

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky mezi Jizerkou a Smědavou je nejrozsáhlejší přístupné rašeliniště Jizerských hor. Rozkládá se na výměře 112,21 hektarů severozápadně od horské osady Jizerka. Vyhlášena byla v roce 1960.

Přírodní rezervace Horská louka u Háje Příroda

Přírodní rezervace Horská louka u Háje

Přírodní rezervace Horská louka u Háje se rozprostírá v údolí potoka Černá voda nedaleko Klínovce v Krušných horách.

Přírodní rezervace Borkovická Blata Příroda

Přírodní rezervace Borkovická Blata

Přírodní rezervace Borkovická blata je chráněné území, které bylo vyhlášené z důvodu ochrany zachovalého fragmentu ekosystému ručně vytěženého rašeliniště přechodového pánevního typu s charakteristickou flórou a faunou. Rezervací prochází naučná stezka Blatská stezka.

Černohorský močál u Kvildy Příroda

Černohorský močál u Kvildy

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Naučná stezka Dářská rašeliniště Příroda

Naučná stezka Dářská rašeliniště

Naučná stezka provádí jedinečným územím Dářských rašelinišť a prostřednictvím 12 panelů a 2 vyhlídkových bodů seznamuje s živou a neživou přírodou této části Žďárských vrchů. Délka trasy je 3 km.

Luzenské údolí na Šumavě Příroda

Luzenské údolí na Šumavě

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Rašeliniště Vidlák Příroda

Rašeliniště Vidlák

Rašeliniště Vidlák je jedno z nejcennějších a z nejrozsáhlejších rašelinných stanovišť v Českém ráji. Lokalita se nachází mezi rybníkem Vidlák a rybníkem Hrudka. Na rašelinných a slatinných loukách se vyskytují ohrožené a chráněné druhy rostlin a zejména travin ostřic.

Modravské slatě – zakázané srdce Šumavy Příroda

Modravské slatě – zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Národní přírodní rezervace Velký močál v Krušných horách Příroda

Národní přírodní rezervace Velký močál v Krušných horách

Národní přírodní rezervace Velký močál je chráněna státem již od roku 1969. Je součástí rozsáhlého Rolavského vrchoviště severovýchodně od obce Přebuz. Rozkládá se na ploše více než 50 ha v nadmořské výšce 910 – 930 m n. m.

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova Příroda

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.

Naučná stezka Tři iseriny: Bukovec – Jizerka – Rašeliniště Jizerky Příroda

Naučná stezka Tři iseriny: Bukovec – Jizerka – Rašeliniště Jizerky

Naučná stezka Tři iseriny seznamuje s rozmanitostí a bohatstvím přírody Jizerských hor i s historickými pozoruhodnostmi. Začíná u prvního zastavení na jižním okraji Jizerky a končí u vyhlídky do vrchoviště v Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky.

Národní přírodní památka Lužní potok u Hranic v Čechách Příroda

Národní přírodní památka Lužní potok u Hranic v Čechách

V okolí města Hranice se dochovaly významné biotopy s ohroženými druhy rostlin i živočichů. Nejvíce ceněnou lokalitou je Národní přírodní památka Lužní potok, který tvoří přirozenou hranici se Spolkovou republikou Německo. Spolu s několika přítoky je domovem kriticky ohrožené perlorodky říční.

Naučná stezka Rejvíz k Velkému mechovému jezírku Příroda

Naučná stezka Rejvíz k Velkému mechovému jezírku

Naučná stezka Rejvíz se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci rozprostírající se v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. Stezka v délce cca 3 km vede do středu největšího moravského rašeliniště k Velkému mechovému jezírku.

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory Příroda

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Cikánská slať – jedno z nejcennějších míst šumavského parku Příroda

Cikánská slať – jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Rašeliniště Na Čihadle Příroda

Rašeliniště Na Čihadle

Jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť, chráněné od roku 1960. Nachází se v mělkém sedle (975 m) přesně na rozvodí Baltského a Severního moře, z rašeliniště vytéká jeden z přítoků Černého potoka a říčka Jedlová. Jméno dostalo podle čihařů, kteří zde lapali ptáky na tahu.

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou Příroda

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Rašeliniště na Rejvízu Příroda

Rašeliniště na Rejvízu

Revíz, označovaný znalci jako nejkouzelnější lokalita v Jeseníkách, je ideálním místem pro klidnou dovolenou. Horská osada je vhodná pro cykloturistiku, turistiku, běžky, procházky a houbaření.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek Příroda

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek

Horské sedlo Skřítek (877 m n.m.), které odděluje nejjižnější část Hrubého Jeseníku od Hraběšické hornatiny, je východiskem řady turistických hřebenových túr. Najdete tu také motorest, jehož parkoviště hlídá socha Skřítka, dobrého ducha Jeseníků.

Naučná stezka Kladská v Národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny Letní sporty

Naučná stezka Kladská v Národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny

Naučná stezka Kladská vede po hranicích Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a seznamuje s historií osady Kladská, s vývojem rašeliniště a jeho faunou a flórou. Na trase dřevěného chodníku se poznáte se zdejší přírodu zblízka na vlastní oči.

Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu Památky

Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu

Procházkou po naučné stezce Baltenský příkop od Božího Daru po Horní Blatnou poznáte alespoň částečně historii téměř zapomenuté technické památky. Stezka Blatenského vodního příkopu je zaměřená na ekologii, historii, hornictví, lesnictví a původní technické využití plavebního kanálu.

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších Příroda

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Perninské rašeliniště Příroda

Perninské rašeliniště

Téměř sto hektarů Perninského rašeliniště na konci minulého století silně poškodilo nešetrné frézování, někde až do sedmimetrové hloubky. Skončilo v roce 2000. Poté začal pozemky spravovat podnik Lesy ČR. Ten nyní nejpoškozenější plochu obnovuje.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery – Velká jizerská louka Příroda

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery – Velká jizerská louka

Přírodní rezervace Rašeliniště Jizery na hranici Čech s Polskem je nejrozsáhlejší rašeliniště Jizerských hor. Území velké přírodovědecké hodnoty bylo organizací UNESCO zařazeno mezi nejvýznamnější evropské lokality. Velká jizerská louka je nejrozsáhlejším rašeliništěm Jizerských hor.

Černohorské rašeliniště v Krkonoších Příroda

Černohorské rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště Příroda

Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště

Zdejší více než pětisethektarová národní přírodní rezervace vznikla v roce 1967. Jedná se o nejrozsáhlejší komplex rašelinišť v Krušných horách a nachází se u obcí Hora Svatého Šebestiána a Kalek v nadmořské výšce 810–830 metrů.

Přírodní rezervace Prameniště na Šumavě Příroda

Přírodní rezervace Prameniště na Šumavě

Prameniště je přírodní rezervací v Pancířském hřbetu na Šumavě. Důvodem ochrany je zachování systému pramenišť a rašelinišť kolem říčky Křemelná se všemi jejich součástmi, včetně rostlinných a živočišných společenstev.

Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště Příroda

Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště

Na plochém rozvodí s rozvětvením vod do řek Sázavy a Doubravy asi kilometr od obce Radostín vzniklo rašeliniště s výměrou cca 35 hektarů s hloubkou rašelinných vrstev až 3,26 m.

Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště Příroda

Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště

Národní přírodní památku tvoří zbytek rašeliniště a bažinatý lesík nedaleko obce Hojkov, ležící v nadmořské výšce okolo 650 metrů.

Rašeliniště Haar v Krušných horách Příroda

Rašeliniště Haar v Krušných horách

Přírodní památku rašeliniště Haar v Krušných horách, tvoří soubor pěti drobných rašelinišť v okolí levostranného přítoku potoka Bystřina. Chráněné území se nachází na katastru obce Šindelová. Důvodem ochrany jsou rašeliniště s klečí blatkou a typickou horskou vrchovištní květenou.

Obnovená rašeliniště v Krušných horách Příroda

Obnovená rašeliniště v Krušných horách

Před více jak 9 000 lety vznikla na hřebeni střední části Krušných hor rozsáhlá rašeliniště, která byla po staletí silně poškozována těžbou rašeliny, odvodňováním a dnes jsou ohroženým biotopem.

Rašeliniště Červené blato – zajímavá přírodní rezervace jižních Čech Příroda

Rašeliniště Červené blato – zajímavá přírodní rezervace jižních Čech

Na okraji CHKO Třeboňsko leží unikátní přírodní rezervace Červené blato, která patří k nejzajímavějším přírodním rezervacím v České republice. Rezervaci mohou návštěvníci blíže poznat pomocí naučné stezky, která vede z části po lesních cestách, z části pak po dřevěných chodníčcích.

Naučná stezka Rašeliniště U jezera Příroda

Naučná stezka Rašeliniště U jezera

Vydejte se na stezku do nitra Krušnohorských rašelinišť, která začala vznikat před 15 tisíci lety v době ledové. Rašeliniště v Krušných horách jsou jednou z nejpostiženějších lokalit na našem území.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava Příroda

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Naučná stezka rašeliništěm Podkovák Příroda

Naučná stezka rašeliništěm Podkovák

V Chráněné krajinné oblasti Český les je od října 2009 zpřístupněno vzácné rašeliniště Podkovák. Naučnou stezku Podkovák najdete v severní části Českého lesa cca 1 km jižně od komunikace Lesná – Stará Knížecí Huť.

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě Příroda

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a Studené Vltavy není přístupná.

Další aktuality

Hospital Kuks zahajuje letošní turistickou sezonu a zve na mnoho akcí

Turistická sezóna na Kuksu letos začíná prvním dubnovým dnem. Příchozí mohou navštívit všechny prohlídkové trasy: Základní okruh Hospitál, Historie lékáren, Šporkovská hrobka a Historie výroby léků. Hospitál Kuks pak bude turistům přístupný od úterý do neděle od 9:00 do 17:00 hodin. Otevřeno bude i bylinkářství na nádvoří hospitálu – obchůdek, kde je možné pořídit rozličné bylinné směsi, tinktury, čaje a různé regionální dobroty.
1. duben 2025 14:14
Památky, Královéhradecký kraj

Pevnost Josefov zahajuje sezónu stylově – bitevní ukázkou

Pevnost Josefov má coby ojedinělá památka fortifikační architektury svůj půvab nejen pro milovníky vojenské historie. Můžete se sem vypravit na prohlídku anebo na některou z akcí – třeba už v sobotu 5. dubna 2025, kdy pevnost vítá novou turistickou sezónu první jarní vojensko-historickou akcí.
1. duben 2025 11:00
Památky, Královéhradecký kraj

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.
27. březen 2025 6:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Zámek v Náchodě zve do zámeckých komnat, gotického sklepení i na věž

Zámek Náchod připravil pro své návštěvníky řadu novinek – delší návštěvní dobu, širší možnosti prohlídky okruhu Zámek za Piccolominiů a připravena je i nová trasa Ze sklepení na věž. A ve věži samotné se představí dvě nové místnosti. Zámecká sezóna začne v Náchodě 5. dubna 2025. Otevřeno tu bude denně mimo pondělí od 10:00 do 13:00 a o víkendech od 10:00 do 15:00 hodin. Během Velikonoc od 17. do 21. dubna můžete přijít na prohlídku každý den.
26. březen 2025 8:00
Památky, Královéhradecký kraj

Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává na 8 m sněhu

Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku, jejíž součástí bývala až do roku 1945 i Podkarpatská Rus. Pracovníci Správy KRNAP zde v březnu provedli první jarní měření výšky sněhové pokrývky. Vrstva sněhu je letos mocná jen okolo 8 metrů, což je za 25 let kontinuálního měření tohoto sběhového pole jeden ze slabších výsledků.
25. březen 2025 14:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Na Sněžku pěšky: lanovka prochází jarní odstávkou, o víkendech ale pojede

Lanovka na nejvyšší českou horu Sněžku bude od 24. března do 30. dubna 2025 procházet pravidelnou jarní odstávkou. Kvůli jarní údržbě nebude jezdit ve všedních dnech, až do konce dubna bude nutné v pracovním týdnu vyšlapat na horu pěšky. Během Velikonoc se ale kvůli turistům rozjede. Mezi Pecí pod Sněžkou a naší nejvyšší horou jezdí od 8:00 do 18:00 hodin.
23. březen 2025 15:00
Památky, Královéhradecký kraj

Znáte příběh Hanče a Vrbaty? Příběh o odvaze, nezdolném přátelství a tragickém osudu

24. březen je v Česku každoročně Dnem Horské služby. Před více než 110 lety došlo na hřebenech Krkonoš k tragické události, která dodnes leckterého návštěvníka hor dojme. Při lyžařském závodu dne 24. března 1913 totiž došlo k úmrtí závodníka Bohumila Hanče i jeho kamaráda Václava Vrbaty, který se svému kamarádovi pokoušel pomoci. Svůj život do záchranné akce obětavě nasadil i německý závodník a Hančův přítel Emerich Rath. Filmovou rekonstrukci tohoto závodu natočil režisér Tomáš Hodan.
23. březen 2025 11:33
Zimní sporty, Královéhradecký kraj

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.
21. březen 2025 7:01
Příroda, Královéhradecký kraj